Kdy začít s příkrmy a co dát miminku jako první? V tomto díle Trime Podcastu řešíme výživu kojenců, kdy začít, jak poznat připravenost dítěte na pevnou stravu a jak nastavit první jídelníček. Naleznete v něm praktický pohled na příkrmy, kvalitu potravin a zdravé stravovací návyky dětí od 6. měsíce věku. Společně s Renatou Novotnou a Jakubem Přibylem jsme probrali také nejčastější chyby rodičů při zavádění prvních jídel, význam kvality potravin, roli masa, vývarů a vajec v prvních příkrmech i to, proč není nutné či vhodné začínat sladkými kašemi nebo mixovanou stravou. Dotýkáme se ale také témat bezpečnosti, skladování a hygieny při přípravě jídla pro miminko, stejně jako vlivu kvality potravin, organické stravy a prostředí na zdravý vývoj dítěte.
Transkript podcastu najdete níže na stránce.
Co se v podcastu #48 dozvíte?
→ Úvod do tématu příkrmů a kdy začít
→ Proč začít s příkrmy kolem 6. měsíce
→ Nejčastější chyby rodičů při zavádění prvních jídel
→ Jak mají vypadat první porce a proč začít jednoduše
→ Domácí jídlo vs. kupované skleničky
→ Praktické tipy pro skladování, mražení a bezpečnost
→ Mixovaná strava vs. celé potraviny
→ Co dát miminku jako první a co naopak ne?
→ Alergické reakce
Všechny díly Trime podcastu můžete sledovat na Youtube, Spotify nebo Apple podcast ..
Podcast naleznete také na našem YouTube kanálu.
Transkript podcastu:
00:00:00 Michal
Vítám vás zpátky u poslouchání anebo zhlédnutí Trime podcastu. Dnešní téma se bude věnovat dětem, a to úplně těm nejmenším, a budeme se věnovat příkrmům. Mám tady člověka z praxe, Renatu Novotnou, která si tím dvakrát prošla.
00:00:17 Renča
Dobrý den.
00:00:18 Michal
A mám tady Jakuba Přibyla, kterého všichni znáte.
00:00:20 Jakub
Ahoj, dobrý den. No a pojďme se na to vrhnout.
00:00:24 Michal
A já mám ze začátku úplně jednoduchý dotaz. Jak poznám, že to mimčo potřebuje příkrm? Kdo se toho ujme?
00:00:33 Renča
Tak já možná začnu. Určitě jsou nějaké rysy, kdy to dítě je připravený, a takový nejjednodušší pro mě i z pohledu vlastně toho rodiče je, že opravdu to dítě má zájem o to, sápe se, když to tak řeknu, po tom, co jí rodiče. Takže opravdu chce ochutnávat, vidí, že rodiče něco jedí, chce si to strkat do tý pusinky, což je vlastně další ten znak – jako ta koordinace ruka a pusa, že dokáže si to jídlo strčit do pusinky. Zároveň vlastně dokáže třeba sedět s tou oporou, drží hlavičku vzpřímeně a mizí tam takový ten reflex, že vytlačuje to jídlo nebo vytlačuje lžičku, což je takový reflex, který vlastně jakoby brání tomu, aby se to dítě zadusilo. A když právě už tenhle ten reflex mizí, dokáže polykat, dokáže jíst, tak je to jeden z těch znaků připravenosti.
00:01:33 Michal
A když od třetího měsíce pořád všechno strká do pusy, tak to ještě není ono? Dá se to nějak rozdělit?
00:01:39 Renča
Jasně, když strká do pusy právě třeba z důvodu toho, že já nevím, se tam prořezávají zoubky, nebo ono tou pusinkou i vlastně poznává ten svět, ale neznamená to úplně, že třeba jestli jíte doma a chce ochutnávat prostě to, co máte vy, po tom jídle vyloženě se sápe, tak je to rozdílný. Kdy to tak přibližně bývá – chápu, jestli se to nedá nějak určit, ale je nějaký rozmezí? Je to tak jakoby kolem toho, já nevím, čtvrtýho, šestýho měsíce.
00:02:14 Michal
No a tam naopak, kdy je to jako potřeba s těmi příkrmy začít?
00:02:19 Jakub
No, to je dobrá otázka. Máš na to názor, Renčo?
00:02:24 Renča
Jedna věc jsou nějaké jakoby doporučení oficiální a pak, kdy vlastně se mezi tím čtvrtým šestým měsícem se obecně doporučuje i tady v Čechách. Za mě asi opravdu třeba ten půl roku kojení a od toho půl roku začít s těma příkrmama. Má to vlastně ty svoje důvody i z toho důvodu, že vlastně potom to mateřské mléko už nestačí pokrýt ty živiny toho rychle rostoucího miminka – nevím, železo, další nutrienty – takže pak je potřeba začít s těma příkrmama, ale pořád je to vlastně jako takovej doplněk. Neznamená to, že vlastně, nevím, v pátém, šestém měsíci začneme s příkrmama a přestane se kojit, pořád to kojení vlastně by tam mělo být a ty příkrmy jsou vlastně jako doplňující výživa.
00:03:13 Michal
Takže dost často se to pak pozná, že vlastně ještě se po něčem sápe a ta matka to asi vycítí, pozná, že je něco jinak, že už chce něco jiného.
00:03:23 Renča
A ono to bude právě tak jako současně – může se sápat po tom jídle, ale zároveň pořád prostě bude chtít ten prs, tu maminku, a jako to kojení tam pořád vlastně bude probíhat.
00:03:32 Michal
To, kdes zmínila to kojení, tam vlastně platí „čím dýl, tím líp“. Asi tam není žádná složitá rada.
00:03:40 Renča
Jo, i Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit až třeba do dvou let věku, což zase může být individuální. Vlastně můj první syn, ten v roce prostě přestal chtít kojit, a dceru jsem kojila třeba do dvou let, takže ono i opravdu potom prostě každý to dítě může mít jiný potřeby a ono se tak nějak jako řekne.
00:04:08 Michal
Pak se z něho stal carnivore, ne? Rovnou... Super, no a co je potom jako z tvýho pohledu takovej ten bod, kdy naopak bych měl já vyvíjet jako iniciativu jako rodič? Že dejme tomu konec šestého měsíce a furt se po tom nesápá.
00:04:26 Jakub
Já jsem pro, takhle... asi bude záležet na podmínkách, takže bude se to lišit, ale když vezmeme naše podmínky, Česká republika, vyspělá země, tak bych s tím moc neotálel, protože víme, že ty fetální depa železa, ale i dalších látek v podstatě se jako vyčerpávají a ten kojenec není schopen je dostatečně přijímat jenom z toho mateřského mléka. Takže proto se doporučuje od toho šestého měsíce s těma příkrmy začít. A teď si to nesmíme představovat dramaticky, že se stopne to mateřské mléko nevím z 900 ml na 100 a zbytek bude jídlo, ale je to právě pořád tak, že to mateřské mlíko dominuje v těch prvních týdnech a v podstatě ty příkrmy začínají ten trávicí trakt jenom tak jako lehce otužovat, aby se seznamoval vlastně s jinou složkou pevnou – jiná antigenní zátěž a tak dále – a postupně tam začínáme doplňovat ty kritické, řekněme, mikroživiny, ale třeba i vlákninu a podobně. Ono to je hodně zajímavé, jak je vlastně mateřské mlíko nadesignované, to je něco neskutečného, proto se to nikdy nepodaří napodobit.
