Krevní cukr pod kontrolou: Jak jeho výkyvy poškozují naše tělo

Stabilní hladina krevního cukru je klíčová pro zdraví i psychickou pohodu.

Prudké výkyvy hladin glukózy v krvi mohou vést nejen k únavě, podrážděnosti a chutím na sladké, ale dlouhodobě také k závažnějším problémům – od inzulinové rezistence přes hormonální nerovnováhu a kardiovaskulární potíže až po diabetes 2. typu, a v dlouhodobém měřítku například také k Alzheimerově chorobě.

Co se v tomto článku dozvíte?

1. Proč je vyrovnaná glykemie klíčem ke zdraví
2. Jak se mohou výkyvy krevního cukru projevovat
3. Krevní cukr a metabolické zdraví
4. Dopad na hormonální systém
5. Kolísání krevního cukru a stárnutí organismu
6. Glykovaný hemoglobin a proč má smysl ho měřit
7. Praktické tipy pro stabilizaci krevního cukru a snížení rizika zdravotních problémů
8. Co si z článku odnést?

Proč je vyrovnaná glykemie klíčem ke zdraví

Glukóza je preferovaným zdrojem energie pro většinu buněk v našem těle, zejména pro mozek a svaly. Aby ji tělo mohlo efektivně využívat, musí být hladina cukru v krvi udržována v poměrně úzkém rozmezí, na lačno od 3,9–5,6 mmol/l. Při vyrovnané glykémii se cítíme soustředění, máme dostatek energie a orgány fungují optimálně. Stabilní hladina cukru také chrání cévy, nervový systém a má vliv na hormonální rovnováhu. Glykémie, neboli koncentrace “cukru” v krvi, je tak jedním ze základních ukazatelů metabolického zdraví. 

Naopak výkyvy glykémie vyvolávají tělesný stres, zatěžují orgány, především pak slinivku břišní a játra, a také mohou spouštět řetězec dalších zdravotních komplikací. Nadměrné vystavování buněk vysokým hladinám krevního cukru pak vede také ke glykaci tkání a jejich poškození. Při tomto procesu se váží molekuly cukru na proteiny a tuky, čímž vznikají škodlivé látky známé jako tvz. produkty pokročilé glykace (AGEs).

Stabilních hladin glukózy v krvi (neboli glykémie) je dosahováno prostřednictvím komplexního systému hormonální regulace. Hlavní roli v udržování rovnováhy krevního cukru hrají dva hormony vylučované slinivkou břišní: inzulin a glukagon. Pokud systém regulace glukózy selže a dojde k příliš vysokým (hyperglykémie) nebo příliš nízkým (hypoglykémie) hladinám, dochází k dysregulaci a koloběhu metabolických a hormonálních poruch, které mohou vést k poškození orgánů a rozvoji závažných onemocnění.

Když hladina glukózy v krvi stoupne, například po jídle ale také vlivem stresu, začne slinivka břišní vylučovat hormon inzulín. Ten působí jako klíč, který odemyká buňky, především ve svalech a “tukové tkáni”, ale také v játrech, a umožňuje jim absorbovat glukózu z krevního řečiště pro získání energie nebo pro další uložení. 

Současně inzulin potlačuje produkci nové glukózy v játrech. Když hladina cukru v krvi začne klesat, slinivka břišní začne uvolňovat glukagon. Tento hormon signalizuje játrům, aby rozložila uložený glykogen a uvolnila glukózu zpět do krve (tento proces je známý jako glykogenolýza). Díky tomuto zpětnému systému je zabráněno, aby tělo spadlo do  hypoglykémie.

Porucha celého systému a rezistence buněk na inzulín, která se vyznačuje neschopností uložit přebytečné množství glukózy, vede v dlouhodobém měřítku k řadě onemocnění a diabetu 2. typu.

