Vitamín D je pro nás životně důležitý. V našem těle je součástí velkého množství biochemických procesů, ovlivňuje zdraví kostí, svalů a zubů, je ochráncem naší imunity. V letním období si ho naše tělo dokáže vytvořit dostatečné množství díky slunečnímu záření, ale v zimním období můžeme pociťovat jeho deficit víc, než jindy. Co je tedy vitamín D a jaké jsou jeho účinky?
Co se v článku dozvíte:
- Jaká forma vitamínu D je nejúčinnější?
- Jaké jsou základní funkce vitamínu D?
- Působení na buněčné úrovni
- Nedostatkem vitamínu D trpí velká část populace, co může způsobit?
Jaká forma vitamínu D je nejúčinnější?
Ze slunce přijímáme vitamín D3 (cholekalciferol), který vzniká pod kůží z cholesterolu působením ultrafialového záření. Může být ale také přiváděn potravou, neboť jej obsahují některé ryby (velmi však záleží v jakých podmínkách ryba žije).
Rostlinného původu pak je vitamín D2 (ergokalciferol). Vyskytuje se však jen v omezeném množství potravin, jako jsou například houby. Živočišná i rostlinná forma vitamínu D musí projít nejprve trávicím traktem, kde se znehodnotí až 50%.
Forma D3 po stránce biologické aktivity je 3x – 10x účinnější než forma D2, neboť její metabolit setrvává v séru déle a pomaleji podléhá degradaci. Proto je tato forma pro člověka nejvýznamnější. Pokud se rozhodujeme pro suplementaci, pak určitě sáhnout po formě D3 a v kombinaci s K2. Tyto dva nutrienty pracují společně.
Obě formy, D2 i D3, jsou neaktivními prohormony a musejí být organismem přeměněny nejprve v játrech, následně v ledvinách na formu aktivní. Konečnou látkou je pak steroidní hormon kalcitriol, který zastává řadu významných funkcí v našem těle. Opět je zde pro tělo výhodnější forma D3, protože není pro tělo tak náročná pro přestavění na aktivní formu.
Jaké jsou základní funkce vitamínu D
To, že je vitamín D zásadní pro zdraví zubů a kostí, je všeobecně známé. Pro prevenci a léčbu je důležitý vápník a k jeho správnému vstřebání je důležité mít dostatek vitamínu D. Vitamín D (přesněji jeho aktivní metabolity) zvyšuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva. Díky tomuto mechanismu lze předcházet dětské křivici (onemocnění dětí způsobené nedostatkem vitamínu D), u dospělých pak osteomalacii (demineralizaci kostí v důsledku nedostatku vitamínu D) a řídnutí kostí.
Vedle kostí ovlivňuje také normální funkci svalové tkáně, neboť působí na receptory svalových buněk. Proto je snížená hladina vitamínu D rizikovým faktorem pro seniorskou populaci. Pokles svalové síly (převážně antigravitačních svalů dolních končetin, které mají význam pro udržování rovnováhy a stability) jednak může zapříčinit snadnější pád a špatná mineralizace kostí frakturu.
Působení na buněčné úrovni
Ve většině našich tkání a buněk se nachází receptor pro vitamín D, což poukazuje na jeho význam (dokonce si některé dokáží změnit jeho neaktivní formu na "supervýkonný" aktivní kalciferol). Všechny buňky mají původ v základní matečné buňce, která je následně přeměněna na jednotlivé typy buněk dle potřeby těla. Vitamín D přímo či nepřímo ovlivňuje regulaci této buněčné diferenciace (biologický proces, při němž se buňky rozrůzňují do jednotlivých typů) a zánik nepotřebných nebo opotřebovaných buněk. Patří mezi nutrienty významně ovlivňující správnou funkci imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek je spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Přispívá také k normálnímu stavu kůže a sliznic, neboť tyto typy buněk prochází neustálou obměnou.
Vitamín D nás může také dobře naladit. Určitě známe tu pozitivní sílu a energii, kterou máme když vysvitne slunce. Jeden z důvodů je právě tvořící se vitamín D.
Nedostatkem vitamínu D trpí velká část populace, co může způsobit?
Deficit vitamínu D je velmi intenzivně zkoumán v souvislosti s autoimunitními poruchami jako Crohnova choroba, revmatoidní artritida a poruchami štítné žlázy, kde se může uplatňovat jeho protizánětlivý efekt. Probíhají také výzkumy a možná spojitost s deficitem vitamínu D a projevem některých nádorových onemocnění, vysokým krevním tlakem, srdečním selhání, cukrovkou I. a II. typu nebo onemocněními infekčního původu jako tuberkulóza.