00:05:29 Michal
Mění se přes den a noc, jsem z toho úplně vedle.
00:05:32 Jakub
No jasně, ale prostě to, co my považujeme za náhradu mateřského mlíka, tak když se na to podíváš jako odborník na to složení, tak se tomu vůbec ani neblíží. A to už máme ty poznatky na to, co tam je, ale udělat to je extrémně těžké. Takže pořád pro toho kojence, řekněme kolem toho půl roku věku, tak ten první měsíc pořád dominuje mateřský mlíko, takže až do sedmého měsíce se v podstatě ty jeho návyky až tak dramaticky nemění a ty tam jenom začínáš vlastně ho seznamovat s tou pevnou složkou.
00:06:03 Michal
Takže to je, že třeba v tom prvním měsíci, kdy začíná v těch prvních týdnech, má jako jedno nějaký jídlo bokem, nebo dvě? Nebo jak si to mám představit?
00:06:12 Jakub
Jsou to spíš porce, miniporce. A teď ještě otázka, kam je jako časový šlágr. Ale přesně tak, začíná se v podstatě porcí jako deset gramů třeba. Tak když si to představíš, deset gramů masa, dejme tomu na polévkové lžíce, jo. A navíc tam se podávají monokomponentně, takže nekombinuješ jako nějakej složitej pokrm ze čtyř složek, ale opravdu to zavádíš jako hodně jednoduše, minimalisticky, abys i pozoroval tu odezvu kvůli nějakým alergickým reakcím a podobně.
00:06:44 Michal
Ještě něco k tomu jsi měla ty, ten začátek? Čím jste začínali? Protože pak věřím, že ti to vyplivne a že tam jsou tyto nástrahy.
00:06:55 Renča
Takhle, jak říká Kuba, tak vlastně podobně. Přesně začít jednou tou složkou a tady už pak... to se asi budeme bavit dál, čím. Jestli je to takový to doporučení... já jsem třeba začala mrkvičkou, dneska už bych třeba vybrala něco jinýho, to je jedno, ale opravdu tu jednu potravinu. Je to spíš, že to dítě to jenom jako ochutnává, opravdu si dá trošičku na lžičku, je to pro něj něco úplně nového. Takže si to nepředstavit tak, že místo oběda bude mít prostě mrkev nebo prostě to jedno jídlo. Ono ochutná, dá si tu jednu lžičku, třeba to vyplivne. Je potřeba opravdu to zkoušet.
00:07:30 Renča
To je prostě normální, že? Je to normální a pak zase jako ta maminka dokojí a zase další den to vlastně zkusí znova a postupně pak jako se to množství přijatý bude zvyšovat, ale trvá to pomalu.
00:07:40 Michal
Jasně, jasně. No a to je docela teda zajímavé. A já, co jsem se vlastně díval, tak vlastně v každé zemi se to dělá úplně jinak. Ať už ty jako doporučení, anebo jako ty tradice. Co se asi hlavně liší, tak je takový to ideologický, že my to spíš máme jakoby změřený a jsou ty doporučení, kdežto třeba Francie – ty to budeš znát možná, jsi tam trávila hodně času – že vlastně je to o tom, že učej, aby mu to jako chutnalo a učej ho chutě. To stejné vlastně jako v Itálii, ve Španělsku naopak, tam prostě příkrm se vůbec prý neřeší v těch rodinách jako co to má být, ale prostě jí s nimi a my mu to rozmačkáme vidličkou a buďto si jako vezme, nebo ne. Proč to tak je, že vlastně každý to doporučení je jiný? A mě tam možná napadá porodnictví – že to, co si myslíme my tady, že je normální, tak třeba v Holandsku, ve Skandinávii, vlastně že tam je třeba normální domácí porod, což vlastně kdyby tady někdo řekl: „Tohle je domácí porod,“ tak je to něco alternativního. Ale vlastně, čím to tak je? Nebo co je dobře, správně? Protože když budou náhodou žít na německých hranicích, což možná část našich posluchačů žije, tak tam jsou to vlastně úplně jiný ty doporučení, než jsou tady.
00:08:54 Jakub
Mírně se to bude lišit, ale pořád musíme vycházet z nějaké fyziologie toho kojence. Takže prostě riziková bude sůl, sodík, jo, tam ho nemůžeš tím přetížit. Bílkovina je nějak zastropovaná, takže určitě to není tak, že bych vzal průměrný nutriční profil dospělého člověka u nás a aplikoval ho na toho kojence. To je jako... to by se...
00:09:17 Michal
Jenže v Německu třeba, tam je učení s ovesnou kaší a podobně, nebo nějakou špaldou a podobně. A tady vlastně ty doporučení jsou jako mrkvička rozmixovaná, že jo?
00:09:27 Renča
Já bych řekla, že i tohle se mění. Jakoby dřív přesně takový ten standardní postup byl začít nějakým pyré z mrkve a teď už těch metod je prostě spousta. Já nevím, BLW, baby-led weaning, jakoby kdy to dítě si přesně to, co říkáš ty, jí to, co jedí ty rodiče. Akorát v nějaké formě – samozřejmě nebude jíst syrovou mrkev, musí to být prostě, já nevím, uvařený, měkčí jako kousky, ale jako samo ochutnává. A ty rodiče už jakoby si můžou vybrat, co vlastně, k čemu... co s nimi rezonuje, k čemu přistupují.
00:10:01 Michal
Ale jsou tam teda nějaké ty omezení, jak říkal Jakub, teda sůl, bílkovina... ještě tam je něco, co jakoby takový z těchto věcí...?
00:10:08 Renča
No určitě, cukry, že jo. I třeba, já nevím, na stoprocentní ovocné šťávy taky si dát pozor.
00:10:17 Jakub
Jasně. Vychází to z toho, jak vlastně postupně dozrává ten gastrointestinální trakt toho kojence, tak on má už od vlastně prvního dne naprosto aktivní některý enzymy jako dospělej člověk na trávení třeba bílkovin a tuků. Navíc mateřský mlíko má jako naprosto specificky strukturovaný tuky, o tom bychom se pak mohli bavit, proč to tak je. A ty když tohle to jako nerespektuješ a začneš aplikovat nějaký výživový styl tý dané země nebo populace etnika, tak nevím... buď by to musela být nějaká dlouhodobá adaptace stovky generací, že jsou na to zvyklí, a pak když tam přivezeš svoje dítě, tak se budeš divit, že má průjmy, nebo to prostě nedává. Ale v našich podmínkách nemůžeš na něj aplikovat fast food, to je jasný. Nemůžeš prostě mu dát alkohol a tak dále.
00:11:11 Michal
A jestli ten vlastní problém nebude spíš ten jako vyšší, že vlastně jdou koupit nějakou hotovou skleničku, mamky. Jo, jestli vlastně jakože ta moje otázka – jestli se první mám teda dívat, jestli maso, mrkvička a podobně, a vlastně tohleto asi bude možná méně důležitý než to, že vlastně pořád, a to procento lidí je obrovský, jdou koupit něco jako hotovýho. Jestli ta potravina – říct „živá“ versus prostě nějaká jako sterilovaná. Tak tady na to máte jaký názor?
