Chápání výživy v těhotenství prošlo zásadní proměnou. Zastaralé rčení „jíst za dva“, které se soustředilo primárně na kvantitu a zvýšený kalorický příjem, bylo nahrazeno sofistikovanějším „vyživovat pro dva“. Tento přístup klade důraz na kvalitu a nutriční denzitu stravy, neboť těhotenství představuje období jedinečných fyziologických změn, které vytváří kritické okno příležitosti pro ovlivnění dlouhodobého zdraví maminky i dítěte.
Správně sestavený jídelníček a cílená suplementace nejenže podporují optimální růst a vývoj plodu, ale také mohou významně snížit riziko těhotenských komplikací, jako jsou například těhotenská cukrovka, anémie, preeklampsie či předčasný porod. Nutriční stav ženy je základním kamenem pro zdravý vývoj miminka a celkovou prosperitu maminky i dítěte.
Co se v tomto článku dozvíte?
- Nejčastější nutriční deficity těhotných žen
- Průvodce trimestry: dynamika nutričních potřeb v průběhu těhotenství:
- Suplementace před početím vs. v průběhu těhotenství
- Co si z článku odnést?
Nejčastější nutriční deficity těhotných žen
V evropské populaci, navzdory relativnímu dostatku potravin, čelí těhotné ženy specifickým rizikům nedostatku klíčových mikroživin. Tyto deficity jsou způsobeny jak zvýšenými nároky organismu těhotné maminky, tak moderními stravovacími návyky a obtížností pokrýt veškeré potřebné látky v optimálním množství pouze z běžného jídelníčku.
Kyselina listová (neboli folát, vitamín B9)
Kyselina listová, respektive její přirozená forma folát, je esenciální vitamín pro syntézu DNA, správné dělení buněk a tvorbu červených krvinek. Její role je naprosto klíčová v prvních týdnech těhotenství, kdy probíhá organogeneze a formování neurální trubice, ze které se vyvíjí mozek a mícha plodu.
Kritické vývojové okno pro uzávěr neurální trubice nastává přibližně 28. den po početí, tedy v době, kdy mnoho žen ještě ani netuší, že jsou těhotné. Tento fakt je hlavním důvodem, proč zdravotnické organizace, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), doporučují plošnou suplementaci kyselinou listovou v dávce 400–800 µg denně pro všechny ženy, které plánují otěhotnět, a to ideálně 3 měsíce před početím. V průběhu těhotenství se doporučená denní dávka zvyšuje až na 600–1000 µg. Ačkoliv se folát nachází v mnoha potravinách, zejména v tmavé listové zelenině, játrech nebo luštěninách, dosáhnout ochranné dávky pouze ze stravy je velmi obtížné. Folát je totiž velmi nestabilní – snadno se rozkládá teplem, světlem i skladováním, což výrazně snižuje jeho množství v běžně konzumovaných potravinách. Z toho důvodu je suplementace folátu pro ženy plánující těhotenství nezbytná.
U doplňků stravy je nutné rozlišovat mezi různými formami tohoto vitamínu. Řada doplňků stravy obsahuje syntetickou kyselinu listovou. Ta však musí být v těle nejprve metabolizována na biologicky aktivní formu, tzv. methylfolát. Uvádí se, že až 40–60 % evropské populace má genetickou variantu enzymu MTHFR, která tuto přeměnu výrazně znesnadňuje. U těchto žen se může syntetická kyselina listová v těle hromadit, aniž by plnila svou funkci. Z toho důvodu je vhodné doplňovat již aktivní formu methylfolát, která zajišťuje biologickou dostupnost pro všechny ženy bez ohledu na jejich genetickou výbavu. Pregnancy Essentials jsme proto obohatili o 400 mcg patentované bioaktivní formy kyseliny listové Quatrefolic®, která zajišťuje těhotným ženám potřebné množství této klíčové živiny.
Železo
Během těhotenství dochází v těle k velkým změnám v krevním oběhu. Objem krevní plazmy se zvyšuje přibližně o 50 %, zatímco objem červených krvinek narůstá pouze o 18–30 %. Tento nepoměr vede k přirozenému „naředění“ krve, známému jako fyziologická anémie těhotenství. Současně s tímto procesem a s nároky rostoucího plodu a placenty se denní potřeba železa téměř zdvojnásobuje, a to z přibližně 15–18 mg na 27–30 mg denně.
