Příjem selenu je, stejně jako u jódu, závislý na jeho obsahu v půdě, přičemž množství tohoto prvku v půdě se geograficky významně liší. Existují jak tzv. selen deficitní oblasti, tak i naopak oblasti s vysokou hladinou selenu v půdě. Česká republika, respektive obecně Evropa, patří právě mezi oblasti s nízkou půdní koncentrací selenu. To se následně odráží i v nízkém dietním příjmu tohoto esenciálního prvku. Pro upřesnění je vhodné doplnit, že nejde jen o zastoupení selenu v půdách, ale také o jeho využitelnost a dostupnost, kterou ovlivňuje kromě mateční horniny obsah organické půdy, pH, srážky a pochopitelně schopnost rostlin selen absorbovat.
Co se v tomto článku dozvíte?:
- Selen
- Selen a štítná žláza
- Biologické funkce selenu
- Nedostatek selenu a jeho projevy
- Potravinové zdroje selenu
- Možná toxicita
- Jak nedostatek selenu v našich podmínkách řešit
Selen
Ačkoliv je selen pro lidský organismus potřebný jen v malém množství, představuje tento prvek esenciální látku, která hraje důležitou roli pro udržení zdravých fyziologických funkcí v těle. Selen podporuje například správné fungování štítné žlázy, plodnost či zdravý imunitní a kardiovaskulární systém. Selen se nachází ve vysokém množství v játrech, srdci, ledvinách, slinivce, varlatech či nehtech. Orgánem s nejvyšší koncentrací selenu v těle je však štítná žláza.
Selen a štítná žláza
Selen pomáhá chránit štítnou žlázu před oxidačním poškozením a hraje zásadní roli při produkci hormonů štítné žlázy. Tento prvek je totiž součástí enzymu jodthyronin dejodázy, která katalyzuje konverzi neaktivního tyroxinu (T4) na aktivní trijodtyronin (T3).
Nedostatek selenu je dle vícerých studií spojován se zvýšeným rizikem autoimunitních poruch štítné žlázy, zejména s Hashimotovou tyreoiditidou ( = autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá štítnou žlázu). Literatura rovněž naznačuje, že suplementace selenem u pacientů s autoimunitní poruchou štítné žlázy snižuje tvorbu protilátek proti tyreoperoxidáze (tzv. anti-TPO).
Biologické funkce selenu
Selen je součástí glutathion peroxidasy - významného endogenního antioxidantu, který pomáhá chránit membránové lipidy před oxidativním poškozením volných radikálů. Oxidativní stres je spojován s celou řadou nemocí, jako například srdeční onemocnění, či ateroskleróza, před kterými nás tedy může glutathion peroxidasa chránit. Aktivita glutathion peroxidasy se rovněž používá jako marker pro hodnocení množství selenu v těle.
Selen také posiluje funkci imunitního systému. Potřebná hladina tohoto prvku zvyšuje tvorbu i účinnost bílých krvinek a chrání je před volnými radikály. Selen je rovněž významným prvkem pro udržení zdravého reprodukčního systému. U mužů tvoří součást bičíku spermií a je potřebný pro správný metabolismus testosteronu.
Dále selen působí jako antagonista kadmia, arsenu, rtuti a olova. Tím, že se na tyto prvky váže a blokuje jejich absorpci, pomáhá v ochraně před jejich toxickým vlivem.
Nedostatek selenu a jeho projevy
Jak již bylo zmíněno výše, nedostatek selenu je spojován s poruchami štítné žlázy jako je hypotyreóza či Hashimotova tyreoiditida. V Číne, která patří mezi oblasti s velmi nízkou koncentrací selenu v půdě, se vážný deficit tohoto prvku spojuje s Keshanovou a Kashin-Beckovou nemocí. Oba tyto stavy se však vyskytují také ve spojitosti s nedostatkem jódu nebo s přítomností určitých toxinů z prostředí. V případě Keshanovy choroby byla zjištěna i přítomnost virové infekce.
