Nedostatek jódu - vážný zdravotní problém na vzestupu
Články
Jód je stopový prvek, který tělo potřebuje k tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu patří mezi nejrozšířenější nutriční deficity na světě. V roce 2004 bylo odhadováno, že z 2 miliard lidí na celém světě ohrožených deficitem jódu, se nachází zhruba 20 % v Evropě. Mírný nedostatek většinou nebolí a dlouho se neprojeví, přesto může ovlivnit činnost štítné žlázy, hladinu energie i vývoj mozku u dětí. V tomto článku se dozvíte, co je jód, jak poznat jeho nedostatek, kolik ho denně potřebujeme a z jakých potravin ho můžeme získat.
Co se v článku dozvíte
- Co je jód a proč ho tělo potřebuje
- Nedostatek jódu a jeho příznaky
- Rizikové skupiny: těhotné, kojící a děti
- Kolik jódu denně potřebujeme
- Potravinové zdroje jódu
- Jak doplnit jód
- Jód a selen: proč fungují společně
- Nadbytek jódu
- Látky blokující vstřebávání nebo využití jódu
- Další využití jódu
- Co si z článku odnést
Co je jód a proč ho tělo potřebuje
Jód představuje důležitý biogenní prvek, který je nezbytný pro správný vývoj organismu. Název prvku je odvozený z řeckého slova “iodes” = fialový, protože vytváří tmavě fialové destičkovité krystalky. Jód si tělo neumí vyrobit ani uložit do větší zásoby, musíme ho proto pravidelně přijímat ze stravy. Přibližně 70 % jódu v těle se nachází ve štítné žláze, která ho využívá k tvorbě hormonů tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3).
Tyto hormony řídí látkovou výměnu, tělesnou teplotu a podílejí se na vývoji nervové soustavy a mozku. Podle schválených zdravotních tvrzení EU jód:
- přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a normální činnosti štítné žlázy,
- přispívá k normální kognitivní funkci,
- přispívá k normální funkci nervové soustavy,
- přispívá k normálnímu energetickému metabolismu,
- přispívá k udržení normálního stavu pokožky.
Dostatečný přísun jódu je nejdůležitější v těhotenství a v prvních letech života, kdy probíhá vývoj mozku dítěte.
Nedostatek jódu a jeho příznaky
Nedostatek jodu představuje vážný celosvětový problém. Jednou z příčin jódového deficitu je nízká koncentrace tohoto prvku v půdě, která se mezi jednotlivými oblastmi výrazně liší. Jako plyn z moře se jód dostává na pevninu, kam následně dopadá. Přímořské oblasti mají tudíž v porovnání s vnitrozemím a horskými územími hladiny jódu vyšší.
Nedostatek jódu se rozvíjí pomalu a jeho příznaky bývají zpočátku nenápadné. Souvisejí hlavně se sníženou činností štítné žlázy (hypotyreozou). Mezi typické příznaky patří:
- únava a snížená hladina energie,
- zvětšení štítné žlázy (struma, tzv. vole),
- citlivost na chlad,
- zácpa,
- suchá kůže a vypadávání vlasů,
- nárůst hmotnosti,
- zhoršené soustředění a paměť,
- u žen nepravidelný menstruační cyklus.
Při dlouhodobém a výrazném nedostatku v těhotenství hrozí nevratné poškození vývoje mozku dítěte. Studie spojují nízký příjem jódu v dětství s nižším IQ, v průměru až o 13,5 bodu. [1][2]
Jak zjistit nedostatek jódu
Spolehlivý „domácí test na nedostatek jódu“ neexistuje. Rozšířený test, kdy se jód nanese na kůži a sleduje se, jak rychle zmizí, není průkazný. Hladinu jódu nejlépe posoudí lékař z moči nebo zhodnotí funkci štítné žlázy z krve.
Rizikové skupiny: těhotné, kojící a děti
Nejvíce ohroženou skupinou jsou těhotné a kojící ženy a malé děti do tří let. V těhotenství se potřeba jódu přibližně zdvojnásobuje, protože jód potřebuje matka i vyvíjející se dítě.
Právě v tomto období má dostatek jódu největší význam pro vývoj mozku a nervové soustavy dítěte. Jód proto patří mezi klíčové živiny, na které myslí kvalitní prenatální vitamíny. Těhotné a kojící ženy by proto měly dbát na dostatečný příjem jódu.
