Zubní kaz patří i přes možnosti prevence k nejrozšířenějším chronickým onemocněním na světě. Objevuje se u lidí všech věkových kategorií – od dětí s prvními mléčnými zuby až po seniory – a představuje také velkou zátěž pro zdravotnické systémy. Důsledky neléčeného kazu jsou závažné a přesahují pouhou ztrátu zubní tkáně; zahrnují bolest, chronické systémové infekce, omezení při jídle i spánku, a snižují celkovou kvalitu života. Péče o ústní zdraví není jen otázkou prevence zubního kazu, ale představuje klíčovou součást celkového zdraví.
Co se v tomto článku dozvíte?
- Ústní mikrobiom a jeho vliv na celkové zdraví
- Jak vzniká zubní kaz?
- Vliv konzumace cukru na vznik zubního kazu
- Ochranná funkce slin
- Genetická predispozice aneb jsou kazy dědičné?
- Vliv systémových onemocnění a léků na vznik zubního kazu
- Jak na silné a zdravé zuby?
- Preventivní doporučení
- Co si z článku odnést?
Ústní mikrobiom a jeho vliv na celkové zdraví
Ústní dutina je domovem jednoho z nejkomplexnějších mikrobiálních ekosystémů v lidském těle, který zahrnuje více než 700 druhů bakterií, hub, virů a archeí. V rovnovážném stavu, označovaném jako eubióza, je tento mikrobiom pestrý a stabilní. Mikroorganismy spolupracují a vytvářejí přirozenou ochrannou bariéru, která brání přemnožení patogenů a aktivně přispívá k udržování zdraví ústní dutiny.
Zdraví úst je úzce propojeno s celkovým zdravím – existuje prokázaný obousměrný vztah mezi orálním zdravím a systémovými onemocněními. Parodontitida, tedy chronický zánět dásní, je spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob, diabetu, revmatoidní artritidy, komplikací v těhotenství a dokonce i Alzheimerovy choroby.
Toto propojení je dáno několika mechanismy:
-
Chronický zánět: Zánět dásní (gingivitida) a jeho pokročilejší forma (parodontitida) jsou chronické infekce, při kterých bakterie z úst pronikají do krevního oběhu. Tím se do těla dostávají zánětlivé mediátory a toxiny, které mohou vyvolat nebo zhoršovat systémový zánět a přispívat k rozovji řady onemocnění (například k onemocnění srdce, cév, rozovoji aterosklerozy či zhoršovat inzulinovou rezistenci u diabetiků).
-
Bakteriémie: Při běžných činnostech, jako je čištění zubů nebo žvýkání, mohou bakterie z plaku proniknout do krevního oběhu. U jedinců s narušenou imunitou to může vést k vážným infekcím, jako je například infekční endokarditida.
-
Mikrobiální dysbióza: Ústní bakterie mohou po spolknutí ovlivnit složení střevního mikrobiomu, což má následný dopad na imunitu i celkové zdraví.
Jak vzniká zubní kaz?
Na povrchu zubů se přirozeně vytváří povlak – tzv. zubní plak, který netvoří jen zbytky potravy, ale především živý biofilm - tedy společenství bakterií využívajících cukry z potravy jako svůj zdroj energie.
Základní mechanismus vzniku zubního kazu spočívá v tom, že bakterie přítomné v zubním plaku metabolizují volné cukry na organické kyseliny. Ty následně narušují (demineralizují) zubní sklovinu. Zvláště sacharóza patří mezi nejvíce kariogenní cukry (cukry podporující tvorbu zubního kazu), protože ji některé bakterie dokáží přeměnit nejen na kyseliny, ale i na lepkavé polysacharidy, které zpevňují zubní plak a vytvářejí kyselé mikroprostředí podporující rozvoj kazu.
Každý příjem cukru proto způsobí pokles pH v ústech a zvýšenou produkci kyselin. Pokud se tyto stavy opakují často – například při pravidelném popíjení slazených nápojů nebo častém mlsání – ústní prostředí nemá dostatek času na neutralizaci kyselin a přirozenou remineralizaci skloviny, čímž se významně zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.