00:11:44 Jakub
Podáváš sterilovanou potravinu. Ten trávicí trakt má nedostatek podnětů. V podstatě, abychom splnili nějaký základní kritéria, tak je to samozřejmě o expozici toho dítěte těma složkama, které jsou pro něj prospěšný, aby se nenudil imunitní systém, aby se ho nepřetížilo, aby tam byl dostatek všech klíčových vitaminů, živin a tak dále. A učí se nápodobou, takže ono je taky naivní myslet si, že jako nevidí, co děláš, jaký u toho máš emoce a tak dále. Takže tam taky víme, že se to přenáší potom vlastně – to dítě je jenom průměrem rodičů.
00:12:23 Michal
Takže i kdyby to bylo super nadefinované, tak hotový z obchodu nebrat? To si asi můžeme tady možná říct jako takový první závěr. Nebo je něco, co fakt jako stojí za to a je to prostě v tom regálu výjimečný a doma to těžko dám dohromady?
00:12:38 Jakub
Je to prostě sterilní, no. Musí to být sterilizovaný, aby... je to konzerva v podstatě. Ať už ve skle nebo v čemkoliv jiném v pytlíčku – dáme stranou ty materiály a kontaminanty – tak pořád to není jako živý jídlo. Takže to není jako úplně optimální strategie. Dá se to použít jako někde v terénu, na cestách, tam zase vítězí to hygienické riziko. Takže tam upřednostním to, že vím, že je to sterilní, ale vím, že jsem v bezpečí, ať jsem jako jakkoliv dlouho v tom terénu, v jakýchkoliv podmínkách teplotních v podstatě. Ale doma by ta strava měla být připravovaná jako čerstvě.
Jak správně skladovat a zamrazovat domácí příkrmy?
00:13:15 Michal
Jasný, tak to je první věc. V tom terénu, je tam něco, co jako dává smysl? Třeba jestli můžu udělat něco s sebou, nebo je to přesně, že už to musí... rozumět, jak dlouho se něco... Protože věřím, že ta praxe bude asi na tom ten největší challenge, že vlastně ta mamka, když chlap je prostě v práci, tak sotva si udělá jídlo pro sebe a teď nějaký složitý vyvařování někde... Tak třeba se bude snažit něco udělat, já nevím, pro to dítě na odpoledne nebo na dva dny. Můžeme tady v tomhle poradit? Nebo Renčo, jak jsi to třeba řešila ty, protože věřím, že ještě třeba s dvěma dětma to potom je jako velká paráda.
00:13:54 Renča
No vlastně, jak říká Kuba, tak primárně jako si vařit doma. A potom, když jedeš někam, tak záleží... jako jestli pojedu na dva dny a zvládnu si připravit... třeba dám si to jako do ledničky, převážíš to v autě chlazený v ledničce, tak si myslím, že to není problém třeba na ten druhej den to mít připravený.
00:14:14 Michal
A i doma se dost často třeba dělá na dva dny. Tam není jako problém nějaký hygienický? Protože věřím, že to trávení toho miminka bude...
00:14:21 Renča
Jasně, no a pak se třeba i doporučuje – nevím, jaký Kuba na to má názor – opravdu když se dělají ty malinký porce, tak se to třeba jako zamrazilo, já nevím, do formičky jako od ledu, protože opravdu to jsou jako dvě lžičky, člověk to uvaří a pak jako to nechce všechno vyhodit, že jo. Takže se to třeba jako dá do mrazáku, zase na nějakou krátkou dobu, a pak se to může použít. Takže myslím si, že to jde, ale pokud pojedu někam opravdu na týden, otázka, jaké tam bude vybavení, tak jako nouzovku s sebou mít tu skleničku, to není problém.
00:14:53 Michal
Ale i když jsem v domácích podmínkách, tak pořád vlastně asi bych měl dát bacha na to skladování a podobně, že to miminko je asi citlivější oproti dospělákovi vlastně na cokoliv.
00:15:04 Jakub
To rozhodně. To je zase jako fyziologie – aby se ten imunitní systém budoval tak, jak má, tak má vlastně zvýšenou střevní propustnost přirozeně. A rozdíl bude mezi kojeným a nekojeným dítětem. Kojené dítě je vlastně neustále jako stimulované imunitním systémem matky a má tam dostatek vlastně specifických oligosacharidů, takže dokáže tolerovat i jako vyšší, řekněme, nálož patogenů ve stravě, protože to brání jejich adhezi. Navíc je tam vázaný železo vlastně na laktoferin v tom mateřském mlíku, takže má v lumen třeba, nebo prostě přijímá, velmi málo železa, který nemůžou pak používat vlastně tady ty patogeny, který to potřebují proto, aby se jako nějak exponenciálně... Takže my víme, že ty kojený děti jsou z tohohle hlediska takový trošku jako robustnější, dokážou tolerovat víc. Je to další výhoda kojení, jakože je to takový protektivní nástroj vůči tady těm různým střevním infekcím a podobně. U těch nekojených dětí musíš být opatrný a tam bychom se už bavili třeba o významu suplementace nějakou specifickou vlákninou, která... jako v tom mateřském mléce máš třeba v kolostru desítky gramů – to si málokdo uvědomuje, co znamená desítky gramů vlastně vlákniny (vláknina je neúplně odborný termín). A pak vlastně v tom přechodným mléku to klesá a v tom zralém mateřském mléce pořád je poměrně hodně tady těch HMO, což jsou vlastně jako specifický oligosacharidy, který mají vliv i vlastně na trávení a říkám ochranu toho kojence.
00:16:59 Michal
Jasně, takže když mám to kojený dítě a třeba něco udělám – a asi se ta jídla musí točit – tak vlastně za tebe skladování v lednici jak dlouho? Jestli něco můžu udělat na druhý den, nebo nemůžu.
00:17:09 Jakub
To je další věc. Taková první rada: pokud jste nastávající maminka, tak se o tohle začněte zajímat, protože v momentě, kdy se to stane, tam není čas. Je to fakt šílený, znám to z praxe, takže pak se tam řeší opravdu úplně každý detail. Učíš je přesně zamrazovat porce, termoboxy... jako vlastně všechno od začátku se učí.
00:17:30 Michal
A co je teda v pohodě? Dát do lednice, zamrazit? Nebo možná z druhé strany – jestli jsou nějaký rizika, že třeba bacha, tyhle tři potraviny vůbec neskladujte a okamžitě zkonzumujte. Napadá tě něco?
