Další epizodu věnujeme zodpovězení otázek, které nám nejčastěji kladete. Rádi bychom vám tak usnadnili rozhodování při výběru doplňků stravy a pomohli vám orientovat se v portfoliu produktů Trime.
V podcastu se věnujeme těmto otázkám:
- Pro koho, proč a v jakých dávkách je vhodná suplementace vitamínu D3 během celého roku?
- Při jakých hodnotách můžeme mluvit o deficitu vitamínu D3 a v jakém rozmezí bychom se naopak měli pohybovat pro zabezpečení všech potřeb našeho organismu?
- Kdo potřebuje suplementovat vitamín K2, jaký má pro naše tělo význam a proč je při výběru doplňku s vitamínem K2 důležité rozlišovat, zda jde o syntetickou nebo přírodní formu?
Na otázky odpovídá Jakub Přibyl, produktový vývojář Trime, nutriční specialista.
Podcast naleznete také na našem Youtube kanálu
Zde je upravený přepis rozhovoru. Text byl citlivě zbaven nespisovných koncovek, parazitních slov (jako „vlastně“, „prostě“, „takže“ tam, kde nadužívala), přeřeknutí a gramatických chyb, aby působil profesionálně a spisovně, přičemž samotný obsah, struktura i autentický tok myšlenek zůstaly zcela zachovány.
00:00:05 Michal Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu. Dnes mám naproti sobě pouze Jakuba Přibyla, hlavního produktového specialistu. Dnes se chceme zaměřit na nejčastější otázky od našich zákazníků, které se velmi často opakují. Proto jsme zvolili díl zaměřený jen na zodpovězení těchto otázek a finální rozseknutí těchto témat z našeho pohledu. Jakube, já tě tady vítám. Ahoj.
00:00:29 Kuba Dobrý den, ahoj.
00:00:31 Michal První otázka, kterou máme od našich zákazníků, se týká vitaminu D3, respektive první čtyři otázky se týkají tohoto tématu. Je to pořád dokola. Vím, že se tě na to ptají často, ale pojďme to vyřešit jednou provždy. Častá otázka, kterou dostáváme: musím vitamin D3 suplementovat, nemohu ho získat ze stravy nebo jinak? Kdo tedy potřebuje vitamin D3?
00:00:56 Kuba Stručná a skandální odpověď zní, že asi skutečně všichni, bez výjimek od kojenců přes batolata, dospívající, dospělé až po seniory. V dnešních podmínkách je v podstatě bez šance...
00:01:14 Michal Myslíš ze stravy.
00:01:15 Kuba ...zajistit si vitamin D ze stravy, potažmo z endogenní produkce. Takže suplementace je nutná. Budeme se v podstatě bavit jenom o tom, kdy suplementovat, kolik, v jakých dávkách a jakou formu.
00:01:24 Michal Takže v zásadě ve tvé praxi neexistuje zákazník nebo klient, který by suplementaci neměl doporučenou.
00:01:33 Kuba Přesně tak.
00:01:34 Michal To navazuje na další otázku: jak tedy přistupovat ke správnému dávkování? Což je asi ta alfa a omega. Určitě na to neexistuje jednoduchá odpověď.
00:01:47 Kuba Když klient přijde se zjištěnou hladinou vitaminu D, tak se dá dávkování doporučit naprosto konkrétně. Takhle do éteru můžeme říct, že denní doporučená dávka, kterou se běžný zákazník dozví na etiketě – což je 400 mezinárodních jednotek (IU) na den –, vychází z předpokladu nějakého úplně super genetického mutanta, který žije v ráji, má dokonalou stravu a sluneční lázně celoročně. A tohle je taková ta denní spotřeba. To znamená, pokud mám optimální hladinu, skutečně nepotřebuji ze stravy přijímat nic víc. Pokud je člověk vystaven slunci a dochází k fotochemické konverzi, opět to nepotřebuje hledat v jídle ani v suplementech. Realita je však taková, že se budeme bavit o pěti- až desetinásobném dávkování, abychom se dostali na optimální hodnoty.
00:02:47 Michal Tam to možná vysvětlím dále, protože legislativa nám, respektive jakémukoliv výrobci, neumožňuje vyrábět více než 1000 jednotek vitaminu D3, pokud je doporučené dávkování denní. Pro děti je to oněch 400 jednotek. No a teď přichází ta častá otázka: jak s tím nakládat v létě, nebo řekněme od května do konce září v našich zeměpisných šířkách?
00:03:12 Kuba Možná bych začal od toho, že pokud vím, jakou mám reálnou saturaci organismu vitaminem D, nebo v podstatě prekurzorem vitaminu D... Jakmile je někdo pod hranicí 30 nanomolů na litr 25-hydroxyergokalciferolu, což vidíte v biochemii, tam se bavíme o bolusovém dávkování, které odpovídá desetinásobku denní doporučené dávky. Začíná se na nějakých čtyřech tisících jednotkách. Někteří specialisté doporučují pět, šest, deset tisíc jednotek. Lékař vám potom klidně doporučí sto tisíc nebo tři sta tisíc jednotek. Ale to už spadá do klinické výživy, to zde nemůžeme doporučovat.
00:03:55 Michal Aby se ten člověk krátkodobě vrátil do normy.