Anémie z nedostatku železa je nejčastějším nutričním deficitem v těhotenství. Projevuje se u matky zvýšenou únavou, zadýcháváním, poruchami koncentrace a bledostí a je spojena se zvýšeným rizikem předčasného porodu, nízkou porodní hmotností dítěte a vyššími krevními ztrátami při porodu.
Přestože je železo obsaženo v červeném mase, luštěninách či listové zelenině, pokrýt takto zvýšenou poptávku, zejména ve druhém a třetím trimestru, je často obtížné. V případě potvrzeného deficitu je proto vhodná jeho suplementace. V doplňku Pregnancy Essentials se železo nachází v samostatné kapsli, která zajišťuje maximální stabilitu a využitelnost obsažených látek bez nežádoucích interakcí. Forma bisglycinátu železnatého navíc vykazuje vysokou vstřebatelnost a je šetrná k žaludku a zažívacímu traktu.
Jód
Systematické přehledy ukazují [1], že příjem jódu je v mnoha evropských zemích nedostatečný, a to i u žen v reprodukčním věku. Značná část žen může vstupovat do těhotenství s již existujícím deficitem. Význam jódu v těhotenství je přitom naprosto zásadní. Štítná žláza plodu začíná plně fungovat až kolem 20. týdne těhotenství. Do té doby je plod pro správný neurologický vývoj zcela závislý na hormonech štítné žlázy matky.
I mírný nedostatek jódu v těhotenství může vést k nevratnému poškození kognitivních funkcí a snížení IQ dítěte. Je také spojován s vyšším rizikem potratu a nízkou porodní hmotností. Doporučený denní příjem v těhotenství se pohybuje okolo 200–250 µg.
Kombinace několika faktorů – jako je omezení příjmu jodované soli a rostoucí obliba rostlinné stravy, která často vylučuje mléčné výrobky, vejce nebo mořské ryby jako přirozené zdroje jódu – vytváří riziko nedostatku tohoto důležitého prvku u těhotných žen. Proto je zařazení jódu do prenatální a těhotenské suplementace běžným a doporučovaným opatřením.
Vitamín D
Nedostatek vitamínu D je v Evropě, zejména v zimních měsících a ve vyšších zeměpisných šířkách, velmi rozšířený kvůli nedostatečné expozici slunečnímu záření, které je jeho hlavním přirozeným zdrojem.
Vitamín D je nezbytný pro zdravý vývoj kostí, zubů a hraje klíčovou roli v udržování zdravé funkce imunitního systému. Nízké hladiny vitamínu D v těhotenství jsou naopak spojovány se zvýšeným rizikem gestačního diabetu, preeklampsie, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti novorozence.
Vitamín D působí v synergii s vitamínem K2 - zatímco vitamín D podporuje vstřebávání vápníku a fosforu, vitamín K2 směruje vápník tam, kam patří (do kostí a zubů) a zároveň brání jeho ukládání v měkkých tkáních a cévách. Společně tak přispívají ke správné mineralizaci kostí a zubů a podporují zdraví kardiovaskulárního systému.
Pregnancy Essentials obsahuje základní dávku 1000 IU vitamínu D3. Řada odborníků se shoduje, že z hlediska zdraví je vhodné udržovat sérovou hladinu vitamínu D (neboli 25(OH)D) mezi 100 až 150 nmol/l. Laboratorně změřené hodnoty vitamínu D (například pomocí DBS testu Vitamin D Level) tak pomohou určit, jakou dávku vitamínu D užívat pro dosažení maximálních zdravotních benefitů.
Omega-3 mastné kyseliny (DHA & EPA)
Význam omega-3 mastných kyselin, zejména kyseliny dokosahexaenové (DHA), je tradičně spojován se zdravým vývojem mozku a zraku plodu, jelikož DHA je jejich klíčovou strukturální složkou. V posledních letech se však do popředí dostává také jejich role v prevenci předčasného porodu. [2] Pro maminku hrají také důležitou roli v prevenci vzniku depresí v pozdním těhotenství a v období po porodu. [3]
Dosažení optimálního příjmu omega-3 pouze stravou je pro mnoho žen obtížné. Navíc konzumace tučných mořských ryb, které patří k nejbohatším omega-3 zdrojům, je často omezena z důvodu možné kontaminace těžkými kovy. Suplementace kvalitním doplňkěm stravy je proto vhodnou strategií prevence nedostatku. Krill Oil plus obsahuje omega-3 mastné kyseliny ve formě fosfolipidů, které se účinněji vstřebávají a zajišťující vysokou biologickou dostupnost. EFSA doporučuje těhotným ženám denní příjem přibližně 350–450 mg EPA + DHA (s důrazem na DHA kvůli vývoji mozku a očí plodu).