00:17:45 Jakub
Je toho moc, ale spíš asi to nemám připravený, že bych to tady vystřelil. Ale v zásadě ty věci, které jsou dobře údržné a spíš zrají – jako je třeba vývar nebo nějaké vařené maso dlouho tažené v pomalém hrnci – tak tam seš úplně v pohodě a je to výhodná technologie. A pak se to jenom právě musí naporcovat do skleniček, do nějakých malých porcí, aby ta maminka z toho mrazáku nevytáhla prostě 500 gramů flákoty něčeho, ale vlastně vždycky tu menší porci. Protože se to musí ve vodní lázni (nebo dobře, ať možná někdo mikrovlnka), tak si vlastně připravíš tu porci vždycky. Takže není to tak, že zamrazím obrovský kus něčeho, zeleniny, pyré, cokoliv, a pak to vyndám a nechám to někde jako rychle rozmrazit a teď mi z toho vyleze ten... vyteče ten exsudát a to je rizikový. Takže vždycky rozmrazovat jenom tu porci, kterou bezprostředně potom zkonzumujete. To je jako první takový pravidlo. A jestli se pak bavíme o tom, že to jsou zeleninový pyré nebo nějaký masový příkrmy nebo nějaký klidně jako i škrobový přílohy... jako že si zamrazíš, nevím, teď mě nenapadá, jestli jako nějaký rýže nebo něco, tak to mi přijde už zbytečný. Zamrazoval bych to, co dá kulinárně práci a co vyžaduje, že už špiníš hodně nádobí a podobně. Ale přílohy bych vařil čerstvé a pro to dítě je bezpečný skladovat je pod těch 8 °C a spíš třeba 4 °C v lednici, teda v chladničce. Jeden, dva dny bez problémů. Třetí den už je to takový na pováženou, jako u těch kojenců. Tam bych byl opatrnej.
00:19:18 Michal
Tohleto si myslím, že je taková dost rada, která i uleví – že si to můžu na dva dny rozfázovat, že třeba o víkendu... v pondělí manžel v práci, do toho musím za pediatrem, tak vlastně to mám nějak ready.
00:19:30 Jakub
Dělá se to tak, že tyhle přílohy se většinou vaří každý den čerstvý a vlastně skladují se do toho druhého dne v lednici. To znamená, příklad: v pondělí udělám rýži, mám ji ještě v úterý, v úterý už dělám jáhly, mám je ve středu a vlastně pokaždé tam máš v nabídce jako třeba dva druhy těch obilovin.
00:19:37 Michal
Takže mražení v pohodě, lednice v pohodě, jenom to má prostě nějaký mantinely. Nemusím prostě každej den dělat tři jídla pro dítě zvlášť a podobně.
00:19:50 Jakub
To by bylo asi nemožné. Asi nereálný.
00:20:06 Michal
No super, a teďka teda pojďme: doporučuje se mrkvička, jablíčko rozmixovat a prostě do prvního roku a půl všechno mixuju. Co je na tom špatně? A proč se to tak doporučuje?
00:20:09 Renča
Já to nevím, kde to vzniklo. Já myslím, že tak asi z toho důvodu, že ty malý miminka prostě nemají zuby, tak aby se neudusili, kdyby tam byl nějaký kousek, tak se to všechno mixovalo. Ale určitě to není výhodné.
Mixovaná strava vs. metoda BLW: Jak rozvíjet motoriku dítěte?
00:20:19 Jakub
Ta mixovaná strava je pochopitelně jako lépe využitelná. Zpřístupníš tam mnohem větší počet, řekněme, částic tomu trávicímu traktu. Takže ty to mechanicky předzpracuješ, což je výhodné v tom růstovém spurtu dítěte. To je jako nemocniční strava, sportovní strava. Jakmile prostě chci zvýšit anabolismus, nebo jsou tam nějaké zvýšené nároky, třeba v období nemoci a podobně, tak ta mixovaná strava má význam. Ale jaký dáváš signál tomu dítěti? Jako žádnej. Prostě děláš z něj nemocného člověka v podstatě. Takže je potřeba tam už od začátku pracovat s tou jemnou motorikou a rozvíjet vlastně kontakt jako s celistvou potravinou. Další výhoda je, že to dítě si samo může regulovat vlastně ten příjem, protože mu to neschováváš v nějakým šedým uniformním pokrmu, že rozmixuješ tři věci a teď ono třeba nemá rádo, plácnu hrášek, já nevím, a má to třeba nějakej důvod, že se ti narodilo dítě, který nemá tak robustní trávicí trakt. To by Renča potvrdila a spoustu maminek v praxi to tak má, že třeba mají víc dětí a opravdu se úplně lišejí, že jedno je absolutní jedlík, všechno, neexistovala potravina, kterou nejí, prospívalo v růstovém grafu pořád jako sprinter. Druhé dítě pomalejší, vlastně růstová křivka, citlivé na spoustu jako komponent. A ty bys řekl, že máš tu dokonalou šablonu, kterou ti jako někdo řekl, nebo ty jsi na to přišel u prvního dítěte, a teď je to jinak. Takže opravdu respektovat vlastně to, že nevíme, kdo se ti jako narodil, nemáme žádný genetický pasy, a jenom vytvořit nabídku, vytvořit správnou nabídku, aby se to dítě mohlo seznámit jak vlastně s tou celistvou potravinou – takže se dělají plátky masa, já nevím, kus prostě chleba, vždycky tak, aby s tou porcí nebo aby s tím kusem to dítě mohlo pracovat. Tam k udušení nedojde, že jsou to vlastně paradoxně moc velký kusy. A on to tak jako žvejká a seznamuje se s tím, jestli mu to jako vůbec voní, chutná a podobně.
00:22:22 Michal
A kdyžtak to po tobě vyplivne.
00:22:23 Jakub
Je to tak, jo. Bude to... Ale vlastně, myslím si, že to je docela dobrá strategie, dneska už i uznaná.
00:22:32 Michal
Takže tohle bych jako s tou metodou bylo, abych pracoval. Tak a ještě pojďme úplně k tomu začátku, ten první tejden. Co pro příklad, ať si to dovedu fakt představit jako prakticky, co byste mi nebo tomu vašemu dítěti naservírovali ty první tři, čtyři, pět příkrmů?
První příkrmy v praxi: Proč začít vývarem, masem a vaječným žloutkem?
00:22:47 Jakub
Tak to budeme prezentovat náš vlastní názor asi, víš. Já nejsem příznivcem nějakých ovocných pyré a možná ani těch zeleninových, i když tam se o tom můžeme bavit, co seženeš za kvalitu. Ale myslím si, že to, co tomu dítěti jednoznačně bude chybět, tak bude hemové železo, cholin, menachinon a mohl bych pokračovat. To znamená, je to maso, jsou to různé vývary.
00:23:10 Michal
To maso v jaké formě?
00:23:12 Jakub
Nejlepší bude vývar na začátku, protože ten vývar zase za tebe dělá to, co potom chceš po tom trávení. Takže je tam dlouhá vlastně příprava a fyzikální proces jako parciální vlastně hydrolýza, takže se to stává dobře stravitelným, proto se to podává zase v nemocnicích.
00:23:32 Renča
Takže dostane vlastně jako polívčičku. Vývar. Jak Renča říká – malinký lžičky a prostě nepředstavit si, že to dítě to sní, jak kdybys...
00:23:43 Michal
...byl jako starší. Prostě to fakt je jako ochutnávání.
00:23:46 Jakub
Takže vývar. V tom je třeba nějaká zelenina? Může být. Na začátku prostě velice opatrně volíš třeba dvě složky, bacha na tu sůl, žádný koření a tak dále. Je to prostě fakt úplně totální minimalismus. Nemůžeš na tom nic pokazit ani ty. Pak bych se nebál ani ryby, vejce, samozřejmě kvalitní tuky.