Problémy se však z počátku nemusí vůbec projevovat. Pokud tělo trpí inzulinovou rezistencí, ale slinivka stále dokáže inzulin tvořit, dochází pouze k navýšení produkce tohoto hormonu. Po delším čase však dojde k vyčerpání buněk slinivky, a neschopnosti inzulin tvořit. To následně přirozeně vede ke zvýšení hladin glukózy v krvi.

Jak se mohou výkyvy krevního cukru projevovat

Kolísání glykémie se vyznačuje prudkým zvýšením krevního cukru po jídle a jeho následným rychlým poklesem. Při sledování glukometrem se může pro představu prezentovat jako tzv. gotická křivka. Výkyvy se pak mohou prezentovat v krátkodobém i dlouhodobém spektru. K tomuto stavu dochází primárně po konzumaci jídel s obsahem jednoduchých a rychle vstřebatelných sacharidů bez obsahu vlákniny jako jsou sladké limonády, cukrovinky, zmrzlina ale například také sladké ovoce jako je banán, ananas a nebo po těstovinách a dalších druzích sacharidových příloh jako je rýže a brambory.

Následně může docházet ke: 

• Krátkodobým projevům: únava, podrážděnost, nesoustředěnost, bolesti hlavy, chutě na sladké.
  
  

• Dlouhodobým následkům: opakované přetěžování slinivky, inzulinové rezistenci a neschopnosti buněk na něj reagovat, rozvoji zánětlivých procesů v těle kvůli kolujícímu cukru v krvi, ukládání glukózy do tukových zásob a poškozování cév.
  
  

Čím více cukru tělo přijímá, tím více se výkyvy prohlubují, což zvyšuje riziko chronických onemocnění. Rychlý vzestup cukru po sladkém jídle (především pokud jsou zdrojem jednoduché cukry a průmyslově vyrobené potraviny jako sladkosti a limonády) spustí nadměrné vyplavení inzulinu. Ten pak snižuje hladinu glukózy, ale často až příliš – což vede k následné hypoglykémii. V této chvíli začíná tělo uvolňovat stresový hormon kortizol, který podporuje glukoneogenezi - tedy stimulaci produkci glukózy z necukerných zdrojů zejména v játrech. Často však lidé pociťují také pocity ztráty energie a únavy, což vede k nutkání příjmu dalších “sladkostí” s obsahem rychlých cukrů. Začarovaný kruh výkyvu glykémie se tak stále více prohlubuje. 

Tyto výkyvy jsou pro tělo obrovskou stresovou zátěží, která vede ke zvýšené tvorbě volných radikálů, oxidačnímu stresu a mikrozánětům. Všechny tyto faktory  postupně poškozují cévní stěny, urychlují aterosklerózu a zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Krevní cukr a metabolické zdraví

Nestabilní glykémie je přímo spojená s rozvojem metabolických a kardiovaskulárních  onemocnění z několika důvodů.

• Rozvoj inzulinové rezistence a diabetu 2. typu – vzniká z toho důvodu, že buňky přestávají reagovat na inzulin a nejsou schopny kolující glukózu uskladnit, kvůli tomu zůstává v krvi chronicky vyšší hladina glukózy, která způsobuje oxidační stres pro tělo a také vede k rozvoji zánětlivých procesů v těle.
  
  

• Rozvoj kardiovaskulárních onemocnění – je následkem zvýšené glykémie a rezistence na inzulin, který podporuje tvorbu zánětu v cévách a následný vznik aterosklerotických plátů vlivem působení cholesterolu, což má vliv také na tvorbu vysokého krevního tlaku.
  

• Nadváha a obezita – je způsobena kolísáním cukru, které podporuje zvýšenou chuť k jídlu a ukládání tuků, zejména v oblasti břicha. Nadměrné množství glukózy a fruktózy, které nejsou využity v energetických procesech, jsou ukládány do tukových zásob a jaterní tkáně, což vede postupně také k nealkoholickému ztučnění jater. Nadměrné množství tuku v těle pak dále podporuje chronický zánětlivý stav organismu.

