Vitamín C: Nezbytný nebo přeceňovaný? Pravda o suplementaci! I Trime Podcast 41

00:00:05 Michal
Dneska se budeme bavit o vitamínu C. Na úvod mám jednoduchou otázku: Proč je vitamín C tak strašně populární?

00:00:14 Jakub
No tak asi ty špatné návyky se drží dlouho, než se jich zbavíš. No, nevím.

00:00:20 Michal
Já jsem si vlastně našel, že vitamín C je pátý nejprodávanější doplněk stravy, ale jakoby i ta vstupní surovina. Proč tu vlastně vzniklo, že ten vitamín C je tak strašně potřeba suplementovat?

Proč je vitamín C nejoblíbenějším doplňkem stravy a jak vznikla jeho popularita?

00:00:36 Jakub
Asi tuším, ale nějak bych se v tom vůbec jako nepokoušel dělat ze sebe historika. Asi od Linuse Paulinga se stal ten vitamín nesmírně populární. Všichni ho znají, ale je vlastně nejvíc zbytečný. My jsme ho z portfolia vyřadili. Mělo by to zůstat v lékárnách jako součást nějaké domácí lékárničky. Tam to skutečně význam má, ale jinak v takové té suplementační pyramidě je to v podstatě bezcenná věc. My jako samostatný vitamín C ani nenabízíme – nějakou kyselinu askorbovou synteticky, nebo spíš biotechnologicky vyrobenou. O tom bychom se taky mohli pobavit, jaké jsou v tom rozdíly v těch formách. Ale v zásadě mě mrzí, že neustále musím vysvětlovat nějaké principy suplementační pyramidy, co tam ten význam skutečně má. To jsme tady mockrát říkali, zopakujeme to: Vitamín D, omega-3 mastné kyseliny. Málokdo to zpochybní, většině to chybí, takže tam ten účinek je. U toho vitamínu C ne že by nám nechyběl, taky nám chybí, ale to řešení nespočívá v tom, že poběžím a koupím si gramové dávky vitamínu C, abych něco udělal pro své zdraví. To je ten problém.

00:01:43 Michal
Jak je na tom tedy pokrytí potřeb vitamínu C ze stravy? Jak moc je to vlastně těžké, nebo jaká je ta realita?

00:01:52 Jakub
To je právě to, co je diskutabilní, protože jasně, byly stanovené nějaké referenční dávky pro příjem vitamínu C. Ty vycházejí z nějakých průměrných plazmatických koncentrací kyseliny askorbové, která tedy nevede k vyvolání onemocnění, ale vůbec nic neříkají o tom, co je optimální z hlediska saturace leukocytů, z hlediska struktury kolagenových vláken a tak dále. Takže opravdu jsou tady experti, kteří se zabývají biohackingem a podobně, a ti budou doporučovat i suplementaci vitamínu C. Otázka je, v jaké formě, jak ho časovat, pro jaké skupiny, pro jaké populace, pro jaké situace. Ukazuje se, že třeba ve vrcholovém sportu to byla velká chyba. Několik dekád se doporučovalo, já jako pamětník to vím, že opravdu z těch vitamínů tohle bylo číslo jedna. Prostě když jsi sportovec, musíš užívat vysoké dávky vitamínu C. Pak tam byla ještě B12, o železu se vědělo a jinak se to celkem ignorovalo. Bral to v podstatě každý, kdo se kromě proteinu začal zajímat ve sportu o výživu a doplňkovou výživu. Ale ukazuje se, že to je chyba. Zase se pak můžeme pobavit proč. No a pro tu běžnou populaci, tam je ten problém, že my víme, jak vypadá ta realita. Kdybychom si ukázali nějaký vzorový jídelníček, skladbu talíře a nějaký týdenní nákupní košík, tak by to měl být pestrobarevný výběr ze základních potravin – ovoce, zelenina a tak dále. No a my víme, že celá řada lidí s tímhle má problém a pak jim začíná chybět i tak obyčejná věc, jako je vitamín C. Nechybí jim natolik, aby to vyvolalo kurděje. Nejsme námořníci z patnáctého, šestnáctého století, ale prostě ten deficit tam je a není to optimální.

