Alzheimerova a Parkinsonova choroba představují dvě z nejvýznamnějších hrozeb pro zdraví mozku ve vyšším věku. Počátky těchto onemocnění přitom mohou sahat až 30 či 40 let zpět před samotné projevy. V rámci prevence - zařazení zdravého životního stylu, výživy, pohybu a dalších faktorů - lze naštěstí zdraví mozku pozitivně ovlivnit.
Co se v tomto článku dozvíte?
- Co jsou to neurodegenerativní onemocnění a jak ovlivňují fungování mozku
- Alzheimerova choroba
- Parkinsonova choroba
- Neurozánět - tichý motor neurodegenerace
- Glymfatický systém mozku - proč je důležitý
- Vliv nutrice
- Vhodné suplementy
- Vliv životního stylu
- Co si z článku odnést?
Co jsou to neurodegenerativní onemocnění a jak ovlivňují fungování mozku
Neurodegenerativní choroby patří mezi onemocnění, při kterých dochází k postupnému poškozování a odumírání nervových buněk v mozku. S tím jak neurony ztrácejí svou funkci, dochází i ke zhoršování schopností, které souvisí s pamětí, pohybem, řečí, soustředěním nebo náladou.
Na rozdíl od jiných částí těla se mozek umí opravovat jen omezeně, a proto poškození, která se hromadí roky, mohou později vést k vážným potížím, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Jedním z hlavních problémů je hromadění tzv. abnormálně složených bílkovin (například amyloid-β nebo α-synuklein). Tyto látky se ukládají mezi nervovými buňkami a narušují jejich spojení. Zároveň se přidává zánět v mozku a oxidační stres způsobený nadbytkem volných radikálů.
Tyto změny obvykle začínají desítky let předtím, než se objeví první příznaky. Proto se stále více mluví o prevenci a včasné ochraně mozku – tedy zdravém životním stylu.
Významnou roli v náchylnosti k Alzheimerově i Parkinsonově chorobě můžou hrát také určité genové varianty, které mohou zvyšovat riziko jejich rozvoje, ale samy o sobě nejsou příčinou onemocnění. U Alzheimerovy choroby je nejznámější gen APOE ε4, zatímco u Parkinsonovy hrají roli mutace genů SNCA, LRRK2 a PARK2; jejich vliv však mohou výrazně ovlivnit faktory životního stylu, výživa a expozice toxinům.
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, která ovlivňuje zdraví mozku. Postupně poškozuje paměť, myšlení a schopnost orientace. Typickým příznakem jsou problémy s krátkodobou pamětí, dezorientace v čase i prostoru a postupné zhoršování schopnosti vykonávat každodenní činnosti. V mozku se hromadí škodlivé bílkoviny, které narušují spojení mezi neurony a způsobují jejich postupné odumírání.
Rizikovými faktory jsou vyšší věk, genetická predispozice, strava a životní styl. Nedostatek pohybu a spánku má následně vliv na zhoršenou detoxikaci nahromaděných metabolitů z mozku. Kvůli nadbytku jednoduchých cukrů ve stravě, které způsobují poškození tkání v mozku, bývá Alzheimerova choroba někdy označována také jako diabetes 3. typu.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění postihující především pohybové funkce. Dochází k postupnému úbytku nervových buněk v oblasti mozku, které produkují dopamin.
Typickými projevy jsou proto třes rukou v klidovém stavu, ztuhlost svalů, zpomalení pohybů a potíže s rovnováhou. Kromě motorických příznaků se mohou objevit i změny nálady, poruchy spánku a zhoršení kognitivních funkcí. Nedostatek dopaminu může přispívat i k depresi nebo apatii, které často doprovázejí Parkinsonovu chorobu. Přesná příčina vzniku není zcela známá, roli hraje kombinace genetických faktorů a vlivu životního stylu.
Neurozánět - tichý motor neurodegenerace
Jedním z klíčových mechanismů, který se napříč vědeckými studiemi ukazuje jako společný jmenovatel většiny neurodegenerativních onemocnění, je neurozánět. Jedná se o zánětlivé procesy probíhající v mozkové tkáni, které jsou přirozenou reakcí na poškození, infekci nebo stres a působení volných radikálů. Zánět v mozku může mít dočasně ochranný charakter – například při snaze odstranit poškozené buňky. Pokud se však stane chronickým, přispívá k postupné degeneraci neuronů a tím i ke zhoršování kognitivních a motorických funkcí.