00:24:09 Renča
No a zase to dostane v jaké formě? Asi ne celé vajíčko? Právě to jsem se chtěla zeptat.
00:24:16 Michal
Budeme v tomhle konzervativní a řekneme: začneme vaječným žloutkem. Ale dokážu si představit podmínky, kdy si to prostě strčí do pusy a nějak se s tím seznámí.
00:24:21 Jakub
Tak on je vlastně uvařený natvrdo, takže je to prostě takový jako rosol, tak jak si dokážeš představit. Takže to dokáže to dítě bez problému rozmělnit. To maso spíš tak jako když tam máš kusy masa – není to jenom jako vývar nebo ho nemixuješ. Na začátku se to doporučuje, opravdu, že ho seznámíš s tou mixovanou strukturou a pak už tam dáváš i ty kusy, tak to vlastně není schopný spolknout celé. On to prostě žvejká, žvejká a pak ti pravděpodobně něco vyplivne nebo to sní, ale najdeš to v plínce. Takže je to takový, říkám, otužování postupný. A za mě by bylo fajn, aby tady zaznělo, že to, co dělá v trávení problém, tak je určitě jako fruktóza a cukry obecně těm dětem. Takže takový ten tradiční model cukříkování – a teď nemyslím jako bonbony, teď myslím fakt ovoce, obilné kaše, cereální kaše, já nevím, brambory, cukry si představíš, rýže, těstoviny – tak to je za mě doplněk.
00:25:21 Michal
To je zajímavé, že toto je ještě ta nejhorší varianta. Co se děje, když to jsou obilniny – tak je to pořád potravina, ale kupovaný pyréčko s pesticidama, zakonzervovaný, to je asi to nejhorší. Ale vlastně třeba i to... vím, že třeba jenom v Německu, že tam ten standard nejsou tyhle pyréčka, ale je to asi nějaký polovičatý řešení, takže ta obilná kaše v organic kvalitě, Demeter certifikace a tak, potom ty mamky jdou a aspoň mají jako tohle. Takže to taky teda není ideální, že vlastně tam už pořád jako jsem primárně na cukrech.
00:26:05 Michal
A zvykáš to dítě vlastně na sladkou chuť, takže to je úplně jedno.
00:26:08 Jakub
Jasně, i když to je neoslazený.
00:26:10 Jakub
Je to úplně jedno, jestli jsi to udělal bonbonem (já to přeháním, jo) nebo to uděláš ovocem.
00:26:11 Michal
To bych ještě možná rozlišil, ať pak někdo, kdo teďka dával obilnou kaši, tak se snažil oproti těm, kteří koupili jenom ten cukr.
00:26:17 Jakub
Říkáš to dobře, říkáš to dobře, aby to takhle nevyznělo, jasně. Já se snažím hledat tu optimální cestu a ten největší, nejčastější nešvar, co vidím, je, že se tam odkládají vlastně ty potraviny, které jsou jen těžko nahraditelné. A vysvětlili jsme si, že ty fetální depa se prostě vyčerpají a ta matka sama nemá optimální nutriční profil, takže ten kojenec to nemá z čeho získat a z kašiček to nezíská.
00:26:45 Michal
Takže maso a vajíčka, to je vlastně to? Možná i ryby klidně.
00:26:54 Renča
Jo určitě, když budeme i porce říkat. A bereme už starší rozjedený kojence, protože ten začátek je seznamovací, to máš pravdu. Já jako souhlasím s tím, co říkal Kuba. Já jsem teda začala třeba u mě mrkvičkou, ale klidně bych přesně začala to maso, prostě ryby, vajíčko, žloutek. Ten bílek bych odložila, ten bývá víc jako alergenní. A pak přesně tu zeleninu. Toto ovoce bych dala jako později, ty sladký chutě, jak říkáš. A to mateřské mlíko je sladké, oni jsou přirozeně prostě zvyklí na sladkou chuť, chutná jim to. Ale potom mi přijde, že někdy mamky říkají: „Oni chtějí jenom prostě tyhle kašičky a ovoce a nic jinýho nechtějí.“
00:27:24 Renča
Jasně, prostě... jako chutná jim to, jsou na to zvyklí, ale taky bych šla touhletou cestou. Takže OK, v prvním měsíci, dvou dávám maso, žloutek, rybu, zeleninu, ochutnává a tak dál.
00:27:44 Michal
Brambory a tyhlety věci tam dávám jakože malinko nebo vůbec?
00:27:44 Jakub
No a ono právě, aby to zas teď nevyznělo tak, že jako z něj děláš karnivora, že jí obrovský porce masa. Ono je to... řekl jsi to dobře, aby si to nikdo špatně nevyložil. Ty škrobový přílohy tam dávám jako doplněk a teď ono jich může v tom doplňku být vlastně jako kvantitativně nejvíc. To už záleží zase na tom, jaký máš dítě, jak moc se hýbe, jak rychle roste. Ale ty potřebuješ hlavně ukotvit právě zase tu bílkovinu a kvalitní tuky. Tady není prostor na to, abych přesně vysvětloval, jaký tuky, v jaké pozici a tak dále. Ale vlastně ty když pochopíš, jak velká je ta porce – že potřebuje zhruba zastropovat, já nevím, 1,7 až 2 gramy bílkoviny na kilogram jeho tělesné hmotnosti – tak když máš nějakého staršího kojence, tak prostě se dostaneš klidně k nějakým 20 gramům bílkoviny na den. A ty potřebuješ vědět, že teda když ho chceš naučit jako ten model snídaně, oběd, večeře, tak vlastně všude do toho jídla dát bílkovinu a od toho stavět tu recepturu jakoby.
00:28:46 Michal
Jasně, takže jakmile splním tohle, tak pak už tě nezajímá, jestli dám o trošku víc brambor, míň brambor.
00:28:52 Jakub
Jo, protože to když sní, tak nic jiného sníst nemůže, protože ty bílkoviny toho máš jako předek, ještě to nesmíš, jo.
00:28:58 Jakub
No jasně. Takže tam je jenom potřeba vědět, jak tam tu bílkovinu vlastně do toho týdenního profilu dostat. A bavíme se o nějaký pestrosti, že když řeknu na týden profil, tak je to třeba 3 až 7 porcí masa (teď ta porce je 10–20 gramů, záleží jak to dítě je velký, těžký). Ryby jedna až dvě porce v našich podmínkách. Když nebudou, máš tam to maso kvalitně, je to spíš o kvalitě a dostupnosti pro tebe, ne abych si vzal hypotéku na rybu divokou nebo kaviár. Takže je to o tom, aby tam prostě tenhleten zdroj bílkoviny byl. Pak tam dáme ten vaječnej žloutek na začátku, později už můžeme i celý vejce určitě. Takže řekněme ty první dva, tři měsíce vaječnej žloutek dvakrát, třikrát týdně, jeden kus. Pak otázka je u mléčných výrobků – jak jim rozumíš, jak je umíš vybrat. To je jako na samostatný díl.
00:29:58 Michal
To ti Francouzi a Italové těm dětem dávají hodně.