00:03:43 Michal
Takže pojďme k těm potravinovým zdrojům, jaké jsou ty nejbohatší zdroje na vitamín C?

Které potraviny a superpotraviny obsahují nejvíce přírodního vitamínu C?

00:03:48 Jakub
Ty nejbohatší zdroje vůbec nekonzumujeme, nikdo z nás. Co to je... prostě aronie, camu camu, acerola a podobně. Jsou extrémně koncentrované, v podstatě ani nejedlé, jak je to většinou kyselé. Šípek je taky skvělý. Jo, to jsou ale fakt vysoce koncentrované, v podstatě superpotraviny z pohledu obsahu vitamínu C.

00:04:12 Michal
Nebo šípek je prostě jeden měsíc v roce. Můžu ho nasušit, udělat čaj...

00:04:17 Jakub
Jestli jsi ho někdy jedl, tak je to taky zajímavé. Z toho čaje moc toho céčka nedostaneš úplně. A další problém je, že když se podíváme na ty bohaté zdroje, no tak pak se to řeší stejně jako u čehokoliv jiného: Co reálně tvoří z toho objemového hlediska významnou dietární expozici? Čeho opravdu sníš tolik, aby prostě to céčko tam bylo? Ukazuje se, že třeba brambory jsou dobrým zdrojem vitamínu C. Je to sice termolabilní látka, dejme tomu, že tam bude pod 10 do 30 miligramů na 100 gramů, ale ty na rozdíl od 100 gramů šípků fakt nesníš za celý rok jen trochu. Brambor bez problémů klidně půl kila za den sníš. Čili nemělo by docházet k tomu, že pokud jíš základní potraviny, pestré, rozmanité, tak jsi nemocný. Nebo nejsi nějak extrémně exponovaný – otevřené rány a podobně, kde prostě samozřejmě stoupá potřeba celé řady látek včetně vitamínu C. No tak bys to měl bez problémů pokrýt v té preventivní dávce z jídelníčku. A teď to začne být zajímavé, protože nějaká kulinární úprava, vaření, skladování, tohle všechno má na obsah vitamínu C vliv. Samozřejmě stupeň zralosti, to, jak to dozrává ve zracích skladech a podobně. Ty koncentrace se tam mění. Není to vždycky horší, někdy se to dokonce může maličko zlepšit, ale obvykle nemůžeš vycházet z nějakých tabulek o koncentraci vitamínu C.

00:05:50 Michal
Nicméně hodně narážíme na zeleninu a tepelnou úpravu.

00:05:54 Jakub
Taky. A když bychom řekli ty nejbohatší běžné zdroje, ať to máme za sebou – což dneska není problém si to naházet do chatu – tak dejme tomu brokolice, paprika, mohlo by tam být samozřejmě ovoce jako citrusy, jahody nebo co tě napadne. Tam budou desítky miligramů na 100 gramů a není problém sníst porci ovoce 150 gramů. V podstatě jsi přijal tu minimální denní dávku 50 až 60 miligramů. Mohli bychom se taky bavit o tom, co je optimální denní příjem, a to bude taky téma k diskuzi, protože to se neustále posouvalo od nějakých 45 miligramů, což u některých nutričních společností na světě pořád v doporučeních je. Přes těch 60 miligramů, kde to bylo ustálené hodně dlouho, pak se to zvedalo na 90, 100, 110 miligramů pro tu západní populaci. A někteří odborníci a experti, co jsem řekl na začátku, kteří se tím zabývají, tak spíše odkazují ještě na maličko vyšší příjem. Dejme tomu pro toho západním způsobem žijícího člověka se sedavým zaměstnáním.

00:07:01 Michal
K čemu by ses přikláněl ty?

00:07:04 Jakub
Myslím si, že to, co tam není řečené, je ten zdroj a forma, ta bude mít zásadní vliv.

00:07:11 Michal
Z hlediska suplementace ano, ale obecně, když si vezmu jídelníček?