00:03:57 Kuba Přesně tak, aby se dostal na optimální hodnoty. A pokud to neví, tak jakékoliv doporučování nad denní doporučenou dávku je vždy diskutabilní. Pohybujeme se trochu na tenkém ledě, co nám umožňuje legislativa. Je to taková byrokracie, že kvůli pár procentům hypotetických případů chráníme doplňky stravy formulacemi, které jsou poměrně omezené. My oba víme, že pro dospělé lidi bychom rádi doporučovali užívání kolem dvou tisíc jednotek vitaminu D na den. A když někdo v dávkování zapomíná, je v tom trochu darebák a není tak systematický, dá se hlídat týdenní saturace nebo týdenní potřeba vitaminu D. Pak je fajn rozlišovat i věkové kategorie. U kojenců a dětí do jednoho roku je to skutečně nějakých 400 až 600 jednotek na den a opravdu bych to nevynechával. Kladu na srdce všem maminkám nebo nastávajícím maminkám, aby toto respektovaly. Je to velmi důležitý vitamin. U batolat od jednoho roku do dvou nebo tří let se dávka zvyšuje na nějakých tisíc jednotek denně. Maličko možná i více, ale obecně na tisíc jednotek denně. Pro děti od tří do deseti let se doporučuje dávkování zvednout na nějakých 1500 jednotek vitaminu D na den. U dospělých se bavíme o životním stylu. Pokud mají nulový příjem ze stravy a celoročně nemají požadovaný osvit neboli fotochemickou konverzi ze slunce – a ještě navíc je k tomu potřeba určitá vlnová délka...
00:05:57 Michal Která, jen pro připomenutí, je přibližně od kdy do kdy?
00:05:59 Kuba Já si pamatuji spíše čísla, jsem na čísla, takže je to 280 až 320 nanometrů. V zásadě se vedou diskuse, kdy to začíná. Je na to spousta aplikací, které to hlídají podle polohy a denního počasí. V zásadě můžeme říct, že s prvním jarním sluncem již konverze nějak probíhá, ale je to zanedbatelné, jsou to opravdu směšná procenta. Takže i když tam strávíš hodinu polonahý, nasyntetizuje se toho málo. Účinná syntéza začíná zhruba od poloviny dubna a končí v prvních týdnech v září.
00:06:38 Michal Ještě je důležité říci, co ukazují studie – že jsou tam rozdíly. Polovina dubna, a teď je otázka, zda je to ve 12 hodin v poledne, nebo v 5 hodin v podvečer.
00:06:47 Kuba Proto jsem podotkl, že je to složitější. Aplikace hlídají pozici slunce, protože opravdu jde o UVB složku, která je přítomna jen za určitých okolností. Je to dané denní dobou a klimatickými podmínkami.
00:07:08 Michal Určitě bude velký rozdíl mezi pracující populací, která vylézá z kanceláře někdy kolem páté hodiny, a člověkem, který si řídí čas sám nebo pracuje venku.
00:07:21 Kuba Jednou jsem na to vedl diskusi a hádku s jednou odpůrkyní suplementace. Obhajovala to tím, že zimu přežije, protože se nasaturovala ze slunce. Teoreticky to takto vždy muselo fungovat, ale byl tam ještě faktor toho, že lidé měli zdroje vitaminu D v potravním řetězci – například v podobě rybího oleje, vajec, tučnějších mléčných výrobků a ryb obecně, kde konzumovali živočichy celé. Navíc tam nebyla tepelná úprava. Tento vitamin je rozpustný v tucích; když si osmahneš rybu na pánvi, o část vitaminu D přijdeš. To není argument, který by spadal do dnešní doby a do běžných návyků. Druhá věc je, že spousta lidí pod tlakem doporučení dermatologů a ze strachu z onkologických onemocnění kůže používá krémy s ochranným faktorem. Často se sprchujeme. Biologický poločas rozpadu nebo konverze vitaminu D ze 7-dehydrocholesterolu v kůži po osvitu trvá, tuším, nějaké dvě a půl hodiny. Takže se vystavíš slunci, opaluješ se bez krému, vše dodržíš – správnou denní dobu, správné roční období, máš dostatek cholesterolu, fungují ti játra i ledviny, takže může dojít ke konverzi tak, jak má. Ale pak se jdeš osprchovat. Smyješ si vitamin, který ještě není zkonvertovaný, omyješ se mýdlem a jsi zase tam, kde jsi byl.
00:09:06 Michal Takže zjednodušeně řečeno: syntéza ze slunce bude fungovat přibližně od května.
00:09:11 Kuba Za přirozených podmínek.
00:09:13 Michal Přesně tak, za přirozených podmínek, ne v sedm večer u grilování. Takže pro dospělé, typicky pracující lidi, kteří nesportují venku, doporučuješ „déčko“ celoročně?
00:09:24 Kuba Doporučuji. Shodli jsme se, že bys musel být vyloženě lovcem slunce nebo mít celoroční sluneční lázně. Pak to experimentálně bez problémů dokážeš.
00:09:36 Michal Takže kdo není na slunci neustále, tomu můžeme suplementaci doporučit celoročně. Na to mám navazující dotaz: nezastaví se vlastní syntéza vitaminu D ze slunce, když ho budu suplementovat nad nějaký rámec?