Potravinové zdroje selenu
Selen dostupný ze stravy je vázaný na bílkoviny. Z toho důvodu představují potraviny s vysokým obsahem bílkovin, jako je maso (především vnitřnosti) a další živočišné produkty, relativně dobrý zdroj. Z rostlinných zdrojů jsou pro svůj obsah selenu významné para ořechy, které mohou obsahovat až 100 mcg /100g. Tím, že je obsah selenu v potravinách závislý na obsahu selenu v půdě, je vhodné zařadit do jídelníčku více zdrojů. Existují studie, které potvrzují, že koncentrace selenu v para ořeších se významně liší podle místa, odkud ořechy pochází.
Možná toxicita
U selenu je však poměrně tenká hranice mezi optimálním příjmem a toxickou hladinou. Pokud například sníme větší množství výše jmenovaných para ořechů, může dojít až k otravě. Ta se může objevit již u dávek odpovídajících 600 - 700 mcg selenu denně. Příznaky předávkování selenem zahrnují česnekový dech, zvracení, lámavé nehty, vypadávání vlasů, únavu či podrážděnost.
Jak nedostatek selenu v našich podmínkách řešit
U lidí s běžnými stravovacími návyky, kteří mají ve svém jídelníčku konvenčně produkované potraviny, se bohužel setkáváme s moderní formou podvýživy a nedostatkem klíčových prvků jako je například právě selen.
Pokud nejste zrovna odborník na výživu a nedokážete si z jídelníčku sami vyhodnotit, které podstatné nutrienty vám ve stravě chybí, je chytré doplňovat nejčastěji deficitní látky vhodnou suplementací. Proto byl vytvořen Multivitamín Daily F20 Complex, jehož každodenní užívání vám pomůže vylepšit nutriční status a zaručí příjem důležitých živin. Samozřejmě je vhodnější personalizovaná suplementace zaměřující se jen na prokazatelně chybějící látky. Nechcete-li však řešit výživu a suplementaci individuálně s kvalifikovaným odborníkem, vsaďte na náš Multivitamín Daily F20 Complex.
Zdroje:
Stoffaneller R, Morse NL. A review of dietary selenium intake and selenium status in Europe and the Middle East. Nutrients. 2015 Feb 27;7(3):1494-537. doi: 10.3390/nu7031494. PMID: 25734564; PMCID: PMC4377864.
Ventura M, Melo M, Carrilho F. Selenium and Thyroid Disease: From Pathophysiology to Treatment. Int J Endocrinol. 2017;2017:1297658. doi: 10.1155/2017/1297658. Epub 2017 Jan 31. PMID: 28255299; PMCID: PMC5307254.
Qian Wu, Margaret P. Rayman, Hongjun Lv, Lutz Schomburg, Bo Cui, Chuqi Gao, Pu Chen, Guihua Zhuang, Zhenan Zhang, Xiaogang Peng, Hua Li, Yang Zhao, Xiaohong He, Gaoyuan Zeng, Fei Qin, Peng Hou, Bingyin Shi, Low Population Selenium Status Is Associated With Increased Prevalence of Thyroid Disease, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 100, Issue 11, 1 November 2015, Pages 4037–4047
Fan Y, Xu S, Zhang H, Cao W, Wang K, Chen G, Di H, Cao M, Liu C. Selenium supplementation for autoimmune thyroiditis: a systematic review and meta-analysis. Int J Endocrinol. 2014;2014:904573. doi: 10.1155/2014/904573. Epub 2014 Dec 11. PMID: 25574167; PMCID: PMC4276677.
E.C. Silva Junior, L.H.O. Wadt, K.E. Silva, R.M.B. Lima, K.D. Batista, M.C. Guedes, G.S. Carvalho, T.S. Carvalho, A.R. Reis, G. Lopes, L.R.G. Guilherme, Natural variation of selenium in Brazil nuts and soils from the Amazon region, Chemosphere, Volume 188, 2017