Pokud bychom měli obecně zhodnotit dětský jídelníček, nedá se jednoznačně označit za nutričně bohatý, hodnotný a vyvážený. Nedostatky ve výživě nemusí však vždy pocházet primárně z rodiny, ale mnohdy nastávají až vlivem sociálního prostředí, tedy kolem 3. až 4. roku. I děti pocházející z prostředí, kde je strava sestavená kvalitně a výživně, se během začleňování do kolektivu setkávají se stravou školních jídelen a také se stylem výživy ostatních dětí. Přichází tak první setkání s průmyslově zpracovanými potravinami a sladkostmi, a maminky postupně získávají pocit, že nad doposud vyváženým jídelníčkem ztrácí kontrolu.
Jak můžeme přistupovat k tomuto období? Lze nějak ovlivnit kvalitu školního stravování? Co dětem nejčastěji v jídelníčku chybí? Z jakých potravin je vhodné dětský jídelníček poskládat, respektive, jak se má stravovat rodina, aby dítě získávalo zdravé návyky stravy a životního stylu, které si ponese celý život?
Rozhovor s Evou Potužníkovou, Renatou Novotnou a Jakubem Přibylem o chybách v dětské stravě a o tom, jak je můžeme ovlivnit. S Evou a Renatou se můžete mimo jiné setkávat prostřednictvím zákaznické linky Trime. Obě studovali Školu klinické naturopatie v Praze a jsou maminky, které se s problematikou plnohodného jídelníčku, stravovacích návyků a jejich vlivu na vývoj dítěte setkávají denně v teorii i praxi. Proto se v tomto podcastu setkali u rozhovoru s Jakubem Přibylem, nutričním specialistou, který ve své poradně téma výživy dětí často řeší.
📖 Tipy na pár svačinek (nejen) pro děti naleznete na odkazu zde.
Všechny díly můžete sledovat na Youtube, Spotify nebo Apple podcast
Podcast naleznete také na našem YouTube kanálu.
Přepis celého podcastu si můžete přečíst zde:
Eva: Dobrý den, vítejte u dalšího dílu Trime podcastu. Dnes se budeme věnovat dětské výživě a suplementaci. Jsme tu v čistě Trime složení. Jakuba Přibyla znáte z předchozích dílů – ahoj, Kubo.
Jakub: Ahoj, zdravím posluchače.
Eva: Jakub je autorem Trime receptur a výživovým specialistou. Já jsem Eva Potužníková a se mnou je tu Renata Novotná. Ahoj, Renčo.
Renata: Ahoj, zdravím všechny.
Eva: Staráme se o zákaznickou podporu, kde odpovídáme na dotazy ohledně suplementace a výživy. Snažíme se odpovídat komplexně, včetně pohledu naturopatie, která u nás není zatím příliš známá.
Renata: Já a Eva studujeme klinickou naturopatii v Praze a právě ji dokončujeme. Naturopatie je celostní přístup propojující moderní medicínu s tradičními přírodními metodami – bylinnou terapií, diagnostikou z očí, jazyka, nehtů. Zaměřujeme se na příčiny nemocí, ne jen na důsledky. Jsme také maminky – Eva má čtyřletého syna, já sedmiletého syna a dvouletou dceru, takže téma dětské výživy je nám blízké.
Eva: Kuba, máš dlouholetou praxi s dětmi. Co je nejčastějším důvodem, proč rodiče přicházejí do poradny?
Jakub: Je to různé. Obezita je častější, ale vzhledem k mé specializaci na sportovní výživu často přicházejí rodiče sportujících dětí. Řeším ale i kojeneckou a batolecí výživu. Je skvělé, že tu dnes nejsem sám – vy máte kromě znalostí i praktické zkušenosti, takže to zvládneme probrat komplexně.
Eva: Dá se na základě zkušeností říct, co dětem nejvíc chybí? Zinek, omega-3?