00:09:53 Kuba To je dobrý dotaz. Sám si ten mechanismus nedokážu úplně představit, ale je to tak, že ze slunce se nepředávkuješ. Organismus si syntézu reguluje a tam to nehrozí, takže ji v určitý moment zastaví. Dokáže sice řádově za desítky minut nasyntetizovat tisíce jednotek vitaminu D, ale nedojde k hypervitaminóze, že by ses předávkoval. Pokud jde o moment, kdy dávkuješ vitamin D3 ze stravy a do toho se ještě sluníš, a dotaz zní, co tělo preferuje, nedokážu odpovědět. Musí zřejmě dekarboxylovat vitamin D přijímaný ze stravy a teprve potom řeší syntézu z kůže. Když ještě potřebuje, doplní, když ne, zastaví to.
00:10:45 Michal Super, myslím si, že ohledně vitaminu D máme v zásadě všechno. Samozřejmě, kdo chce přesnou odpověď pro svůj organismus, toho nemine biochemie a musí si to nechat změřit. Bez toho se může řídit obecnými radami.
00:10:57 Kuba Řekl bych ještě jedno doporučení pro naše diváky: pokud jste suplementaci vitaminu D nevěnovali pozornost a zjistili jste to třeba i díky covidové době, kdy se tato problematika začala řešit a mluvit o ní, opravdu investujte pár stovek, nechte si to zjistit z krve a podle toho pak dokážete velmi dobře zareagovat.
00:11:23 Michal Ještě se zeptám: patologické hodnoty jsou pod 30, a jaké jsou ty optimální?
00:11:30 Kuba Kritický nedostatek je pod 30 nanomolů na litr. Pak je tam nedostatek zhruba do 50 nanomolů, což je pořád špatně, ale už jste v doporučovaném referenčním rozmezí. Mírný nedostatek je 50 až 75 nanomolů na litr. To je stále něco, co by se mělo řešit, není to optimální. Cokoliv nad 75 už se dá považovat za správnou fyziologickou potřebu, se kterou tělo počítá. Někteří autoři však uvádějí, že abys mohl využít veškeré benefity vitaminu D, máš se pohybovat nad první třetinou doporučeného referenčního rozmezí v biochemickém screeningu, což je nad 125 nanomolů na litr. Tam se nedostane 90 % klientů. Celoročně tam 90 % klientů není. Obecně se o hypovitaminóze nebo o nedostatku vitaminu D mluví zhruba u 70 až 80 % naší populace.
00:12:34 Michal Tam to bylo krásně vidět, ukazovali z Ameriky, jak se léčili prémioví pacienti. O Trumpovi se psalo, že dostával snad 100 000 jednotek denně, aby ho během krátké doby dostali na normální hodnoty.
00:12:48 Kuba Není dobré se do takového stavu vůbec dostávat. Podle mě je to opravdu jednoduché, levné opatření: myslet na to přes zimu, dávkování zvýšit, a v létě, pokud žiji zdravým životním stylem, na slunce chodím, to nemusím tak hrotit. Bude mi stačit základní dávka z multivitaminu a nemusím užívat nic extra, pokud se nedostanu do deficitu.
00:13:10 Michal Skvělé. Myslím si, že ohledně vitaminu D máme vše. Děkuji. Teď se přesuneme na další dotazy, máme je naštěstí seřazené, tak to jde postupně. Dotazy ohledně vitaminu K2. My se tomuto tématu dost věnujeme, rok nám trvalo probojovat se ke všem datům, máme na to nejrůznější studie. První dotaz: Kdo potřebuje suplementovat vitamin K2? Je to úplně stejné jako u vitaminu D?
00:13:39 Kuba Odpověď je skoro stejná. Přestože je to vitamin, o kterém se tolik neví a nemluví, zkoumá se snad posledních deset let, přibližně od roku 2012. Navázali jsme spolupráci a komunikujeme s největšími světovými výrobci, kteří studie zadávají. Ve výzkumu jsou opravdu miliardy dolarů a studií každý den přibývá. Poznatky jsou stále nové. Když zadáš dotaz do mezinárodních databází, vyjede půl milionu odkazů na to, co všechno umí, co dělá a co ovlivňuje. Takže odpověď zní ano. Je to vitamin, který má synergické účinky s vitaminem D3, navzájem se posilují a v podstatě se o něm komunikuje dost podobně.
00:14:26 Michal Tím v zásadě nahráváš na další otázku, kterou zde máme od diváka: Musím dodržovat nějaký poměr D3 a K2?
00:14:34 Kuba V zásadě ano. V podstatě jsme tak doplněk stravy neboli multivitamin i formulovali. To znamená, na každých tisíc jednotek vitaminu D3 se doporučuje minimálně 20 až 40 mikrogramů vitaminu K2. Je to důležité, protože zaprvé svůj účinek navzájem posilují, a zadruhé potenciální toxicita vitaminu D hrozí právě jen v případě, že tam nebude dostatečné zásobení vitaminem K2. Jinak řečeno, vitamin D ovlivňuje správný metabolismus vápníku a K2 se stará o jeho distribuci. Pokud bych přijímal vysoké dávky vitaminu D... Jako jsme měli jeden dotaz v diskusi, kde se paní na toto ptala a v podstatě nám trochu vytkla, že doporučujeme D3 a K2 společně. Ale my to nevymysleli, doporučují to největší světové kapacity, které se výzkumem zabývají. Je to právě z toho důvodu, že to ovlivňuje určitý matrix Gla proteinu, který se stará o karboxylaci. Nemá smysl to zde detailně rozebírat.
