Zažívací potíže patří k nejčastějším zdravotním komplikacím při cestování; v tropických a subtropických oblastech postihují 40 až 60 % návštěvníků. Většině nepříjemností se dá přitom úspěšně předejít, nebo alespoň zásadně zmírnit jejich průběh. Klíčem je připravit zažívání ještě před odjezdem a mít po ruce správné doplňky. V tomto článku najdete přehled příčin, praktický checklist a tipy, co si vzít s sebou. [1]
Co se v tomto článku dozvíte?
- Proč je trávení na cestách zranitelnější?
- Co je cestovní průjem a kdo je nejvíce ohrožen?
- Prevence: jak připravit zažívání ještě před odjezdem
- Probiotika, vláknina a žaludeční kyselina
- Co si zabalit: praktický cestovní checklist
- Co dělat při prvních příznacích průjmu nebo zažívacích potíží?
- Kdy vyhledat lékaře
- Speciální situace: cestování s dětmi, citlivé trávení a let
- Co si z článku odnést?
Proč je trávení na cestách zranitelnější?
Během cestování je trávení vystaveno hned několika faktorům, které mohou narušit jeho rovnováhu. Obzvlášť citlivě na změny prostředí reaguje střevní mikrobiom – společenství bakterií a dalších mikroorganismů osidlujících naše střeva. Nové, lokální bakteriální kmeny ve vodě, jídle nebo vzduchu mohou rovnováhu mikrobiomu narušit již během několika hodin.
K tomu se může přidat i cestovní stres a narušený spánkový rytmus, které ovlivňují takzvanou osu střevo–mozek: propojení nervového systému a trávicího traktu. Stres navíc může narušovat nejen rovnováhu střevního mikrobiomu, ale i peristaltiku. Svou roli hraje také změna jídelníčku – vyšší příjem tuků, konzumace kořeněných pokrmů a zejména odlišné hygienické standardy při zpracování potravin.
Výsledkem může být řada zažívacích obtíží, jako je například průjem, nadýmání, nevolnost nebo zácpa – a to i u lidí, kteří doma obvykle trávicí problémy nemají.
Co je cestovní průjem a kdo je nejvíce ohrožen?
Cestovní průjem se diagnostikuje jako tři nebo více řídkých stolic za 24 hodin, které se objeví v zahraničí nebo krátce po návratu. Nejčastějším původcem je bakterie Escherichia coli, méně často Campylobacter, Salmonella nebo noroviry. Tyto mikroorganismy se do organismu nejčastěji dostávají prostřednictvím kontaminované vody, nedostatečně tepelně upravených potravin, neumytého ovoce a zeleniny nebo při nedostatečné hygieně rukou.
Rizikovými destinacemi jsou zejména:
- Jižní a jihovýchodní Asie
- Střední Amerika, Mexiko, karibská oblast
- Střední Afrika a subsaharská Afrika
- Severní Afrika a Blízký východ
Citlivé skupiny, které by měly věnovat prevenci zvýšenou pozornost:
-
Děti do 5 let – imunitní systém, střevní bariéra i mikrobiom menších dětí je stále ve vývoji a tedy náchylnější na střevní onemocnění.
-
Těhotné ženy – u kterých může mít dehydratace doprovázená střevními potížemi závažné následky.
-
Lidé s citlivým trávením – syndromem dráždivého tračníku nebo po nedávné léčbě antibiotiky.
-
Senioři – s přibývajícím věkem dochází ke snížení produkce žaludeční kyseliny, která představuje důležitou součást obranného systému trávicího traktu.
Prevence: jak připravit zažívání ještě před odjezdem
Účinná prevence cestovního průjmu kombinuje pečlivá hygienická opatření během cesty s cílenou podporou střev a mikrobiomu již několik dní až týdnů před odjezdem.
Hlavní pravidlo pro rizikové destinace je cook it, peel it, or leave it. V praxi to znamená:
-
Jezte jen tepelně upravenou stravu a vyhýbejte se syrovým salátům a nakrájenému ovoci na tržnicích.
-
Pijte pouze balenou nebo přefiltrovanou vodu. Led v nápojích v místních barech většinou pochází z kohoutku.
-
Street food nemusí představovat riziko, pokud je připravované jídlo čerstvé a je důkladně tepelně upraveno. Vyhýbejte se však stánkům, kde se pokrmy pouze ohřívají nebo dlouho stojí při pokojové teplotě.
-
Vždy si před jídlem myjte ruce, dezinfekční gel je základ.
Probiotika, vláknina a žaludeční kyselina
Střevní bariéra je tvořena několika obrannými mechanismy. První linii představuje žaludeční kyselina (HCl), jejíž kyselé prostředí dokáže zneškodnit velkou část patogenů ještě předtím, než se dostanou do střeva. Pokud je však tvorba žaludeční kyseliny snížená – ať už přirozeně s věkem, v důsledku užívání léků na překyselení žaludku (tzv. IPP), nebo z důvodu nadměrného stresu – tato ochranná funkce se oslabuje.