00:30:04 Jakub
No jasně. Takže to, k čemu... pokud kupuješ mléčné výrobky... Není to problém, ale problém je mlékárenský průmysl.
00:30:07 Michal
Takže na dovču do Dolomit nebo do Francie, to bude dobrý.
00:30:10 Jakub
Pokud kupuješ mléčný výrobky v supermarketu, nekoupíš dobrý. Takže to bych byl jako hodně opatrnej, vlastně tak jako čokoládu tam nekoupíš. A pak tam máme luštěniny, což je taková dost kontroverzní skupina. Já bych se s nima nebál pracovat, musíš opatrně, protože pak opravdu vidíš, že když to dítě třeba bylo na hranici anémie, mělo problém se vstřebáváním železa a zinku, což je dost častý, typický, tak vlastně těma luštěninama to ještě zhoršíš. Takže tam zase, když je to rodina, která ty luštěniny používá – ne, že teď to slyšíš poprvý, skoro to sám nejíš, jenom někde čočku s párkem jednou za rok – tak to asi tomu dítěti nenabízej, protože to není tvoje parketa. Ale pokud nás poslouchá někdo, kdo jí luštěniny, protože má víc jako vegetariánské jídlo, může s tím pracovat, namáčet, klíčit a tak dále, tak jasně, že může podat i svýmu dítěti, protože bude umět tu technologii zpracování. Prostě není tam žádný problém, jenom ta porce bude kolik? Jednou, dvakrát v týdnu? Jo, určitě tam opatrně, u těch kojenců jednou, dvakrát v týdnu. Na seznámení ta porce je opět malá, řekněme jako nějakých 20 gramů strop. Spíš se to tak přidává, že se s tím třeba nastavují právě některé ty cereální svačinky nebo i hlavní jídlo. Takže ty tam jakoby došťouchneš tu bílkovinu z té luštěniny a zkombinuješ vlastně hezky to spektrum aminokyselin z obilovin a z luštěniny a to dítě má zase jiný podnět na trávení.
00:31:33 Michal
OK. Jak moc je to tam potom rizikový – mám vaječnej žloutek, já nevím, jak si lidi představí, salmonela a podobně – tak na co dát pozor? U těch příloh jako brambory a tak, ty nejsou tak rizikový, i jiný obiloviny, jestli se nepletu.
00:31:54 Jakub
Některý jsou rizikový, no. Brambory zrovna asi jsou celkem bez problémů, tam zas jde o to, abys prostě uměl vybrat kvalitní brambory, což je problém, že jo. Takže tam je ten solanin, naklíčený, zelený brambory. Takže ta živočišná složka, ta bude samozřejmě jako víc rizikovější, jak se to ke mně dostane a podobně.
00:32:30 Michal
Náhodou je léto, že jo, teď běžím z obchodu nebo od farmáře, tak na co si tam dát pozor.
00:32:36 Jakub
Jo, určitě dodržovat i ten chladicí řetězec. Takže prostě když nakoupíš pak v létě v těch největších vedrech, tak bych tam minimálně šel s nějakou termotaškou, pokud ne s nějakým termoboxem vyloženě.
00:32:39 Michal
A vajíčko má mít rozteklý žloutek, nebo nemá mít rozteklý žloutek?
00:32:49 Jakub
U těch dětí bych byl dost přísnej i na tu čerstvost. Takže vejce toho snese hodně, když ho uvaříš natvrdo, tak je to celkem bez rizika.
00:32:59 Michal
Takže vejce vařím na 7 minut, nebo? Natvrdo?
00:33:06 Jakub
No tak to záleží, můžeš i minutu a pak ho nechat dojít dlouho bez varu, těch postupů je víc.
00:33:16 Michal
Já myslím, jestli to je jako pro dospělého, jestli radši tam nebýt trošku opatrnější a to vejce uvařit o malinko víc, tam mířím.
00:33:19 Jakub
Ne dozelena.
00:33:25 Michal
Takže já mu nedám tatarák, že jo, stejně s tím masem.
00:33:28 Renča
Tak ono když to vajíčko bude úplně prostě převařený, tak se tím to dítě udusí. Ale nemusí to být ten tekutý žloutek.
00:33:38 Michal
Takže ho tam nechám o minutu dýl než pro mě. Asi je mamka v bezpečí takhle? O tohle mi jde, protože věřím, že proč i spousta lidí půjde do těch standardních doporučení, tak právě bude kvůli tý obavě. A teď jako chápu, že ty obecné rady zní dobře, ale když to dítě pak máte doma, tak ono se na to taky trošku díváte jinak, než když se bavíte o jiným dítěti.
00:34:10 Jakub
Hele, svět je nebezpečný, já bych to nechtěl eskalovat. Takže pak někdo, kdo je senzitivnější, citlivější, tak ho vystrašíš a bude převařovat vajíčka a bude všechno sterilovat, a to víme, že není dobrá strategie. Pak máš pohodu jako Natálka, kterou nevystrašíš ničím a stejně si to upraví racionálně podle sebe a svýho rozumu. Takže tady bych jenom... Špatně jsou ty extrémy. Pokud seš jako hypochondr, vylekáš se z toho, že tady máme neviditelný svět bakterií, tak asi si neprospíváš. Takže aby ta mamka... když to uvaří o minutu dýl, asi se nic nestane ani tam tím směrem, ani tam tím směrem. Prostě nemáme tam žádný doporučení, že jako: „Hele, žloutek musí být spálený na prach, protože jinak...“ Pro mě to jsou automatické věci, ale pravda je, že by snad nějaký seznam šlo udělat. Takže první: neomývám maso tekoucí vodou někde u dřezu, protože si roztříkneš všude ty Campylobacter bakterie z kuřecího masa a je to rizikovější, než když to tepelně upravím. Takže pokud už je to nějaký podivný, tak se zamyslím nad tím, jak to umím skladovat, protože by nemělo být smradlavý to maso. A pokud tam je taková ta vrstvička, tak to stačí utřít papírovou utěrkou nechlorovanou a tepelně to opracovat, ten masný produkt.
00:35:42 Michal
Takže to je vlastně to maso, díky tomu se stává bezpečné.
00:35:43 Jakub
Ano, proto vlastně kuřecí by se mělo úplně propéct. A nechoďte pro něj do toho supermarketu možná. Takže tohle, proto když to všechno děláš v pomalém hrnci a dlouho to táhneš, tak je to vlastně úplně bez rizika, nevzniká tam tolik procesních kontaminantů, protože je to vlastně dělané ve vodě. Takže tohle je ta výhoda pro ty kojence, že pomalu rozjídáš a nepečeš jim kachnu, nesmažíš řízek a tak dále.
00:35:46 Renča
Možná vlastně i ten způsob tý přípravy, jak jsi říkal – přesně, vařit ve vodě, na páře, jo. Nebudou to žádný přesně pečený věci. Ale potom ten tuk, že se tam přidá, nevím, kápneš tam kvalitní olivovej olej nebo trošku másla, to tam je potřeba. Prostě jednak vitamíny rozpustný v tucích, že jo, tak to se už do toho hotového potom dá přidat, no.