00:15:45 Michal Máme na toto téma video na našem YouTube kanálu, kde je přesně vysvětleno, jak to funguje. Koho by to zajímalo, můžeme ho odkázat tam.
00:15:52 Kuba Myslím, že pro nechemiky to stejně moc velký přínos nemá.
00:15:55 Michal Přesně tak. Skvělé. Takže jednoznačně poměr 1000 jednotek D3 na 40 mikrogramů K2 je poctivé optimum.
00:16:03 Kuba Ono tam pak čistě hypoteticky může dojít k tomu, nebo někoho napadne: Dobře, tak já budu užívat 4 000, 5 000 nebo 10 000 jednotek vitaminu D jako bolusové dávkování po krátkou dobu několika měsíců. To by pak znamenalo, že vitamin K2 oproti doporučeným denním dávkám – které jsou, tuším, jen 75 mikrogramů – brutálně navýšíš.
00:16:27 Michal To je těch 100 %.
00:16:28 Kuba Nevím přesně, na kolik by to vycházelo, ale člověk by se toho neměl obávat, žádná toxicita nehrozí. Práce, které se věnovaly účinkům vitaminu K2 a jeho působení na organismus, byly prováděny s dávkami 180 a 300 mikrogramů. Ani toho bych se nebál, spíše je to otázka financí.
00:16:48 Michal Mohu říci, že co se týče K2, máme na to na světě obrovské množství dat. Jsou čtyři velcí výrobci, z nichž tři používají poctivou fermentační technologii a jeden používá syntetiku. Každý z těchto výrobců má obrovské množství dat. Práce jsou často dělané na 180 či 360 mikrogramů. Výsledky studií, které neustále vznikají, jsou v zásadě jednoznačné. Je to jedna z mála oblastí, kde to nikdo nerozporuje. Potom samozřejmě jde ještě o to, jaký je zdroj vitaminu K, z čeho je extrahovaný a fermentovaný, zda přirozenou, nebo syntetickou technologií. Je tam spousta „ale“. V zásadě, kdo by si chtěl přečíst studie na vitamin K2, najde jich spoustu. Dáme je dohromady do blogového článku a ukážeme konkrétní data ve smyslu kalcifikace a dalších věcí. Jeden dodavatel má aktuálně asi 23 klinických studií, které můžeme ukázat. Jsou to jasná data: při 180 mikrogramech denně po dobu tří měsíců to má takové a takové výsledky. Doufám, že se nám to podaří v blízké době zpracovat a ukážeme tuto problematiku trochu blíže, protože na trhu se jí zatím nikdo moc nevěnuje. Dobře, pojďme na další dotaz. Na co všechno se užívá vitamin K? Zůstaneme u něj ještě další dvě otázky a pak se přesuneme dál.
00:18:21 Kuba Fajn. Začneme tím, aby nám to navazovalo na synergickou kombinaci s vitaminem D. Vitamin K2 se stará o správnou distribuci vápníkových iontů v organismu. Dbá na to, aby nám vápník zůstával v tkáních, v kostní a zubní hmotě, a naopak aby byl odnášen odtamtud, kde nemá co dělat, respektive tam, kde nám škodí – což znamená v měkkých tkáních, v celém cévním aparátu a v ledvinách. To je ten hlavní problém. Tohle je alfa a omega toho, jak to funguje. Ve studiích sledovali i další věci, o kterých se běžně nemluví, takže to má vliv i na sportovní výkon. Je to perspektivní hlavně pro vytrvalostní disciplíny, protože se účastní tvorby energie a ATP, takže optimalizuje svalový metabolismus. Jsou tu i účinky na hladinu testosteronu. Zase to není žádný testosteron booster, který by testosteron zvedl nad nějakou hranici...
00:19:27 Michal Pro ty, kteří by chtěli rychlé řešení.
00:19:29 Kuba Přesně tak, ale nějakým způsobem to hodnoty optimalizuje. Souvisí to zřejmě s volným androgenním indexem, takže ti to pravděpodobně pomáhá lépe pracovat s volným a vázaným testosteronem. Samozřejmě to má vliv na homeostázu kostního metabolismu, jak už jsme řekli. Účastní se to i koagulační kaskády, ale tam je to spíše doména formy K1. Forma K2, konkrétně MK7, je zaměřená spíše na kardiovaskulární a kostní zdraví. Asi takto.
00:20:06 Michal Pro diváky ještě doplňující poznámka. My na webu prezentujeme vitamin K2 ve vztahu ke dvěma zdravotním benefitům. Je to vždy tak, že se musíme řídit legislativou a uvádět u produktu pouze schválená zdravotní tvrzení. U vitaminu K2 jsou zatím dvě, i když existuje spousta dat, studií a metastudií, které potvrzují další benefity. Dokud to však nebude v legislativě, budeme se o tom muset bavit vždy jen takto obecně a zbytek si lidé musí dohledat sami. Jakube, mám k tomu další doplňující dotaz. Jak je to s dávkováním konkrétně v případech – jak zde někdo poznamenal, že dotazů bylo několik –, když má někdo v rodině kardiovaskulární problémy? Jaké dávkování bys doporučil pro prevenci? Pohybuje se to už v těch vyšších hodnotách kolem 180 mikrogramů, nebo ještě výše?
