V této epizodě Trime podcastu jsme se ponořili do problematiky jednoho z nejdůležitějších, ale zároveň i nejproblematičtějších minerálů pro naše tělo – železa. Diskutujeme o tom, pro koho je suplementace železem vhodná, jak poznáme, že naše tělo železo potřebuje, a kdo patří mezi rizikové skupiny deficitu. Prozradíme také, proč je důležité přistupovat k suplementaci železa promyšleně a jaká jsou možná rizika při jeho nadměrném užívání.
Problematika železa
Železo hraje klíčovou roli v našem organismu. Jeho nedostatek je velmi častý a je spojen s řadou zdravotních komplikací. Na druhou stranu, i nadbytek železa může být stejně nebezpečný díky jeho toxickému potenciálu.
Navzdory častému výskytu nedostatku železa jsme ho dosud nezařadili do našeho produktového portfolia, a zcela záměrně ani jako součást multivitamínu Daily F20.
Daily F20 s obsahem nejvíce deficitních vitamínu a minerálních látek byl navržen jako základ suplementace téměř pro každého jako kompenzace častých nedostatků z běžné stravy. Železo ale rozhodně není prvek, který by měl být plošně užíván bez prokázané deficience!
Důvodem je jeho schopnost zvyšovat oxidační stres a nadměrný přísun představuje pro tělo zátěž, kterou musí složitě kompenzovat.
Železo má potenciál ovlivňovat buněčné signální kaskády a poškozovat DNA, což může vést k předčasnému stárnutí, ateroskleróze a vzniku nádorových onemocnění. Náš organismus navíc není vybaven exkrečním mechanismem pro zbavení se nadbytečného železa.
Kdykoliv je potřeba doplňovat v organismu železo, vyplatí se využít speciální doplňky stravy, které jsou k tomuto účelu vyvinuté a obsahují vhodnou a bezpečnou formu.
Nyní uvádíme na trh samostatný doplněk s obsahem železa v chelátové formě a proto jsme tuto epizodu věnovali problematice tohoto významného minerálního prvku.
Co se v podcastu #36 dozvíte?
→ Význam železa v lidském těle
→ Jak mohu poznat, že mi železo chybí - nejčastější projevy nedostatku železa
→ Pro koho je železo důležité - rizikové skupiny lidí ohrožených deficitem železa a anémií
→ Železo a ženy
→ Markery metabolismu železa
→ Laboratorní ukazatelé nedostatku nebo nadbytku železa - optimální hodnoty
→ Toxické hladiny železa a fyziologické denní ztráty
→ Biologická využitelnost železa ze stravy a formy železa
→ Přebytek železa v těle a toxicita
→ Zdroje železa - živočišné a rostlinné
→ Sportovci a deficit železa
→ Vytrvalostní sporty
→ Homeostáza železa je přísně kontrolována
→ Železo během těhotenství
→ Nadměrný příjem železa - jak to poznám a řešení
→ Vliv genetiky
→ Doplňky stravy a formy železa
→ Novinky v našem portfoliu - železo a multivitamín pro těhotné
Všechny díly Trime podcastu můžete sledovat na Youtube, Spotify nebo Apple podcast
Podcast naleznete také na našem YouTube kanálu.
Transkript podcastu:
[00:00:04] Michal
Dobrý den, po minulém obecném tématu tady máme opět téma z našeho oboru, které se týká výživy, potažmo suplementace. Já tedy vítám společně se mnou Jakuba, kterého znáte, a potom Renatu Novotnou, kterou asi znáte z našich blogových článků, textů a už tedy i z jednoho dílu podcastu, kterou tady dneska máme na pomoc. Aspoň tady budeme mít jednoho usměvavého člověka, ať se pořád nemusíte dívat jen na nás dva.
[00:00:34] Renata
Zdravím naše posluchače, dobrý den.
[00:00:36] Michal
No a Renčo, jestli bys mohla uvést dnešní téma, o čem se chceme bavit?
[00:00:42] Renata
Dnešní téma bude o železe a já možná na úvod řeknu pár slov k tomu, proč jsme se rozhodli mluvit právě o železe a proč mu věnujeme celý dnešní díl. Nedostatek železa je totiž jeden z nejčastějších nutričních deficitů a odhaduje se, že až čtvrtina světové populace trpí nedostatkem železa, což je v podstatě každý čtvrtý člověk. Některá čísla udávají, že je to až 30 %. Takže ty statistiky jsou opravdu nepříznivé a i přes tahle čísla řada lidí nevěnuje takovou pozornost tomu, jestli má dostatek železa ve stravě. Přitom železo je klíčové pro udržení našeho zdraví. Nedostatek železa se dává do souvislosti i s řadou chronických civilizačních onemocnění, souvisí se střevními záněty a se srdečním selháním. Ale obecně bych řekla, že ovlivňuje celkovou kvalitu života. Přispívá k únavě, k pracovní neschopnosti, a samozřejmě těch účinků železa je mnohem víc.
[00:01:55] Jakub
Možná pojďme, než budeme takoví wikipedičtí – to dneska nás nahradí roboti – tak pojďme radši na to, proč to řešíme my.
[00:02:01] Michal
Tak a můžu ještě mít na vás jeden dotaz? Ta statistika „každý čtvrtý“ je globální, a jak moc je to v našich, tedy v těch vyspělých civilizacích? Je to taky stejné, nebo je to jinak?
[00:02:11] Renata
Lepší, týká se to i vyspělých zemí, ale samozřejmě větší část postihuje rozvojové země.
[00:02:18] Michal
Dejme tomu, že v Evropě to nebude každý čtvrtý, ale spíš každý šestý.
[00:02:22] Jakub
Neboj, ono se to bude zhoršovat s tím, jak je na vzestupu veganství, tak tam to bude horší.
[00:02:27] Michal
Ale je to teda o něco lepší. Není to tak katastrofální.
[00:02:30] Jakub
Ty statistiky ovlivňují hlavně rozvojové země, ale to, proč se chceme bavit o železe, tak primárně proto, že kdo nás sleduje, ví, že jsme ho v portfoliu dlouho neměli, že jsme ho naschvál vyloučili vlastně z multivitamínových komplexů a trvali jsme na tom, že je to hodně problematický prvek. A samozřejmě je to extrémně klíčový biogenní prvek důležitý pro všechny organismy, ať jednobuněčné, tak pro savce – to je bez debat. Má celou řadu funkcí, účastní se asi 200 enzymů, takže o tom bychom se pak mohli bavit, pro co všechno je důležitý a co se děje, když je deficience. Ale problém je v tom, že pokud ho budeme bezhlavě suplementovat, tak je to taky prvek, který má mimořádně toxický potenciál. A to hlavně u chronických stavů nebo u situací, kdy ho dávkujete chronicky bez znalosti širších souvislostí. Takže kolem toho bychom se dneska chtěli točit, vysvětlit, pro koho ano, pro koho ne. Vysvětlit, jak se vlastně dívat na to, jak poznám, že mi železo chybí, jestli se mě to týká nebo ne. Takže možná na začátek bych jen fakt lehce řekl, klidně Renčo, ať nám řekneš, proč je to důležité. A pak bych šel hodně do praxe a probral jednotlivé skupiny, to znamená, koho a jakých populačních skupin se riziko deficitu týká nejčastěji, jak to diagnostikovat, jaké jsou příznaky a pro koho je naopak rizikové dávkovat. A vlastně bych se snažil vyřešit to, co my nebo holky řešíme na lince důvěry.
Jak poznám, že mám nedostatek železa?
[00:04:15] Michal
No, z hlediska těch příznaků – nevím, jestli ti do toho neskáču – ale možná na úvod, abychom jakoby řekli lidem, jak poznají, že mají toho železa moc nebo málo, aniž by byli u odborníka. Může někdo subjektivně něco cítit?
[00:04:31] Renata
Určitě jsou příznaky nedostatku železa a když si řekneme, jaké funkce železo má v organismu, tak od toho se odvíjejí i projevy nedostatku. Železo hlavně přenáší kyslík, až 60–70 % železa se nachází ve formě hemoglobinu, což je součást červených krvinek a přenáší kyslík. To znamená, když mám nedostatek železa, člověk se bude zadýchávat, bude unavený. Bude samozřejmě i takový bledý, takže to je něco, co je na první pohled poznat – bledost tváře, bledost spojivek. Železo ovlivňuje i kognitivní funkce, takže se to dává do souvislosti s nějakou nesoustředěností, depresemi. Je to takové, že si pak můžeme říct, že skoro všichni potřebujeme železo. Ale těch funkcí v organismu je opravdu celá řada. Účastní se taky, jak říkal Jakub, spousty enzymatických reakcí jako kofaktor. Potřebujeme ho pro správné fungování štítné žlázy, a ta ovlivňuje celkově metabolismus. Když nemám dostatek železa, tak ženy se můžou cítit víc unavené, můžou přibírat na váze, můžou jim padat vlasy, mít studené ruce a nohy. Další příznak jsou třeba lžičkovité nehty, to znamená, že nehty mají tvar opravdu jako lžičky a drží na sobě kapku vody – to je jeden z dalších příznaků nedostatku železa, který si může každý posoudit sám. A opravdu, když někdo vyjde schody, zadýchává se, je unavený...
[00:06:24] Jakub
To je asi nejčastější, no, ta únava a dušnost. A pak se občas ještě objevuje syndrom neklidných končetin. Ale ono...
[00:06:34] Michal
Co je ten syndrom neklidných končetin? Jen mě zajímá, jestli...
[00:06:38] Jakub
No to máš ty. Ne, to spíš jako, že potom třeba v noci, když ti lidi usínají, tak prostě musí poklepávat nejčastěji nohou pořád. Asi aby se dokrvili. Ale těch symptomů, příznaků je víc a nikdy to není tak, že bychom mohli říct, že za to primárně může železo. Diagnostika nebo diferenciální diagnostika těch anémií je poměrně komplikovaná, do toho bych se úplně nechtěl pouštět. A je...
[00:07:03] Michal
že tedy jsou nějaké signály, ale nemusí to nutně znamenat...