Při kyselém pH dochází k demineralizaci zubní skloviny tvořené krystaly hydroxyapatitu (hlavní anorganická složky zubní skloviny, dentinu i kostí, která zajišťuje jejich tvrdost a pevnost). Jakmile pH klesne pod kritickou hranici 5,5, začínají se z povrchu zubu uvolňovat minerály, sklovina se oslabuje a postupně vzniká počáteční kariézní léze – tedy zubní kaz.
Vliv konzumace cukru na vznik zubního kazu
Hlavním a nejlépe zdokumentovaným rizikovým faktorem pro vznik zubního kazu je konzumace tzv. “volných” cukrů (z angličtiny. “free sugars”). Světová zdravotnická organizace (WHO) je definuje jako všechny monosacharidy a disacharidy přidané do potravin a nápojů, a cukry přirozeně se vyskytující v medu, sirupech, ovocných šťávách a jejich koncentrátech.
Tyto cukry se liší od cukrů, které jsou přirozeně vázány ve struktuře celého ovoce a zeleniny. Vláknina obsažená v ovoci a zelenině totiž zpomaluje uvolňování cukrů, a zároveň podporuje produkci slin, což zmírňuje jejich kariogenní potenciál. Proto tyto cukry nepředstavují tak významné riziko pro vznik kazu.
Ochranná funkce slin
Sliny patří k nejdůležitějším ochranným faktorům proti zubnímu kazu – nejenže zuby chrání před poškozením kyselinami, ale zároveň podporují jejich obnovu a pomáhají udržovat zdravý ústní mikrobiom.
-
Neutralizují kyseliny – obsahují pufry (např. bikarbonáty), které vyrovnávají pokles pH způsobený kyselinami produkovanými bakteriemi zubního plaku.
-
Umožňují remineralizaci – sliny obsahují minerály jako vápník a fosfát, které pomáhají obnovovat zubní sklovinu a opravují počáteční stádia demineralizace.
-
Vykazují antimikrobiální aktivitu - obsahují řadu látek, jako jsou lysozym, laktoferin a imunoglobuliny, které inhibují růst nebo přímo ničí škodlivé kariogenní bakterie.
-
Zajišťují omývání zubů - průtok slin neustále omývá povrchy zubů a odstraňuje zbytky potravy a mikroorganismy. Snížený průtok slin (hyposalivace nebo xerostomie) dramaticky zvyšuje riziko vzniku kazu.
Kvalita a kvantita slin jsou tedy přímými a měřitelnými ukazateli rizika zubního kazu. Malnutrice může negativně ovlivnit funkci slinných žláz, čímž se vytváří začarovaný kruh, kde špatná výživa snižuje přirozenou obranyschopnost úst.
Genetická predispozice aneb jsou kazy dědičné?
Genetika hraje významnou roli v náchylnosti k zubnímu kazu. Výzkumy ukazují, že dědičné faktory mohou vysvětlovat až 65 % rozdílů mezi lidmi v jejich odolnosti vůči kazivosti zubů. Je důležité zdůraznit, že se nedědí samotné kazy, ale predispozice k jejich vzniku.
Některé genetické varianty ovlivňují kvalitu zubní skloviny a složení i množství slin. Jiné geny mohou ovlivnit imunitní odpověď na bakterie v ústech, a tím pádem i náchylnost k parodontálním a kariogenním stavům. Geny spojené s metabolismem vitamínu D a vápníku také hrají roli ve schopnosti zubů odolávat demineralizaci.
Z tohoto pohledu mohou být někteří lidé přirozeně více odolní vůči kazu, zatímco jiní jsou náchylnější, i když dodržují správnou hygienu a stravovací návyky. Personalizovaná prevence by proto měla brát v úvahu i rodinnou anamnézu, která může naznačovat zvýšené genetické riziko a potřebu intenzivnějších preventivních opatření.