00:21:03 Kuba Prevence u zdravého člověka vychází z toho, co máme formulováno na etiketě, což znamená nějakých 80 mikrogramů. Tam se předpokládá, že máš ještě v pořádku stravu a máš potravinové zdroje. Což je další problém, na který narážíme – málokdo jí kiviak nebo natto a podobně. Což je mimochodem docela zajímavá historka. Udělal jsem stovky nutričních profilů a tyto potraviny téměř nikdo nekonzumuje. Takže když jsi vegan a nejíš natto, máš velký problém a K2 bych určitě suplementoval. Pokud nejíš tyto potravinové zdroje, jako je kiviak, což jsou vlastně takové pochoutky...
00:21:47 Michal Většina lidí to má doma, samozřejmě.
00:21:49 Kuba Většina lidí to má doma, samozřejmě. Vezmou alku nebo tuleně, vyvrhnou to, nacpou ty ptáky i se zobáky, s peřím a s pařáty tak, jak jsou, do tulení kůže, zašijou to, potřou to lojem, zakopou do země a pak se čeká několik měsíců nebo rok. Vytáhne se to právě při krutých zimách. Konzumuje se to většinou někde za kamenem daleko od vesnice, protože si dokážeš představit, jak tlející tělo voní. Je to brutálně koncentrovaná forma, naprosto nabitá vitaminy, zejména vitaminy rozpustnými v tucích. Tohle v potravním řetězci nemáme, takže...
00:22:46 Michal A kdybych argumentoval tím, že před sto lety jsme to tady v České republice nebo ve střední Evropě také neměli?
00:22:54 Kuba Nekonzumovali jsme ani natto, to jsou exotické věci. Měli jsme to však v podobě fermentovaných nativních mléčných výrobků, což se dnes již také nedělá. Je důležité, aby zvířata, ze kterých to získáváš, měla volnou pastvu, aby z vitaminu K1 mohl jejich mikrobiom syntetizovat K2. To se v důsledku intenzivního hospodaření a živočišné výroby neděje. To už ani nemluvíme o nějaké domácí zabijačce na vesnici. Zkrátka z živočišné výroby ti vyplývá, že tam nic úplně přirozeného nebude.
00:023:28 Michal Takže pokud má někdo v Krkonoších svoji zahrádku, je to v pohodě, ale pro zbytek... A používá fermentaci.
00:23:34 Kuba Pokud je to nějaká fermentovaná zelenina, fermentované mléčné výrobky z volně se pasoucích zvířat, vejce od slepic s volným výběhem nebo pickles, kvašené zelí, tam nějakou K2 najdeš a pravděpodobně to bude stačit.
00:23:52 Michal A co se týče dávkování pro lidi, kteří nemají jídelníček...
00:23:56 Kuba ...nespadají do této super kategorie.
00:23:59 Kuba Tak je to opravdu minimum, které máme v multivitaminu. Na takové přežití je to nějakých 75 mikrogramů. Abys z toho mohl nějak profitovat, jsou to dvojnásobné hodnoty – 140, 160, 180 mikrogramů. Tam už se bavíme o tom, že to může mít reálný efekt.
00:24:18 Michal To jsou ty studie a data.
00:24:20 Kuba Pokud má člověk již nějaké onemocnění nebo problémy a chce tím řešit svůj zdravotní stav, bavíme se o ještě vyšším dávkování, třeba 300 mikrogramů na den, nebo to vrátit do stravy a s dávkováním takto pracovat.
00:24:37 Michal Je možné se vitaminem K2 předávkovat, nebo je někdo, kdo by se toho měl bát?
00:24:44 Kuba Obecně se dá říct, že jediný problematický vitamin na praktické úrovni, kterým se můžeš předávkovat a má toxické účinky, je vitamin A, respektive jeho živočišné formy. U vitaminu D, K ani u vitaminu E předávkování nehrozí, a to ani při používání doplňků stravy. To bys musel užívat něco, co je vyloženě na předpis. To je samozřejmě možné, ale za běžných podmínek se ti to nepodaří, to bys musel sníst celou lahvičku.
00:25:23 Michal Zase vysvětlím pro diváky, že farmacie si drží určité dávkování. Vyšší dávkování se nechává pro farmacii, a z toho důvodu jsme my, výrobci doplňků stravy, hodně limitováni v tom, co můžeme tvrdit nebo jaké dávkování můžeme vyrábět. Často je to právě na hraně účinného dávkování.
00:25:42 Kuba Je to možná na náš vkus až moc přiškrcené, opravdu nám to svazuje ruce. Na druhou stranu chápu, že potom už to má v podstatě funkci léčiv a každá léčebná dávka může mít vedlejší účinky, takže je potřeba s tím zacházet rozumně. Neplatí to však paušálně. Dávkování, které je bezpečné, jsme v podstatě řekli, takže toho bych se nebál.
00:26:06 Michal Další dotazy jsou již trochu obecnější. Jakým produktem doporučujete v suplementaci začít?