[00:07:07] Jakub
Jako určitě, a jde o to nejjednodušší. Můžeme si asi říct i na co se třeba zaměřit v panelu železa nebo v testování, jako v biochemickém screeningu. Tak to by si každý měl jednou za čas udělat – takovou preventivní prohlídku, jejíž součástí je i odběr krve. Tam se na to dá podívat a asi se shodneme, že takový nejjednodušší ukazatel je vlastně zásobní železo, feritin. Zatímco ten může být falešně pozitivně zvýšený, to ještě nic neznamená – že bys musel být nutně předávkovaný železem. Pokud je feritin vysoko, tak se shodneme, že pokud je nízký pod nějaké referenční rozmezí, tak to jednoznačně znamená, že máš nedostatek železa, a pak se hledá proč už.
[00:07:59] Michal
Konkrétně, takže feritin, jakmile je nízký, tak to už je vypovídající. Nevím teda proč.
[00:08:04] Jakub
Přesně tak, pak je potřeba jít potom na to, proč – jestli jsou to nějaká okultní krvácení, nějaké ztráty krve, nebo jestli je důvod autoimunitní onemocnění, nebo třeba zvýšené ztráty krve u žen v menstruaci.
[00:08:19] Michal
Pojďme možná začít těmi populačními skupinami, kterých se to týká.
[00:08:27] Renata
Tak já teda začnu. Nejvíc ohrožené nedostatkem železa jsou právě ženy v reprodukčním věku, protože menstruují, a každý měsíc mají krevní ztráty. Ztrácí tedy železo a mají vyšší potřebu. Pak jsou to určitě těhotné a kojící ženy – v těhotenství se navyšuje tvorba krve, ten objem krve z důvodu zásobení plodu, pro který je potřeba železo. Pak jsou to sportovci. A co se týče stravy, tak lidé, kteří přijímají málo železa ze stravy, jsou to vegetariáni a vegani hlavně.
[00:09:06] Jakub
Především vegani.
[00:09:09] Jakub
Ještě bych nezapomínal na kategorii seniorů. Tam se předpokládá už malá absorpce a zhoršený stav gastrointestinálního traktu, takže i tam se občas ukazuje problém se vstřebáváním železa. Může to být třeba důsledek chybějících kofaktorů, mědi, vitamínu C, a obecně horšího stavu GITu (pozn. gastrointestinálního traktu).
[00:09:35] Michal
Dá se teda říct, že když jsem chlap, který jí všechno a nejsem profi sportovec, tak by se mě ten problém neměl týkat?
[00:09:46] Jakub
Může.
[00:09:46] Michal
Může, takže to zase není jednoduchý, teda.
[00:09:50] Jakub
Nejsi úplně v nejrizikovější skupině, takže to nevylučujem, ale nejčastěji bych se zaměřil, jak jsme to tady dali dohromady, můžeme si to zopakovat: senioři, těhotné, sportovci – hlavně výkonnostní sportovci. Neznamená to, že když jedu třikrát za týden zacvičit nebo se jednou projedu na kole, že to je ohrožení, ale v momentě, kdy je ten stres z tréninku častý, vysoký objem, vysoká intenzita, tak třeba v důsledku cytokinové bouře nebo zvýšených interleukinů, hlavně interleukinu 6, dochází k tomu, že se snižuje aktivita receptorů klíčových pro transport železa v organismu. A může docházet k tomu, že pak železo chybí. Další věc je, že často je to spojené i s nějakým okultním krvácením ze střeva – takovým drobným krvácením v důsledku těžkého tréninku nebo těžkých fyzických aktivit, opakovaných.
[00:10:56] Michal
Pojďme možná začít tou nejdůležitější kategorií, a to jsou ženy. Jak se ta mladá žena v tom má orientovat? Zase vždycky probíráme vitamín K2, D3 a tak dál, ale pojď mi říct jednoduše, kdy je to fakt pro ní ten reálný problém. Dá se říct, že pro každou ženu?
[00:11:17] Renata
Určitě to budou třeba ženy, které mají silné menstruační krvácení, tam bude určitě dobré se na to zaměřit, a ještě obzvlášť, pokud jsou třeba veganky, vegetariánky a nebudou jíst...
[00:11:28] Michal
Takže tahle kombinace...
[00:11:29] Renata
Tato kombinace určitě, je vhodné se na to zaměřit. Myslím, že třeba jednou za rok by bylo dobré, aby si každá žena nechala zkontrolovat ten panel železa. Nejenom pokud plánuje těhotenství, ale opravdu každá žena, aby měla jistotu, že přijímá dostatek železa. A potom v těhotenství, jak jsme říkali, je to obzvlášť důležité. Možná bych řekla, proč vlastně nebo jaká jsou rizika, když těhotná maminka nemá dostatek železa. Železo je důležité i pro zdraví imunitního systému, takže je potom náchylnější k infekcím – nejen ona, ale i miminko po narození. Nedostatek železa v těhotenství se dává do souvislosti s předčasným porodem, nízkou porodní váhou a poporodními depresemi. Takže ty komplikace u žen mohou být mnohdy ošetřeny tím, že žena bude mít dostatek železa v těhotenství. Nedostatek železa patří k nejčastějším odchylkám vedoucím ke komplikacím během těhotenství. Tohle se asi rutinně kontroluje na základě hemoglobinu.
Možná bychom se ještě mohli vrátit k testování. Ty jsi určitě zmínil feritin, ale je víc markerů, které se testují při řešení nedostatku železa v těhotenství. Většinou se anémie stanoví na základě hemoglobinu. Jsou tam ty referenční meze, myslím, že u žen je to pod 120 gramů na litr, teď si nejsem jistá jednotkou.
Jaké je optimální rozmezí železa v krvi?
[00:15:05] Michal
K těm hodnotám teď – aby lidé, kteří se o to nějak aktivně nezajímají nebo nejsou fanoušci, věděli – když půjdou za doktorem, tak ta data, jak jsi teď popsal, jsou jakoby v bezpečí, že?
[00:15:21] Jakub
Záleží, jak k tomu lékař přistupuje, pokud to udělá zodpovědně, většinou to bývá v režimu samoplátce. To je ten problém, že...
[00:15:31] Michal
Moje otázka směřuje k tomu, že s vitamínem D se udává, že 50 až 150 je v pořádku, ale víme, že 60–70 fakt není dobrý, takže jestli to znamená, že doktor tě zachrání před tím, abys neumřel a nebyl odvezen sanitkou – nemyslím to vážně, jen jsme si to představili – ale jestli pak může být něco jako u vitamínu D na 60, že sice aktuálně neumírám, ale může to mít zdravotní následky.
[00:16:03] Renata
Já možná skočím do toho, že funkční medicína má užší rozmezí než normální. Třeba u feritinu je rozmezí širší, ale optimum chceme vidět kolem 45 u žen, i když je normální mez širší.
[00:16:28] Michal
Takže bys těm ženám doporučila – když půjdou třeba k praktikovi nebo komukoli jinému, aby si překontrolovaly tohle číslo, a pokud je v tom rozmezí, jak říkáte, můžou být v klidu?
[00:16:44] Jakub
Jo, dá se vycházet z toho, je to základ.
[00:16:46] Michal
No, základ rozhodně nenahradí individuální praxi, ale aby lidé byli zodpovědní za svoje zdraví.
[00:16:56] Renata
K tomu feritinu ještě – když je feritin nízký, znamená to nedostatek železa v těle. Ale když je vysoký, nemusí to znamenat dostatek železa, může to být i ukazatel zánětu. Pokud máš chronické zánětlivé onemocnění, artritidu, celiakii nebo zánětlivé střevní onemocnění, může být feritin vysoký, ale přesto můžeš mít nedostatek železa. Proto je dobré testovat celý panel, jak říkal Jakub, ne jen hemoglobin. Jsou případy, kdy lékař doplňoval železo jen na základě nízkého hemoglobinu, ale feritin byl vysoký, protože šlo třeba o celiakii nebo systémové zánětlivé onemocnění.
[00:17:56] Michal
Když znám svůj panel železa, můžu teoreticky odhalit i jiné problémy, které běží na pozadí a o kterých nevím.
[00:18:04] Jakub
Dalo by se říct, ano.
[00:18:07] Michal
Snažím se balancovat mezi tím, co poradíme, a tím, abychom lidi nezmatli. Možná někdo z vás využil naše testy Omega index a vitamín D, tam bylo cílem, aby byli lidé sami soběstační s dávkováním, protože co poradíme, nemusí vždy brát v kontextu individuality. Stejně tak se teď snažíme v aplikaci připravit složitější markery na interpretaci, třeba se to podaří. Zatím je to ve fázi vývoje, protože co říkáte, člověk si to musí párkrát pustit zpátky, že?
[00:18:47] Jakub
Jo a my řekneme si asi 10 % toho, co bychom potřebovali, protože to ani bez prezentace skoro není možné, protože kdybych ti teď začal něco říkat o ferrooxidáze a luminální a bazolaterální membráně, tak se nikam nedostaneme. Takže...
[00:19:02] Michal
Pro běžnou populaci máme marker feritin, který když je v mezích, tak mě to může uklidnit, a pak můžu jít dál, pokud...
[00:19:10] Jakub
Spíš tě to má znepokojit, když je nízký, všechno ostatní už se dá interpretovat různě. Ale v momentě, kdy je nízký, tak máš problém.
[00:19:19] Michal
Tak jsme z toho podle mě nakonec vybruslili, že to je uchopitelné, ne?
[00:19:22] Renata
Ano.
[00:19:23] Michal
Tak doufám, že dostaneme v bídu do komentářů, že jsme to složití, a nezjednodušeje. Kdo to vypne po deseti minutách, tak nás bude nenávidět.
[00:19:30] Jakub
Ne, ne, ty důležité body teprve přijdou. A možná ještě obráceně, abychom zmínili, že tak, jak je železo důležitý biogenní prvek a často deficitní, tak i často bývá v toxických hladinách. Jo, a to je právě to, že pro železo neexistuje exkreční cesta, jak by se ho organismus zbavil.
