Nedostatek železa: jaké má příznaky a jak ho doplnit

Železo patří mezi esenciální stopové prvky. Jeho potřeba je sice poměrně nízká, přesto je pro naše zdraví zásadní. Je součástí hemoglobinu a podílí se na transportu kyslíku z plic do tkání. Železo je důležité také pro správnou funkci imunitního systému, tvorbu červených krvinek a řadu enzymatických reakcí. Lidské tělo si železo nedokáže samo vytvořit, a jsme proto závislí na jeho příjmu ze stravy. Zároveň však neplatí, že čím více železa přijímáme, tím lépe. Zdravotní problémy může způsobit jak nedostatek železa, tak jeho nadbytek.

Co se v tomto článku dozvíte?

1. Jakou úlohu plní železo v organismu?
2. Kde se železo v těle nachází?
3. Nedostatek železa a anémie
4. Jaké jsou příznaky nedostatku železa?
5. Jak souvisí nedostatek železa s nespavostí nebo kruhy pod očima?
6. Jak se projevuje nedostatek železa u dětí?
7. Testy na nedostatek železa
8. Jakou formu železa doplňovat?
9. Kdy je vhodné železo doplňovat a jaká jsou rizika suplementace?
10. Jak doplňovat železo přirozeně z potravin?
11. Co ovlivňuje vstřebávání železa?
12. Riziko suplementace železa v době infekčního onemocnění
13. Co si z článku odnést

Jakou úlohu plní železo v organismu?

Železo má v organismu řadu důležitých funkcí. Nejznámější je jeho role při tvorbě hemoglobinu, bílkoviny v červených krvinkách, která zajišťuje transport kyslíku z plic do celého těla.

Železo je důležité pro:

• normální tvorbu červených krvinek a hemoglobinu,
• transport kyslíku,
• správnou funkci imunitního systému,
• energetický metabolismus,
• normální kognitivní funkce,
• funkci některých enzymů,
• metabolismus a správnou funkci štítné žlázy.

Pokud je železa dlouhodobě nedostatek, organismus postupně vyčerpává své zásoby. Nedostatek železa může existovat i bez anémie, pokles hemoglobinu se totiž může objevit až v pozdější fázi deficitu.

Kde se železo v těle nachází?

V lidském těle se železo nachází:

• 60–70 % železa se nachází v červených krvinkách jako součást hemoglobinu,
• 20–30 % je uloženo především v játrech v zásobní formě ferritinu a hemosiderinu,
• 5–10 % se nachází v myoglobinu ve svalech,
• menší množství je součástí enzymů a dalších bílkovin,
• méně než 1 % železa je navázáno na transferin, který ho transportuje krevním řečištěm.

Právě ferritin představuje důležitý ukazatel zásob železa v organismu [2].

Nedostatek železa a anémie

Nedostatek železa patří mezi nejčastější nutriční deficity. Pokud deficit postupuje, může vést k anémii z nedostatku železa.

Při anémii má krev nižší schopnost přenášet kyslík. Červené krvinky mohou být menší a obsahovat méně hemoglobinu.

Nejdříve ale nemusí být přítomna anémie vůbec. Člověk může mít vyčerpané zásoby železa a přitom stále normální hladinu hemoglobinu. I samotný nedostatek železa může být spojen například s únavou nebo horší fyzickou výkonností.

Jaké jsou příznaky nedostatku železa?

Příznaky nedostatku železa mohou být zpočátku nenápadné a nejsou vždy specifické.

Mezi možné projevy patří:

• únava a nedostatek energie,
• slabost,
• bledost,
• zadýchávání při fyzické aktivitě,
• závratě nebo bolesti hlavy,
• horší koncentrace,
• snížená fyzická výkonnost,
• studené ruce a nohy,
• padání vlasů,
• lámavé nehty,
• poruchy spánku,
• syndrom neklidných nohou.

U výraznější anémie mohou být příznaky intenzivnější, například výrazná únava, dušnost nebo bušení srdce.

Je ale důležité si uvědomit, že samotné příznaky nedostatku železa nestačí k jeho potvrzení. Únava, padání vlasů nebo poruchy spánku mohou mít mnoho dalších příčin.

Jak souvisí nedostatek železa s nespavostí nebo kruhy pod očima?

Nedostatek železa může souviset i s některými poruchami spánku. Nejlépe popsaná je souvislost se syndromem neklidných nohou, při kterém se objevují nepříjemné pocity v nohách a potřeba s nimi pohybovat. To může výrazně ztěžovat usínání nebo narušovat spánek [4]. Nespavost sama o sobě však neukazuje na nedostatek železa.

