Probiotika: potřebujete doplněk, nebo stačí strava?

Probiotika nejsou jen kapsle s miliardami bakterií. Zjistěte, jaký je rozdíl mezi probiotiky, fermentovanými potravinami a prebiotiky. Kdy má smysl sáhnout po doplňku stravy a proč je pro zdravý střevní mikrobiom důležitější to, čím ho „krmíme“. Podíváme se také na probiotika pro děti a ženy a na to, jak a kdy je užívat.

Co se v článku dozvíte?

1. Co jsou probiotika a jak fungují
2. Probiotika, prebiotika a fermentované potraviny
3. Jsou fermentované potraviny stejně účinné jako probiotika v kapslích?
4. Proč jsou pro střevní mikrobiom důležitá i prebiotika
5. Probiotika a prebiotika: proč dává smysl kombinovat obojí?
6. Kdy má smysl probiotika užívat?
7. Saccharomyces boulardii
8. Probiotika pro děti: kdy je začít podávat a jaké vybrat
9. Probiotika pro ženy: trávení, imunita a intimní zdraví
10. Probiotika v těhotenství a při kojení
11. Kdy a jak užívat probiotika
12. Jak užívat probiotika s antibiotiky
13. Jak podpořit střevní mikrobiom bez probiotických doplňků
14. Co si z článku odnést?

Co jsou probiotika a jak fungují?

Probiotika jsou podle mezinárodně uznávané definice živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí zdravotní benefit [1].

Při výběru probiotik je důležité rozlišovat jednotlivé kmeny. Účinky probiotik jsou totiž kmenově specifické, takže výsledky získané u jednoho konkrétního kmene nelze automaticky přenášet na jiné bakterie stejného druhu [4].

Neplatí ani pravidlo, že čím vyšší počet CFU (jednotek tvořících kolonie), tím účinnější probiotikum. Samotné množství mikroorganismů je pouze jedním z faktorů. Při výběru je důležitější konkrétní kmen, dávka a stabilita a především to, zda byl daný kmen klinicky zkoumán pro účel, pro který ho chcete užívat.

Probiotika, prebiotika a fermentované potraviny

Tyto pojmy se často zaměňují, přesto označují odlišné věci:

• Probiotika jsou konkrétní živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí prokázaný zdravotní benefit [1].
• Mezi prebiotika patří například některé druhy vlákniny, jako jsou inulin, fruktooligosacharidy (FOS) nebo galaktooligosacharidy (GOS), které slouží jako potrava pro prospěšné mikroorganismy ve střevech a zároveň podporují jejich růst [2].
• Fermentované potraviny vznikají působením mikroorganismů, ale samotná přítomnost živých kultur z nich automaticky nedělá probiotika.
• Synbiotika kombinují živé mikroorganismy (probiotika) s prebiotiky, která podporují jejich růst a aktivitu [3].

Rozlišování těchto pojmů je důležité zejména při rozhodování, zda má smysl sáhnout po probiotickém doplňku stravy, nebo zda je vhodnější zaměřit se především na pestrost a složení jídelníčku.

Jsou fermentované potraviny stejně účinné jako probiotika v kapslích?

Ne vždy. U fermentovaných potravin většinou není přesně uvedeno, jaké množství a druhy živých mikroorganismů obsahují. Záleží také na způsobu výroby a skladování – některé výrobky jsou po fermentaci tepelně ošetřeny, a živé mikroorganismy tak již neobsahují. Pokud si fermentované potraviny kupujete, vybírejte ty, které neprošly pasterizací a obsahují živé mikroorganismy, které mohou podpořit zdraví střev.

Mezi potraviny, které obsahují živé mikroorganismy, patří:

• přírodní jogurt s živými kulturami,
• kefír,
• kysané zelí,
• kimchi,
• některé fermentované sójové výrobky – například natto, tempeh nebo miso,
• další tradičně fermentované potraviny – například kombucha nebo tradičně fermentované okurky.