[00:19:53] Jakub
Takže jediná cesta je exfoliace – olupování buněk sliznice střeva – nebo nějakou venopunkcí, jakopouštění žilou, odběr krve, něco v tom smyslu. Samozřejmě odlupování epitelu – část se ti ztratí kůží, vlasy – ale to jsou fakt drobné ztráty. Denní fyziologická ztráta u zdravého člověka je zhruba 1 až 2 miligramy, u žen spíš to vyšší číslo, řekněme 1,5 mg, u mužů asi 1 mg. To znamená, že teoreticky, pokud neexistuje cesta, jak železo ztratit jinak, než odpařováním (což není), a ztráty jsou asi 1 mg, tak z toho vyplývá, že nemáš důvod suplementovat víc než 1 mg nebo doplňovat víc než 1 mg. Problém je ale využitelnost železa. Obecně je biologická dostupnost železa 0 až maximálně 40 %.
[00:20:48] Michal
Nejlepší, takže proto z té stravy sním dejme tomu 20 mg.
[00:20:52] Jakub
Průměrně se počítá asi 10 % vstřebatelnost, průměrně. Pak už se musíme bavit o formách, což souvisí s dietním profilem – jaký je tvůj nutriční styl, jak skládáš talíř, jak to kulinárně upravuješ, jaké typy potravin jíš. Pokud je to smíšená strava, počítá se ta nízká využitelnost. Pokud máš specifický styl stravování, třeba karni, veganství a podobně, můžeš dosáhnout vyšší maximální využitelnosti, protože tam nejsou dietní inhibitory. Železo je tam v optimální formě pro vstřebávání, tedy hemové železo, které je chráněné polyfenoly a vstřebává se skoro úplně.
[00:21:36] Michal
Zastavím tě u hemového železa – pak se lidé dočtou o nehemovém, tam bude ten problém s veganstvím. Tak jestli toto můžeme vysvětlit, to základní dělení, že mám železo ze stravy, ale není 10 mg jako 10mg.
[00:21:49] Jakub
Často slyším od některých „expertů“ nebo byly trendy, že veškeré železo přijmeš z mandlového mléka a zelené listové zeleniny, ale tak to fakt nefunguje. Realita je taková, a zase nevím, jak moc chceme jít do detailů, ale věřte, že o tom víme docela dost.
[00:22:20] Renata
Promiň, skočím do toho – pokud Michal narážel na to dělení, že železo z rostlinných zdrojů a z živočišných zdrojů je jiné. Z těch živočišných je hemové železo, které má vyšší vstřebatelnost, dejme tomu kolem 10 % a z rostlinných zdrojů je to méně.
[00:22:40] Jakub
Hemové železo klidně i víc než 10%, je v podstatě intaktní vůči dietním inhibitorům a vstřebává se přes jiný transportér, nepotřebuje redukci. Pak už záleží na tom, jak enterocyt pustí železo do oběhu – to je hormonálně řízené. Ale jakoby z hlediska vstřebávání skrz střevní sliznici skrz ten enterocit, je to hemové železo, jako nejvyšší forma. Lepší už je to jenom z mateřského mléko. V mateřském mléce je laktoferin, železa tam je málo, ale biodostupnost až 70 %, což ukazuje, jak je to extrémně cenné. Dítě nechceš předávkovat železem, protože má prooxidační efekt, ale maximálně využije železo. Kdežto u těch lidí, kteří se stravují převážně jako v rámci rostlinných zdrojl, tam je ta využitelnost řekněme taková divoká.
[00:23:32] Michal
Což je to nehemové železo.
[00:23:34] Jakub
Tam je využitelnost hodně variabilní a musíš tomu rozumět.
[00:23:40] Renata
Což je to nehemové železo a tam je problém s dietními inhibitory, jak jsi zmínil – vstřebávání je ovlivněno tím, co jíš. Pokud jíš vápník, nevstřebá se železo, stejně tak obiloviny, listová zelenina – fytáty, oxaláty, ty látky blokují vstřebávání železa. Proto je využitelnost nižší.
[00:24:11] Michal
Jaký je u hemového železa nějaký procentuální rozptyl, nebo je to tak strašně rozdílné.
[00:24:17] Jakub
Obecně velmi nízký. A ty jako vegan musíš tomu musíš dobře rozumět a používat všechny strategie, jak železo vstřebat. Potřebuješ posilovat ferooxidázy, mít dostatek mědi a dalších faktorů.
[00:24:35] Renata
Vitamín C podporuje to vstřebávání toho rostlinného železa.
[00:24:38] Jakub
Často slyšíš, že potřebuješ vitamín C ke vstřebání železa, ne, nepotřebuješ. Umí se to dělat i jinými forroxidázami – třeba přes ceruloplasmin. To se týká trojmocného rostlinného železa, které se musí přes duodenální cytochrom redukovat, aby se přes DMT1 přenašeč dostalo do střevní buňky. Pokud ty faktory nejsou, využitelnost je nízká. Proto vegani či vegetariáni, kteří to vědí, a jsou na hranici anémie, ale drží se ideologie, že železo přijmou jen z rostlinné stravy, je to téměř nemožné (vlivem jejich individuality, nastavení organismu). Většinou nerozumí detailům a mají problém. Počítají absolutní hodnoty železa, ne vstřebatelnost a transport, asimilaci.
[00:25:43] Renata
Takže myslíš, že vegani mají skoro nulovou šanci mít ze stravy dostatek železa?
[00:25:52] Jakub
Je to nejčastější jev u veganů, i u těch, kteří se o výživu zajímají, ale dlouhodobě s tím měli problémy. Dá se to ale řešit, vše se dá, ale jsou to specialisté, kteří páchají osvětu, jak to vyřešili. A je to častý jev.
[00:26:03] Michal
Jsou to jako spíš ale odborníci...
[00:26:05] Jakub
Jako to jsou specialisté, nechci jmenovat, ale většinou tu osvětu dělají. Mluví o tom, jak s tím měli problémy a jak dlouho trvalo, než to vyřešili. Je to častý jev. A možná zase, abychom to vyrovnali, tak není to o tom, že rostlinná strava je špatná a maso je dobré, protože zrivna tak to železo je nebezpečný prvek, byť biogenní. V momentě kdy ho přijmeš a zvyšuješ zásoby v těle, vlastně rychleji stárneš. Jednou na to zemřeš, buď na vápník nebo na železo.
[00:26:43] Michal
Můžu i na něco jiného, leda nehoda, jo?
[00:26:46] Jakub
Ale je to jeden z principů předčasného stárnutí, protože železo je tranzitní kov, má potenciál vytvářet volné radikály a tím, že je tam nepárový elektron, zvyšuje oxidační stres organismu. A v momentě, kdy zásobní formy železa už překročí kapacitu, hlavní skladovací orgán jsou játra, hepatocyty. Zdravý člověk má asi 1000 mg železa v játrech, což je ještě v pořádku. U alkoholiků nebo starších lidí, kteří mají poruchu regulace metabolismu železa a dokážou ho více akumulovat nebo vstřebávat víc, kvůli vyblokovanému hepcidinu, dochází k otravě železem během života.
[00:27:42] Michal
Takový ty koleje s červeným obličejem, červený nosem...
[00:27:46] Jakub
Jo, to je vidět taky, jejich krevní obraz je v patologii na opačném spektru. Mají vysoký hemoglobin a vysoké zásoby hemosiderinu, feritinu toho zásobního železa. Tělo se toho nemá jak zbavit, takže ho ukládá do tkání a to působí toxicky, primárně na játra, slezinu, srdce. Jsou tam i kognitivní poruchy. Je to typické pro sportovce, kteří používají anabolika.
[00:28:21] Michal
Pak se k tomu ještě vrátíme. Teď jsme říkali, že někteří lidé mají hodně málo, jiní hodně železa, hemové/nehemové, tak pojďme probrat zdroje – rostlinné jsme si řekli, že vstřebatelnost je nízká. Teď ať už mám hodně nebo málo železa, jak to regulovat ve stravě?
Které živočišné zdroje jsou bohaté na železo?
[00:28:56] Michal
Je rozdíl mezi kuřecími prsíčky a orgány?
[00:29:02] Jakub
Ano, jsou tam velké rozdíly, můžete se podívat do databází pro hodnoty potravin. Jak Renča říkala, játra jsou hlavní zásobní orgán a jsou pochopitelně nejbohatším zdrojem železa. Liší se to – někde je to 15 mg, někde 10 mg na 100 g. Problém je v tom, že když jsi v deficitu železa, není nejlepší to řešit jen játry, protože se můžeš přetížit dalšími složkami, především vitamínem A, retinolem. Existuje limit pro příjem vnitřností – doporučuje se do 150 gramů jater týdně. Můžeš jít nárazově výš, ale tento průměr je dobrý. Když máš deficit železa a celkové zásoby, je prakticky nemožné to napravit jen stravou – to by trvalo hodně dlouho.
[00:30:26] Michal
Dlouho by to trvalo, ale mohl bys poškodit nějaké orgány.
[00:30:29] Jakub
Přesně, nebo by se to poškodilo nějakým dalším přetížením.
[00:30:32] Michal
Takže orgány jsou nejbohatší zdroj.
[00:30:34] Jakub
Je to skvělá prevence a také skvělá strategie pro lidi, kteří mají problém se železem. Je to dobré, pokud máš zdroj orgánových směsí, že to zařadíš do své stravy, jako prevenci bych to doporučil, ale záleží na kvalitě, kterou budeš konzumovat, ale tím se úplně zdržovat nebudeme. A pak samozřejmě počítáš, co ku řekněme velikost toho člověka, že když máš 100 kilového atleta, tak pro něj to bude trošku náročnější. Pokud je hodně zatížený, jak jsme si řekli, tak ty ztráty v rámci některejch sportovních disciplín budou vyšší, což je faktor, který je třeba brát v úvahu.
[00:31:14] Michal
Jsi dnes nějaký nevysportovaný, vždycky ujedeš k tomu sportu. Já chci ještě probrat živočišné zdroje – pak půjdeme na sport.
[00:31:23] Renata
Červené maso je obecně bohaté na železo.
[00:31:25] Michal
Takže maso, bohatý zdroj, to je na stupni pod těmi orgány.
