Máte sedavý způsob života? V tom případě existuje další dobrý důvod, proč začít s cvičením. Výzkum totiž ukazuje, že sedavý životní styl urychluje proces stárnutí buněk, fyzicky aktivní lidé jsou tedy biologicky mnohem mladší, než jejich vrstevníci, kteří většinu dne prosedí a jsou bez pohybu. Jak nás tento „nepohyb“ ovlivňuje na buněčné úrovni, se dozvíte z článku.
Pravidelná fyzická aktivita přímo souvisí se zkracováním telomer (telomery = specializované struktury chromozomů, které chrání celistvost DNA a stabilitu chromozomů) a procesem stárnutí. Dokazují to například výsledky studie provedené vědci z Lékařské fakulty UC San Diego, za účasti asi 1 500 žen ve věku od 64 do 95 let. Sledována byla jejich fyzická aktivita pomocí zařízení zaznamenávající veškerý pohyb. Výsledky ukázaly, že telomery žen, které strávily více jak 8 hodin denně v sedě a téměř neprováděly žádný druh cvičení, byly značně kratší než u žen fyzicky aktivních, a tudíž prokazovaly i starší biologický věk, než jaký byl ten skutečný kalendářní.
Nedostatek pohybu zásadně ovlivňuje naše mitochondrie, kterých základní funkcí je právě produkce energie pro organismus. Uvnitř těchto buněčných organel probíhá tzv. buněčné dýchání, kterou naše tělo nepřetržitě potřebuje k biochemickým pochodům. Fyzická aktivita zajišťuje nejen správné fungování mitochondriální činnosti, ale slouží k eliminaci metabolického odpadu a odstranění starých nebo poškozených mitochondrií. Větší množství a kvalita mitochondrií nejen zlepší funkci kosterního svalstva, což se projeví na míře fyzického výkonu, ale zlepší kvalitu života a metabolické zdraví.
Pohybová aktivita ovlivňuje rozvoj kognitivních poruch a demence
Pohyb je jedním z přirozených způsobů, jak podpořit tvorbu tzv. Mozkového neurotrofického faktoru (Brain-derived neurotrophic factor (BDNF)), speciálního proteinu, který pomáhá mozku opravovat selhávající buňky, chránit zdravé mozkové buňky a rozvíjet nová propojení mezi neurony. Může tak být jedním z ochranných faktorů před neurodegenerativními chorobami jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a hraje významnou roli při rozvoji kognitivních funkcí. Proto by měl být kladen také zvláštní důraz na bohatou pohybovou aktivitu dětí od útlého věku, kdy se utváří vnímání, paměť, fantazie, myšlení, inteligence, pozornost a další funkce (pokud vás zajímá více toto téma, poslechněte si rozhovor s doc. Martinem Musálkem o vlivu pohybu na kognitivní rozvoj dětí v podcastu #05).
Pohyb jako prevence a všelék?
Pohyb je neodmyslitelnou součástí každého živého organismu a pro člověka představuje přirozený lék na téměř každou nemoc. Pohyb snižuje riziko infarktu, mrtvice, ztráty paměti, deprese, cukrovky, obezity, rakoviny prsu a střev, zlepšuje artritidu, revmatismus a bolesti zad, předchází osteoporóze, pozitivně ovlivňuje emoční stav, a pokud tento výčet nestačí, tak především prodlužuje život. Můžeme užívat nejlepší doplňky stravy, ale bez pohybu nebude řada pochodů správně fungovat. Závěry studií jasně prokazují, že pohybově aktivní osoby mají svoje funkční schopnosti na vyšší úrovni po celý život, ve srovnání s lidmi se sedavým způsobem života.