Tmavé kruhy pod očima nejsou specifickým ani spolehlivým příznakem nedostatku železa. Jejich vzhled může ovlivňovat genetika, přirozená pigmentace kůže, únava a nedostatek spánku, alergie a změny podkožní tkáně.

Při výrazné anémii může být pokožka bledší a kruhy pod očima mohou být proto opticky výraznější. Samotné kruhy pod očima však nejsou důvodem k užívání železa.

Pokud se objevují společně s výraznou únavou, bledostí, zadýcháváním nebo dalšími příznaky, dává větší smysl ověřit stav železa krevním testem.

Jak se projevuje nedostatek železa u dětí?

Děti potřebují železo nejen pro tvorbu hemoglobinu, ale také pro růst, vývoj nervového systému a kognitivní funkce.

Nedostatek železa je proto u dětí důležité zachytit včas. WHO upozorňuje, že nedostatek železa u malých dětí může negativně ovlivnit vývoj mozku a pozdější učení a školní výkon [1].

Mezi možné příznaky patří:

• únava a menší energie,
• bledost,
• podrážděnost,
• horší soustředění,
• potíže s učením,
• zhoršený školní výkon,
• bolesti hlavy,
• závratě,
• dušnost při fyzické aktivitě,
• snížená chuť k jídlu,
• syndrom neklidných nohou,
• chuť konzumovat nejedlé látky, například led, papír nebo hlínu.

U dětí může být nedostatek železa přítomen i bez výrazných viditelných příznaků. Při podezření na deficit je proto vhodné stav železa ověřit laboratorně.

Testy na nedostatek železa

Nedostatek železa nelze spolehlivě určit pouze podle příznaků. Pro jeho potvrzení je potřeba krevní vyšetření. Základ tvoří krevní obraz a vyšetření zásob železa.

Jaké hodnoty se při nedostatku železa sledují?

Mezi důležité parametry patří:

• ferritin – ukazuje zásoby železa v organismu,
• hemoglobin (Hb) – pomáhá odhalit anémii,
• MCV – informuje o velikosti červených krvinek,
• transferin,
• saturace transferinu.

Ferritin patří mezi nejdůležitější ukazatele zásob železa. Nízká hodnota obvykle svědčí pro vyčerpané zásoby. Jeho interpretace je ale složitější při infekci nebo zánětu, protože ferritin se v těchto situacích může zvyšovat [3].

Proto není vhodné hodnotit železo pouze podle jedné laboratorní hodnoty bez kontextu. Pokud máte podezření na nedostatek železa, je vhodné nejprve provést krevní test a následně podle výsledků řešit případnou suplementaci.

Jakou formu železa doplňovat?

Železo se v doplňcích stravy používá v různých chemických formách. Jednotlivé formy se mohou lišit například obsahem elementárního železa, vstřebatelností a snášenlivostí.

Mezi běžné formy patří:

• síran železnatý,
• fumarát železnatý,
• glukonát železnatý,
• různé železité sloučeniny,
• železo bisglycinát,
• další organické a komplexní formy železa.

Při výběru doplňku je proto důležité sledovat nejen množství celé sloučeniny, ale především kolik elementárního železa obsahuje doporučená denní dávka.

Železo bisglycinát

Železo bisglycinát patří mezi chelátové formy železa. V této formě je železo navázáno na dvě molekuly glycinu.

Bisglycinát se používá v doplňcích stravy mimo jiné proto, že představuje formu, která bývá dobře snášena. Při výběru doplňku je však vždy důležitá konkrétní dávka, individuální potřeba a celkový stav železa v organismu.

U železa obecně platí, že suplementace není vhodná pouze na základě nespecifických příznaků. Ideální je nejprve ověřit stav železa laboratorně.

Železo

Kdy je vhodné železo doplňovat a jaká jsou rizika suplementace?

Ačkoli mohou být příznaky nedostatku železa poměrně časté, není vhodné začít železo užívat automaticky. Organismus si totiž hladinu železa reguluje především prostřednictvím jeho vstřebávání ve střevě. Důležitou roli zde hraje hormon hepcidin.

Nadbytek železa může být pro organismus problematický. Železo je reaktivní prvek a jeho nadměrné množství může přispívat k oxidačnímu stresu a poškození buněk. Dlouhodobě vysoký příjem železa nebo jeho předávkování může být proto rizikové.

Pozor především u dětí

Akutní předávkování železem může být u malých dětí velmi nebezpečné. Doplňky obsahující železo proto vždy uchovávejte mimo dosah dětí.