[00:31:29] Jakub
Určitě, tam můžeš mít 7 - 8 mg na 100 g, takže když si dáš 200 gramovou porci masa, přijmeš denní dávku ve velmi dobře využitelné formě. Můžeš to klidně zapít kávou a pořád je využitelnost dobrá. Když to uděláš s rostlinnými zdroji, jako jsou listová zelenina, celozrnné potraviny, ořechy nebo semínka, využitelnost je velmi nízká, pokud neznáš strategie, jak deaktivovat inhibitory, jako je vyluhování, máčení, klíčení. vaření. S tím se dá pracovat, s odbouráváním fytátů, ale to je odborná problematika, že na to ti neodpoví žádný laik.
[00:32:19] Michal
Po červeném mase je to tedy bílé maso, kuřecí. To bude taky bohatý zdroj, ale trochu nižší, nebo to je podobné jako červené?
[00:32:27] Jakub
Ne, ne, ne. Je to výrazně výrazně jiný. Tam se pak už bavíme jako o hodně nízkých hodnotách, protože může to bejt jako úplně dietní maso, kde toho železa bude opravdu malinko. Ale pořád je velice dobře vstřebatelný a pořád seš schopen na rozdíl třeba od toho, že si dáš 100 gramů ořechů, to asi jako běžně neděláš každej den. Asi bys jako měl problém s nadváhou. Tak 100 gramů masa není problém sníst ani pro ženu.
00:32:55 Renata Co třeba vajíčka?
00:32:56 Jakub
Taky docela dobrej zdroj, akorát zase toho železa teď nevím z hlavy, ale řekněme tam bude třeba 1 miligram. Ono to železo z principu věci tím, jak je to důležitej biogenní prvek pro růst nukleový kyseliny a tak dále, tak je vlastně všude, kde se bavíme o nějakým zárodku života, to znamená semena, ořechy, ty vnitřnosti, vajíčko.
[00:33:21] Michal
Ještě mám jednu kategorii - ryby, ty budou na úrovni toho kuřecího masa nějak přibližně?
[00:33:27] Jakub
Můžou být budou ryby, které třeba ..i tuňák má vyšší hodnoty železa, ale z toho masa třeba i pštrosí jo je tam je tam prostě těch možností víc.
[00:33:36] Michal
A ostatní živočišné produkty - mléčné produkty?
[00:33:40] Jakub
Docela špatné pro obsah železa.
[00:33:41] Michal
Takže fakt jde o to maso.
[00:33:46] Jakub
Maso, ryby, vejce. Ještě z těch rostlinných zdrojů se často zmiňují řasy, ale to je diskutabilní, protože pokud to nezpracuješ správně, nemáš z toho moc železa. Chlorella by mohla být zajímavý zdroj, ale musíš rozumět, jak ji zařadit do jídelníčku, v jaké podobě, jak je technologicky zvládnuté rozbití stěny, …
[00:34:19] Renata
Setkávám se taky se snahou o doplňování železa melasou nebo kopřivovým čajem, což je taková ..
[00:34:33] Jakub
To je hloupost – podíváš se na tabulky se zdroji, a pak zjistíš, že to vlastně nemá praktický účinek, protože této potraviny se nesníš 100 g denně. A pokud ano, spěješ k diabetu.
[00:34:48] Michal
Takže je to o přepočtu na využitelnost a kolik toho sním.
[00:34:53] Renata
Jasně, jako doplněk to asi není špatné, ale anémii tím nevyřešíš.
[00:34:56] Jakub
Pokud je někdo v racionálních mantinelech a má stravu rozmanitou a zajímáš se o to, je to v pořádku. Ale pokud máš nízké zásoby železa nebo jsi anemický, je potřeba jiná strategie, což jsme udělali i my na apel zákazníků – izolované železo, o kterém se můžeme pobavit.
[00:35:21] Michal
A ti sportovci, teď nastává tvůj čas.
[00:35:26] Jakub
Možná radši ne.
[00:35:27] Michal
Tak pořád ta matematika příjmu a konverze je stejná, ale navíc jsou tam ztráty v důsledku sportu. Teď to rozdělíme na vytrvalostní, silové nebo oboje?
[00:35:43] Jakub
Spíš bych řekl vytrvalostní. Nevím, jak moc chceme do detailů, to je spíš pro odborníky, tak možná od toho pojďme. Ale je to jako fascinující, proč se to děje. Jakmile pochopíš, proč se to děje a co s tím, tak strategie nespočívá v suplementaci, ale v prevenci ztrát a maximalizaci využitelnosti železa, které se dostane do enterocytu. Tam je klíč.
[00:36:11] Michal
Já to ještě trošku uvedu, proč jsme u toho sportovního tématu v poslední době strávili dost času. Máme takový skvělej příběh – zdravíme teďka někam do Oberhofu na soustředění. Česká běžkařská reprezentace totiž začala sama od sebe od nás kupovat suplementy, protože jim fungovalo naše déčko, a tak dál. No a pak se nám ozvali, jestli pro ně nemáme nějakou slevu, a z toho vznikla spolupráce. Teď jim nějakým způsobem radíme – radíme se suplementací, jak ji zlepšit – a vlastně jsme se stali partnerem české reprezentace.
V poslední době, nebo vůbec ve vytrvalostním sportu, pořád převládá názor mezi odborníky – a je to celosvětově napříč sportovními disciplínami – že se sportovcům předepisují opravdu velké dávky železa, třeba 100 miligramů a podobně. A my jsme tady tohle myšlení nějakým způsobem převrátili a jdeme na to trošku složitější cestou.
Je tam i ten kontext, že se nedíváme jen na zvýšení výkonu a tupě nečteme studie typu „100 mg železa dokázalo to a to“, ale zamýšlíme se i nad tím, co se vlastně děje v organismu. Jak s tím pak tělo musí pracovat, kam to železo uklízet a tak dál.
[00:37:27] Jakub
Jo, já bych to chtěl ještě zasadit do kontextu. Ten problém tam skutečně je. To znamená, že pokud ho ignorují, tak se jim výkon zhoršuje. A hodně velká část těch závodníků – zvlášť v ženských kategoriích – se postupně dostává do anémie, konkrétně do sideropenické. A na to musí reagovat jak lékaři, tak celý realizační tým a musí řešit doplňování železa.
Ale ta správná cesta je v tom, o čem se tady bavíme my. Samozřejmě je to mnohem složitější – ti lékaři na to nemají čas, není to jejich specializace, ten závodník na to taky nemá čas. Ale je na čase zkusit ty věci opravdu řešit, optimalizovat to naplno. A to je něco, o co se teď pokoušíme. Věřím tomu, že se nám to podaří.
A je to jeden z těch extrémních případů, ale můžou se z toho poučit i lidé, kteří nejsou v profesionálním sportu. My víme, že hodně lidí dělá výkonnostní sport – a mají vlastně podobné problémy.
00:38:24] Michal
Jsou takoví ti, kteří čtyřikrát týdně tři hodiny prostě sednou na kolo nebo na běžky a jedou naplno. Takzvaně „full“. Takže už do téhle kategorie by se to...
[00:38:35] Jakub
Pak do toho pracují a pak jsou unavení, zhoršuje se jim imunita, že jo, protože jim začne chybět železo.
[00:38:41] Michal
Co se tam vlastně děje u toho extrémního vytrvalostního sportu?
[00:38:46] Jakub
To je právě to, co nevím, jestli bychom tady měli rozebírat, ale v zásadě jde o to, že dochází ke ztrátě receptorů pro navázání železa. Protože ta cesta je složitá a museli bychom úplně začít od začátku – jak se železo vstřebává, co potřebuje na luminální straně a na bazolaterální straně...
[00:39:08] Michal
Ale prostě ten organismus má daleko větší požadavky.
[00:39:12] Renata
Částečně určitě ano, protože...
[00:39:14] Jakub
No právě že nemusí, protože – jak jsme říkali – železo se recykluje. Takže pokud ho neztratíš, tak ho máš dostatek. Ale u sportovců právě dochází k tomu, že v důsledku navýšení zánětlivých cytokinů, především interleukinu 6, dochází ke ztrátě důležitých receptorů pro distribuci železa. A tím potom začne trpět i erytropoéza.
[00:39:41] Renata
Jo, tak jen jestli tomu rozumím správně... Já jsem to pochopila tak, že...
[00:39:45] Michal
Super, pojďme to zlidštit.
[00:39:46] Renata
Sportovci mají vyšší potřebu už z toho důvodu, že železo je součástí myoglobinu, což je protein ve svalech. Takže potřebují větší přísun kyslíku do svalů – víc pracují. To je jedna věc. A druhá věc je, že tím, že jsou sportovci pod vysokým fyzickým zatížením, dochází k navýšení zánětu. Což potom ovlivňuje částečně i střevní výstelku – jsou narušená střeva a může docházet ke zhoršenému vstřebávání železa ze střeva, nebo tímhle způsobem je ta potřeba vyšší.
[00:40:27] Jakub
Jde primárně o ten druhý bod, jo, to prostě říkám. Pokud vstřebám 100 miligramů železa, tak jsem ho vstřebal a nemá se to kam ztratit, pokud si nevyškubu vlasy, nesedřu kůži a nebudu krvácet z konečníku. Takže prostě jde...
[00:40:41] Michal
To vždycky dokážeš tak hezky popsat, to je fantastický.
[00:40:43] Jakub
Jde o ty zvýšené ztráty na úrovni odlupování těch střevních buněk, těch erytrocytů, kde železo podržím po nějakou dobu a uskladním ho ve feritinu. A potřebuju ho dostat do oběhu, ale protože jsou pak narušené nějaké další faktory, na které není tady ani čas, ani prostor to rozebírat, tak ten sportovec má střevo přetížené železem. Může jíst steaky, játra, suplementovat, ale většina železa se mu ztrácí odlupováním epitelu.
Jeden negativní důsledek je, že to zvyšuje prooxidační efekt železa, takže sliznici ještě víc dráždí. Vyvazuje další důležité prvky, protože používají podobné transportní systémy – typicky zinek, který je pro vytrvalostní sport velmi důležitý, ale i třeba měď. Organismus si homeostázu železa velice úzce reguluje a nefunguje to tak, že když naházím železo „tady nahoře“, že to vyřeším.
