Nedostatek železa jako jeden z nejběžnějších nutričních deficitů

Železo patří v organismu mezi esenciální stopové prvky, tzn. že jeho potřeba je poměrně nízká, ale přesto zásadní k udržení našeho zdraví. Železo plní v organismu řadu důležitých funkcí, je například součástí červeného krevního barviva hemoglobinu a podílí se na transportu kyslíku. Nedostatek železa se tak může projevit únavou, ale též vážnějšími zdravotními komplikacemi. Lidské tělo si nedokáže železo samo syntetizovat a jsme tudíž závislí na jeho příjmu ze stravy.  Je však třeba mít na paměti, že nejen nedostatek železa, ale naopak i jeho nadměrný příjem může způsobit zdravotní problémy.

Co se v tomto článku dozvíte?:

1. Jaké úlohy plní železo v organismu a kde se v těle nachází?
2. Anémie a projevy nedostatku železa
3. Suplementace železa a její rizika
4. Doplňování železa přirozeně z potravy
5. Co ovlivňuje vstřebávání železa?
6. Riziko suplementace železa v době infekčního onemocnění

Jaké úlohy plní železo v organismu a kde se v těle nachází?

Železo je pro naše zdraví klíčové! Udržuje normální funkci imunitního systému, neboť je potřebné k proliferaci a zrání imunitních buněk. Je také důležité pro normální tvorbu červených krvinek a hemoglobinu, který v těle transportuje kyslík z plic do všech částí těla. Potřebujeme ho i pro správné fungování štítné žlázy -  je nutné jak pro syntézu, tak pro metabolismus hormonů štítné žlázy. [1] V neposlední řadě je třeba zmínit, že železo se v lidském organismu účastní jako kofaktor mnoha enzymatických reakcí.

Níže uvádíme zjednodušený přehled rozložení železa v lidském těle:

• Zhruba 60-70 % železa se nachází v cirkulujících červených krvinkách jako součást krevního barviva hemoglobinu. 
• Přibližně 20-30 % železa najdeme uložené v játrech v zásobní formě ferritinu a hemosiderinu. Z těchto zásob pak může být železo v případě potřeby uvolněno do krevního oběhu. Právě ferritin představuje vhodný ukazatel stavu železa v organismu. 
• 5 -10 % železa v těle se vyskytuje v myoglobinu - proteinu, který poskytuje kyslík svalům. 
• Přibližně 1-5 % železa najdeme jako součást různých enzymů a kofaktorů.
• Pouze méně než 1% železa se nachází v transferinu - proteinu, který transportuje železo krevním řečištěm.

Anémie a projevy nedostatku železa

Nedostatek železa patří k celosvětově rozšířeným nutričním deficitům a je nejčastější příčinou chudokrevnosti. Odhaduje se, že kvůli nedostatku železa trpí anémií zhruba 2 miliardy lidí na celém světě, tedy čtvrtina světové populace. [2] 

Anémie z nedostatku železa je typická malými krvinkami. Krvinek může být dost, ale jsou malé, mají málo hemoglobinu a krev tak přenáší méně kyslíku. To vede k typickým příznakům, jako je únava, bledost, zadýchávání či studené končetiny. Mezi další projevy deficitu železa patří také lámavé nehty, padání vlasů, snížená koncentrace, nespavost či poruchy imunity. 

Při anémii z nedostatku železa je třeba zjistit příčinu. Důvodem může být nízký příjem železa ze stravy, krevní ztráty (například u silného menstruačního krvácení u žen či u gastrointestinálního krvácení), ale též například střevní onemocnění, kdy pacient nedokáže přijaté železo vstřebat. Důvodů k anémii však může být více a ne vždy je příčinou nedostatek železa. Anémii může způsobit i nedostatek vitamínu B12, případně folátu. Tento typ anémie je typický menším množstvím velkých krvinek a hovoříme pak o tzv. megaloblastické anémii.

Mezi rizikové skupiny lidí ohrožených deficitem železa a anémií patří menstruující ženy, těhotné ženy, malé děti, vegetariáni, častí dárci krve, nebo například lidé se zánětlivým střevním onemocněním či ti, kteří prodělali resekci žaludku. 

Suplementace železa a její rizika

Ačkoliv se podle příznaků může zdát, že nedostatkem železa trpí mnoho lidí, unáhlená suplementace může být nebezpečná. Doplňovat železo je vhodné pouze v případě, kdy je prokázán jeho nedostatek. Náš organismus totiž není vybaven žádným mechanismem, jak nadbytečné železo vyloučit. 

Vyrovnaná hladina železa je v těle kontrolována především regulací jeho vstřebávání v tenkém střevě, kterou ovlivňuje mnoho mechanismů, přičemž zásadní úlohu sehrává hormon hepcidin. Produkci a funkci tohoto klíčového hormonu však ovlivňují i některé genetické mutace, které mohou v konečném důsledků vést k nadměrnému vstřebávání železa v organismu (tzv. hemochromatóza). Z tohoto důvodu není rozumné přidávat železo do každého multivitamínu, jelikož bez znalosti nutričního profilu a individuálních genetických polymorfismů by takový multivitamín díky přidanému železu mohl být pro některé lidi nebezpečný. 

