Rostlinný vitamín D - udržitelná volba respektující přírodu

Vitamín D patří mezi důležité látky, které náš organismus potřebuje nejen pro normální stav kostí a normální funkci imunitního systému. Během zimních měsíců trpí velká část populace nedostatkem vitamínu D, a proto právě v zimním období častěji doplňujeme jeho hladinu prostřednictvím doplňků stravy ^[1]. V dnešním článku vysvětlíme, proč Trime nabízí výhradně rostlinný vitamín D3 z lišejníku a proč nepovažujeme vitamín D ze živočišného lanolinu za vhodný.

Co se v tomto článku dozvíte?

1. Rostlinný versus živočišný vitamín D
2. Živočišný původ - vitamín D z lanolinu
3. Technologie výroby vitamínu D z lanolinu
4. Nevýhody vitamínu D vyrobeného z lanolinu
5. Lanolin jako alergen
6. Proč preferujeme rostlinný vitamín D?
7. Jaké jsou benefity našeho vitamínu D získaného z lišejníku?
8. Krátké připomenutí důležitých údajů o vitamínu D
9. Co si z článku odnést?

Rostlinný versus živočišný vitamín D

Na trhu naleznete velké množství doplňků, které se liší nejen kvalitou, ale též zdrojem použitým k jejich výrobě. Většina doplňků vitamínu D3 je živočišného původu a výrobci ne vždy specifikují, o jakou formu vitamínu se jedná a jak byl získán. V Trime vyrábíme takové produkty, které se svým složením co nejvíce přibližují přírodě a jsou zároveň šetrné k planetě. Proto je pro nás jasnou volbou vitamín D z rostlinného zdroje.

Živočišný původ - vitamín D z lanolinu

Velmi častou surovinou k výrobě vitamínu D je lanolin, který vzniká jako žlutý sekret vylučovaný mazovými žlázami ovcí. V zásadě lanolin funguje jako hydroizolační vrstva chránící ovce před nepříznivými vlivy prostředí, například před prochladnutím či promočením v případě deště. Původ slova lanolin pochází z latinského „lanolinum“ složením slov lana (vlna) a oleum (olej), ačkoliv z chemického pohledu se řadí mezi vosky.

Technologie výroby vitamínu D z lanolinu

Extrahovaná vlna se nejprve vypere v horké vodě saponátem za účelem odstranění případných parazitů nebo nečistot a vyrobí se surový lanolin. Z něj se pak procesem zvaným zmýdelnění a následnou centrifugací oddělí tuková složka od složky nemastné. Za použití extrakčních činidel a rozpouštědel se izoluje surový cholesterol. Ten se chemicky převede na 7-dehydrocholesterol, z něhož po ozáření UV zářením a dalším čištění vzniká vitamín D3 pro výrobu doplňků stravy.

Nevýhody vitamínu D vyrobeného z lanolinu

Nežádoucími složkami použitými při výrobě vitamínu D z lanolinu mohou být pesticidy nebo konzervanty. Ovčí vlna může být kontaminována pesticidy, s nimiž mohou přijít ovce do kontaktu na pastvinách, kde jsou rostliny chemicky ošetřovány. Také samotná zvířata a jejich kůže jsou podrobeny dezinfekčním koupelím proti klíšťatům a jiným škůdcům a rezidua použitých chemických prostředků mohou zůstat v jejich kůži.

Vzhledem k tomu, že lanolin je tukové povahy, může v kontaktu se vzduchem žluknout nebo oxidovat. Z tohoto důvodu se při zpracování a skladování lanolinu a jeho frakcí běžně používají antioxidanty, mimo jiné i butylhydroxytoluen (BHT), syntetický antioxidant zpomalující oxidaci tuků. Ačkoliv je BHT při regulovaných dávkách považován za bezpečný ^[2], jeho stopové množství zůstává v lidské tukové tkáni. Z toxikologického hlediska jsou u BHT popsány omezené důkazy karcinogenity u zvířat, proto mohou existovat i pochybnosti týkající se jeho vlivu na lidské zdraví (přestože Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí BHT do skupiny látek, které nelze z hlediska karcinogenity klasifikovat) ^[3].

Dalším aspektem je pak etické hledisko. Mnohdy je vlna z ovcí získávána hrubým způsobem a hluboké řezné rány bývají běžným poraněním ovcí. Někteří chovatelé také využívají drastickou praktiku zvanou mulesing. Ta spočívá v odříznutí velkého množství kůže v oblasti kolem konečníku a ocasu, aby došlo ke zbavení se vrásčité kůže a vlny, do které by se jinak zachytávaly výkaly. Toto „obřezání“ však bývá prováděno bez umrtvení, je velmi bolestivé, pro ovce stresující a následné rány se mohou hojit ještě dlouhou dobu po samotném mulesingu ^[4].

Lanolin jako alergen

Americká společnost pro kontaktní dermatitidu (American Contact Dermatitis Society) vyhlašuje každoročně alergen roku. Důvodem je snaha upozornit na alergeny, které jsou běžné a zaslouží si větší pozornost, protože mohou způsobovat významné kontaktní alergické reakce. Právě lanolin byl vyhlášen Americkou společností pro kontaktní dermatitidu alergenem roku 2023 ^[5].

Lanolin je pro své změkčující a zvlhčující vlastnosti využíván nejen v kosmetice, ale též v léčivech. Ačkoli je lanolin slabým senzibilizátorem a při testování reaguje na lanolin přibližně 0,4 % běžné evropské populace, existují rizikové doprovodné stavy, jako jsou například bércové vředy, perianální/genitální dermatitida či atopická dermatitida. Děti a starší lidé jsou také vystaveni vyššímu riziku rozvoje kontaktní alergie na lanolin ^[6].

