Jak střevní mikrobiom ovlivňuje zdraví a krásu pokožky?

Stav naší pleti není jen otázkou kosmetiky. Klíčovou roli hraje zdraví střev a složení střevního mikrobiomu. Jak přesně spolu souvisí trávení, imunita a zdraví pokožky, a proč může být řešení kožních problémů ukryté mnohem hlouběji, než se zdá.

Co se v tomto článku dozvíte?

1. Osa “střevo-kůže
2. Mikrobiom: neviditelný hráč zdravé pleti
   
3. Střevo jako bariéra
4. Proč stres zhoršuje pleť víc, než si myslíme
5. Jaká strava škodí pleti
6. Klíčové nutrienty pro pleť a střeva
7. Co si z článku odnést?

Osa “střevo-kůže”

Na první pohled se může zdát, že pokožka je ovlivňována zejména vnějšími vlivy, ve skutečnosti je ale úzce propojená se zdravím gastrointestinálního traktu, hormonální a nervovou soustavou. Toto propojení je proto označováno jako osa “střevo-kůže”.

Právě střeva v tomto systému hrají zásadní roli – nachází se zde totiž přibližně 70 % buněk imunitního systému. To znamená, že jakákoliv nerovnováha ve střevním prostředí se může projevit i na kůži, která je ve skutečnosti „výstupním orgánem“ mnoha vnitřních procesů.

Mnohé studie ukazují, že změny ve střevním mikrobiomu (tzv. dysbióza) souvisí s kožními problémy, jako jsou akné, atopický ekzém, rosacea, ale i zvýšená citlivost pokožky.

Tato osa funguje prostřednictvím několika klíčových mechanismů a ovlivňuje:

• imunitní systém (většina imunitních buněk sídlí ve střevě)

• metabolity střevních bakterií

• nervovou soustavu (osa střevo–mozek)

• hormonální regulaci [1]

Mikrobiom: neviditelný hráč zdravé pleti

Střevní mikrobiom není jen pasivním společenstvím v našem trávicím traktu; je to komplexní ekosystém bilionů mikroorganismů, který funguje jako samostatný metabolický orgán, často označovaný také jako “druhý mozek”. Jeho vliv na pokožku je zásadní, protože moduluje systémovou imunitu, tlumí chronický zánět a přímo ovlivňuje syntézu hormonů a zpracování klíčových živin (např. vitamínů skupiny B a K, železa, zinku) [2].

Pokud je mikrobiom v rovnováze, funguje jako bariéra proti patogenům. Problém nastává při dysbióze – stavu, kdy patogenní bakterie začnou převažovat nad těmi prospěšnými.

Klíčovou roli hrají také mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát, který vzniká fermentací vlákniny přátelskými bakteriemi a posiluje integritu nejen střevní, ale i kožní bariéry.

Mastné kyseliny tohoto typu navíc pomáhají udržovat také optimální kyselé pH pokožky a stimulují produkci ceramidů, které brání transepidermální ztrátě vody. Pleť je pak díky tomu hydratovaná a odolnější vnějším vlivům.

Zdravý mikrobiom působí i jako vnitřní štít. Moduluje odpověď organismu na oxidační stres vyvolaný UV zářením. Tím, že tlumí zánětlivé mediátory vyvolané sluncem, může aktivně zmírňovat následky fotostárnutí, jako předčasná tvorba vrásek a pigmentových skvrn [3].

Střevo jako bariéra

Střevo je určené nejen na trávení potravy, ale funguje také jako velmi sofistikovaná bariéra, která rozhoduje o tom, co se dostane do těla, a co ne.

Když je sliznice střeva zdravá, funguje jako jemné síto. Propustí živiny, ale zachytí škodlivé látky.

Při dysbióze (často vlivem stresu, špatné stravy nebo infekcí) dochází k narušení buněčných spojů (tzv. tight junctions) ve střevní sliznici, což vede k syndromu zvýšené propustnosti střev (Leaky Gut). Do krevního oběhu pak pronikají endotoxiny a “zbytky” potravy. Tyto látky spouštějí imunitní kaskádu, která ústí v systémový zánět, jenž se navenek manifestuje skrze kůži jako akné, atopická dermatitida, rosacea nebo lupénka [4].

Proč stres zhoršuje pleť víc, než si myslíme

Stres funguje jako spouštěč kaskády biochemických reakcí, které útočí na naši pleť hned z několika front najednou.

Ovlivnění zdraví střev: Kromě toho, že hormony produkované při stresu mohou podporovat růst patogenních bakterií na úkor těch prospěšných, vede tato nerovnováha k produkci toxických látek, které se krevní cestou dostávají až do kůže [5].

Chronický stres oslabuje také těsné spoje ve střevní stěně a vede ke zmíněnému syndromu Propustného střeva (Leaky gut).