Jakub: Podobně jako u dospělých. Největší problém je, že rodiče často nemají správné stravovací návyky, a pak to chtějí po dětech. U sportujících dětí je situace extrémní, ale i u běžných dětí se opakují základní chyby – přebytek kalorií z nekvalitních zdrojů, nedostatek skutečných živin. Děti zkrátka kopírují prostředí. A když se k tomu přidá školní stravování, je obtížné ty návyky udržet.
Renata: Setkáváš se s vyšším výskytem potravinových alergií a intolerancí?
Jakub: Ano. Klíčovým faktorem je, zda bylo dítě plně kojeno. Kojení podporuje rozmanitější mikrobiom, což snižuje riziko obezity a alergií. Statisticky mají plně kojené děti po dobu šesti měsíců o 23 % menší pravděpodobnost vzniku nadváhy. Významnou roli hraje také zařazování příkrmů. Pokud se to podcení, stoupá výskyt poruch příjmu potravy. Děti si vytvářejí selektivní preference – oblibu sladké chuti, jemné textury, a odmítají základní potraviny. Dříve se to pozorovalo u dětí s autismem, dnes už i u zdravých dětí.
Eva: Hraje roli i výživa matky v těhotenství?
Jakub: Rozhodně. Těhotenství je specifické období a co nestihnete připravit předem, už později může být problém. Po porodu se rodiče dostávají pod tlak – čas běží, přichází otázka příkrmů a v hlavě mají zmatek. V praxi to vídám často.
Eva: Vidíme nárůst vývojových poruch – autismus, poruchy pozornosti, ADHD… To s výživou souvisí.
Jakub: Výživa ovlivňuje mikrobiom, nervový systém, epigenetiku. Nutriční nedostatky mohou být spouštěčem problémů, které by se jinak neprojevily.
Eva: Když se vrátíme k základu – přirozené potraviny. Vše, co pochází z přírody, je pro tělo přirozené. Musíme být opatrní s výběrem potravin a nenechat se ovlivnit marketingem.
Jakub: Největší prohřešek je nadměrný příjem energie ze sacharidů a cukrů. Děti pak nemají hlad na skutečné jídlo. Často také pijí džusy plné cukru, což narušuje jejich apetit. Základem by měly být tři hlavní jídla – snídaně, oběd, večeře. Když jsou ta v pořádku, svačiny nejsou problém. Důležitá je trpělivost – např. hořkou chuť děti přijímají až po opakovaných pokusech.
Renata: Takže když jsou hlavní jídla v pořádku, svačiny se řešit nemusí?
Jakub: Přesně. Dítě si samo řekne. Pokud je aktivní, čerstvý džus nebo trocha ovoce mu neuškodí. Horší je, když má neustálý přísun cukru ze „zdravých“ tyčinek nebo džusů.
Eva: Co ale kolektivní stravování – školky, školy?
Jakub: Je to složité. Často dítě přijímá z jídelny nevhodné návyky – cukr jako odměna, sladkosti ve škole i u lékaře. Děti si pak spojují jídlo s odměnou. Rodiče by se měli ozvat vedení školy, zapojit děti do přípravy. Programy jako Skutečně zdravá škola mohou pomoci.
Renata: Co maso? Ve školkách bývá denně, často i doma. Není to moc?
Jakub: Za mě stačí cca 6 porcí týdně. Pokud dítě maso odmítá, netlačit. Výživa se tím neohrozí. Hlídat jen, aby se maso objevilo aspoň dvakrát týdně.
Renata: A tuky?
Jakub: Základní tuky: olivový olej, kokosový olej, přepuštěné máslo (ghee). Vyhnout se rafinovaným olejům. Problémem je vysoký příjem omega-6, který nejde kompenzovat pouhou suplementací omega-3. Je třeba upravit celý jídelníček.
Renata: Co suplementace – má u dětí smysl?