00:26:13 Kuba Kdybych měl vypíchnout jednu jedinou látku, je to jednoznačně vitamin D. Ovlivňuje v podstatě každou buňku našeho těla a je důležitý pro imunitní systém, protože receptor pro vitamin D je vnitrobuněčný receptor přítomný v buňkách imunitního systému – například pro dendritické buňky nebo makrofágy. Kdo řeší imunomodulaci nebo se stará o imunitní systém, o čemž se teď hodně mluví... Všichni znají vitamin C, ale ten toho sám o sobě moc neudělá. Kdežto u vitaminu D to všechno začíná.
00:26:47 Michal Tím nevyřešíš něco akutního, ale je to dlouhodobá prevence.
00:26:50 Kuba Tímhle bych začal, na to by si měl dát pozor každý. Pak se můžeme bavit o synergické kombinaci s vitaminem K, to je za mě druhá velmi perspektivní látka. Pro ty, kteří to chtějí zjednodušit, nechtějí se ve výživě realizovat a zjišťovat, co jim ve stravě chybí a kdy co užívat ve vztahu ke sportovnímu výkonu, zdraví či anti-agingu, je nejjednodušší věcí multivitamin F20. Formuloval jsem ho tak, aby zabezpečil příjem nutného minima, ale ve funkčních dávkách klíčových vitaminů a minerálů, které se v této receptuře a kombinaci velmi dobře využívají společně s jídlem. Aniž bys rozuměl stravě a věděl, jak vypadá tvůj nutriční profil, co ti chybí nebo přebývá, tímto si zabezpečíš základní fyziologickou potřebu organismu.
00:27:53 Michal Super, děkuji. Možná si teď vyberu otázku o něco níže, která s tím souvisí: Proč je váš multivitamin dražší než ty v lékárně? Asi je zde naráženo na různé „Marťánky“ nebo co všechno známe.
00:28:10 Kuba Kdokoliv, kdo tomu rozumí, zabývá se vývojem a podívá se na složení, tomu to musí být jasné. Ingredience jsou tam skutečně prémiové. Vybíráme opravdu jen funkční látky s vynikající a doloženou účinností. Ty bys to možná mohl doplnit, protože máš v hlavě ceny – co nám recepturu prodražuje a nad čím se musíme rozmýšlet, aby to v kombinaci nebylo příliš drahé, ale současně abychom neošidili účinnost. Mohu tam dát strašně levné vitaminy a minerály, které nic neudělají, nebo se snažím formulovat funkční doplněk stravy, kde však jednotlivé složky mají svou cenu.
00:28:56 Michal O tom jsme se bavili předtím, takže jsem si to připravil. V zásadě to má dvě roviny. První je funkční dávkování. Spousta produktů – a zákazníci s tím často přicházejí – sice obsahuje danou látku, ale lidé se již nepodívají na dávkování, což chápu, že je pro ně těžké a neuchopitelné. V zásadě, kdo dnes ví, kolik činí optimální dávka vitaminu K, B9, B12 a tak dále? Takže jedna věc, která zvyšuje cenu, je účinné dávkování, řekl bych, že je to ten hlavní faktor. Druhým faktorem je výběr surovin. Jen pro představu – a možná to pak rozvedeš z funkčního pohledu –, například vitamin B9 v neaktivní základní formě stojí, pokud si dobře vzpomínám, jednotky tisíc za kilogram. Aktivovaná, patentovaná forma stojí kolem 477 až 489 tisíc za kilogram.
00:30:01 Kuba Ano, leží nám to na skladě.
00:30:03 Michal Rozdíly jsou tam tedy velké. Konkrétně u našeho multivitaminu, kdybych měl vypíchnout nejdražší položky, je to vitamin K2, který je v produktu ve formě MK7 získané přirozenou fermentační technologií. Vzali jsme to nejdražší, protože víme, že je to velmi důležité a deficitní, a máme to tam v plné denní funkční dávce. Pak jsou to vitaminy B9 a B12, přičemž cena zejména u B9 je opravdu vysoká. Potom je to vitamin E, kde bychom to opět mohli rozvést podle zdroje. Když dnes něco poptáváme, do druhého dne nám přijdou stovky specifikací a možností, co můžeme do portfolia zařadit. Naším úkolem je to rozklíčovat. Když mám vitamin E v nějakém dávkování, samo o sobě to nic neznamená. Díváme se na zdroj, jak byl extrahován, za jakých podmínek a podobně, aby zákazník kromě funkční dávky nekonzumoval negativní látky, které vznikají například nešetrnou extrakcí.