Proč jsou pro střevní mikrobiom důležitá i prebiotika?

Při péči o střevní mikrobiom nestačí myslet jen na to, jak střeva osídlit větším množstvím prospěšných mikroorganismů. Stejně důležité je zajistit jim dostatek „potravy“. Právě k tomu slouží vláknina a další prebiotické látky.

Vláknina, která se v trávicím traktu nestráví, se dostává až do tlustého střeva, kde ji střevní mikroorganismy fermentují. Při tomto procesu vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), například acetát, propionát a butyrát, které mají řadu příznivých účinků na zdraví [7]. Jednotlivé druhy vlákniny přitom nemusí působit na mikrobiom stejně [7].

Mezi potraviny bohaté na vlákninu a látky využitelné střevními mikroorganismy patří:

• zelenina,
• ovoce,
• luštěniny,
• celozrnné obiloviny,
• ořechy a semínka,
• cibule a česnek,
• chřest,
• čekanka,
• potraviny obsahující rezistentní škrob.

Pestrý jídelníček poskytuje různé typy vlákniny, které mohou podporovat rozmanitost a stabilitu střevního mikrobiomu. Pokud je člověk na vlákninu zvyklý jen málo, je lepší její množství zvyšovat postupně. Náhlé zvýšení příjmu totiž může u citlivějších jedinců způsobit nadýmání.

Probiotika a prebiotika: proč dává smysl kombinovat obojí?

Probiotické mikroorganismy a prebiotická vláknina mohou společně vytvářet příznivé prostředí pro střevní mikrobiom. Z dlouhodobého hlediska proto může být užitečné myslet nejen na doplňování probiotik, ale také na podporu mikroorganismů, které už ve střevech přirozeně máme.

Kdy má smysl probiotika užívat?

Probiotika nejsou univerzálním doplňkem, který by měl preventivně užívat každý zdravý člověk. Jejich účinek závisí na konkrétním mikroorganismu, jeho dávce a zdravotním problému, při kterém se používá. Proto je vhodnější zvažovat jejich užívání při konkrétních potížích souvisejících se střevním mikrobiomem než je užívat preventivně bez konkrétního důvodu.

Jednou z nejlépe prozkoumaných oblastí je prevence průjmu spojeného s užíváním antibiotik. Systematické přehledy a metaanalýzy ukazují, že konkrétní kmen Lactobacillus rhamnosus GG může pomoci snížit riziko antibioticky asociovaného průjmu u dětí i dospělých [4]. Podobně dobře je pro tuto oblast prozkoumaná také kvasinka Saccharomyces boulardii [5].

Saccharomyces boulardii

Saccharomyces boulardii se od většiny běžných probiotik liší tím, že jde o kvasinku, nikoli bakterii. Právě proto je zajímavý v situacích, kdy člověk užívá antibiotika – protože kvasinky nejsou citlivé na antibakteriální účinek antibiotik stejným způsobem jako bakterie [5].

Mezi časté zažívací potíže patří také cestovní průjem. Některá probiotika, především kmeny Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii, mohou pomoci snížit jeho riziko. Více o prevenci cestovního průjmu, vhodných kmenech probiotik a dalších doporučeních najdete v článku Zažívací potíže na cestách: prevence cestovního průjmu a cestovní lékárnička. [6] [11]

Probiotika pro děti: kdy je začít podávat a jaké vybrat?

Ve většině případů není důvod automaticky podávat probiotika každému zdravému dítěti. Stejně jako u dospělých je základem pestrá strava, dostatek vlákniny a přiměřený příjem fermentovaných potravin.

Odborná doporučení formulují konkrétní situace, kdy má užití vybraných probiotických kmenů smysl – patří sem například léčba akutní gastroenteritidy nebo prevence průjmu spojeného s antibiotiky [9][10]. Naopak plošné užívání probiotik bez jasně definovaného zdravotního přínosu odborná doporučení nedoporučují [10].