Proč preferujeme rostlinný vitamín D?

V Trime řešíme nejen maximální nutriční potenciál doplňků, ale záleží nám také na tom, aby naše produkty byly šetrné k přírodě. Udržitelnost, etický přístup, dopady na životní prostředí a respekt k přírodě i zvířatům jsou pro nás stěžejní. Proto pro nás výrobky s výtažkem z lanolinu nepředstavují vhodnou volbu.

Dříve se rostlinný vitamín D vyráběl z výtažků z hub. Chemicky však tato forma odpovídá vitamínu D2 (ergokalciferolu). Vitamín D3 (cholekalciferol) zvyšuje hladinu vitamínu D v krvi účinněji než vitamín D2, zejména při vyšších jednorázových dávkách ^[7]. Proto jsme hledali rostlinný zdroj právě vitamínu D3.

Náš rostlinný vitamín D3 se nachází v dobře využitelné formě cholekalciferolu a pochází přitom z čistě rostlinného zdroje nejvyšší kvality a čistoty. Získává se z geneticky nemodifikovaného lišejníku, který je pěstovaný v přísně kontrolovaných podmínkách, bez využití pesticidů či jiných kontaminantů.

Jaké jsou benefity našeho vitamínu D získaného z lišejníku?

• Kvalita a čistota: Lišejník se pěstuje v přísně kontrolovaných podmínkách v tzv. uzavřeném cyklu, kde nehrozí kontaminace z okolního prostředí jako ve volné přírodě. Během výroby se nepoužívají pesticidy ani chemická rozpouštědla a naše výrobky neobsahují syntetické konzervanty.

• Udržitelný způsob výroby a úspora energie (proces výroby není náročný na energii).

• Stejná využitelnost jako u živočišného vitamínu D3: jde o stejnou molekulu cholekalciferolu, liší se pouze zdroj.

• Vhodný i pro vegetariány a vegany. Více o tom, čím se liší vegan a non-vegan vitamín D3, najdete v článku Rozdíly mezi vitamínem D rostlinného a živočišného původu.

Vitamín D3 - 2000 IU (cholekalciferol)

Krátké připomenutí důležitých údajů o vitamínu D

Na závěr ještě připomeňme, že vitamín D představuje v tuku rozpustný vitamín, který zastává v organismu mnoho funkcí. V těle se chová spíše jako hormon. Přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu a k udržení normálního stavu kostí a zubů. Většina buněk v těle obsahuje receptor pro tento vitamín, což rovněž poukazuje na jeho důležitost. Vitamín D se podílí na procesu dělení buněk, přispívá k udržení normální funkce svalů a k normální funkci imunitního systému.

Přirozený zdroj vitamínu D představuje sluneční záření, a proto v létě vystavením pokožky slunci přirozeně doplňujeme hladiny tohoto důležitého vitamínu. I během letního období je ale třeba vzít v úvahu limitující faktory syntézy vitamínu D, jako je například doba, po kterou se slunci vystavujeme, vlnová délka slunečního záření nebo používání ochranných opalovacích krémů. Z těchto důvodů nemáme někdy ani během léta dostatečnou hladinu vitamínu D. V zimních měsících jsou pro nás zdrojem určité potraviny, jako například tučné ryby, které však konzumujeme spíše příležitostně. Proto v zimním období častěji trpíme nedostatkem vitamínu D (v zimě má v Evropě nízkou hladinu vitamínu D zhruba dvakrát více lidí než v létě) ^[1] a je žádoucí více se zaměřit na jeho suplementaci.

Další články týkající se vitamínu D naleznete na našem blogu, například Vitamín D: správné dávkování, účinky a co ovlivňuje jeho hladinu, Vitamín D ze slunce: kolik minut stačí a co jeho tvorbu blokuje nebo Vitamín D3 a K2: proč je užívat společně a jak pomáhají?.

Co si z článku odnést?

Zdroje:

[1] Cashman KD, Dowling KG, Škrabáková Z, et al. Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? American Journal of Clinical Nutrition, 2016; 103(4): 1033–1044. https://doi.org/10.3945/ajcn.115.120873

[2] EFSA Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food (ANS). Scientific Opinion on the re-evaluation of butylated hydroxytoluene BHT (E 321) as a food additive. EFSA Journal, 2012; 10(3): 2588. https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/2588

[3] International Agency for Research on Cancer (IARC). Butylated hydroxytoluene (BHT). IARC Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans, Vol. 40, 1986; Suppl. 7, 1987. https://inchem.org/documents/iarc/vol40/butylatedhydroxytoluene.html

[4] RSPCA Australia. What is the RSPCA's view on mulesing and flystrike prevention in sheep? RSPCA Knowledgebase, 2025. https://kb.rspca.org.au/knowledge-base/what-is-the-rspcas-view-on-mulesing-and-flystrike-prevention-in-sheep/

[5] Jenkins BA, Belsito DV. Lanolin. Dermatitis, 2023; 34: 4–12. https://doi.org/10.1089/derm.2022.0002

[6] Johnson H, Norman T, Adler BL, Yu J. Lanolin: The 2023 American Contact Dermatitis Society Allergen of the Year. Cutis, 2023; 112(2): 78–81. https://community.the-hospitalist.org/content/lanolin-2023-american-contact-dermatitis-society-allergen-year

[7] Tripkovic L, Lambert H, Hart K, Smith CP, Bucca G, Penson S, et al. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. American Journal of Clinical Nutrition, 2012; 95(6): 1357–1364. https://doi.org/10.3945/ajcn.111.031070