00:31:28 Kuba Jasně, do toho zákazník nemá šanci vidět. Rozklíčování specifikace nám zabere hodně času při komunikaci s výrobcem a zjišťování detailů, na které se většina výrobců ani neptá. Ti řeší cenu a smysluplnost z hlediska obchodu a byznysu. Většinou to neřeší sami pro sebe tak jako my. My chceme udělat doplněk stravy, který sami užíváme a který je formulován podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Z toho to vychází. Co nás zajímá, je forma, stabilita a koncentrace, jak jsi to jednoduše řekl. Pokud se na to člověk podívá, dohledá si to. Většinou jsou to patentované formy, takže není problém zadat název do Googlu a podívat se na schválená tvrzení, že to má ochrannou známku, a zjistit, odkud a jak to výrobce získává. Kdo chce, informace si dohledá. Koho to nezajímá, ten nemá bez patřičného vzdělání šanci konsekvence vstřebat a musí mít důvěru ve výrobce – v nás jako v ty blázny, kteří věří, že to udělají nejlépe, jak to jde, a stále se budou zlepšovat. Ještě mě napadá, že lidé se často dívají na to, kolik látek produkt obsahuje. Říkají si: „Tento jich má 40, to je lepší než vašich 20.“ My jsme to udělali záměrně. Vytáhli jsme věci, které by recepturu neúměrně prodražovaly, ale ve směsi všech těch látek by to nemuselo být stabilní. U některých formulací by zákazník v průběhu skladování a předpokládaného užití benefity nezískal, protože by se látky vyvázaly se stravou nebo by zkrátka ztratily účinnost.
00:33:16 Michal Tam asi narážíš na to, že některé látky jsou vstřebatelné s jídlem.
00:33:19 Kuba Ano, a také na to, že se vyvazují s některými tranzitními kovy a s antinutričními faktory. Záměrně jsme z toho vytáhli látky, které – pokud člověku ve stravě chybějí – by neměly být v multivitaminu. Měl by je posunout do vyšších pater suplementace a užívat je zvlášť, například ráno nalačno nebo večer. Nemělo by to být v multivitaminu, protože tam to nedává smysl. Vstřebatelnost by pak byla na úrovni 5 až 10 %, ale zaplatíš 100 %. Když si z toho vytáhneš hořčík, který jsme tam záměrně nedali... Zaplatíš ho sice v dalším doplňku stravy, ale máš jasně definovaný způsob použití, víš, kdy ho máš dávat, řídíš si dávkování a využitelnost se může dostat až na 90 %. Ta samá forma v multivitaminu by měla jen 10 %, protože ji znehodnotíš kombinací s dalšími látkami a tím, že ji užíváš s jídlem.
00:34:15 Michal Opět k složení multivitaminu, mám zde otázku: Jak moc se vyplatí připlatit za aktivní formy vitaminu B, které prezentujete? Jak velký problém je, když vitaminy skupiny B nejsou aktivované, ale jsou pouze v základních formách?
00:34:36 Kuba To bychom se museli bavit o každém vitaminu zvlášť. Tuto recepturu to prodražuje enormně, takže je to trochu sporný bod. Dlouho jsme se rozmýšleli... Když se na to podívá odborník, uvidí, že vitaminy skupiny B máme v relativně nízkých dávkách. Dávky se dají zvedat na stonásobky, aby z toho člověk něco cítil. My spíše spoléháme na to, že jsou tam základní denní doporučené dávky a navýšili jsme jen ty opravdu kritické, což jsou B6, B9 a B12. Ty jsme dali v super vstřebatelných, aktivovaných formách. To potom naráží na naši genetickou individualitu a odlišnost. Například u vitaminu B9, u folátu, se mluví o tom, že na základě genetického polymorfismu někteří jedinci nedokážou obyčejnou kyselinu listovou využít, protože jim k tomu chybí enzym nebo mají jeho sníženou aktivitu.
00:35:40 Michal Jen pro představu, je to jeden člověk ze sta, nebo třeba 30 až 50 %?
00:35:45 Kuba My to asi nespočítáme úplně přesně.
00:35:47 Michal To ani nechci.
00:35:48 Kuba Odhady jsou někde kolem 40 až 50 % populace, která má sníženou nebo deficitní aktivitu enzymu MTHFR.
00:35:59 Michal To je docela dost. Samozřejmě, pro toho, kdo chce, je to zásadní.
00:36:03 Kuba Je to doporučení pro lidi, které má extrémní význam pro ženy ve fertilním věku nebo pro nastávající maminky. Ty by si to měly hlídat. Podobně jako vitamin D předchází křivici u dětí – nechceš, aby se ti narodilo dítě s rachitidou –, u B9 jde zase o poruchy vývoje. Není to něco, co bys chtěl podcenit. Přitom je to jednoduchá a levná věc.
00:36:33 Michal V zásadě nám to dnes doporučí každý lékař. Potom je důležité tomu porozumět. Bohužel i v lékárně se najdou „béčka“, která sice stojí 150 nebo 200 korun za 100 kapslí, ale právě tyto drahé aktivované formy neobsahují. Skvělé, myslím, že vitaminy skupiny B máme zodpovězené. Další dotaz se týká obav, tentokrát z předávkování vitaminem A. Jak moc je vitamin A rizikový, případně v jakých dávkách a kdo by si na to měl dát pozor?
00:37:11 Kuba Netýká se to našeho doplňku stravy. Dlouho jsme se rozhodovali, protože i vitamin A z živočišných zdrojů, z rodiny retinoidů, se dnes ukazuje jako problematický. Vytrácí se nám z potravního řetězce – játra z tuleně dnes asi nikdo nejí, takže hypervitaminóza nehrozí. Pokud bys jedl játra na týdenní bázi, nemusíš to řešit. Mně se však ukazuje, že lidem dnes vitamin A spíše chybí. Je to sice otázka do pranice, ale my jsme použili rostlinný prekurzor z řasy, konkrétně karotenoid, ze kterého si tělo může vitamin A samo vytvořit. Nás se to tedy netýká, tělo si proces reguluje a k hypervitaminóze nemůže dojít. Takže asi tak.