• Chronická hyperglykémie může v konečném stadiu způsobit také nevratné a rozsáhlé poškození nervů, cév, tkání a orgánů v těle, které ovlivňuje mikrovaskulární i makrovaskulární zdraví celého organismu. Mikrovaskulární komplikace postihují zejména drobné cévy a zahrnují například retinopatii (poškození sítnice oka), nefropatii (postižení ledvin) a neuropatii (poškození nervů). Makrovaskulární komplikace zasahují především velké cévy a mohou vést k závažným onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční nebo cévní mozková příhoda.

Dopad na hormonální systém

Rozkolísaná glykémie úzce souvisí také s hormonální rovnováhou a může být příčinou různých typů zdravotních problémů. 

Jaké hormony výkyvy krevního cukru nejvíce ovlivňují?

• Kortizol (stresový hormon):
  Výkyvy krevního cukru mají přímý vliv na hladinu kortizolu, hlavního stresového hormonu. Když hladina glukózy prudce klesne, tělo začne produkovat v reakci na tuto stresovou situaci větší množství kortizolu.
  Následně dochází k procesům spojeným s uvolňováním glukózy do krve. Tento opakovaný cyklus nadměrné stimulace kortizolu vede k únavě, narušenému spánku, zvýšenému vnitřnímu napětí a horší regeneraci organismu. Dlouhodobě tak nestabilní glykémie oslabuje nejen metabolické zdraví, ale i celkovou odolnost těla vůči stresu.

• Ženské hormony (estrogen, progesteron a hormony ze skupiny androgenů):
  Kolísání hladiny krevního cukru nemá vliv jen na energii a náladu, ale také na hormonální rovnováhu žen.
  Nestabilní glykémie je spojena se zhoršením předmenstruačního syndromu (PMS) a bolestivostí během menstruace, především, z důvodu zvýšení zánětlivosti.
  Kolísání krevního cukru může také, u některých žen, přispívat k nepravidelnosti menstruačního cyklu, ovlivnění kvality ovulace, nebo k onemocnění označovanému jako PCOS.
  U PCOS (neboli syndrom polycystických ovarií), hraje stabilní hladina cukru v krvi významnou roli. Kolísání glykémie tento problém dále prohlubuje, zvyšuje hladinu androgenů a zhoršuje symptomy jako je nepravidelná menstruace, akné nebo nadměrné ochlupení. Udržování vyrovnané glykémie je proto jedním z klíčových kroků k podpoře ženského zdraví, plodnosti a hormonální rovnováhy.

Kolísání krevního cukru a stárnutí organismu

Nestabilní glykémie urychluje také procesy stárnutí - ty na první pohled více viditelné (stárnutí pokožky a ztráta elasticity) i méně patrné (ateroskleróza, glykace proteinů). Hlavními příčinami jsou především zvýšení oxidačního stresu, tvorba glykovaných proteinů a chronický zánět.

• Oxidativní stres: je způsoben nadbytkem nevyužité glukózy v organismu, která vede k vyšší produkci volných radikálů. Ty pak poškozují DNA a další buněčné struktury.
  

• Glykované proteiny (AGEs): při dlouhodobě zvýšené hladině glukózy dochází ke glykaci (“nalepování“) cukru na bílkoviny, což snižuje pružnost tkání, poškozuje cévy, kůži i nervy. Všechny tyto faktory pak přispívají ke zrychlenému stárnutí a vyšší oxidační zátěži.
  

• Chronický zánět: vysoké výkyvy cukru také udržují v těle zánětlivé prostředí, což je jeden z hlavních faktorů zrychleného biologického stárnutí a dalšího poškozování zdraví. 

• Vysoký krevní cukr v těle má také negativní vliv na střevní mikrobiom: vede k dysbalanci mikrobiomu a může tak způsobovat propustnost střevní stěny - syndrom zvaný jako “leaky gut”.