Jak doplňovat železo přirozeně z potravin?

V potravinách najdeme železo ve dvou formách, tzv. hemové železo a nehemové železo. Hemové železo se nachází v živočišných produktech, je lépe vstřebatelné a mezi jeho bohaté zdroje patří především orgánové a červené maso. Nehemová forma železa se hojně nachází v rostlinných zdrojích, ale najdeme ho také v živočišných produktech. Tato forma je hůře vstřebatelná a méně využitelná. Ukazuje se tak, že lidem přijímajícím ze stravy málo hemového železa (vegetariáni či vegani) hrozí větší riziko nedostatku železa a anémie [4].

Co ovlivňuje vstřebávání železa?

Absorpce železa je ovlivněna mnoha faktory. Vstřebávání železa se řídí poptávkou organismu. V případech vyšší potřeby železa (například v těhotenství) je vyšší i jeho absorbce. Naopak s věkem se jeho vstřebatelnost snižuje.

Co se týká nehemového, tedy rostlinného železa, pro správné vstřebávání je vyžadováno kyselé žaludeční prostředí s dostatkem kyseliny chlorovodíkové. Proto například lidé užívající léky snižující kyselost žaludku (antacida či inhibitory protonové pumpy) budou železo ze stravy hůře vstřebávat.

Zásadní roli v absorpci rostlinného železa hrají také dietní faktory. Fytáty, které se hojně nachází v obilovinách a luštěninách, tvoří se železem nerozpustné komplexy a znesnadňují jeho vstřebávání. Vhodnou přípravou luštěnin a obilovin (odmáčení, klíčení) lze ale množství těchto antinutričních látek snížit. Absorpci nehemového železa také snižují oxaláty, velké množství vlákniny, nebo například kofein či čaj. Vápník pak působí jako antagonista, což znamená, že se železem soutěží o vazební místo. Aby se možnému deficitu železa předešlo, nedoporučuje se konzumovat mléčné výrobky společně s potravinami bohatými na železo. A doplňky s železem je vhodné užívat s odstupem od jídla a nezapíjet je kávou, čajem či mlékem.

Vstřebávání rostlinného železa naopak podporuje vitamín C, proto je vhodné jíst maso se zeleninou, pokapat luštěninové pokrmy citronem nebo jen přidat zelené natě. Také kombinace hemového a nehemového železa zvyšuje absorpci.

Riziko suplementace železa v době infekčního onemocnění

Suplementace železa není vhodná v době akutního zánětu či při infekčním onemocnění. Růst a množení mnoha bakterií totiž závisí právě na příjmu železa a je prokázaná souvislost mezi dostupností železa a schopností patogenů způsobit onemocnění. Stavy spojené s nadbytkem železa tak mohou riziko infekce zvyšovat [5] [6].

Co si z článku odnést?

Zdroje:

[1] Chatterjee, S., Chakrabarti, P., & Sinhamahapatra, P. (2021). Relationship between iron metabolism and thyroid hormone profile in hypothyroidism. International Journal of Research in Medical Sciences, 9(3), 790–793. https://www.msjonline.org/index.php/ijrms/article/view/9269

[2] Peyrin-Biroulet L, Williet N, Cacoub P. Guidelines on the diagnosis and treatment of iron deficiency across indications: a systematic review. Am J Clin Nutr. 2015 Dec;102(6):1585-94. doi: 10.3945/ajcn.114.103366. Epub 2015 Nov 11. PMID: 26561626. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0002916523272330?via%3Dihub

[3] Yuen HW, Becker W. Iron Toxicity. [Updated 2023 Jun 26]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459224/

[4] Pawlak R, Berger J, Hines I. Iron Status of Vegetarian Adults: A Review of Literature. Am J Lifestyle Med. 2016 Dec 16;12(6):486-498. doi: 10.1177/1559827616682933. PMID: 30783404; PMCID: PMC6367879. https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1559827616682933

[5] Sanda I. Patruta, Walter H. Hörl, Iron and infection, Kidney International, Volume 55, Supplement 69, 1999, Pages S125-S130, ISSN 0085-2538, https://doi.org/10.1046/j.1523-1755.1999.055Suppl.69125.x.

[6] Pieracci FM, Barie PS. Iron and the risk of infection. Surg Infect (Larchmt). 2005;6 Suppl 1:S41-6. doi: 10.1089/sur.2005.6.s1-41. PMID: 19284357. https://journals.sagepub.com/doi/10.1089/sur.2005.6.s1-41?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%20%200pubmed