Alergie se stala jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění v Evropě, přičemž její výskyt vykazuje kontinuální nárůst napříč všemi věkovými skupinami. Zatímco v předchozí dekádě Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) varovala, že do roku 2025 bude trpět některou formou alergie každý druhý obyvatel Evropy [1], aktuální data z potvrzují, že tato hranice byla v mnoha evropských regionech skutečně dosažena. Alarmující situaci podtrhuje i tisková zpráva z EAACI Congress 2025, podle které trpí alergickým onemocněním již každé třetí dítě v Evropě [2].
Tento masivní nárůst z původně vzácného onemocnění na začátku 20. století představuje jak výrazné zhoršení kvality života jednotlivců, tak obrovskou zátěž pro národní zdravotní systémy.
Co se v tomto článku dozvíte?
- Nový pohled na to, proč alergiků přibývá
- Městský smog: Proč je pyl ve městě nebezpečnější?
- Role mikrobiomu a Osa střevo–nos
- Probiotická intervence
- Jak se lépe připravit na pylovou sezonu
- Co si z článku odnést?
Nový pohled na to, proč alergiků přibývá
Nárůst počtu alergiků se nevysvětluje pouze genetickými faktory, ale kombinuje několik moderních vlivů, přičemž zásadní roli hraje i změněné životní prostředí. Výzkumné studie z let 2024 a 2025 přinášejí hlubší pochopení toho, jak klimatická změna a urbanizace zvyšují agresivitu pylových alergenů.
Kvůli globálnímu oteplování začíná pylová sezóna dříve - v nížinách už v polovině ledna (líska a olše) a trvá déle. Pro naše tělo to znamená, že má mnohem méně času na regeneraci po zimě a sliznice jsou vystaveny dráždivým látkám o několik týdnů déle.
Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc stimuluje rychlejší růst rostlin a intenzivnější produkci pylu. [3] U invazivních druhů, jako je například ambrozie (Ambrosia artemisiifolia), bylo prokázáno, že rostliny pěstované při vyšších teplotách a hladinách CO2 produkují pyl s vyšší koncentrací hlavního alergenu. Podobný trend byl pozorován i u břízy. [4] [5]
Městský smog: Proč je pyl ve městě nebezpečnější?
Možná vás překvapí, že pyl v čisté přírodě a pyl v centru města se chovají úplně jinak. Škodlivé látky v městském ovzduší (hlavně ozon a výfukové plyny) totiž s pylem přímo reagují a mění ho v „agresivní aerosol“.
Za normálních okolností jsou pylová zrna poměrně velká a naše tělo je zachytí v horních cestách dýchacích (v nose). Když se ale pyl setká se smogem a vlhkostí, dojde k narušení pylového zrna a do ovzduší se uvolní tisíce miniaturních částeček nabitých alergeny. Tyto drobné částice pak pronikají hlouběji do průdušek a plic, kde způsobují mnohem silnější podráždění. [6]
Role mikrobiomu a Osa střevo–nos
Jedním z největších vědeckých průlomů posledních dvou let (2024–2025) je potvrzení role střevního mikrobiomu v systémové modulaci alergických odpovědí. Ta je totiž úzce spjata se stavem střevní mikrobioty skrze tzv. osu střevo-nos (gut-nose axis).
Klíčem k pochopení tohoto spojení je metabolická aktivita střevních bakterií. U pacientů trpících chronickými alergiemi je často pozorována dysbióza, charakterizovaná kritickým nedostatkem bakterií produkujících butyrát (např. rod Faecalibacterium).
Butyrát, jakožto mastná kyselina s krátkým řetězcem (SCFA), hraje roli klíčové signalizační molekuly v diferenciaci regulačních T-buněk (Treg), které v imunitním systému fungují jako „brzdy“ tlumící přehnané imunitní reakce. [7]
Probiotická intervence
Klinické studie z roku 2025 potvrzují, že cílená suplementace specifickými probiotickými kmeny dokáže tuto narušenou rovnováhu obnovit. Rozsáhlá metaanalýza 26 randomizovaných kontrolovaných studií [8], zahrnující vzorek více než 3 000 pacientů, potvrdila, že suplementace konkrétními kmeny probiotik dokáže tuto rovnováhu obnovit. U pacientů, kteří probiotika užívali, došlo k:
-
Výraznému zmírnění nosních příznaků (ucpaný nos, svědění).
-
Celkovému zlepšení kvality života během sezóny.
Z hlediska klinické účinnosti vykazovaly nejvýznamnější výsledky zejména kmeny z rodů Lactobacillus (např. L. paracasei) a Bifidobacterium (např. B. longum), které prokazatelně snižovaly zánětlivou odpověď na sliznicích horních cest dýchacích.
Jak se lépe připravit na pylovou sezonu
-
Péče o střevo i sliznice
Alergie začíná tam, kde končí integrita našich bariér. Studie naznačují, že probiotika mohou modulovat imunitní odpověď a zmírnit symptomy alergické rýmy tím, že „uklidňují“ hyperaktivní imunitu ve střevě. Suplementace probiotiky se specifickými kmeny jako L. paracasei nebo B. longum by měla trvat minimálně 4 až 8 týdnů, aby došlo k efektivní signalizaci směrem k regulačním T-buňkám.
-
Pro efektivní zvládnutí pylové sezóny je rovněž klíčová včasná imunomodulace.