Zásadní roli v neurozánětu hrají glie – podpůrné buňky mozku, především mikroglie a astrocyty. Tyto buňky běžně pomáhají udržovat stabilní prostředí mozku a chránit neurony. Při chronické aktivaci však dochází k jejich „přepnutí“ do prozánětlivého režimu – začínají produkovat zánětlivé signální molekuly (“cytokiny, chemokiny”) a volné radikály, které sice původně měly organismus chránit, ale v nadměrném množství poškozují samotné nervové buňky.
Tyto procesy se rozvíjejí tiše i desítky let před klinickými projevy. Studie také ukazují zvýšené hladiny některých zánětlivých biomarkerů v mozkomíšním moku – jako důkaz aktivace neurozánětlivých drah už v raných stádiích onemocnění.
Glymfatický systém mozku - proč je důležitý
Glymfatický systém je mechanismus v mozku, který funguje jako druh „čistícího systému“ – umožňuje odstraňování odpadních látek z mozkové tkáně skrze tok mozkomíšní a mezibuněčné tekutiny.
Jak funguje:
-
Mozkomíšní tekutina vstupuje do mozku podél cévních prostor → mísí se s mezibuněčnou tekutinou → společně odnáší odpadní látky (např. amyloid-β, tau, metabolity) ven směrem k lymfatickým cestám.
-
Funguje nejefektivněji během hlubokého spánku!!! Během něj se objem mezibuněčného prostoru zvětšuje a tok se zvyšuje.
Význam v mozku:
-
Funkce glymfatického systému klesá s věkem a při spánkových poruchách nebo cévním poškození. Narušený „odvod“ odpadních látek podporuje akumulaci škodlivých proteinů a následné poškození mozku i rozvoj neuro-zánětlivého prostředí.
-
Výzkumy naznačují, že podpora tohoto systému (především kvalitním spánkem nebo pravidelnou fyzickou aktivitou) je klíčová pro prevenci těchto onemocnění.
Vliv nutrice
Proč je prevence důležitá:
Na obě choroby zatím neexistuje definitivní léčba, dostupná terapie pouze zpomaluje průběh a zmírňuje příznaky. Zdravý životní styl – dostatek pohybu, vyvážená strava bohatá na antioxidanty a omega-3 mastné kyseliny, kvalitní spánek a mentální stimulace – se ukazuje jako účinný způsob, jak snížit riziko rozvoje těchto onemocnění nebo oddálit jejich nástup.
Výživa ovlivňuje funkci mitochondrií (našich buněčných “elektráren”) a tím i odolnost neuronů vůči stresu.
Zdravá strava s vysokým podílem zeleniny, zdravých tuků - především s obsahem protizánětlivých omega-3 a omega-9 mastných kyselin, vysokým obsahem vlákniny a nízkým podílem zpracovaných potravin a jednoduchých cukrů je spojena s nižším rizikem neurodegenerativních onemocnění. O MIND stravování pro o podporu zdraví mozku jsme podrobněji v článku Jak podpořit kognitivní funkce a udržet mozek v kondici.
Metabolické poruchy jako jsou např. inzulínová rezistence a cukrovka také ovlivňují mozkové zdraví – ovlivňují cévních systém, zvyšují oxidační stres a zánět, kvůli tomu přispívají k těmto onemocněním z velké míry.
Vhodné suplementy
Cílené zařazení některých látek do jídelníčku může významně přispět ke snížení rizika rozvoje Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, zejména pokud je zaměřená na snížení neurozánětu, podporu mitochondrií, detoxikaci mozku a vyživení neuronů.
Omega-3 mastné kyseliny (EPA, DHA)
-
Účinek: Jde o základní stavební prvky mozkových buněk. DHA podporuje pružnost buněčných membrán, přenos nervových vzruchů a má silný protizánětlivý a neuroprotektivní efekt.
-
Proč jsou důležité: U Alzheimerovy choroby se prokazuje nižší hladina DHA v mozku. U Parkinsonovy choroby působí DHA jako ochrana dopaminergních neuronů.