Vitamín B12
Vitamín B12 je v těhotenství nezbytný pro správný vývoj nervové soustavy dítěte, tvorbu červených krvinek a zdravé fungování metabolismu. Spolu s kyselinou listovou hraje klíčovou roli při dělení buněk a snižování rizika vývojových vad nervové trubice. Vitamín B12 se nachází výhradně v živočišných produktech, proto se riziko nedostatku zvyšuje u veganů a vegetariánů, ale i při poruchách vstřebávání. Podobně jako u folátu, i u vitamínu B12 je důležité dodávat ho v jeho aktivní podobě. Pregnancy Essentials proto obsahuje doporučenou denní dávku 5 µg bioaktivního methylkobalaminu, kterou tělo dokáže snadno vstřebat a efektivně využít.
Cholin
Vápník a hořčík: klíčové minerály v těhotenství
Vápník je v těhotenství nezbytný pro vývoj kostí a zubů plodu a pro správnou funkci jeho svalové a nervové soustavy. Nedostatečný příjem může vést k čerpání mateřských zásob z kostí, což zvyšuje riziko jejich oslabování a úbytku minerální hustoty. Deficit tohoto minerálů je také spojován se zvýšeným rizikem preeklampsie.
Podle doporučení EFSA by měl denní příjem vápníku u těhotných žen činit přibližně 1000 mg. V těhotenství se vstřebávání vápníku ze stravy přirozeně zvyšuje, což pomáhá pokrýt rostoucí potřeby organismu. V evropské populaci bývá příjem vápníku z mléčných výrobků obvykle dostatečný, a proto plošná suplementace není vždy nezbytná. Výjimkou jsou ženy s nízkým příjmem, u kterých může být doporučena suplementace kvalitním doplňkem.
Hořčík představuje důležitý minerál, který se v těle podílí na stovkách enzymatických procesů – od tvorby energie až po uvolňování svalů a nervové soustavy. V těhotenství je klíčový pro prevenci svalových křečí, může pomáhat předcházet bolestem hlavy, únavě i nespavosti. Hořčík také snižuje riziko těhotenské hypertenze (preeklampsie) a může přispět ke snížení rizika předčasného porodu. Vzhledem ke zvýšeným nárokům v těhotenství bývá vhodné jeho doplnění, zejména pokud žena nedokáže přijmout dostatek hořčíku přirozeně ze stravy. Podle doporučení EFSA by měl denní příjem hořčíku u těhotných žen činit 300 mg denně.
Průvodce trimestry: dynamika nutričních potřeb v průběhu těhotenství:
Nutriční potřeby těhotné ženy se mění v souladu s dynamickým vývojem plodu a fyziologickými adaptacemi těla maminky.
První trimestr (1.–12. týden): vývoj orgánů
První trimestr je z hlediska vývoje nejdůležitější a zároveň nejkřehčí. Během těchto týdnů se formují všechny hlavní orgánové systémy plodu – srdce, mozek, páteř i končetiny. Plod je v této fázi extrémně citlivý na jakékoliv negativní vlivy, včetně léků, alkoholu a nutriční deficity či nadbytky (např. nadbytek vitamínu A ve formě retinolu).
Z výživového hlediska je klíčová kvalita, nikoliv kvantita. Energetická potřeba se v tomto období prakticky nezvyšuje a časté tvrzení, že by těhotné ženy měly jíst za dva, je mýtus – v praxi totiž záleží mnohem více na kvalitě a dostatečném příjmu mikroživin, které podporují rychlé buněčné dělení. V prvním trimestru jsou proto zásadní zejména:
-
-
Kyselina listová: nezbytná pro správný vývoj neurální trubice a buněčné dělení.
-
Vitamín B12: spolupracuje s folátem na vývoji nervového systému, krvetvorbě a syntéze DNA.