Vitamín D představuje zásadní regulátor imunitního systému. Jeho optimální hladina v krvi je nezbytná pro správnou funkci regulačních T-buněk (Treg), které, jak bylo zmíněno, fungují jako „brzdy“ alergických projevů.
Omega-3 mastné kyseliny: Působí silně protizánětlivě. Pomáhají tlumit nadměrnou produkci zánětlivých mediátorů, které zhoršují otoky sliznic a dušnost.
Vitamín D a Omega-3 je vhodné doplňovat dlouhodobě, aby byl imunitní systém v rovnováze dříve, než pylová sezóna naplno propukne.
- Mezi další osvědčené doplňky stravy, které mohou pomoci zvládnout alergické reakce, patří:
Quercetin: Tento silný flavonoid působí jako přírodní antihistaminikum. Stabilizuje membrány žírných buněk, čímž brání uvolňování histaminu přímo v počátku alergické reakce.
Vitamín C a Zinek: Podporují integritu slizničních bariér a urychlují odbourávání přebytečného histaminu z krevního oběhu. Vitamín C navíc působí jako kofaktor při syntéze enzymů, které zmírňují oxidativní stres vyvolaný městskými polutanty.
-
Kromě osvědčené suplementace je vhodné zahrnout do praxe i vhodná režimová opatření:
Po návratu zvenku je vhodné omýt obličej vodou. Oblečení z venku by nemělo být odkládáno v ložnici. Větrání by mělo probíhat v noci nebo brzy ráno, případně přes den po dešti, kdy je aktivita pylů v ovzduší nejnižší. Pravidelné výplachy nosu solnými roztoky (pomocí nosní konvičky) odstraňují usazený pyl a pomohou zmírnit otok.
Co si z článku odnést?
-
Alergie začíná nerovnováhou mikrobiomu: Zdraví našich střev lze ovlivňovat imunomodulací skrze osu střevo–nos. Jedním z klíčů je dostatek butyrátu a přátelských bakterií, který stimuluje regulační T-buňky (Treg), které fungují jako „imunitní brzda“.
-
Pyl je ve městech agresivnější: Smog a vlhkost narušují pylová zrna, která následně praskají a uvolňují agresivní aerosol pronikající hlouběji do plic, kde způsobuje silnější zánětlivou reakci bronchů.
-
Suplementujte s předstihem: Imunomodulace není otázkou jednoho dne. Vitamín D3 a Omega-3 doplňujte dlouhodobě pro stabilizaci zánětlivých odpovědí.
-
Vsaďte na doplňky stravy: Quercetin v kombinaci s vitamínem C pomáhá stabilizovat žírné buňky a efektivněji odbourávat histamin z těla. Vitamín C a zinek podporují bariérovou funkci sliznic a degradaci cirkulujícího histaminu.
-
Cílená probiotika: Hledejte kmeny jako L. paracasei nebo B. longum. Pro dosažení terapeutického efektu je nutné zahájit suplementaci minimálně 4–8 týdnů před zahájením aktivity dominantních alergenů.
-
Režimová opatření: Nezapomínejte na základní hygienu – výplachy nosu konvičkou a omytí obličeje po příchodu zvenku drasticky snižují nálož alergenů, se kterými musí vaše tělo bojovat.
Zdroje:
[1] EAACI Advocacy Manifesto: Tackling the Allergy Crisis in Europe, https://eaaci.org/wp-content/uploads/2024/02/EAACI_Advocacy_Manifesto.pdf
[2] https://eaaci.org/policies/eaaci-congress-2025-press-release/
[3] Besancenot, Jean-Pierre & Mascarell, Laurent. (2026). Climate-driven changes in pollen dynamics: increased loads and earlier, longer exposure. Exploration of Asthma & Allergy. 4. 10.37349/eaa.2026.1009107.
[4] Augustin J, Gilge S, Appel H, Dauert U, Endler C, Heesen R, Höflich C, Kuttler W, Schlünzen KH, Straff W, Werchan B, Werchan M, Zuberbier T, Traidl-Hoffmann C. Climate Change, Air Quality, and Pollen Allergies-State of the Art and Recommendations for Research and Public Health. Allergy. 2026 Mar;81(3):663-683. doi: 10.1111/all.70159. Epub 2025 Dec 20. PMID: 41420513; PMCID: PMC12954572.
[5] The impact of climate change on selected pollen allergies and some allergic diseases,https://www.researchgate.net/publication/397955830_The_impact_of_climate_change_on_selected_pollen_allergies_and_some_allergic_diseases
[6] Sedghy F, Varasteh AR, Sankian M, Moghadam M. Interaction Between Air Pollutants and Pollen Grains: The Role on the Rising Trend in Allergy. Rep Biochem Mol Biol. 2018 Apr;6(2):219-224. PMID: 29766006; PMCID: PMC5941124.
[7] Yang W, Wu H, Li X, Wan Z, Kong W, Huang C. Gut-lung axis in allergic rhinitis: microbial dysbiosis and therapeutic strategies. Front Microbiol. 2025 Dec 12;16:1654997. doi: 10.3389/fmicb.2025.1654997. PMID: 41459210; PMCID: PMC12742311.
[8] Probiotics for the Treatment of Pediatric Allergic Rhinitis: A Systematic Review and Network Meta-Analysis. medRxiv 2025.