-
Zdroj: Divoké tučné mořské ryby jako jsou losos, sardinka, makrela nebo kvalitní rybí a řasový olej.
Fosfatidylserin a cholin
-
Účinek: Tyto látky zlepšují komunikaci mezi neurony a obnovu mozkových membrán.
-
Cholin je prekurzorem acetylcholinu, klíčového neurotransmiteru paměti.
-
Fosfatidylserin pomáhá zpomalovat kognitivní úpadek a zlepšuje pozornost i paměť.
-
Zdroje: Lecitin, vejce (především žloutek)
Kurkumin (Curcuma longa)
-
Účinek: Jedná se o silný přírodní antioxidant s protizánětlivým účinkem, který potlačuje neurozánět a brání tvorbě beta-amyloidu v mozku.
Zlepšuje funkci mitochondrií a podporuje odstraňování poškozených proteinů. -
Vstřebatelnost: Používej s piperinem (extrakt z černého pepře)
Ginkgo biloba
-
Účinek: Zlepšuje cévní zásobení mozku, mikrocirkulaci a přísun kyslíku.
-
Chrání neurony před oxidačním stresem a podporuje paměť.
V kombinaci s omega-3 a B-komplexem může zlepšovat kognitivní výkon u starších osob.
Bacopa monnieri
-
Účinek: Tento bylinný adaptogen známý z ájurvédy zlepšuje paměť, koncentraci a regeneraci neuronů.
-
Podporuje tvorbu nových neuronálních spojení (neuroplasticitu).
Hořčík ve formě L-threonátu
-
Účinek: L-threonát zvyšuje hladinu hořčíku v mozku díky tomu, že prostupuje přes hemoencefalitickou bariéru, což může pomoci chránit před neurodegenerativním úpadkem a zmírnit poškození neuronů.
-
Forma magnesium L-threonát tak zlepšuje paměť i regeneraci synapsí.
Hericium (Lion’s mane)
-
Účinek: Tato medicinální houba obsahuje látky, které svým působením podporují neuroplasticitu mozku, čímž může přispívat k lepšímu zapamatování si informací a učení se.
-
Na obsažené látky prováděné studie, které zkoumají jejich účinek na zpomalení progresu u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Vliv životního stylu
Nejzásadnějším krokem ke zdraví mozku je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek - právě ten je zásadní pro detoxikaci mozku přes glymfatický systém. Dlouhodobý nedostatek spánku či poruchy jako je nespavost tak zásadně zvyšují riziko demence. Více o vlivu spánku na zdraví celého organismu si můžete přečíst v našem dalším článku Spánek jako základ zdraví: jak ovlivňuje mozek, náladu i imunitní systém.
Jako prevence působí také pravidelný pohyb, který zlepšuje vaskulární zdraví mozku, podporuje jeho plasticitu (tedy schopnost učit se novým věcem) a také zlepšuje glymfatickou funkci.
Omezení zátěže toxiny (např. kouření, znečištění ovzduší), udržování zdravé tělesné hmotnosti, zdravého krevního tlaku a cholesterolu – všechny tyto faktory ovlivňují riziko propuknutí onemocnění v pozdějších letech.
Co si z článku odnést?
-
Neurodegenerativní onemocnění, jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba, začínají nenápadně desítky let před samotnými projevy – prevence je proto zásadní.
-
U Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby hraje klíčovou roli spánek, životní styl a nutrice.
-
Glymfatický systém je stěžejním mechanismem pro zdravé fungování mozku – podpora dobrého spánku, pohybu a cévního zdraví je konkrétním krokem k prevenci.
-
Výživa a životní styl nejsou zárukou, že onemocnění nenastane, ale výrazně zvyšují pravděpodobnost zdravějšího stárnutí mozku.
Zdroje:
https://www.frontiersin.org/journals/aging-neuroscience/articles/10.3389/fnagi.2024.1370580/full
https://molecularneurodegeneration.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13024-022-00524-0
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33239064/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11285013/
https://link.springer.com/article/10.1007/s11571-025-10298-y
https://www.pacificneuroscienceinstitute.org/blog/brain-wellness-lifestyle/what-is-the-mind-diet/