• Z dlouhodobého hlediska má tvorba produktů pokročilé glykace (AGEs) vliv také na zhoršování kognitivních funkcí, a schopnost zapamatování si informací. AGEs tedy hrají významnou roli nejen u cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění, ale také u neurodegenerativních poruch, mezi které patří například Alzheimerova choroba. Vysoká zátěž AGEs přispívá k rychlejšímu stárnutí mozku, úbytku paměťových funkcí a horšímu průběhu neurodegenerativních onemocněn

Glykovaný hemoglobin a proč má smysl ho měřit

Excesivní příjem jednoduchých sacharidů a volných cukrů ve stravě, které nejsou vázané například na vlákninu a také nejsou využity například při sportu, vede k tomu, že v těle koluje velké množství neuskladněné glukózy. Molekuly cukru se následně navazují na proteiny jako je kolagen a elastin.

Glykování proteinů je také hlavním faktorem, který přispívá k mikrovaskulárním a makrovaskulárním problémům. Poškození tkání je zřetelné zejména u ledvin, sítnice oka a periferních nervů. Velké množství tohoto typu proteinů poničených cukrem vede také k narušení příjmu glukózy buňkami a k inzulinové rezistenci.

Cyklus oxidačního stresu a glykace poškozuje také beta buňky slinivky břišní, která je zodpovědná za produkci inzulinu. Tento fakt ještě více urychluje nástup diabetu mellitu II. typu. Vědecky prokázána souvislost mezi glykovanými proteiny a cukrovkou II. typu je jasně viditelná na právě na měřených hladinách glykovaného hemoglobinu. 

V našem těle tak může probíhat podobný proces, který známe z kuchyně při pečení chleba nebo opékání masa – tzv. Maillardova reakce vytváří hnědou “kůrku” a typickou vůni. V souvislosti se zdravím našeho vlastního organismu jde však o negativní projev nadbytku glukózy.  V organismu totiž tato reakce vede ke vzniku tzv. pokročilých produktů glykace (AGEs), které se hromadí v tkáních, poškozují bílkoviny, které přestávají správně fungovat, urychlují stárnutí buněk a podílejí se na rozvoji komplikací u cukrovky, kardiovaskulárních i neurodegenerativních onemocnění.

Přímé měření hladin AGEs z krve není běžné, a jako jednoduchý ukazatel vystavení organismu nadbytečné glukóze tak slouží měření glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Ten ukazuje, jak moc je tělo aktuálně vystaveno cukru, zatímco tvorba AGEs je dlouhodobým a škodlivým následkem tohoto stavu. 

Z tohoto důvodu doporučujeme pravidelné měření glykovaného hemoglobinu (Hba1c) z krve. To  patří mezi nejjednodušší a zároveň velmi užitečné preventivní vyšetření, díky kterému lze zjistit stav průměrných hladin glukózy v krvi za poslední 2-3 měsíce.

Pokud hodnota HbA1c stoupne nad 37 mmol/mol, jde o signalizaci prvních známek prediabetu. V této fázi je přitom ještě možné změnou životního stylu (úpravou jídelníčku, pohybem, kvalitním spánkem, atd.) celý proces zvrátit a předejít tak následnému rozvoji diabetu II. typu.

Praktické tipy pro stabilizaci krevního cukru a snížení rizika zdravotních problémů

Složení jídla, poměr makroživin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a jednoduchá změna v konzumaci jídla z hlediska jejich pořadí, může mít velký vliv na stabilitu hladin krevního cukru po jídle.

Bílkoviny mají minimální vliv na zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle. Výhodou tak je, že při konzumaci komplexního jídla, které je založené na jejich kvalitních zdrojích, navíc s obsahem zdravých tuků, nedojde k tak výraznému vzestupu glykémie i při současné konzumaci sacharidů.

Také obsah tuků ve stravě zpomaluje vstřebávání glukózy tím, že oddaluje vyprazdňování žaludku. Doporučuje se zaměřit především na konzumaci zdravých tuků, jako je avokádo, olivový olej či tučné mořské ryby, a to pravidelně, v rozumném množství, ideálně v kombinaci s kvalitními bílkovinami a komplexními sacharidy.