Hormonální bouře a kortizol: Když jsme ve stresu, nadledvinky začnou pumpovat do těla kortizol (“stresový hormon”), který zvyšuje aktivitu mazových žláz a způsobuje, že je pleť citlivější a náchylnější k zánětům [6]. Stres aktivuje žírné buňky v kůži, které uvolňují histamin a další zánětlivé mediátory. To vysvětluje, proč stresové období doprovází vzplanutí růžovky (rosacea), zhoršení lupénky a atopického ekzému [7].

Jaká strava škodí pleti

To, co jíme, má přímý dopad na trávení a mikrobiom – a tím i na pleť. Některé potraviny podporují zánět, jiné ho naopak tlumí. Strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny a cukry vede k procesu zvanému glykace, který poškozuje kolagenová vlákna a urychluje stárnutí pleti [8]. O tom jak výkyvy krevního cukru poškozují tělo, jsme psali v článku Krevní cukr pod kontrolou.

Co pleti škodí:

• Vysoký příjem cukru: Zvyšuje hladinu inzulínu, což stimuluje produkci androgenů a mazu. Podporuje však také růst patogenních bakterií ve střevě a zvyšuje zánětlivost.

• Ultra zpracované potraviny: Obsahují aditiva, která mohou narušovat celistvost střevní bariéry.

• Nedostatek vlákniny: Vede k hladovění prospěšných bakterií a následné dysbióze.

• Častá konzumace alkoholu: Dehydratuje pleť a narušuje rovnováhu střevních mikroorganismů.

Co pleti pomáhá:

• Pestrá strava bohatá na vlákninu: Ta slouží jako prebiotikum, tedy potrava pro střevní bakterie, které z ní vytvářejí butyrát - ten pak snižuje zánětlivost pokožky a podporuje zdraví střevní bariéry. 

• Zelenina a luštěniny: Zdroj antioxidantů chránících buňky před oxidačním stresem.

• Fermentované potraviny: Jsou zdrojem probiotik, které přímo vytlačují patogenní mikroflóru.

• Kvalitní tuky: Zejména omega-3 mastné kyseliny (rybí tuk, lněné semínko), které blokují zánětlivé procesy v dermis [9].

• Cílená probiotika: Každý bakteriální kmen má jiné účinky. Některé mohou pomoci zmírnit zánět, zlepšit stav ekzému, podpořit kožní bariéru. Jiné ale nemusí mít na pleť žádný výrazný efekt. Proto je důležité vybírat konkrétní kmeny [10].

Klíčové nutrienty pro pleť a střeva

Aby pleť zářila, potřebuje specifické „stavební kameny“, které podporují jak střevní bariéru, tak regeneraci pokožky:

• Zinek: je zásadní minerál pro udržování zdravé střevní sliznice a její funkce, nezbytný je ale i pro hojení ran a regulaci tvorby mazu. Jeho nedostatek je proto často spojován s akné a ekzémy.

• Vitamin D: funguje spíše jako hormon a je nezbytný pro správnou funkci imunitní bariéry v kůži i ve střevě. Nízká hladina bývá častá právě u pacientů s lupénkou a atopickým ekzémem.

• Vitamin A: je klíčový pro obnovu kožních i střevních buněk. Střevní mikrobiom ovlivňuje, jak efektivně tělo vitamín A metabolizuje a využívá pro zdraví pokožky.

• Polyfenoly a antioxidanty: jsou látky obsažené například v zeleném čaji, divokých borůvkách nebo hořké čokoládě. Mohou fungovat také jako zdroj potravy pro střevní mikrobiom a pomáhají snižovat záněty ve střevech.

• Omega-3: potlačují produkci prozánětlivých cytokinů, snižují zánětlivost a pomáhají udržovat zdravou střevní sliznici. To je zásadní jako ochrana před tzv. syndromem Leaky gut. U osob trpících akné, lupénkou nebo ekzémem je zánět hlavní příčinou symptomů. 

• Kolagen: obsahuje specifické aminokyseliny (zejména glycin, glutamin a prolin), které jsou nezbytné pro regeneraci střevní výstelky. Pomáhá „utěsňovat“ spoje ve střevní stěně, čímž přímo předchází syndromu Leaky Gut. Více o kolagenu jsme psali psali například v článcích Role kolagenu v lidském organismu nebo Srovnání Beauty a Beef kolagenu: který zvolit a proč.

Co si z článku odnést?

Zdroje:

[1] https://thenaturopathic.co/the-gut-skin-connection-a-gut-naturopath-explains/

[2] https://www.frontiersin.org/journals/microbiology/articles/10.3389/fmicb.2018.01459/full

[3] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2836434/

[4] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30472851/

[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24997027/

[6] https://www.researchgate.net/publication/263287535_Brain-Skin_Connection_Stress_Inflammation_and_Skin_Aging 

[7] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20113345/

[8] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2836431/

[9] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6048199/

[10] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22099848/