Druhou obrannou linii tvoří střevní sliznice a střevní mikrobiom. Některé probiotické kmeny, například Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii, se ukázaly jako účinné při snižování rizika cestovního průjmu. Metaanalýza 12 randomizovaných kontrolovaných studií publikovaná v časopise Travel Medicine and Infectious Disease zjistila, že užívání těchto specifických kmenů probiotik bylo spojeno s přibližně 15% snížením rizika cestovního průjmu, přičemž mezi nejlépe dokumentované kmeny patřil právě Saccharomyces boulardii. Pro jejich optimální účinek se doporučuje začít s užíváním 1–2 týdny před odjezdem, aby bylo dostatek času podpořit přirozenou rovnováhu střevního prostředí. [2][3]
Důležitou roli hraje také vláknina, která podporuje rozmanitost a stabilitu střevního mikrobiomu. U citlivějších jedinců však může náhlá změna jídelníčku spojená s vyšším příjmem vlákniny přechodně zvýšit nadýmání. V takových případech je vhodné příjem vlákniny navyšovat postupně nebo jej během cestování krátkodobě omezit. Vyšší příjem vlákniny by měl být vždy doprovázen dostatečným pitným režimem, aby mohla vláknina správně plnit svou funkci a nepřispívala naopak ke vzniku zácpy.
Co si zabalit: praktický cestovní checklist
Doplňky, které mají při cestování do rizikových destinací smysl:
-
Probiotika: kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii v kapsli nevyžadují uchovávání v lednici a jsou tedy vhodné i pro cestování. S jejich užíváním začněte ideálně 1 až 2 týdny před odjezdem, pokračujte po celou dobu pobytu a ještě týden po návratu.
-
Elektrolyty: při průjmu nebo nadměrném pocení (tropické teploty, fyzická aktivita) rychle ztrácíte sodík, draslík a hořčík. Elektrolyty obnovují minerálovou rovnováhu a pomáhají předcházet dehydrataci. [4]
-
Zinek: Zinek podporuje celistvost střevní sliznice a přirozenou imunitu střev. Výzkumy u dětí i dospělých ukazují na zkrácení průběhu průjmu při doplňování zinku. [5] Pokud cestujete do rizikových oblastí, je vhodné začít s jeho užíváním přibližně 1–2 týdny před odjezdem a pokračovat po dobu pobytu. Tím podpoříte slizniční imunitu střevní bariéry ještě před případným kontaktem s patogeny.
-
Hořčík: při cestovním stresu a náhlé změně stravy hořčík pomáhá uvolnit střevní křeče a udržet normální funkci svalů.
-
Trávicí enzymy: Při změně jídelníčku a konzumaci tučných či hůře stravitelných pokrmů mohou podpořit trávení a snížit riziko zažívacích obtíží, jako je pocit plnosti nebo nadýmání.
-
Aktivní uhlí: Krátkodobě pomáhá adsorbovat některé toxiny, plyny a další látky ve střevě, a může tak ulevit při zažívacích obtížích spojených s dietní chybou, nadýmáním, plynatostí nebo mírnějším průjmem. Je však důležité si uvědomit, že aktivní uhlí samo o sobě bakterie ani viry neničí, pouze na sebe váže určité látky v trávicím traktu. U infekčních průjmů doprovázených horečkou ale nepředstavuje řešení příčiny problému a je vhodné zvážit lékařské vyšetření. Aktivní uhlí užívejte alespoň 2 hodiny odděleně od léků a doplňků stravy, protože může snižovat jejich vstřebávání a účinnost.
-
Endiaron: Na rozdíl od aktivního uhlí nepůsobí pouze adsorpčně, ale likviduje původce infekčních průjmů. Působí přímo proti některým bakteriím a dalším mikroorganismům ve střevě, a proto může být vhodný zejména při podezření na bakteriální původ průjmu. Nenarušuje významně střevní mikrobiom jako klasická antibiotika a bývá často využíván při cestovním průjmu nebo akutních střevních infekcích. Není však vhodný jako prevence a při přetrvávajících obtížích, vysoké horečce nebo krvi ve stolici je vždy nutné vyhledat lékaře.
Co dělat při prvních příznacích průjmu nebo zažívacích potíží?
Nejdůležitějším krokem je hydratace. Průjem způsobuje rychlou ztrátu tekutin a elektrolytů – samotná voda tedy nestačí. V tomto případě je základem voda s elektrolyty. Pokud nemáte k dispozici směs elektrolytů, může jako jednoduchá první pomoc posloužit voda s malým množstvím soli a šťávou z citronu nebo limetky.