U malých dětí není vhodné řídit se pouze údajem o počtu miliard CFU. Důležitější je, zda má konkrétní kmen pro danou situaci dostatek klinických důkazů, a v jaké dávce byl testován.

Jak podávat probiotika miminkům a malým dětem?

U kojenců a malých dětí je vhodné vybírat formu, kterou lze bezpečně a jednoduše dávkovat, například probiotika v prášku. U kojenců, předčasně narozených dětí nebo dětí s vážnějším zdravotním problémem je vhodné použití probiotik vždy konzultovat s pediatrem.

Probiotika pro ženy: trávení, imunita a intimní zdraví

U žen se probiotika často propagují nejen pro podporu trávení, ale také pro lepší imunitu a intimní zdraví. Ženský mikrobiom má svá specifika a v oblasti vaginální mikrobioty jsou významné zejména bakterie rodu Lactobacillus [8].

Systematický přehled randomizovaných studií zaměřených na probiotika u bakteriální vaginózy a kandidózy popsal zlepšení klinických výsledků i obnovu vaginální mikrobioty u sledovaných kmenů – mezi zkoumané patřily například Lactobacillus crispatus, Lactobacillus rhamnosus GR-1 spolu s Lactobacillus reuteri RC-14 nebo Lactobacillus paracasei LPC-S01 [8].

Mohou probiotika pomoci s intimním zdravím?

Výzkum probiotik v oblasti ženského intimního zdraví stále pokračuje a některé konkrétní kmeny vykazují slibné výsledky [8]. Probiotika však nenahrazují léčbu bakteriální vaginózy, kvasinkové ani jiné infekce. Pokud se objeví potíže, je proto vhodné nejprve zjistit jejich příčinu a případnou léčbu konzultovat s lékařem. Přečtěte si také náš článek Záněty močových cest.

Probiotika v těhotenství a při kojení

V těhotenství a při kojení se přirozeně mění střevní i vaginální mikrobiom, který je ovlivněn hormonálními změnami. U zdravých žen v něm obvykle převažují bakterie rodu Lactobacillus, které vytvářejí kyselé prostředí a pomáhají bránit přemnožení nežádoucích mikroorganismů. Narušení této rovnováhy může zvyšovat riziko některých infekcí, například bakteriální vaginózy.

Probiotika mohou být jedním ze způsobů, jak podpořit jeho rovnováhu, ale jejich účinek závisí na konkrétním kmeni a zdravotním problému. Některé studie zkoumají jejich vliv na vaginální mikrobiom, imunitu matky nebo riziko atopického ekzému u dětí.

Pro podporu mikrobiomu je však důležitá především pestrá strava bohatá na vlákninu a vhodné fermentované potraviny. V těhotenství a při kojení doporučujeme užívání probiotik vždy vybírat s ohledem na konkrétní kmen a konzultovat ho s lékařem nebo lékárníkem.

Proč je mikrobiom matky důležitý pro dítě?

Mikrobiom matky může ovlivňovat také vývoj imunitního systému dítěte. K přenosu mikroorganismů z matky na dítě dochází především během porodu a následně při kojení. Zdravý mikrobiom matky tak může být jedním z faktorů, které přispívají k přirozenému vývoji mikrobiomu a imunity dítěte.

Kdy a jak užívat probiotika?

Neexistuje jedno univerzální pravidlo, kdy probiotika užívat. Některé bakteriální kmeny může být lepší užívat s jídlem, před jídlem nebo nalačno. Vždy proto doporučujeme řídit se pokyny výrobce konkrétního přípravku.

Mnohem podstatnější, než denní doba užívání, je pravidelnost a dodržení doporučeného dávkování. Pokud výrobce doporučuje užívání s jídlem, není zásadní, zda si probiotikum vezmete ke snídani, nebo k večeři.

Dávkování se vždy liší také podle konkrétního kmene a účelu užívání. Neplatí tedy, že čím více probiotických mikroorganismů (CFU), tím lépe. Studie s konkrétními kmeny obvykle používají přesně stanovené dávky, proto je vhodné dodržovat doporučení výrobce.