Maličko to zafunguje, protože když už tě přetížím železem, něco se dostane. Když ale nejsi vyloženě... že máš toho smolíka, že tam je něco špatně.
[00:41:55] Michal
Čili to je ten důvod, proč oni radši přetěžují 100 miligramy, aby měli tu jistotu.
[00:42:01] Jakub
Je to tak, ten doktor tam nemá jinou šanci než to zachraňovat, vlastně hasit oheň.
[00:42:05] Michal
Protože nemůže řešit trávení a tyhle věci – nemá na to čas.
[00:42:08] Jakub
Nemůže to ignorovat, protože by jednoznačně časem došlo ke zhoršení výkonu. Takže to byl ten přístup do teďka u většiny sportovců. Samozřejmě to není něco, co jsme vymysleli my, už s tím takto pracuje řada odborníků na světě. Jen je potřeba o tom mluvit.
[00:42:28] Michal
A u většiny sportovců to takhle bude pořád. A teď – kdo se individuálně nějak o své zdraví zajímá, nejde mu jenom o to vyhrát nějakou medaili a pak to ve čtyřiceti zapíchnout s problémama – tak se o to může začít zajímat tímhle způsobem. Že vlastně ten problém, který popisuješ, je ten, že všichni to ovlivňují na vstupu, ale nikdo neřeší, co se děje potom.
[00:42:53] Jakub
Rozlišovat mezi absolutním příjmem a mezi homeostázou železa – to je to poselství, co tady řešíme. A to se týká i těhotných.
Pochopitelně, v momentě, kdy se zdvojnásobí nároky na krevní oběh – kdyžtak mě oprav – tam opravdu dochází k takovému „zmlžení“ a krvetvorbě, že ty kofaktory důležité pro růst plodu a pro krvetvorbu – kromě železa i kyselina listová, B12 a další – jsou tak enormní, že za běžných podmínek je velmi těžké to pokrýt stravou, téměř nemožné.
Té ženě se navíc mění chuťové preference, protože to cítí, a je naprosto přirozené, že se postupně dostává do deplece, postupně. A teď – řešením opět není, že ji budeme bezhlavě suplementovat železem. To je to, co my řešíme a k čemu se pak třeba dostaneme ve druhé půlce – nezapomeňte mě na to vrátit.
Proč si nemyslíme, že je dobrá strategie plošně každou ženu dávkovat železem jen proto, že je těhotná. Je to sice častý jev, že železo chybí, ale když bychom železo dávali všem, tak mimo jiné jsou i odborné práce, které upozorňují na to, že určitá část žen, nevíme jaké – odhaduje se třeba čtvrtina – má v těhotenství dobrou homeostázu železa.
Mají dobré stravovací návyky a když začnou brát nějaký prenatální multikomplex, tak je začneš chronicky tím železem zbytečně předávkovávat.
A co se pak děje? Střevní buňka si to samozřejmě zreguluje. V momentě když máš nedostatek železa a jsi anemický, down-reguluješ hepcidin, který vzniká v játrech a tím maximalizuješ navázání železa v té střevní buňce na transportní kalnexin a na ferroportin – a tím maximalizuješ využitelnost železa. A tohle se děje přirozeně i v těhotenství.
[00:45:00] Michal
Čili – mám ho málo, tak si to tělo dokáže regulovat a vezme si víc.
[00:45:05] Jakub
Je to už u těhotných žen. Tohle pozorujeme u řady minerálních látek. Je to i u vápníku. Ta potřeba je třeba ve třetím trimestru vysoká, a tam není nutné to nutně suplementovat – tam jsou potřeba další kofaktory. Ten plod si vezme, co potřebuje, a matka není v riziku. Takhle to příroda zařídila.
Ale na nás odbornících je, abychom to vysvětlovali těm, kdo o to mají zájem. Kdo se v tom chce realizovat, tak my můžeme podat správné informace. Pokud je to ale někdo, kdo řekne: „Nemám čas, neřešte,“ tak samozřejmě – podej mu vápník, podej mu železo. Co ti zbývá.
[00:45:43] Renata
Já možná taky do toho skočím. Jak jsi říkal – se zvýšenou potřebou se v těhotenství zvyšuje i vstřebatelnost, takže to je fyziologické.
Když tedy těhotná žena půjde k lékaři a ten na základě krevních výsledků zjistí nižší hemoglobin, tak je to pro něj už důvod železo suplementovat. Ale stačí to – jen na základě toho hemoglobinu – u těhotné ženy?
[00:46:12] Jakub
Kdyby byla řekněme pod 135, pod 120...
[00:46:17] Renata
120, třeba i pod 110.
[00:46:19] Jakub
Asi jo, protože si myslím, že už pod 135 to není úplně optimální. Ale není to hned důvod začít suplementovat – to by měl vždycky hodnotit odborník. My tady nenahrazujeme lékařské rady. Jen musíte mít štěstí a narazit na toho správného lékaře.
Jakmile se ale v krevním obraze začnou objevovat změny, současně s nízkým feritinem, tak je to vztyčený prst. A myslím si, že bude velmi obtížné zvolit jinou strategii než právě to, že se začne železo suplementovat.
A my se pak ve druhé části budeme bavit o tom, jakou formu zvolit, jak to dávkovat, jaké jsou další důležité aspekty.
[00:46:57] Michal
Takže ať už jsem sportovec, těhotná žena, dívám se na feritin, dívám se na příjem ze stravy. Stravou to nevyřeším – nebo není chytré to řešit tím, že budu jíst jenom steaky a játra. To je to, co si z toho beru.
A ještě u té jedné kategorie, kterou jsme zmínili na začátku, jsme se moc neprobrali – to jsou senioři.
[00:47:21] Jakub
Tam určitě není pokyn k tomu, aby se železo hned suplementovalo. Tam bych se spíš zaměřil na to, co nejvíc podpořit vstřebatelnost – a to jsou obecně stravovací návyky, skladba talíře, rozmanitá strava.
U železa by nemusel být problém, pokud se dodrží určité principy. A pokud ten člověk není anemický ani ve vyšším věku, tak si myslím, že to železo může fungovat dobře, aniž bys ho musel nutně suplementovat.
Budou prvky nebo doplňky stravy, které bych určitě suplementoval a nevsázel bych u nich jen na pestrou stravu – ale u železa bych to naopak nedělal, právě kvůli tomu prooxidačnímu efektu.
Snažil bych se to personalizovat. Budou senioři, u kterých se ti – kromě B12 a dalších věcí – vyplatí řešit i železo, ale pořád bych šel cestou správných forem. O tom se ještě budeme bavit.
Ale rozhodně to není pokyn, že každý senior je automaticky anemický a potřebuje suplementovat železo.
[00:48:27] Michal
My bychom v ideálním případě naše železo moc neprodávali. Stejně jako třeba vápník, který přijde za chvilku na trh – ten se budeme snažit promovat tak, aby si ho lidi nekupovali zbytečně. Aby si ho koupili fakt jen ti, kteří mají specifické potřeby.
U železa si myslím, že ten trend je vždycky takový, že si lidi vygooglí „top 10 nejdůležitějších suplementů“, a teď si čtou ten seznam, co jim to přinese. Ale nikde není napsané to riziko. Nebo ne že určitě – ale tipnu si, že když si otevřu „top 10 supplements“, tak mi vyskočí 20 webů a v polovině z nich bude železo a vápník, a u toho budou jen benefity. A určitě to budou jedny z nejprodávanějších produktů. Takže…
[00:49:16] Renata
Já bych možná ještě připomněla jednu kategorii, na kterou jsme zapomněli – a to jsou děti. Protože děti mají taky vyšší potřebu železa. Nevím, Kubo, jestli ses v praxi setkal s tím, že jsou děti anemické? Je to častý jev?
[00:49:31] Michal
Jak se to stane, když to dítě není vegan? Ono se asi samo nerozhodne, ne?
[00:49:35] Jakub
Tam jde opravdu o špatné stravovací návyky, nebo o takový ten nešvar, který se u nás začíná rozmáhat – a to jsou autoimunitní onemocnění. Často ještě ve skryté, latentní fázi, kdy dochází ke zhoršené absorpci, ke změnám v charakteristikách gastrointestinálního traktu.
A teď – my nevíme, jestli je to na podkladě dysbiózy, nadbytku chemických aditiv, konzervantů... prostě věcí, které střevo „nemá rádo“. A ono se to pak dotkne i využitelnosti železa.
[00:50:08] Renata
Kolikrát třeba děti maso vůbec nechtějí jíst, nevím, je to pro ně...
[00:50:12] Jakub
Je to tak. Tam jsou ty příčiny spíš v tom, že tomu dítěti to do určitého věku prostě racionálně nevysvětlíš. A ono už přitom může být na hranici těžké patologie, která ještě není důvodem k tomu, aby mu lékař podával nějaké medikamenty nebo bolusové dávky železa na předpis.
A teď ta maminka neví – je to na suplementaci, nebo není? Nemá nástroje, nemá návody, jak z té situace ven. A ten stav se mezitím může neustále zhoršovat… až skončí jako pacient.
[00:50:49] Michal
Když to dítě jí všechno, nemá autoimunitní onemocnění – je tam reálně riziko, že bude mít nedostatek železa? Samozřejmě najdou se jednotky případů, ale obecně?
[00:51:04] Renata
Asi by tam nemělo být riziko, myslím si.
[00:51:07] Jakub
Ne, tohle je opravdu otázka dietní expozice železem. Pokud je tam dostatečný příjem železa ze stravy a zároveň není žádný problém na úrovni ztrát – jako třeba okultní krvácení nebo chronický zánět v důsledku autoimunitního onemocnění – tak ten problém nenastane.
[00:51:27] Michal
Tím jsme podle mě uklidnili většinu maminek.
[00:51:31] Jakub
Objevuje se to a ta maminka by to měla potom řešit samozřejmě s příslušným expertem – ideálně ve spolupráci lékaře a nutričního specialisty, který se na to zaměřuje. Jo, je to mezioborová spolupráce. To by bylo úplně ideální řešení, tak by se nám to líbilo všem. Ale bohužel to není běžný scénář.