Strava při průjmu:
Rýže, vařená mrkev, banán, toust ze světlého chleba nebo čistý kuřecí vývar
Vyhněte se mléčným výrobkům, syrovému ovoci, tučným a kořeněným jídlům
Krátkodobě omezte vlákninu – fermentace ve střevě průjem zhoršuje
Doplňky při průjmu:
Elektrolyty – ihned a průběžně každé 2–3 hodiny
Probiotika – podpořte střevo i uprostřed průjmu, nejen po
Zinek – zkracuje průběh a pomáhá obnovit střevní sliznici
Kdy vyhledat lékaře
Většina cestovního průjmu odezní sama do 3 dnů. Přesto jsou situace, kdy je nutná lékařská pomoc:
Horečka nad 38,5 °C nebo krev ve stolici – mohou naznačovat bakteriální infekci vyžadující antibiotika
Průjem trvající déle než 3 dny bez zlepšení
Příznaky těžké dehydratace: závratě, tmavá moč, neschopnost přijímat tekutiny
Malé děti s průjmem a zvracením – dehydratace u nich nastupuje výrazně rychleji
Speciální situace: cestování s dětmi, citlivé trávení a let
Cestování s dětmi:
Dětem od 3 let podávejte probiotika v dětské formě (prášek nebo kapky, případně vysypte obsah kapsle do jídla).
Histaminová intolerance a citlivé trávení:
Lidé s histaminovou intolerancí by měli být opatrní při konzumaci fermentovaných jídel, starých a zrajících sýrů (camembert) a konzervovaných ryb. Trávicí enzymy s obsahem DAO (diaminooxidázy) mohou pomoci snižovat příjem histaminu ze stravy. Pokud vás trápí tyto zdravotní problémy, doporučujeme také článek Jaké jsou příznaky histaminové intolerance a proč pouhá dieta nestačí?
V letadle:
Nízký tlak vzduchu v kabině a nízká vlhkost způsobují, že střeva reagují citlivěji a snadněji dochází k nadýmání. Doporučujeme pít více vody, omezit alkohol a kávu a vyhnout se syceným nápojům a těžkým jídlům. Hořčík ve formě bisglycinátu pomůže uvolnit svalové napětí v trávicím traktu.
Co si z článku odnést?
-
Zažívací potíže na cestách jsou velmi časté: Cestovní průjem postihuje až 40–60 % cestovatelů do tropických a subtropických oblastí, většině případů lze však vhodnou prevencí předejít.
-
Prevence začíná ještě před odjezdem: Důležitá je podpora střevního mikrobiomu, dostatečná tvorba žaludeční kyseliny a dodržování základních hygienických pravidel během pobytu.
-
Probiotika mohou snížit riziko cestovního průjmu: Nejlépe prozkoumané jsou kmeny Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii. Ideální je začít s jejich užíváním 1–2 týdny před cestou.
-
Hydratace je při průjmu prioritou: Nejdůležitější je doplnit nejen tekutiny, ale také elektrolyty, jejichž ztráty mohou vést k dehydrataci a zhoršení zdravotního stavu.
-
Vyplatí se mít cestovní „lékárničku“ pro trávení: Praktické je přibalit probiotika, elektrolyty, zinek, aktivní uhlí, hořčík a případně trávicí enzymy.
-
Zvýšená pozornost u citlivých skupin: Děti, senioři a lidé s citlivým trávením by měli prevenci věnovat zvýšenou pozornost. U těchto skupin bývá riziko komplikací vyšší, a proto je prevence obzvlášť důležitá.
-
Ne každý průjem lze řešit svépomocí: Horečka, krev ve stolici, známky dehydratace nebo potíže trvající déle než tři dny jsou důvodem k vyhledání lékařské pomoci.
-
Správná příprava znamená klidnější dovolenou: Vhodně nastavená prevence a několik základních doplňků v zavazadle mohou výrazně snížit riziko, že vám zažívací potíže pokazí cestu.
Zdroje:
[1] Steffen R. Epidemiology of Traveler's Diarrhea. Clinical Infectious Diseases. 2005;41(Suppl 8):S536–S540. https://academic.oup.com/cid/article-abstract/41/Supplement_8/S536/569219?redirectedFrom=fulltext&login=false
[2] McFarland LV. Meta-analysis of probiotics for the prevention of traveler's diarrhea. Travel Medicine and Infectious Disease. 2007;5(2):97–105. doi:10.1016/j.tmaid.2005.10.003. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1477893905000918
[3] Bae JM. Prophylactic efficacy of probiotics on travelers' diarrhea: an adaptive meta-analysis of randomized controlled trials. Epidemiology and Health. 2018;40:e2018043. doi:10.4178/epih.e2018043. https://e-epih.org/journal/view.php?doi=10.4178/epih.e2018043
[4] World Health Organization. Diarrhoea treatment guidelines including new recommendations for the use of ORS and zinc supplementation for clinic-based healthcare workers. WHO; 2005. https://www.who.int/publications/m/item/shock-sam--diarrhoea-treatment-guidelines-including-new-recommendations-for-the-use-of-ors-and-zinc-supplementation-for-clinic-based-healthcare-workers
[5] Sazawal S, Black RE, Bhan MK, et al. Zinc supplementation in young children with acute diarrhea in India. The New England Journal of Medicine. 1995;333(13):839–844. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM199509283331304