Kolik jódu denně potřebujeme
Doporučený denní příjem jódu se liší podle věku a životní situace:
- dospělí: přibližně 150 µg denně,
- těhotné a kojící ženy: přibližně 250 µg denně,
- děti: nižší hodnoty podle věku.
Horní tolerovaný limit příjmu pro dospělé stanovila EFSA na 600 µg denně. [6] Příjem jódu ze stravy a běžných doplňků se u většiny lidí pohybuje bezpečně pod touto hranicí.
Potravinové zdroje jódu
Nejbohatším přírodním zdrojem jódu jsou mořské potraviny. Obsah jódu v potravinách je ale velmi proměnlivý a závisí na obsahu jódu v půdě a mořské vodě.
Důležitým zdrojem jódu je také jodidovaná sůl, ale trend snižování příjmu soli může příjem jódu snižovat. Jodem se rovněž fortifikují krmiva skotu. Konzumace mléčných výrobků tak představuje další způsob, jak příjem jódu zvýšit.
Českým přírodním zdrojem jódu je minerální voda Vincentka z Luhačovic. Ve 100 ml obsahuje přibližně 659 µg jódu, což odpovídá několikanásobku doporučené denní dávky pro dospělého. [7] Jde o léčivou minerální vodu s vysokou mineralizací, proto se pije v malých množstvích a ne dlouhodobě.
| Potravina | Přibližný obsah jódu |
|---|---|
| Mořské řasy (kombu, nori) | velmi vysoký, až tisíce µg / 100 g |
| Minerální voda Vincentka | přibližně 659 µg / 100 ml [7] |
| Mořské ryby (treska) | přibližně 100 až 200 µg / 100 g |
| Mořské plody | desítky µg / 100 g |
| Jodidovaná sůl | přibližně 20 až 30 µg / g soli |
| Mléko a mléčné výrobky | přibližně 10 až 30 µg / 100 g |
| Vejce | přibližně 20 µg / 100 g |
Hodnoty v tabulce jsou orientační. U mořských řas může být obsah jódu mimořádně vysoký a kolísavý, proto je vhodné je konzumovat s mírou.
Jak doplnit jód
Základem je pestrá strava s mořskými rybami, jodidovanou solí a mléčnými výrobky. Tam, kde strava nestačí, lze sáhnout po doplňku stravy s jódem. V našem multivitaminu Daily F20 Complex pochází jod z bio mořských řas Ascophyllum nodosum, pěstovaných udržitelným způsobem.
Jód a selen: proč fungují společně
Pro správnou činnost štítné žlázy nestačí jen jód. Důležitý je také selen, který je součástí enzymů, které přeměňují hormon T4 na aktivnější T3. Selen navíc přispívá k normální činnosti štítné žlázy a k ochraně buněk před oxidativním stresem. Jód a selen tak ve štítné žláze působí ve vzájemné součinnosti, proto se často doplňují společně.
Nadbytek jódu
Jód škodí v nedostatku i v nadbytku. Dlouhodobě vysoký příjem může narušit činnost štítné žlázy. Mezi příznaky akutního nadbytku patří kovová chuť v ústech, zvracení, průjem a bolest hlavy. Opatrnost je na místě u lidí s onemocněním štítné žlázy a u alergie na jód. Alergie na jód se nejčastěji projevuje kožní reakcí po kontaktu s dezinfekcí obsahující jód. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil horní tolerovatelný příjem (UL) pro dospělé 600 mcg jódu na den.
Látky blokující vstřebávání nebo využití jódu
Vstřebávání nebo využití jódu mohou snižovat některé látky. Patří mezi ně:
- Strumigeny (goitrogeny) v syrové brukvovité zelenině (brokolice, květák, zelí). Jejich vliv je ale výrazný až při velmi vysoké konzumaci syrové zeleniny a tepelná úprava je z větší části inaktivuje. Brukvovitá zelenina, která má také spoustu zdravotních benefitů, naopak v jídelníčku velké části lidí spíše chybí.
- Perchloráty, látky znečišťující životní prostředí, které mohou blokovat vstup jódu do štítné žlázy. [4] Tyto látky se tedy řadí mezi tzv. endokrinní disruptory, které vstupují do potravního řetězce kontaminovanou půdou a vodou.
Další využití jódu
Kromě využití jódu při léčbě poruch štítné žlázy (za předpokladu, že je jód jejich příčinou), má jód i další účinky.