Jak užívat probiotika s antibiotiky?

Antibiotika mají vliv nejen na bakterie způsobující infekci, ale také na celý střevní mikrobiom. Použití probiotických doplňků je tedy v této situaci užitečné, zejména v souvislosti s antibiotiky vyvolaným průjmem [4][5].

Zajímavou možností je užití Saccharomyces boulardii, protože jde o kvasinku, nikoli bakterii, a běžná antibiotika ji proto neovlivňují stejným způsobem jako bakteriální probiotické kmeny.

Jak podpořit střevní mikrobiom bez probiotických doplňků?

Pokud nemáte konkrétní důvod k užívání probiotik, můžete začít těmito kroky:

Jezte co nejpestřejší stravu. Střídejte různé druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semínek.

Dbejte na dostatek vlákniny. Vláknina je klíčovým zdrojem živin pro střevní mikroorganismy [7]. Pokud jí přijímáte málo, zvyšujte její množství postupně a zvyšte také pitný režim.

Zařazujte fermentované potraviny. Kefír, jogurt s živými kulturami, kysané zelí nebo kimchi mohou být vhodným zpestřením jídelníčku.

Kombinujte fermentované potraviny s prebiotickými potravinami. Tato kombinace dává z pohledu dlouhodobé péče o mikrobiom větší smysl než zaměření se pouze na počet bakterií v jedné kapsli.

Co si z článku odnést?

Zdroje:

[1] Hill C, Guarner F, Reid G, et al. Expert consensus document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2014;11(8):506–514. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/nrgastro.2014.66

[2] Gibson GR, Hutkins R, Sanders ME, et al. Expert consensus document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2017;14:491–502. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/nrgastro.2017.75

[3] Swanson KS, Gibson GR, Hutkins R, et al. The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on the definition and scope of synbiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2020;17:687–701. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41575-020-0344-2

[4] Szajewska H, Kołodziej M. Systematic review with meta-analysis: Lactobacillus rhamnosus GG in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea in children and adults. Aliment Pharmacol Ther. 2015;42(10):1149–1157. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/apt.13404

[5] Szajewska H, Kołodziej M. Systematic review with meta-analysis: Saccharomyces boulardii in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea. Aliment Pharmacol Ther. 2015;42(7):793–801. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/apt.13344

[6] Connor BA, Leung DT. Travelers' Diarrhea. In: CDC Yellow Book 2026: Health Information for International Travel. Centers for Disease Control and Prevention, 2025. Dostupné z: https://www.cdc.gov/yellow-book/hcp/preparing-international-travelers/travelers-diarrhea.html

[7] Vinelli V, Biscotti P, Martini D, et al. Effects of Dietary Fibers on Short-Chain Fatty Acids and Gut Microbiota Composition in Healthy Adults: A Systematic Review. Nutrients. 2022;14(13):2559. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/nu14132559

[8] Zuñiga Vinueza AM. Probiotics for the Prevention of Vaginal Infections: A Systematic Review. Cureus. 2024;16(7):e64473. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/cureus.64473

[9] Szajewska H, Guarino A, Hojsak I, et al. Use of probiotics for management of acute gastroenteritis: a position paper by the ESPGHAN Working Group for Probiotics and Prebiotics. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2014;58(4):531–539. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0000000000000320

[10] Szajewska H, et al. Probiotics for the Management of Pediatric Gastrointestinal Disorders: Position Paper of the ESPGHAN Special Interest Group on Gut Microbiota and Modifications. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2022;76(2):232–247. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/MPG.0000000000003633

[11] Steffen R. Epidemiology of Traveler's Diarrhea. Clinical Infectious Diseases. 2005;41(Suppl 8):S536–S540. Dostupné z: https://academic.oup.com/cid/article-abstract/41/Supplement_8/S536/569219