[00:51:51] Michal
Jo, jo.
[00:51:52] Renata
Jasně, ale pokud děti nemají rády maso a jsou hodně bledé a unavené, tak asi bude vhodné se pobavit s pediatrem o tom, že by bylo fajn zkontrolovat hladinu železa.
[00:52:03] Jakub Určitě.
[00:52:04] Michal
Bude vlastně ta diagnostika stejná? Měří se to stejně – feritin a tak dál? Nejsou tam žádné rozdíly? A hodnoty taky stejné?
[00:52:15] Jakub
Hodnoty jsou upravené pro děti – existují tam jiné referenční meze.
[00:52:20] Michal
Tak to už pak necháme na pediatrech.
[00:52:23] Jakub
Samozřejmě, to by laik neměl interpretovat. Ideálně to hodnotí lékař-specialista. A my se o tom tady ani nemáme potřebu bavit do hloubky – spíš to bereme jako úvod k tomu, proč se železu věnujeme. Protože je to neustále takový evergreen – pořád se to vrací. Holky to vědí nejlíp, jak často se na to ptají maminky, sportovci.
A taky pacienti, kteří mají různá onemocnění trávicího traktu nebo autoimunitní onemocnění – těch přibývá. Hrozně moc intolerancí, alergií, potravinových hypersenzitivit… a ono to s tím pak všechno souvisí. Takže jsme na to museli reagovat. A tenhle díl by měl sloužit k tomu, aby člověk, který se v tom ztrácí, tady našel co nejvíc informací. Ale stejně to pak bude vyžadovat individuální dořešení.
Otevřeli jsme to téma, aby se o něm víc mluvilo. To je celé.
[00:53:17] Michal
Jo, jo. S tou anémií – my jsme se bavili o takových těch projevech, kdy jsem bledý, unavený, padají mi vlasy – to zní, že nejsem úplně ideální, ale může to vést i k závažnějším problémům. Samozřejmě u těhotných je to jasné, tam může dojít až k těm nejméně žádoucím scénářům. Ale i u normálního člověka...
[00:53:39] Renata
Snížená imunita, potom náchylnost k infekcím – budeš častěji nemocný.
[00:53:45] Michal
Takže to, že mi vypadávají vlasy nebo jsem bledý, je vlastně milosrdný signál, že to mám začít nějak řešit?
[00:53:52] Jakub
Dalo by se to tak říct. A hlavně – ty nevíš, jestli je to železem. Zrovna tak to může to být i proteinová malnutrice, která je dost spojená s transportem minerálních látek. Jakmile je bílkovina hodně nízko, nefungují ani transportní proteiny. To jsme tu už taky rozebírali.
[00:54:09] Michal
No a když mám nadměrný příjem železa – vím, že v tom hraje roli i genetika. Jak poznám, že mám s tímhle problém?
[00:54:25] Jakub
No, nepoznáš. Nebolí to. Takže je to jen o nějaké prevenci,
[00:54:29] Michal
Jako s tím vápníkem.
[00:54:31] Jakub
Přesně tak. Můžeš se celoživotně přetěžovat vápníkem a postupně ti tělo začne vápenatět a tuhnout. A železo je jedním z těch extrémně negativních faktorů – pokud se jím takhle přetěžuješ.
[00:54:50] Michal
No a jak to teda zjistím?
[00:54:53] Renata
Proto jsme mluvili o testování. Prevence znamená nedívat se jen na jeden ukazatel, ale nechat si udělat celý panel. Když budeš mít zvýšený feritin, je to už určitý signál.
[00:55:06] Jakub
Současně ti ten odborník řekne, že máš třeba nízkou saturaci nebo nízký transferin. Takže je potřeba, aby ten obraz někdo správně interpretoval.
[00:55:14] Michal
Takže zatímco u anémie – mám nízký feritin = červená vlajka, jasné řešení. Tady je to složitější. Je to na individuální práci. Musím číst víc markerů dohromady, není to tak černobílé.
[00:55:30] Renata
Je to tak.
[00:55:30] Michal
Tohle bychom právě chtěli zdigitalizovat – snažíme se tomu porozumět. Výhoda železa oproti jiným prvkům je, že se dá dobře měřit. Například lidi se ptají na hořčík, ale z krve hořčík vlastně změřit nejde. Jen pro příklad – mohl bych poprosit o vysvětlení, proč nedává smysl sledovat hladinu hořčíku v krvi?
00:55:57 Jakub Což to vzít ten.
00:55:58 Renata
Tak hořčík je vlastně vnitrobuněčný minerál, nachází se uvnitř buněk. Nachází se v kostech, zubech a když půjdu, si nechat odebrat do laboratoře krev a změřím je vlastně ten hořčík séru v krvi, kde se nachází asi tak 1%, tak mi to opravdu neřekne nic o tom, jak jsem na tom s hořčíkem v celém těle.
00:56:18 Jakub
Ono je to stejný i u toho železa, ale tam máme právě ty další kontrolní markery. Tam taky jako nenajdeš 60% zásob železa, jo teď nechci plácnout, jsou to řádově % a stejně jako u toho hořčíku se bavíme do 1%. Ale my nemáme co k tomu doměřit. Jsou to železa, kdy ten odborník si doměří spoustu dalších markerů a má celkovej pohled na řekněme nějakou homeostázu železa v organismu. U toho hořčíku to tak není, musíš zatížit organismus.
00:56:49 Michal
Aby se posluchači nějakým způsobem nesnažili tomu všemu porozumět ze 3 youtube videí, to by asi nebylo úplně nejchytřejší, protože se to tak děje a vždycky se potkám jako z rádoby s odborníky, kteří interpretují sobě nebo někomu jinému krev a pak vidíte, co tam jako měří nebo co interpretují jo, nebo když pak nejslavnější americký podcaster říká, že si měří hořčík z krve a že ví úplně přesně díky aplikaci, jak na tom je. Tak na tohle jenom chceme upozornit. Že to zas tak jednoduchý není, ale zároveň uklidnit, že to železo je teda můžu číst z čísel, nemusím dělat složité nutriční analýzy a podobně.
00:57:26 Jakub Tam si ten problém vyřeší, většina lidí vlastně takhle. Jednoduše. Takže je to jako ten omega index, je to jako vitamín D, můžu být na konci dne potom sám soběstačný.
00:57:38 Jakub
A tím nevylučujeme to, že tam budou složitější případy, stejně tak jako u toho vitaminu D
00:57:43 Michal
Jakou roli tedy u toho předávkování tím železem hraje genetika?
[00:57:50] Jakub
Můžeš patřit mezi ty lidi, kteří mají poruchu na úrovni hormonální regulace – konkrétně hormonu hepcidinu, který primárně řídí homeostázu železa primárně na úrovni vstřebávání ze střeva. Pokud patříš k těm lidem, u kterých je tahle regulace narušená – což je malé procento populace, ale jsou i etnika, kde je to častější – tak můžeš být tzv. „super vstřebávač“ železa. A budeš si muset příjem železa celoživotně hlídat, protože se ti jeho zásoby budou neustále zvyšovat.
[00:58:32] Renata
Máš nějakou informaci, kolik procent lidí má tuhle poruchu?
[00:58:36] Jakub
Je to relativně čerstvé – ne ve smyslu, že by se o tom nevědělo vůbec, ale je to novější objev. Mimochodem, zásluhu na tom má, myslím, český vědecký tým – teď si nevybavím přesně jméno … Ale je to zajímavý fenomén. Tím, že se ty vzorky nesbírají 40 let, nemáme úplně přesná data, ale bude to drobné procento v populaci.
[00:59:01] Renata
Takže to je vlastně...
[00:59:02] Jakub
...úplně běžné to není, ale už jsem to v praxi viděl. Zažil jsem dva lidi, u kterých to bylo potvrzeno.
[00:59:10] Renata
Hemochromatóza. To jsme vlastně ještě nezmínili – existuje i genetické onemocnění, při kterém se zvyšuje vstřebávání železa.
[00:59:19] Michal
No a co s tím můžu dělat...?
[00:59:21] Jakub
Musíš se o to starat, protože prostě vstřebáváš železo naplno – chybí ti ta down-regulace. To znamená, že to, co přijmeš ve stravě, se téměř stoprocentně vstřebá. Za normálních okolností hepcidin obsadí transportní kanál – receptor – a jakoby ho „schová“ do buňky. Tím pádem se železo nevstřebá a nepošle se přes transferin do oběhu. Tak to funguje u zdravého člověka – železo odejde stolicí a organismus se jím nepřetíží.
Tohle se děje třeba při akutních infekcích – železo je důležité i pro bakterie, takže organismus dočasně omezí jeho distribuci, aby se s infekcí lépe vypořádal. U těchto lidí ale tenhle mechanismus nefunguje – takže pokud mají vysoký dietní příjem železa, začne se jim v organismu kumulovat.
[01:00:28] Michal
Takže řešení je dieta – omezím příjem?
[01:00:31] Jakub
Ano, omezení příjmu je první krok. A druhý – používají se další strategie, jako je třeba venopunkce.
[01:00:37] Renata
Darování krve – to se těm lidem často doporučuje.
[01:00:40] Jakub
Přesně. A měli by si to pravidelně monitorovat. Oni o tom bývají poučeni – i když nevím, jak to funguje plošně se screeningem, nejspíš nijak zvlášť. Já jsem to zažil u dvou sportovců a tam je to nebezpečné – protože čím starší ten sportovec bude, tím víc se zvyšuje riziko. Ty zásoby železa se mohou stát násobně vyššími. A když už jsou tím železem přetížená játra – která jsou pro život extrémně důležitá – dochází k poruchám jejich funkce. Může to jít i na srdce.
Takže ten člověk pak může mít opravdu vážné zdravotní problémy. Kdokoli, kdo má tu možnost, by si měl občas preventivně nechat zkontrolovat celý panel železa – tam už se ty tendence dají zachytit.
[01:01:31] Renata
Možná máš ještě informaci, jestli lidi, kteří mají hemochromatózu, jsou lékaři pravidelně sledovaní? Že jim třeba dělají testy každý rok a hlídají je? Nebo když už mají diagnózu potvrzenou, tak jestli jsou v nějaké péči?