-
Jód: kritický pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které jsou zásadní pro vývoj mozku.
-
Zinek: podílí se na tvorbě DNA a syntéze bílkovin, které jsou stěžejní pro buněčné dělení a růst plodu.
-
Vitamín B6: důležitý nejen pro zdravý vývoj nervové soustavy plodu, ale i pro úlevu od těhotenských nevolností, které trápí velkou část žen na začátku těhotenství.
-
Druhý trimestr (13.–26. týden): fáze akcelerovaného růstu
Druhý trimestr je často označován jako „zlaté období“ těhotenství. Ranní nevolnosti obvykle ustupují a žena se cítí energičtěji. Plod prochází fází rapidního růstu, vyvíjí se jeho kostra a svalstvo a matka začíná cítit jeho pohyby.
V této fázi se již zvyšují energetické a nutriční nároky:
-
-
Kalorie: potřeba energie stoupá přibližně o 300–350 kcal denně, což odpovídá například větší svačině (např. jogurt s ovocem a ořechy).
-
Bílkoviny: zvyšuje se potřeba bílkovin (na cca 1.1–1.3 g na kg tělesné hmotnosti) pro stavbu tkání plodu, placenty a dělohy.
-
Mikroživiny: Do popředí se dostávají „stavební“ látky:
-
Železo: potřeba roste kvůli výraznému nárůstu objemu krve u těhotné ženy
-
Vápník: nezbytný pro mineralizaci rychle rostoucí kostry plodu
-
Hořčík: podporuje funkci svalů a nervů, předchází křečím
-
Vitamín D: společně s vitamínem K2 podporují ukládání vápníku do kostí a zdravý vývoj skeletu
-
Vitamín C: důležitý pro tvorbu kolagenu, která v tomto období probíhá
-
Omega-3 (DHA): suplementace by měla být zahájena nejpozději do 20. týdne, aby se snížilo riziko předčasného porodu.
-
-
Třetí trimestr (27.–40. týden): vrchol poptávky a ukládání zásob
Ve třetím trimestru dosahuje růst plodu svého vrcholu. Dítě přibírá na váze, dozrávají jeho orgány (zejména plíce), a mozek prochází nejintenzivnějším obdobím vývoje. Plod si také vytváří vlastní zásoby klíčových živin, jako je železo a vápník. Pro matku je toto období fyzicky nejnáročnější. Rostoucí děloha tlačí na žaludek a další orgány, což může ztěžovat konzumaci větších porcí jídla a zhoršovat pálení žáhy. Nutriční potřeby jsou nejvyšší:
-
-
Kalorie: Energetická potřeba se zvyšuje až o 450 kcal denně oproti stavu před těhotenstvím.
-
Bílkoviny: potřeba bílkovin se zvyšuje na 1,3 - 1,5 g na kg tělesné hmotnosti za den
-
Klíčové živiny:
-
Železo: potřeba vrcholí kvůli růstu plodu a nárůstu krevního objemu, plod si buduje vlastní zásoby. Riziko anémie u matky je v tomto trimestru nejvyšší.
-
Omega-3 (EPA + DHA): klíčové pro dokončení vývoje mozku, očí a nervové soustavy, stejně jako pro snížení rizika poporodní deprese.
-
Vápník a vitamín D: nezbytné pro finální fázi mineralizace kostry.
-
Hořčík: pomáhá předcházet svalovým křečím a může snižovat riziko předčasných děložních kontrakcí.
-
Probiotika: podpora trávení, imunity a snížení rizika těhotenské zácpy, důležité i jako prevence vzniku atopického ekzému a alergií u dětí.
-
-
Suplementace před početím vs. v průběhu těhotenství
Ačkoliv se může zdát, že suplementace pro ženy plánující těhotenství a pro těhotné ženy je podobná, ve skutečnosti se řídí odlišnou strategií. Před otěhotněním je hlavním cílem suplementace prevence a proaktivní příprava – budování zásob klíčových živin, které snižují riziko vrozených vad a pomáhají tělu ženy vstoupit do těhotenství bez nutričního deficitu. Tento přístup vychází ze skutečnosti, že nejcitlivější fáze vývoje embrya probíhají v prvních týdnech po početí, často dříve, než žena zjistí, že je těhotená. Jakmile je těhotenství potvrzeno, mění se strategie suplementace z preventivní na podpůrnou. Cílem je průběžně pokrývat rostoucí nároky plodu, placenty i matky.