Přebytek železa v organismu představuje pro tělo zátěž - zvyšuje oxidační stres, může poškozovat molekuly DNA, vést k předčasnému stárnutí a k rozvoji dalších onemocnění. [3] Toxický nadbytek železa může nastat při dlouhodobém užíváním vysokých dávek nebo v případě, že se doplňky s železem předávkujeme. Mezi příznaky otravy patří například bolest břicha, nevolnost, zvracení nebo průjem. Akutní otravou železem jsou nejvíce ohroženy malé děti, které si mohou tablety s železem splést s bonbony. 

Nevíme-li, zda nám železo skutečně chybí, není právě z výše uvedených důvodů vhodné užívat multivitamíny s obsahem železa. V našem multivitaminovém doplňku Daily F20 Complex, který je určen pro dlouhodobé užívání prakticky všem, proto není železo záměrně obsaženo. Bude-li se však jednat o specializované multivitamíny například pro těhotné a kojící ženy či pro sportovce, kteří mohou mít na příjem železa zvýšené nároky, má zastoupení železa v receptuře naopak svůj význam.

Doplňování železa přirozeně z potravy

V potravinách najdeme železo ve dvou formách, tzv. hemové železo a nehemové železo. Hemové železo se nachází v živočišných produktech, je lépe vstřebatelné a mezi jeho bohaté zdroje patří především orgánové a červené maso. Nehemová forma železa se hojně nachází v rostlinných zdrojích, ale najdeme ho také v živočišných produktech. Tato forma je hůře vstřebatelná a méně využitelná. Ukazuje se tak, že lidem přijímajícím ze stravy málo hemového železa (vegetariáni či vegani) hrozí větší riziko nedostatku železa a anémie. [4]

Co ovlivňuje vstřebávání železa?

Absorpce železa je ovlivněna mnoha faktory. Vstřebávání železa se řídí poptávkou organismu. V případech vyšší potřeby železa (například v období těhotenství) je vyšší i jeho absorpce. Naopak s věkem se jeho vstřebatelnost snižuje. 

Co se týká nehemového, tedy rostlinného železa, pro správné vstřebávání je vyžadováno kyselé žaludeční prostředí s dostatkem kyseliny chlorovodíkové. Proto například lidé užívající léky snižující kyselost žaludku (antacida či inhibitory protonové pumpy) budou železo ze stravy hůře vstřebávat. 

Zásadní roli v absorpci rostlinného železa hrají také dietní faktory. Fytáty, které se hojně nachází v obilovinách a luštěninách, tvoří se železem nerozpustné komplexy a znesnadňují jeho vstřebávání. Vhodnou přípravou luštěnin a obilovin (odmáčení, klíčení) lze ale množství těchto antinutričních látek snížit. Absorpci nehemového železa také snižují oxaláty, velké množství vlákniny, nebo například kofein či čaj. Vápník pak působí jako antagonista, což znamená, že se železem soutěží o vazební místo. Aby se možnému deficitu železa předešlo, nedoporučuje se konzumovat mléčné výrobky společně s potravinami bohatými na železo. A doplňky s železem je vhodné užívat s odstupem od jídla a nezapíjet je kávou, čajem či mlékem.

Vstřebávání rostlinného železa naopak podporuje vitamín C, proto je vhodné jíst maso se zeleninou, pokapat luštěninové pokrmy citronem nebo jen přidat zelené natě. Také kombinace hemového a nehemového železa zvyšuje absorpci. 

Riziko suplementace železa v době infekčního onemocnění

Na závěr je třeba zmínit, že suplementace železa není vhodná v době akutního zánětu či při infekčním onemocnění. Růst a množení mnoha bakterií totiž závisí právě na příjmu železa a je prokázaná souvislost mezi dostupností železa a schopností patogenů způsobit onemocnění. Stavy spojené s nadbytkem železa tak mohou riziko infekce zvyšovat. [5] [6]

Zdroje:

[1] Chatterjee, S., Chakrabarti, P., & Sinhamahapatra, P. (2021). Relationship between iron metabolism and thyroid hormone profile in hypothyroidism. International Journal of Research in Medical Sciences, 9(3), 790–793. 

[2] Peyrin-Biroulet L, Williet N, Cacoub P. Guidelines on the diagnosis and treatment of iron deficiency across indications: a systematic review. Am J Clin Nutr. 2015 Dec;102(6):1585-94. doi: 10.3945/ajcn.114.103366. Epub 2015 Nov 11. PMID: 26561626.

[3] Yuen HW, Becker W. Iron Toxicity. [Updated 2023 Jun 26]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459224/

[4] Pawlak R, Berger J, Hines I. Iron Status of Vegetarian Adults: A Review of Literature. Am J Lifestyle Med. 2016 Dec 16;12(6):486-498. doi: 10.1177/1559827616682933. PMID: 30783404; PMCID: PMC6367879.

[5] Sanda I. Patruta, Walter H. Hörl, Iron and infection, Kidney International, Volume 55, Supplement 69, 1999, Pages S125-S130, ISSN 0085-2538, https://doi.org/10.1046/j.1523-1755.1999.055Suppl.69125.x.

[6] Pieracci FM, Barie PS. Iron and the risk of infection. Surg Infect (Larchmt). 2005;6 Suppl 1:S41-6. doi: 10.1089/sur.2005.6.s1-41. PMID: 19284357.