00:36:41 Jakub
Pozor na skladování rýže, to je taky známý, jsme říkali mockrát, takže prostě po uvaření zachladit do lednice, anebo teda to udržuj v nějakém rýžovaru na těch 60 stupňů, aby se tam nepomnožily vlastně ty termorezistentní spory bakteriální. Takže tohle je taky častá alimentární nákaza vlastně z rýže, ale i jako z dalších obilovin.
00:36:49 Michal
Možná, když jsme u těch rizik, tak aspoň jít do organik, tam si myslím, že je výhoda, že jakmile i ty lidi, co to neřeší – to si myslím, říkala ty – tak najednou ty mamky kupujou všechno bio a předtím je to vůbec nezajímalo. Tak to je možná větší nebezpečí pesticidy, než když žloutek neuvařím úplně jako na prach, ne?
00:37:03 Renča
Určitě ta kvalita tady pak je prostě důležitá a myslím si, že i ty maminky to teď jako...
00:37:10 Michal
Já si to dovedu představit, ale možná pro ty maminky, který se v tom nepohybujou – co vlastně se děje, když si to dítě dá tady glyfosát, tady tohle, co se tam vlastně jako děje?
Rizika pesticidů v dětské stravě: Proč volit bio a organic kvalitu?
00:37:19 Jakub
To my právě moc nevíme, jinak by to bylo asi už dávno zakázané, protože to je nějaký kumulativní koktejlový efekt.
00:37:28 Michal
No třeba ve Francii včera zakázali v kosmetice všechny „věčné chemikálie“ úplně jako od A do Z. Takže vlastně ono je dobré se i podívat trošku někde jinam, co je jakoby normální, protože to nás taky mate.
00:37:42 Renča
Otázka času možná, no.
00:37:45 Jakub
Jo, to si myslím, že asi jako ta trpělivost dojde. A vidíme to, že se to postupně jako přehodnocuje, ta rizika.
00:37:51 Jakub
Já vím, že v mateřským mléce, v 25 % amerického mateřského mléka, se najdou glyfosáty a podobně, což je vlastně šílený. Takže tam fakt věřím, že... A ta moje otázka dál směřuje: ekzémy, vyrážky, to asi bude běžný, ne? Že si ten imunitní systém zvyká. A teď otázka, jestli to mám z toho, že jsem dal o trošku víc luštěnin, což asi nemusí vadit, versus že jí nějaké věci, které nejsou úplně přirozené.
00:38:19 Jakub
No, je to složitý. Víme, že to jsou ty antropogenní vlivy, prostě práce člověka. Kdybys byl jako v nějaké panenské přírodě, tak se tohle neděje. Proto víme, že historicky tam taková prevalence v populaci nebyla. Je to prostě problém několika posledních dekád, tady ty různé intolerance, alergie. Tomu se věnuje imunologie a je to poměrně zajímavé a těch vlivů je tam celá řada. Zdaleka to není jenom to, co jím.
00:38:49 Michal
Ale jako to můžeme říct – kdo se o tom moc nezajímá, tak teď mu nebudeme vysvětlovat regenerativní zemědělství, nějaký Demeter certifikace nebo jiný, ale možná říct: „Hele, prostě 100% organik a fakt pro to dítě uděláte hodně.“
00:38:56 Renata
Možná, promiň, ne, že to je vlastně právě to, co říkáš – jako ta otázka tý kvality. Když se prostě řeší u příkrmů, kdy zavést třeba lepek, který je takový kontroverzní, tak jsme se bavili s Kubou, že dřív bylo taky doporučení dát piškotek dítěti. Tak právě se zamyslet nad tím, že než dát lepek ve formě piškotku, tak když mu dáš kvalitní kváskový chleba z biomouky, tak to bude asi rozdíl.
00:39:23 Michal
S tím gluten-free by ty babičky, který si dělají na jihu Itálie ty těstoviny každej den, ty by s tímhle trendem rychle zatočily. Protože tam je pro mě vždycky to nejzajímavější, že to, co je o 150 kilometrů jinde jako normální – což je vlastně hodinu a půl autem – tak někde jinde je úplně jako když spadneš z višně. Což je vlastně docela zajímavý. Potom ještě k těm alergiím, vyrážkám. Co je normální a co už ne? Co se třeba tobě stalo a co je naopak takový to, že už bych si měl říct: „Ty jo, hele, možná se nad tím mám zamyslet?“
00:40:05 Renča
To podle mě nejde takhle jako jednoznačně odpovědět, co je normální. Prostě může tam být reakce, že to dítě bude mít alergie, ekzémy a bude to třeba reakce, já nevím, na bílkovinu kravského mlíka. To potom právě i z toho důvodu se postupuje opatrně při zavádění těch příkrmů. Záleží třeba, když ty rodiče jsou alergici, ekzematici, tak je tam prostě mnohem větší šance a pravděpodobnost, že to dítě to bude mít taky. Tak o to víc třeba potom si dávat pozor u těch příkrmů na ty opravdu jako největší alergeny, nejčastější, i na to jejich zavádění a víc to jako hlídat.
00:40:39 Michal
A dívat se, co to vlastně... nebát se, ale jen to možná víc pozorovat.
00:40:42 Renča
Jo, sledovat, sledovat tu možnou reakci.
00:40:44 Michal
Tam, jak říkala Renča, ještě možná bych doplnil, že vlastně ty alergie, ekzémy... ti rodiče si nevybrali, že to mají mít. Vím, o čem mluvím, ale že prostě něco nedělají dobře a logicky to přenesou na to dítě, protože žije ve stejným prostředí, jí stejný věci a podobně. V tomhle k sobě být možná tvrdý, že to dítě za nic nemůže a tenhle rodič má vlastně všechno ve svý moci.
00:41:09 Renča
Ale určitě ta kvalitní organic biostrava, protože prostě to dítě má nezralý ten trávicí trakt a propustná střeva, tak to jako bude ten základ. A pak s těma alergenama nevím jak.
00:41:23 Michal
Takže vlastně tohle by mělo být nadřazený tomu, jestli to maso mám čtyři, pět porcí nebo šest. Takže spíš prostě vyřešit tu kvalitu, limitovat ty bílkoviny, sůl a vlastně testovat, pozorovat. A to je ta moje otázka – když v prvních týdnech, dvou, tak ten imunitní systém na něco zareaguje, nebo...
00:41:42 Renča
Může a nemusí.
00:41:45 Michal
Takže to není, že každé druhé dítě by bylo osypané automaticky.
00:41:50 Renča
Ne.
00:41:52 Jakub
A určitě jsou tam rodinná anamnéza a dispozice. To je prostě... když vylosuješ horší karty, tak na to musíš dávat jako rodič potom větší pozor. Budou děti, který snesou jako hodně.
00:42:05 Michal
Nicméně, když budu v těchto mantinelech – nerozmlátím mu trávení všema pesticidama, které se používají, do toho ho nepřetížím nějak – tak bych se neměl bát, že díky tomu, že testuji luštěniny, nebude tři noci spát.
00:42:26 Renča
Zároveň to ale jako nemusí znamenat, že se třeba nějaká vyrážka neobjeví. Jo, to prostě fakt jako každý to dítě to má jiný a já taky z praxe vidím případy, kdy některý děti prostě zvracejí třeba po rybách, někdo má miminka po vaječným bílku a trvá to prostě dýl, než ten trávicí trakt dozraje a než to snesou.