Jakub: Pokud dítě trpí nedostatkem vitamínu D, omega-3, vitamínu K2 nebo železa, může mít suplementace význam. Není třeba dítě „zasypat“ doplňky, ale řešit nedostatky, které nelze vyřešit stravou.
Eva: A exotické potraviny? Avokádo, kokos…?
Jakub: V malém množství ano. Nutričně hodnotné jsou, ale ekologicky náročné. Vhodné je hodnotit i z hlediska poměru omega-3/omega-6. Hlavní je pestrost a rozmanitost.
Renata: Jaké návyky si děti nesou do dospělosti?
Jakub: Zásadní je vztah ke stravě. Výživa ovlivňuje nejen tělesné složení, ale i expresi genů – to, co se „zapne“ nebo „zůstane spát“. Špatné návyky v dětství se mohou projevit později jako civilizační onemocnění.
Eva: Co suplementace dětí – jak k tomu přistoupit?
Jakub: Pokud nelze pokrýt potřeby běžnou stravou, raději zařadit chytrý doplněk než nedostatek ignorovat. Např. lyofilizovaná zelenina do kaše. Nejde o přístup „něco nasypeme“, ale o smysluplné doplnění.
Renata: A podpořit trávení – vláknina, pohyb, pitný režim.
Jakub: Přesně. Zácpa je častý problém, který ovlivňuje chuť k jídlu i vstřebávání živin. Stolice by měla být pravidelná, aspoň jednou denně.
Eva: Klíčem je pozorovat – signály těla, zažívání, náladu. Strava má vliv i na emoce.
Jakub: Dítě nemusí být nemocné, ale pokud má trávicí potíže, je to známka nerovnováhy. S tím souvisí i selektivní stravování a odmítání potravin.
Renata: A nesmíme zapomínat na psychickou pohodu. Jídlo nemá být stres. Děti vnímají napětí u stolu a přejímají ho.
Jakub: Přesně. Problém neignorujme, ale ani se jím nestresujme. Máme šanci to změnit – pojďme o tom mluvit.
Eva: Děkujeme za poslech. Nabízejte dětem kvalitní potraviny, zapojujte je do přípravy, dělejte z jídla zábavu.
Renata: A napište nám, co vás trápí nebo zajímá. Můžeme se tomu věnovat příště.
Jakub: Tento podcast je pouze informativní a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Děkujeme a mějte se hezky.
1 komentář
Dobrý den. Moc děkuji za tento podcast. Chtěla bych vás poprosit, zda by bylo možné uvést konkrétní tipy/pokrmy, které by měly být k snídani, obědu a večeři u batolete. Například nějaký vzorový jídelníček. Snažím se o pestrou stravu a moje batole zatím naštěstí nic moc neodmítá, jen si nejsem nyní jistá, jestli má jídelníček poskládaný správně. Děkuji moc!
———
trime.cz:
Dobrý den, děkujeme za komentář. Obecně bych doporučila zaměřit se na kvalitu potravin a pokrmy připravovat ze základních surovin. U dětí je samozřejmě vždy důležité to, jak se stravují rodiče, neboť jsou pro dítě vzorem. Z praxe pak máme spíše zkušenosti s tím, že v hlavních chodech (tedy snídaně, oběd a večeře) chybí dětem kvalitní bílkovina, popřípadě zelenina. Ideální stav (nejen u dětí, ale dospělých) by byl samozřejmě přijímat veškeré důležité nutrienty ze stravy. Vzhledem ke změněné výživové hodnotě základních potravin je však pro většinu populace s běžnými stravovacími návyky téměř nemožné obsáhnout všechny živiny jen z jídelníčku. Proto je i u dětí suplementace způsob, jak si deficitní nutrienty zajistit (jedná se především o vitamín D či omega-3 mastné kyseliny).
Doporučuji také ke zhlédnutí podcast Světa Non-toxic na téma “Výživa dětí – základní principy dětské stravy”, kde se Jakub Přibyl k tomuto tématu detailně vyjadřuje. RN