Vliv systémových onemocnění a léků na vznik zubního kazu
Řada systémových onemocnění a léků může také zvýšit náchylnost k zubnímu kazu:
-
Diabetes Mellitus (cukrovka): Špatně kompenzovaný diabetes vede k vyšší hladině glukózy ve slinách, což poskytuje více potravy pro kariogenní bakterie. Často je také spojen se sníženým průtokem slin a oslabenou imunitní odpovědí, což zvyšuje riziko kazu i parodontitidy.
-
Reflux: Častý kontakt zubů se žaludeční kyselinou způsobuje zubní erozi, která oslabuje sklovinu a činí ji náchylnější k dalšímu poškození.
-
Některá autoimunitní onemocnění: Například Sjögrenův syndrom přímo napadá slinné a slzné žlázy, což vede k těžké xerostomii a rapidnímu rozvoji zubních kazů.
-
Některé léky: Více než 500 běžně předepisovaných léků (včetně antihistaminik, antidepresiv, léků na vysoký krevní tlak) má jako vedlejší účinek suchost v ústech, což je jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik zubního kazu.
Jak na silné a zdravé zuby?
Prevence zubního kazu nespočívá pouze v omezování rizikových faktorů, jako je konzumace cukru, ale také v aktivním posilování přirozené odolnosti zubů. Strava bohatá na důležité mikroživiny může přispět k zastavení, nebo dokonce ke zvrácení procesu vzniku kazu – a to i tehdy, pokud se v jídelníčku vyskytuje určité množství cukru. Dobře mineralizované a silné zuby jsou totiž mnohem odolnější vůči kyselým vlivům a rozvoji kazu.
Klíčové nutrienty pro zdraví zubů
-
Vitamín D: Je naprosto zásadní pro metabolismus vápníku a fosforu, dvou hlavních stavebních kamenů zubní skloviny a dentinu (nacházejícího se pod zubní sklovinou). Receptory pro vitamín D se nacházejí přímo ve specializovaných buňkách zubů (ameloblastech a odontoblastech), které jsou zodpovědné za tvorbu skloviny a dentinu. Nedostatek vitamínu D může vést k poruchám mineralizace zubů, což činí zuby výrazně náchylnějšími ke vzniku kazu. Některé studie dokonce naznačují, že hladina vitamínu D u matky během těhotenství může ovlivnit budoucí kazivost zubů jejího dítěte.
-
Vitamín K2 (menachinon): Působí v synergii s vitamínem D. Zatímco vitamín D zajišťuje dostatečnou hladinu vápníku v krvi, vitamín K2 aktivuje proteiny, které tento vápník „nasměrují“ do kostí a zubů a zabraňují jeho ukládání v měkkých tkáních, jako jsou cévy. Souhra vitamínů D3 a K2 je zásadním, ale často přehlíženým faktorem pro zdraví zubů i kostí.
-
Vápník a fosfor: Jsou základními stavebními prvky hydroxyapatitu – základní složky zubní skloviny a dentinu. Strava bohatá na tyto minerály podporuje remineralizaci a posiluje strukturu zubů. Sliny jsou přirozeně bohaté na tyto minerální látky, díky čemuž neustále pomáhají opravovat drobná poškození skloviny a udržují zuby odolné vůči kyselinám i vzniku kazu.
-
Vitamín A: Je nezbytný pro udržení zdravých sliznic a správnou funkci slinných žláz. Nedostatek vitamínu A se typicky projevuje suchostí sliznic – včetně suchosti v ústech (xerostomie).
-
Vitamín C: Je klíčový pro syntézu kolagenu, který tvoří základ pojivových tkání dásní a organické matrice dentinu. Jeho těžký nedostatek (kurděje) se může projevovat zánětem a krvácením dásní.
-
Zinek: je klíčový pro správnou funkci slinných žláz; nízká hladina zinku je spojována s xerostomií (suchostí v ústech), sníženou tvorbou slin a zhoršeným vnímáním chuti. Tento minerál hraje také roli v imunitních funkcích a hojení ran, a v ústech může přispívat ke snížení zánětu dásní.
-
Hořčík: podílí se na tvorbě a stabilitě hydroxyapatitu. Zároveň podporuje proces remineralizace, protože spolu s vápníkem a fosforem podporuje opětovné ukládání minerálů do zubní skloviny.