Dezinfekce a antiseptikum. Jód se jako kožní antiseptikum používá už od roku 1839, tedy více než 170 let. Dodnes se využívá k ošetření drobných poranění. [8]
Širokospektrální antimikrobiální působení. Jód působí proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím, houbám, prvokům i virům. Na rozdíl od řady antibiotik u něj nebyla popsána získaná rezistence, pravděpodobně proto, že zasahuje mikroorganismy na více místech současně. [8][9]
Ochrana štítné žlázy při radiační havárii. Podání jodidu draselného nasytí štítnou žlázu jódem a brání tak ukládání radioaktivního jódu. Tento princip se využívá při jaderných haváriích, například v souvislosti s výbuchem elektrárny v Černobylu. [10][11]
Výzkum v oblasti zdraví prsou. Jód je zkoumán také v souvislosti s cyklickou citlivostí prsou a fibrocystickými změnami prsní tkáně. Menší studie po podání jódu pozorovaly zmírnění cyklické bolesti prsou. [12][13]
Co si z článku odnést
-
Jód je stopový prvek, který si tělo neumí vyrobit. Přispívá k normální tvorbě hormonů a činnosti štítné žlázy, kognitivní funkci a energetickému metabolismu.
-
Mezi příznaky nedostatku jódu patří únava, citlivost na chlad, zácpa, suchá kůže, přibývání na váze a zvětšení štítné žlázy.
-
Nejohroženější skupinou jsou těhotné a kojící ženy a malé děti, protože jód je klíčový pro vývoj mozku dítěte.
-
Dospělí potřebují přibližně 150 µg jódu denně, těhotné a kojící ženy přibližně 250 µg. Horní limit pro dospělé je 600 µg denně.
-
Nejbohatším zdrojem jsou mořské ryby, mořské plody a řasy. Dalšími zdroji jsou jodidovaná sůl, minerální voda Vincentka a mléčné výrobky.
-
Pro štítnou žlázu je vedle jódu důležitý i selen, který se podílí na přeměně hormonu T4 na aktivnější T3.
Zdroje:
[1] Bleichrodt N, Born MP. A metaanalysis of research on iodine and its relationship to cognitive development. In: The Damaged Brain of Iodine Deficiency. 1994.
[2] Bougma K, Aboud FE, Harding KB, Marquis GS. Iodine and mental development of children 5 years old and under: a systematic review and meta-analysis. Nutrients. 2013;5(4):1384-1416. doi:10.3390/nu5041384
[3] Bailey RL, West KP Jr, Black RE. The epidemiology of global micronutrient deficiencies. Ann Nutr Metab. 2015;66(Suppl 2):22-33. doi:10.1159/000371618
[4] Leung AM, Pearce EN, Braverman LE. Perchlorate, iodine and the thyroid. Best Pract Res Clin Endocrinol Metab. 2010;24(1):133-141. doi:10.1016/j.beem.2009.08.009
[5] WHO. Iodine deficiency in Europe: a continuing public health problem. World Health Organization, 2007.
[6] EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies. Tolerable upper intake level of iodine. EFSA Journal.
[7] Státní zdravotní ústav. Jak zajistit dostatek jódu. (vzdělávací materiál SZÚ)
[8] Durani P, Leaper D. Povidone-iodine: use in hand disinfection, skin preparation and antiseptic irrigation. Int Wound J. 2008;5(3):376-387. doi:10.1111/j.1742-481X.2007.00405.x. PMID: 18593388
[9] Bigliardi PL, Alsagoff SAL, El-Kafrawi HY, et al. Povidone iodine in wound healing: a review of current concepts and practices. Int J Surg. 2017;44:260-268. doi:10.1016/j.ijsu.2017.06.073
[10] WHO. Use of potassium iodide for thyroid protection during nuclear or radiological emergencies. World Health Organization.
[11] U.S. Food and Drug Administration. Potassium Iodide as a Thyroid Blocking Agent in Radiation Emergencies. FDA, 2001.
[12] Kessler JH. The effect of supraphysiologic levels of iodine on patients with cyclic mastalgia. Breast J. 2004;10(4):328-336. PMID: 15239792
[13] Ghent WR, Eskin BA, Low DA, Hill LP. Iodine replacement in fibrocystic disease of the breast. Can J Surg. 1993;36(5):453-460. PMID: 8221402