00:42:46 Michal
Mně přijde fascinující, a zrovna u tvých dětí jsem to párkrát viděl, jak vlastně zjistíte, že to dítě nepotřebuje ten cukr, když ho na to nenaučíte. A tvoje dcera si dá takovýhle kotel másla na chleba, že si jen řekneš „wow“. Tak to mi vždycky přijde jako zajímavé, že stačí se podívat na tu maminku – rovná se dítě, stejné chování, ať už v tom, nebo v tom směru.
00:43:21 Jakub
Jsou průměry svých rodičů. Přesně tak. A jí hodně másla.
00:43:23 Michal
No super. Co tam teda ještě se pak liší – první příkrmy v šestém měsíci versus u dítěte rok, rok a půl? Kdy se z toho stává, že už fakt jako má na talíři prostě jídlo jako ten dospělej a jenom ta porce je menší?
Přechod na stravu dospělých: Kdy se z kojence stává batole u stolu?
00:43:43 Jakub
V podstatě už ten batolecí věk je pro to typický. Tam naopak to mateřské mléko už je v podstatě doplněk. A už přebírá návyky toho dospělého, velice přesně to monitoruje. I smyslově. Představ si toho kojence, jak tomu podstrčíš cokoliv. Proto taky nefunguje, když ty nemáš žádnej výživovej styl a myslíš si, že to postavíš na to dítě – to ti bude fungovat první měsíce, ale jakmile se rozkouká, tak přijde období vzdoru. A on vidí, co dělá tatínek. A navíc si nevybírá tak, aby byl v mediánu té rodiny. Ne, ono si může vybrat klidně staršího sourozence nebo taťku, který nemá na nic čas. Prostě vybere si náhodně a to tě jako pak vytrestá. Takže to batole už se charakteristikami blíží dietnímu profilu dospělých.
00:44:40 Michal
Takže začínám vývarama, to je takový to nejsnazší, maso, žloutky a podobně. No a jaká je ta geneze toho, co nastává v tom šestém měsíci? Tam mám prostě vývar, mám teda tu limitovanou porci... a kdy nad tím jakoby míň přemýšlím a nelimituju mu, kolik toho má mít? Kdy on když má hlad, tak ještě chce? Dá se nějak říct, jak se to vyvíjí?
00:45:07 Jakub
Jako kojenec bys měl mít mantinely opravdu do prvního roku v podstatě.
00:45:11 Michal
Do prvního roku máš teda ty mantinely, tam si každý může najít, kolik bílkovin a podobně podle váhy.
00:45:15 Jakub
To se dá najít. Těžký je určitě ten směr, protože ten jako celosvětově neshoduje, tam není konsenzus. Ty si můžeš vybrat, že půjdeš právě víc tou živočišnou složkou, co jsme tady odprezentovali. Můžeš si vybrat, že naopak to potlačíš a půjdeš víc tou rostlinnou. Myslím si, že v některých státech to bude fungovat dobře, u nás si nemyslím, že to máme.
00:45:36 Michal
A zároveň co seženeš, jo, to je asi ten obrovský palet.
00:45:37 Jakub
Jo, jasně, ale je to i o světle a tak dále. Takže u nás si nemyslím, že jsou podmínky na to, abych to postavil jako na cereáliích.
00:45:47 Michal
No super, co dál by vás k tomu napadlo, co jsme nezmínili? Nějakou radu, uklidnění pro maminky, máte něco?
00:45:58 Jakub
Začít včas, protože jakmile začneš s příkrmy, tak už je pozdě a už toho moc nevymyslíš. Měl bys dopředu mít rozmyšleno – stejně jako ta žena plánuje svatbu, plánuje, kde bude rodit, měla by trošku plánovat hned po narození dítěte, jakým budou chtít jít vlastně tím směrem.
00:46:17 Michal
Jo, jo. Nekupovat támhle v prvním krámě za barákem, ale teď si třeba rozmyslet, kde se dá sehnat to dobrý maso.
00:46:24 Jakub
Jo, což bude vlastně ta logistika, plánování, přesně. Co asi tak seženeš v odpovídající kvalitě, z čeho ten jídelníček vyvážený můžeš postavit. A na co taky má ta rodina. Když ti vyjde, že třeba na ty ryby nemám, tak než abych si koupil nějaký filet prostě zamražený v nízký kvalitě s glazurou, tak prosím ne. Radši se držte toho našeho lokálního masa, který bude pořád vyprodukovaný nějak racionálně. Má to potom i dopady na zdraví toho dítěte.
00:46:59 Renča
No za mě asi to, co jsi už zmiňoval – ta rodina je vzor. Takže když to máte dobře nastavený, tak to dítě to jakoby pak kopíruje a prostě vidí, jak to u vás funguje. Takže se úplně nestresujte, když to nebude dokonalý, ale když vím, že máme to nastavení v rámci těch možností dobře, tak to dítě si to potom převezme.
00:47:19 Michal
Ještě možná dodám trošku tu intuici, nekoukat na ty tabulky, že to asi mamka tím instinktem vykouká. A prostě ta kvalita... můžeme třeba zmínit, kdo je z Prahy, tak je to složitý. Potraviny jsou v těch velkých městech nejsložitější na sehnání v dobré kvalitě. Jednoduše tak, že třeba farma Mitrov zaváží jednou týdně do Prahy, vám to dovezou až na adresu, takže vlastně se to dá. A tohleto asi bude pro většinu rodin největší challenge, že všechno si dneska najdu snadno, ale sehnat ty potraviny, tak to je mazec. Takže minimálně ta organika. Tam možná doplňuji poslední věc, že v Dánsku je to dáno zákonem, že 90 % musí být organika, ale realita je 100 % ve školkách. Takže na tohle se možná dívat jako na první věc. A pak ten zbytek.
00:48:17 Renča
Budem doufat, že to půjde u nás tímhle směrem.
00:48:20 Michal
Tak jo, nechceme dávat konkrétní rady, možná Renča se i postará spolu s kolegyněmi o nějakej blogovej článek, kterým se to budeme snažit doplnit, dát třeba nějaké příklady a tak. Můžeme možná časem ukázat na videu nějaké recepty, jak by se to dalo udělat, ale spíš jsme se chtěli pobavit o takovém tom velkém obrázku, jak se na to dívat, jaké jsou ty možnosti a podobně. Napište nám do komentářů, jak se vám to líbilo, jestli vám to dává smysl a budeme se zase těšit u dalšího dílu, který nám zase díky nějakým komentářům zadáte, že bychom měli natočit. Tak děkujeme, že jste to poslouchali až sem, mějte se krásně a na shledanou vám dvěma. Děkuji. Na shledanou.
Tento podcast slouží pouze k zábavním účelům. Žádné informace, které zde zazněly, nepředstavují radu. Jedná se pouze o osobní názory účinkujících a nemohou sloužit k diagnostickým, preventivním, léčebným, zdravotním nebo lékařským účelům. Pokud máte zdravotní obtíže nebo otázky týkající se zdravotního stavu, obraťte se na odbornou pomoc. Neneseme odpovědnost za případnou újmu, která vám vznikne v důsledku nesprávného naložení se sdělenými informacemi.