Preventivní doporučení
Účinná prevence zubního kazu vyžaduje komplexní přístup, který bere v úvahu různé faktory ovlivňující zdraví zubů. Klíčem je vzájemné působení několika opatření, která se navzájem doplňují.
- Vhodná strava: Omezení příjmu a zejména frekvence konzumace volných cukrů. Strava bohatá na vápník, fosfor, hořčík, vitamíny A, C, D, K2 a další mikroživiny podporuje zdraví zubů a vyvážený ústní mikrobiom.
- Suplementace chybějících živin: Vitamín D a K2 je obtížné pokrýt ze stravy. Hořčík se navíc rychleji vyčerpává při stresu, fyzické zátěži, konzumaci kávy či alkoholu. Cílené doplňování může pomoci v prevenci zubního kazu.
- Orální hygiena: Pravidelné a důkladné odstraňování zubního plaku – čištění zubů dvakrát denně a péče o mezizubní prostory.
- Využití fluoridů: Fluoridy posilují odolnost skloviny vůči kyselinám a podporují remineralizaci. Je důležité fluoridované pasty nepolykat. U dětí do 6 let se nedoporučuje používání fluoridových past.
- Pravidelná profesionální péče: Pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygienistky umožňují včasnou diagnostiku, profesionální čištění a individuální doporučení.
Co si z článku odnést?
Zubní kaz
- Jeden z nejběžnějších chronických problémů u lidí všech věkových kategorií, od dětí po seniory.
- Péče o ústní zdraví je součástí celkového zdraví.
Jak vzniká zubní kaz
- Bakterie v zubním plaku metabolizují cukry na kyseliny → dochází k demineralizaci skloviny.
- Kritické pH pro zubní sklovinu: 5,5.
- Častá konzumace sladkých nápojů a cukru podporuje vznik kazu.
Další faktory ovlivňující vznik zubního kazu
- Sliny: neutralizují kyseliny, umožňují remineralizaci a mají antimikrobiální účinky.
- Genetika: až 65 % rozdílů v náchylnosti ke vzniku zubního kazu je dědičných.
- Systémová onemocnění a léky: diabetes, reflux, Sjögrenův syndrom a některé léky zvyšují riziko kazu.
Nutriční podpora pro zdravé zuby
- Vitamín D: podporuje metabolismus vápníku a fosforu a tvorbu skloviny.
- Vitamín K2: spolu s vitamínem D směřuje vápník do zubů a kostí.
- Vápník, fosfor, hořčík: nezbytné pro stavbu a remineralizaci skloviny i dentinu.
- Vitamíny A a C, zinek: důležité pro zdravé sliny, dásně a pojivové tkáně.
Pilíře prevence
- Strava: omezení volných cukrů, dostatek minerálů a vitamínů.
- Orální hygiena: čištění zubů dvakrát denně a péče o mezizubní prostory.
- Fluoridy: posilují sklovinu a podporují remineralizaci.
- Profesionální péče: pravidelné kontroly, čištění a poradenství.
Zdroje
Malin AJ, Wang Z, Khan D, McKune SL. The Potential Systemic Role of Diet in Dental Caries Development and Arrest: A Narrative Review. Nutrients. 2024;16(10):1463. https://doi.org/10.3390/nu16101463
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/sugars-and-dental-caries
Fu D, Shu X, Zhou G, Ji M, Liao G, Zou L. Connection between oral health and chronic diseases. MedComm (2020). 2025;6(1):e70052.
Shodhan Shetty A et al. Role of nutritional supplements on oral health in adults - A systematic review. F1000Res. 2023;12:492.
https://www.researchgate.net/publication/373880285_Effectivity_of_Calcium_Phosphate_and_Vitamin_D_in_Dental_Caries_Prevention
Kim YJ et al. Zn2+ stimulates salivary secretions… Sci Rep. 2019.
Tanaka M. Secretory function of the salivary gland… Acta Otolaryngol Suppl. 2002.
Shaffer JR et al. Genetic susceptibility to dental caries differs between the sexes. Caries Res. 2015.