00:38:05 Michal Pro koho není multivitamin vhodný? Můžeme jmenovat nějakou skupinu, ať už jsou to těhotné či kojící ženy, což musíme uvádět z hlediska legislativy, ale máš nějaké doporučení na základě individuality?
00:38:16 Kuba Tohle je dobré zmínit. Recepturu jsem formuloval tak, aby bylo možné takzvané kaskádovité užívání. Když si vezmeš jednu kapsli multivitaminu denně, člověk, který rozumí dávkování, vidí, že se dostává jen na lehkou kompenzační dávku i při vyváženém jídelníčku. Tohle ti prospěje a nedostaneš se do potenciálního deficitu. Pokryješ základní příjem selenu, jodu, chromu, vitaminů skupiny B či vitaminu D, jsou to minimální dávky. Kdo má profil jídelníčku horší, má stravu založenou na vysoce zpracovaných nebo moučných potravinách a jídelníček není vyvážený, tam bych s dávkováním šel výše, konkrétně na dvě až tři kapsle. To ti zajistí běžné dávky, se kterými tělo počítá a ze kterých můžeš profitovat. Předávkování zde rozhodně u ničeho nehrozí. Jediné, co je relativně vysoké, ale čemu to nevadí, je vitamin B9 a K2. To je v podstatě všechno.
00:39:30 Michal V pořádku. A teď dotaz, na který se lidé často ptají nebo v něm hledají nějakou senzaci: Co mohu očekávat od užívání produktu Daily F20?
00:39:43 Kuba To, že se zlepší tvůj nutriční profil. Skutečně se nedostaneš do deficitu, o kterém neustále mluvíme. Vitaminy jsou z definice látky, které si tělo neumí syntetizovat a je odkázáno na jejich příjem ze stravy. Problém je, že se nám z potravního řetězce vytratily, a zde máš možnost dostat je do stravy v základních kompenzačních dávkách. Vůbec se nebavíme o tom, že by to byly optimální hodnoty vypočítané na tebe nebo na to, co by moderní člověk potřeboval. Jsou to opravdu jen základní dávky.
00:40:24 Michal Takže ideálně se říká „žádné zprávy, dobré zprávy“. Když nic zvláštního necítím, jsem na tom dobře, protože nejsem v depresi ani v deficienci. To je vlastně cílem produktu.
00:40:38 Kuba Ano. Mnohem lepší by bylo, kdybychom zlepšili naši nutriční gramotnost a člověk opravdu věděl, co mu chybí a na co by se měl zaměřit – ať už v rámci rodinné anamnézy, k čemu inklinuje na základě své genetiky a jedinečnosti, nebo v životní etapě, kdy se něco zhorší a je třeba to podpořit vyššími dávkami vitaminu C, D a podobně. To lidé většinou nevědí, někde něco v rychlosti slyšeli, a k tomu právě slouží multivitaminy. Jsou trochu „blbuvzdorné“ pro případy, kdy člověk nemá zájem se vzdělávat, zajímat se o to a nechce se v tom realizovat.
00:41:22 Michal Což bude mezi námi minimálně 95 % lidí.
00:41:25 Kuba Ano, je to tak. Bavil jsem se s kolegou, který na toto téma dělá výzkum, a říkal mi: „Kubo, vy tady řešíte nějaký vitamin K2, ale mně lidé kolabují, protože jsou v proteinové malnutrici.“ Oni nepokryjí ani základní potřeby, je to takový africký hlad.
00:41:42 Michal Dobře, máme zde poslední otázku, tentokrát směřovanou na naše portfolio. Když budu užívat váš multivitamin Daily F20, nemusím již doplňovat nic dalšího? Otázka je směřována spíše na prevenci, rozhodně ne na sportovní výkon nebo podobné věci, ale v zásadě jde o prevenci z hlediska zdraví.
00:42:07 Kuba Určitě bych vyčlenil zvlášť vitamin D a zvážil bych suplementaci zinku a hořčíku, to bude asi stačit. Samozřejmě omega-3 mastné kyseliny neřadíme mezi vitaminy a minerály. Když se podíváš, dávky jsou opravdu funkční a relativně vysoké na to, aby ti pokryly základ. Jediné, co budeš potřebovat zvednout ve vztahu k sezóně, je vitamin D.
00:42:37 Michal A pak bokem přidat zinek s hořčíkem.
00:42:40 Kuba Zvážit zinek s hořčíkem. Někdo s tím nemusí mít problém, pokud konzumuje hodně vnitřností, masa, mušle, ústřice, klíčky a podobně, bude mít zinku dost. Kdo jí hodně čokolády nebo kvalitních škrobových příloh, oříšků, bude mít vysokou koncentraci hořčíku a nemusí to úplně řešit.
00:43:04 Michal Myslím si, že pro většinu lidí jsou dva produkty v začátku až dost, troufl bych si říct. Děkuji za odpověď. Myslím, že to je všechno. Určitě pro vás někdy připravíme epizodu Q&A zaměřenou na otázky, které na nás máte. Děkuji a budu se těšit příště. Na shledanou.