[01:01:47] Jakub
Myslím si, že pokud se dostanou ke specialistovi – třeba hematologovi – tak ten péči rozhodně nezanedbá. Problém ale je, že než se k takovému specialistovi dostanou, tak je spousta těchto onemocnění poddiagnostikovaná. Obvodní lékaři to často neřeší, protože na to jednoduše nemají kapacitu.
[01:02:06] Michal
Jasně ...
[01:02:06] Jakub
Je to zase o tom, že dneska už máme možnosti se o své zdraví starat aktivně sami. Neříkám, že by si měl každý hrát na doktora – tohle už je složitější problematika – ale v rámci nějakého základního screeningu se o sobě můžeš hodně dozvědět. A pak už jen předáš výsledky tomu správnému odborníkovi, který ti poradí.
[01:02:30] Michal
Abychom nezapomněli – co s tím teď? Buď jsem v jedné z těch rizikových skupin, nebo mám deficit železa... Pojďme se pobavit o tom, co s tím můžu dělat. A taky, co jsme připravili.
Vím, že po železe od nás je docela poptávka – vždycky, když si projedu vyhledávání na webu, tak železo je v top 2. Dlouho jsme ho ale nenabízeli, protože jsme ho nedokázali sehnat v kvalitě, kterou požadujeme. Jakube, ty máš zkušenosti s různými formami železa – jak se po nich lidi cítí a co mají za problémy?
[01:03:16] Jakub
Suplementace železa není bez rizika – má spoustu nežádoucích účinků. A to, co se běžně používá v lékařství, jsou bohužel jedny z nejhorších forem, třeba síran železnatý. Renča by k tomu mohla taky něco říct ze zkušenosti.
[01:03:35] Michal
Síran – to zní docela pěkně...
[01:03:37] Jakub
Zní to chutně, co? A pak máš typické příznaky prooxidačního efektu – zácpa, nevolnost, špatné trávení... a samozřejmě se tím narušuje střevní prostředí. Zvlášť pokud se to používá ve vysokých dávkách. Vstřebatelnost je přitom velmi nízká, ale nežádoucí účinky velké.
[01:04:02] Michal
Možná i proto dávkují tak vysoké množství, ne? Aby to vůbec mělo efekt?
[01:04:08] Jakub
Jako určitě. I když mají třeba lepší formy železa – dneska už jich je víc i na předpis a některé jsou opravdu dobré, pokročilé – nám se tam ale nelíbí třeba chemická aditiva nebo konzervanty. Pro běžného spotřebitele je to možná nepodstatné, ale pro nás je to zásadní. Jinak samotné formy železa, třeba hemové železo nebo železo navázané na polymaltulózu, jsou vyvíjeny už desítky let právě s cílem omezit vedlejší účinky a zlepšit využitelnost.
Dnes se za zlatý standard považují bisglycináty železa. Obecně jde o organické vazby mezi kovem a ligandem – ideálně v poměru 1:2 a vyšším. My jsme hledali ještě vyšší poměry, aby byl atom železa co nejlépe chráněný před dietními inhibitory, aby byl stabilní a minimalizoval vedlejší účinky.
To se nám dlouho nedařilo. Vyrobit železo není problém, je to levná surovina. Ale naše portfolio je omezené a postavené na absolutní kvalitě. Pokud se nám to nepodaří sehnat. raději to tedy nenabízíme vůbec, než abychom ho nabízeli v kompromisní kvalitě.
[01:05:48] Michal
Ještě bych dodal, že u minerálů, jako železo nebo i hořčík, dalším z parametrů, který hraje roli, jsou těžké kovy. A to je jedna z metrik, na které se zaměřujeme – můžeš to prosím rozvést tuto problematiku? Že když máš něco hodně vstřebatelného a máš trochu zvýšené hodnoty, byť stále v rámci limitů ….
[01:06:12] Jakub
Limity pro těžké kovy v EU jsou poměrně benevolentní. Měl by je dodržet každý, přesto se občas nedodržují. My hledáme partnery nebo nakontraktujeme výrobce, kteří dodržují nejvyšší standardy farmaceutické výroby. A i když limity splňují, my máme interní limity ještě přísnější – často na třetinové úrovni oproti EU normám.
A ty pokud máš dobře využitelnou formu pro ten kov, to železa, je bohužel také dobře využitelná pro nežádoucí kovy jako je olovo, rtuť, kadmium, arsen. Takže i když se vejdu do povolených limitů, při dlouhodobé suplementaci bych se těmi těžkými kovy mohl zatěžovat.
Pokud někdo užívá železo krátkodobě, není to až tak velké téma. Ale při dlouhodobém užívání je to důležité. A proto je naše péče o kvalitu a čistotu tak důsledná – u železa je to spíše benefit navíc, ale u jiných doplňků, které se užívají dlouhodobě nebo celoživotně, je to naprosto klíčové.
[01:07:40] Renata
Možná bych to doplnila – tohle řešíme i u hořčíku, který lidi užívají dlouhodobě a pravidelně. A tam ta čistota a kvalita hraje stejnou roli.
[01:07:48] Michal
Když se podíváte na weby některých výrobců, tak tam mají uvedené limity, specifikace atd., ale to vlastně nic neznamená. Důležité je testovat každou šarži – tam se teprve ukáže realita. U nás interně říkáme, že ty limity splní každý Číňan.
[01:08:20] Michal
Záleží samozřejmě, kdy podcast vyjde, ale železo v naší kvalitě budeme mít ve dvou produktech. Jeden je jednoduchý – samostatné železo s dávkou 12,5 mg. Proč jsme se rozhodli právě pro tohle dávkování a ne třeba 30 mg?
[01:08:44] Jakub
To vychází z toho, že fyziologické ztráty železa nejsou tak velké, jak se často zdá. Pokud je někdo v těžké sidopernické anémii, potřebuje vysoké bolusové dávky, kdy ani 20, 30 ani 50mg stačit nebude. A používá se klidně 100 až 200 mg a to už je oblast léčiv, ne doplňků stravy.
My jsme chtěli, aby náš přípravek byl použitelný i pro děti, kde jsou dávky ještě nižší. Nechceme je předávkovávat běžnými 25 mg. A zároveň nemůžeme mít složité portfolio, kde budou 4 přípravky s obsahem železa. Zákazník se potom v tom ztrácí, je těžké rozdíly popsat, resp. čím víc variant, tím větší zmatek. Držíme se toho, jak jsme to navrhli - kdo potřebuje vyšší dávku, má 2 kapsle. A díky tomu, že jde o velmi dobře využitelnou formu železa, kde je atom železa chráněn ligandem z obou stran, je vstřebatelnost vysoká. Navíc je to dvojmocné železo, není třeba jej redukovat, oxidovat. Vstřebatelnost je dobrá, pakliže má ten člověk dostatek bílkovin a další důležité kofaktory, např. meď.
[01:10:17] Michal
A pak je tu druhý produkt – multivitamín pro těhotné. Vím, že jsme ho slibovali dlouho, ale neustále jsme tam našli něco, co by šlo vylepšit.
Multivitamín je jedinečný v tom, že látky, které jsou, jsou v tzv. whole food koncept. Bude ve dvou kapslích – jedna prášková a druhá tekutá. V té tekuté, mírně zabarvené betakarotenem, plave ještě malá kapslička, ve které je právě železo. Je to kvůli stabilitě – železo je velmi reaktivní, náchylné na reakce s ostatními látkami.
V té tekuté kapsli je konkrétně 18 mg železa. Tento produkt je určen pro těhotné a kojící ženy. Jakube, chceš k tomu dodat, proč jsme zvolili mírnější dávkování než jiní?
[01:11:39] Jakub
Tak my jsme to tak uváděli, jak vlastně vypadá ten cyklus toho železa v organismu, a že pokud ta těhotná žena je zdravá, tak my se úplně nepřikláníme k tomu trendu suplementovat jí rutinně 30 miligramy. Protože ty doporučené dávky jsou 22 až 36 miligramů pro těhotné ženy – tam opravdu ten nárok na příjem železa stoupá, nebo potřeby toho organismu – ale to není důvod pro to, abych suplementoval tu plnou dávku.
Náš názor je takový, že je naprosto přirozený, že se ta žena v průběhu těhotenství dostává do mírný deplece. A myslíme si, že teprve časem se ukáže, jak se věci mají. Nebylo to nikdy po celou dobu historie tak, že bychom z těhotné ženy udělali invalidu, kterou musíme nějak suplementovat nebo medikovat.
Takže my se spíš přikláníme k té střízlivé strategii. To znamená – neignorujeme ten problém. Víme, že se týká velkého, nebo nezanedbatelného procenta žen, kterým to železo v průběhu těhotenství dochází. Z toho důvodu je tam nějaká taková ta střední dávka. Já bych třeba byl ještě pro nižší, ale to už by zase pro řadu žen nestačilo.
Takže se pohybujeme někde uprostřed, vytváříme nový trend, upozorňujeme na tu tématiku, na tu problematiku – aby to ženy neignorovaly, aby si udělaly prevenci, nějaký screening v momentě, kdy se dostanou, nebo jsou ve fertilním období a chtějí otěhotnět. Tak ať nad tím trošku přemýšlejí dopředu, ať se nedostanou do úplně těch problematických hodnot.
A pak stačí, když to dělají takhle střízlivě – a není potřeba se tím úplně předávkovávat, protože pořád to má ty negativní účinky.
[01:13:23] Michal
Když teda jsem v té anémii, hypoteticky... Teď jsme si probrali tu, jakoby prevenci. Jsem ta těhotná žena, tak se na to dívám jinak, kde mi stačí vlastně tyhle ty lehký dávkování. Když mám tu anémii, tak jak moc k tomu dávkování přistupovat?
Dá se třeba taky něco jako s vitamínem D – že krátkodobě to navýším na nějaký vysoký dávky a pak postupně už jsem v těch preventivních?
[01:13:47] Jakub
Určitě. Tam, pokud je to prokázaná sideropenická anémie, tak se fakt používají bolusové dávky. A ani tenhle náš multikomplex, ani když přidáš třeba tohle doplňkové železo, tak samo o sobě to nebude stačit.