Závěr
Optimální výživa v těhotenství je komplexní a dynamický proces, který vyžaduje cílený přístup. V evropském kontextu přetrvává riziko deficitu klíčových mikroživin – zejména kyseliny listové, železa, jódu, vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Potřeby těchto a dalších živin se navíc významně mění v průběhu jednotlivých trimestrů v souladu s fyziologií matky a plodu. Samotná strava mnohdy nestačí k pokrytí těchto nutričních potřeb, proto je personalizovaná suplementace kvalitními doplňky mnohdy nezbytnou součástí optimálního průběhu těhotenství.
Co si z článku odnést?
Obecné principy výživy těhotenství:
-
Prioritizujte nutričně bohatou stravu a řiďte se heslem„Vyživovat pro dva“ (ne „jíst za dva“), kdy je kladen důraz na kvalitu a nutriční hodnotu stravy, nikoliv na množství.
-
Správná výživa podporuje vývoj plodu a snižuje riziko komplikací (cukrovka, anémie, preeklampsie, předčasný porod).
-
Těhotenství je období zvýšené potřeby mikroživin, kterou běžná strava často nepokryje. Proto je suplementace často nezbytná.
Nejčastější nutriční deficity
-
Kyselina listová (vitamin B9): klíčová v 1. trimestru pro vývoj nervové trubice, suplementace vhodná pro všechny ženy plánující těhotenství v podobě aktivní formy metylfolát
-
Železo: jeho potřeba v průběhu těhotenství narůstá, v případě nedostatku hrozí riziko anémie, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti.
-
Jód: nezbytný pro vývoj mozku plodu, nedostatek může vést k poškození kognitivních funkcí a ke snížení IQ.
-
Vitamín D: potřebný pro zdraví zdraví kostí, imunitu,může snižovat riziko těhotenských komplikací jako je preeklampsie či gestační diabetes, funguje synergicky s vitamínem K2.
-
Omega-3 mastné kyseliny (DHA & EPA): důležité pro vývoj mozku, zraku a prevenci předčasného porodu, nedostatek z potravy běžný
-
Vitamín B12: nutný pro dělení buněk, vývoj nervové soustavy a krvetvorbu, kritický u vegetariánek a vegánek
Výživové priority podle trimestrů
1. trimestr: Fáze organogeneze –velmi citlivé období, klíčové mikroživiny: kyselina listová, vitamín B12, Jód, zinek, vitamín B6
2. trimestr: Fáze rychlého růstu, zvyšuje se potřeba: kalorií, bílkovin a nutrientů: železa, vápníku, hořčíku, vitamínu D, omega-3 mastných kyselin
3. trimestr: Plod rychle roste, ukládá zásoby živin, matka má nejvyšší nutriční nároky na přijem kalorií, bílkovin a nadále jsou klíčové: železo, vápník, omega-3, hořčík, vitamín D
Zdroje
[1] Sarah C Bath, Janneke Verkaik-Kloosterman, Magalie Sabatier, Sovianne ter Borg, Ans Eilander, Katja Hora, Burcu Aksoy, Nevena Hristozova, Lilou van Lieshout, Halit Tanju Besler, John H Lazarus, A systematic review of iodine intake in children, adults, and pregnant women in Europe—comparison against dietary recommendations and evaluation of dietary iodine sources, Nutrition Reviews, Volume 80, Issue 11, November 2022, Pages 2154–2177, https://doi.org/10.1093/nutrit/nuac032
[2] Omega-3 fatty acid supply in pregnancy for risk reduction of preterm and early preterm birth: A position statement by the European Board and College of Obstetrics and Gynaecology (EBCOG). Savona-Ventura, Charles et al. European Journal of Obstetrics and Gynecology and Reproductive Biology, Volume 295, 124 - 125
[3] Hsu MC, Tung CY, Chen HE. Omega-3 polyunsaturated fatty acid supplementation in prevention and treatment of maternal depression: Putative mechanism and recommendation. J Affect Disord. 2018 Oct 1;238:47-61. doi: 10.1016/j.jad.2018.05.018. Epub 2018 May 16. PMID: 29860183.