Hlavní makrosložkou potravy, která se rozkládá na glukózu, a přímo tak ovlivňuje hladiny cukru v krvi, jsou sacharidy. Množství konzumovaných sacharidů a jejich druh (jednoduché vs. komplexní) významně ovlivňuje nárůst glykémie po jídle.

Klíčovou roli v regulaci krevního cukru hraje také vláknina. Její dostatečné množství v jídelníčku zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů, zlepšuje citlivost na inzulin a chrání před prudkými výkyvy krevního cukru, čímž dlouhodobě podporuje nižší riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Jako optimální denní příjem vlákniny pro dospělého člověka doporučujeme konzumovat 25–35 gramů denně.

Jak snížit rizika spojená s výkyvy v glykémii:

• Strava:
  
  

• Při konzumaci jídla začněte zeleninou nebo bílkovinami, sacharidy konzumujte až na konec a kombinujte je se zdravými tuky. Díky tomu dojde k pomalejšímu růstu glykémie po jídle, menšímu propadu energie a udržení stabilnějších hladin krevního cukru.

• Volte potraviny s nízkým až středním glykemickým indexem a vyšším obsahem vlákniny.

• Vyhýbejte se jednoduchým cukrům a průmyslově zpracovaným potravinám s jeho obsahem.

• Se stabilizací krevního cukru po jídle pomáhá také jednoduchý trik jako je vypití lžíce jablečného octa v malém množství vody krátkou dobu před jídlem, které podpoří trávení.

• Doporučujeme také omezit potraviny bohaté na AGEs – grilované, smažené a průmyslově zpracované potraviny.

• Životní styl:
  
  

• Citlivost buněk na inzulín zlepšuje pravidelný pohyb 

• Kvalitní spánek a zvládání stresu pomáhají udržovat stabilní hormony i glykémii.
  
  

• Suplementace:
  
  

• Hořčík, chrom, zinek či berberin podporují správné fungování metabolismu s cukrem.

• Omega 3 mastné kyseliny snižují zánět a podporují metabolické zdraví.

• Doporučujeme také podporovat přirozenou antioxidační kapacitu organismu – dostatek antioxidantů (vitamín C, E, polyfenoly, astaxanthin) neutralizují volné radikály vznikající působením AGEs.
  

Co si z článku odnést?

• Stabilní krevní cukr není důležitý jen pro prevenci diabetu – je to základní kámen celkového zdraví. Ovlivňuje naši energii, hormonální rovnováhu, psychiku i proces stárnutí.

• Výkyvy glykémie postupně poškozují cévy, nervy a metabolismus, a tím otevírají cestu k civilizačním chorobám. Dobrou zprávou je, že každý z nás může své glykémii pomoci – vyváženou stravou, pohybem, kvalitním spánkem a vědomou péčí o své tělo.

• Prudké výkyvy glykémie přetěžují slinivku, zvyšují stres v těle, podporují záněty a urychlují stárnutí.

• Nestabilní glykémie souvisí s inzulinovou rezistencí, diabetem 2. typu, obezitou, kardiovaskulárními i hormonálními problémy.

• Jednoduché sacharidy způsobují prudký nárůst glykémie, zatímco komplexní sacharidy a vláknina zajišťují stabilní přísun energie.
  K udržení zdravé glykémie pomáhá vyvážená strava  založená na komplexních bílkovinách a zdravých tucích, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a zvládání stresu.

• Preventivně má smysl sledovat glykovaný hemoglobin (HbA1c), který ukazuje dlouhodobou zátěž těla cukrem.
  

Zdroje: 

https://www.researchgate.net/figure/Hypothetical-glucose-curves-of-an-untreated-patient-with-diabetes-A-and-after_fig1_345010880

https://www.verywellhealth.com/stages-of-type-2-diabetes-6503545

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4384119/