Než se dostaneš... než doplníš třeba gram, dva gramy toho železa do organismu, tak to prostě trvá – z hlediska toho, jak komplikovaná je ta cesta toho vstřebání.
Takže to je úplně jiná situace. Ale pro takovou tu prevenci, nebo takový to, že jsi na hraně, tak tohle úplně stačí. A neříkám, že to máš plošně podávat každé ženě bez znalosti toho, jak je ten její organismus tím železem zásobený nebo předávkovaný.
Takže je lepší držet se podle mě té střízlivější strategie.
[01:14:39] Michal
Renčo, něco k těm produktům? Nějakým způsobem odnavigovat, nebo napadají tě případný otázky, na co se budou naši zákazníci ptát? Abychom je rovnou zodpověděli.
[01:14:48] Renata
Napadá mě k tomu užívání… Kuba už to vlastně zmínil, ale tím, že ta forma toho železa je ten bisglycinát železa v té chelátované formě, takže je to stabilní forma a není potřeba se bát toho užívání s jídlem.
Ačkoliv se tam vlastně doporučuje užívat s odstupem od jídla, tak stejně ta vstřebatelnost je velmi dobrá i když to budeme užívat s jídlem, budeme to zapíjet mlékem – tak prostě pořád to bude dobře vstřebatelné.
To, že to teda nezpůsobuje ty potíže, které se uváděly u těch jiných forem – nebude z toho zácpa, žaludeční nevolnost nebo prostě nauzea.
A ještě mě možná napadá dotaz na Kubu, co se týče doby toho užívání – jestli je lepší, protože jsem taky zaznamenala dotazy – jestli je lepší to užívat ráno, dopoledne, kdy se říká, že je vstřebatelnost železa nejvyšší, anebo je to jedno?
[01:15:47] Jakub
Tady u toho jsem taky jako opatrnější. Nemám na to úplně nějakej vyhraněnej názor. Držel bych se toho, co se tak jako obecně traduje. A když se podíváš na ty mechanismy a na to, proč by to tak mělo bejt, tak to teprve začne bejt zajímavý. Takže bych pak chtěl slyšet ty argumenty, proč to tak je – a neřekl bych, že jsou úplně silný.
Potom ale jde hlavně o ten návyk, abyste se to nevynechávalo. Spousta věcí se pak doporučuje užívat ráno – že ten člověk je doma na základně a nezapomene na to. A moc se neřeší skladba toho talíře a další věci, no.
[01:16:25] Michal
Něco vás napadá v souvislosti se suplementací ještě, co jsme nezmínili? Co by bylo potřeba říct?
[01:16:32] Jakub
Možná ještě k výhodám toho našeho produktu, protože tys to trošku zmínil – že to železo, samozřejmě tím, že je problematický z hlediska toho nepárovýho elektronu v tý předposlední slupce…
[01:16:44] Michal
Zase jsi to opět zjednodušil. Já jsem fakt zvědavej, já se na to schválně podívám, kolik lidí tenhleten díl jako vyplo v průběhu. Teď podle mě už většina to jako katla, ale zkus to.
[01:16:56] Jakub
To možný. Takže – my jsme investovali hodně času právě do toho, abysme ten multikomplex, kde několik látek vedle sebe, koexistuje… Tak to železo je problematický z hlediska snižování stability těch ostatních nutričních faktorů, vitamínů. A z toho důvodu je právě chráněný v tý samostatný kapsli.
Já si myslím, že tam je obrovskej benefit. Ta technologie vůbec není levná, ani ten vývoj nebyl levný – a my si od toho slibujem to, že ta těhotná žena nemusí suplementovat ze tří nebo čtyř samostatnejch dóz, ale má to vlastně v rámci jednoho doplňku stravy a má to v garantovaný, nebo ve špičkový využitelnosti, aniž by se to navzájem nějak ovlivňovalo.
Tohle je velká výhoda.
[01:17:47] Michal
To je možná vlastně – kdybyste chtěli zvolit třeba levnější variantu. Ne nás – protože tady my přidáme, ten produkt je fakt drahej oproti ostatním na trhu, ale je to skutečně zaměřený na ty nejlepší možný vstupy.
A když někde uvidíte syntetickej DL-alfa-tokoferol versus to, co tam máme my, tak přiznáváme, že ta cena na tom vstupu je prostě třikrát dražší.
Proto i ta koncová cena.
Když by někdo chtěl sáhnout k levnějšímu výrobci, tak dát si tam pozor – třeba když mají 20 látek v jedný kapsli, tak možná poslat dotaz: „Pošlete mi nějaký analýzy stability,“ a podobně.
[01:18:22] Jakub
Jo, tak my asi ten produkt stejně budeme muset vysvětlit. To je jako naše práce, takže na to bude samostatný díl.
Možná ale teď, jak jsme byli u toho železa, tak jsem jenom řekl, co tam vlastně bylo složitý – že nemůžeš jen tak jako někam přihodit železo.
[01:18:36] Michal
To železo je extrémně nestabilní s ostatníma látkama, takže třeba železo a vitamín K2 – problém. A teďka si představte, že v těch multikomplexech je těch látek třeba 15 nebo 20. Tak tam už je to potom buďto na hodně zkušeným technologovi a na těch formách. Dost často to pak dobře funguje s těma syntetickejma formama a ne úplně s tou přírodou, která tam potom v tom dělá bordel. A je to těžký.
Takže jenom pozor na tu stabilitu, aby tam všechny ty prvky skutečně byly tak, jak se uvádí na etiketě.
Jo, asi ten problém s doplňkama stravy je ten, že jsme v odvětví, který je minimálně regulovaný, takže vy vlastně máte strašně málo – jako zákazník – mechanismů, jak se nějakým způsobem bránit a tak dál.
Takže je to takovej divokej západ, to naše odvětví.
[01:19:27] Jakub
Po zásluze kritizován.
[01:19:29] Michal
Tak tak tak, no.
Tak jo, já bych to teda trošku shrnul.
Pokud má někdo problém s železem, tak se možná našel v nějakejch z těch symptomů, který jsme zmínili.
Je určitě relativně snadný s tím něco dělat. Pokud ho mám nedostatek, tak jsme dali nějaký základní návody, jak postupně postupovat.
Potom je to trošku složitější u lidí, který ho mají hodně.
Probrali jsme rozdíly mezi hemovým a nehemovým, čili rostlinnou a živočišnou složkou.
Potom co s tím dělá suplementace.
Byla samozřejmě – protože tady to je téma, kde věřím, že spíš nás doposlouchávali různý specialisti, výživáři a tak dál – že ti se v tom našli.
Takže pokud máte doplňující dotazy, klidně nám je pošlete.
Můžeme možná udělat nějakej webinář nebo Q&A díl.
V ideálním případě bychom vás potom odkázali na nějaký profi výživáře, praktiky, který vám s tím pomůžou individuálně, do budoucna bychom rádi pro ně vytvořili nějaký network. Protože skutečně na zákaznický lince nemůžeme doporučit nebo poradit nějak personalizovaně.
Tak zapomněli jsme na něco, nebo jste spokojení, že jsme se všeho dotkli?
[01:20:56] Renata
Já myslím, že jsi to shrnul krásně.
[01:20:58] Jakub
Myslím si, že jsme zapomněli na spoustu věcí.
[01:21:01] Michal
Ty už zas...
[01:21:02] Jakub
Hele, říkám – je to proto, že když se v tom někdo ztrácí a má složitější dotazy, a kolikrát třeba i takový jako rejpavý, nedůvěřivý, tak jsme se snažili ukázat, že to je fakt rozsáhlá problematika a že to nejde vyřešit na poradenský lince za pět minut. A asi to je to nejdůležitější.
A pak k těm jednotlivým produktům a jejich výhodám – tak určitě něco sepíšeme na blogu a možná určitě k tomu natočíme speciální video. Tam se tomu budem věnovat víc.
Tohle byl takovej úvodní díl do toho, jak my přistupujeme k tomu železu. A vlastně máme na to konsenzus od začátku – my jsme k tomu přistupovali tak, že to železo nebylo v multivitamínu. Ty důvody jsme řekli.
Teď se nám to podařilo technologicky vyřešit a doufáme, že to nebude potřebovat moc lidí.
S výjimkou toho produktu pro tehotné – tam je to jasný.
A i o tom by se dalo dlouze diskutovat. Část jsme řekli, proč nejsme zastánci toho úplně vysokého dávkování. A věříme tomu, že tímhle vyřešíme drtivou většinu problémů.
[01:22:14] Michal
Vždycky ta vize nebo možná ještě abych popsal to jak my se vždycky díváme, když nějakej produkt vyvíjíme, tak je to otázka pro koho. Takže vlastně člověk, který fakt jako hodně špatně, tak tam bychom ten produkt stavili úplně nějak jinak a my sázíme na to, že naši zákazníci se budou snažit něco dělat. I s tou stravou čili se na ně, nemusíme dívat jako na pacienty, takže to i co jsme tím dílem se snažili předat vyřešit to částečně. Stravou pak si třeba pomocním suplementem, ale rozhodně ne jenom se nějakým způsobem odkazovat na doplňky stravy a dívat se na to jako jako na léky. Na zbytek se vykašlat.
[01:22:51] Jakub
Ty produkty budou popsané dávkování u nich taky bude popsaný a my pak vlastně v těch specializovaných videích se ještě asi zaměříme na ty různý dávkovací schémata. Pro koho ano, kolik kdy, po jakou dobu a spíš se asi pověnujeme o každýho toho produktu zvlášť.
[01:23:11] Michal
No tak jo, já vám oběma moc děkuju. Věřím, že to bylo přínosný. No a pro vás pro posluchače, tak nám klidně napište kritiku do komentářů. Pokud se vám něco z toho líbilo, tak tak nás můžete pochválit a dát like. Sledujte nás dál a pokud máte i nápady na další témata, budeme rádi. Když se ozvete a budete nás sledovat dál, mějte se krásně na shledanou.
[01:23:34] Jakub Děkujeme, mějte se.
[01:23:35] Renata Děkujeme, nashledanou.