00:07:14 Jakub
Z jídelníčku by to mělo stačit pro běžnou populaci, která není Acrobat vystavená zvýšené stresové expozici sportem. Kuřáci, diabetici, obézní lidé – všechny tyhle civilizační parády – tam nároky samozřejmě stoupají. Řekl bych 120 miligramů.

00:07:32 Michal
120 miligramů.

00:07:33 Jakub
Kdo by byl velký fanda, tak se může podívat, kolik sní ovoce a zeleniny a nějak si to zkusit dopočítat. To by neměl být problém. A pokud potom už spadáte do té kategorie nadváha, nebo spíš obezita, stoupají nároky na vyšší příjmy. Často je tam vysoké poškození organismu, ať už imunitně, nebo z hlediska opravy nějakých strukturních tkání, kolagenu, anti-agingu. Tam stoupají nároky na příjem vitamínu C. Já se nebavím o gramových dávkách, ale myslím si, že třeba 200 až 250 miligramů bude ta opravdu zajímavá hranice pro to, abys dosahoval maximální užitečné plazmatické koncentrace, protože ten vitamín C potřebuješ přijímat pravidelně, vlastně každý den.

00:08:24 Michal
Čili když bych měl třikrát denně nějakou zeleninu v důstojné kvalitě nebo ovoce, zvládnu to pokrýt? Vím, že to je hodně zjednodušená otázka.

00:08:41 Jakub
Tohle je právě to téma k diskuzi. Já osobně vitamín C suplementuju, ale samozřejmě v podobě celistvé potraviny, takže to už v podstatě skoro není suplementace. Je to v podstatě, jako kdybych jedl křížaly, takže já ho používám v téhle formě a opravdu malé dávky pro došťouchnutí toho jídelníčku.

00:09:03 Michal
Víceméně to ale zvládneš ze stravy?

00:09:05 Jakub
Ano, myslím si, že bez problémů.

00:09:08 Michal
A které jsou tam ty rizikové faktory, abychom zase dali trošku návod, které ten vitamín C zabijou? Čili nějaká tepelná úprava?

Jak tepelná úprava a skladování ničí vitamín C v ovoci a zelenině?

00:09:20 Jakub
Kdybychom to rozdělil na ovoce a zeleninu, tak u ovoce prostě konzervace, to není dobré. Takže kromě lyofilizace (sušení mrazem) tam bude docházet k významné degradaci toho vitamínu C. Čerstvé ovoce je stabilní, v podstatě vynikající zdroj vitamínu C. Tam je to jednoduché: Podívám se na koncentraci vitamínu C v nějakých databázích potravin a můžu vycházet z toho, že to tak plus minus je. Dokonce si nemyslím, že by tam zásadním způsobem docházelo ke snížení zrovna vitamínu C v důsledku nějakého šlechtění a podobně. Nebou to... samozřejmě není jablko jako jablko, budou tam rozdíly, to je jasné, na chuti to taky asi úplně nejde poznat. Ale můžeme se odrazit od toho, že z toho průměru můžeš vycházet. Jsou to v zásadě 20, 30, 40 miligramů, nejsou to žádné kdovíjak vysoké koncentrace na 100 gramů, takže bys musel sníst třeba 5 porcí ovoce, abys ses tam dostal na tu maximální optimální hladinu.

00:10:24 Michal
Takže to mi asi stačit nebude.

00:10:26 Jakub
To není doporučení, proto se počítá s tím, že to budeš mít z těch dalších zdrojů.

00:10:31 Michal
Jako je zelenina.

00:10:32 Jakub
Zelenina především. Tam se dá bez problémů, porce zeleniny na hlavní jídlo může být klidně 300 gramů. Když to zase bude poskládané nějak rozumně a budou v tom ty koncentrovanější zdroje, tak nemáš problém v tom pokrmu mít 100 miligramů vitamínu C. Proč bys ho suplementoval?

00:10:50 Michal
Tam mi do toho vstupuje ta tepelná úprava, ne?

00:10:53 Jakub
I to, jak to bylo skladované, takže tohle tam všechno hraje roli. Měl by ses zamyslet nad tím, jaká tepelná úprava je šetrnější. Jestli něco jde do výluhu, tak dušení v páře bude šetrnější než nějaké dlouhé restování. Ale dejme tomu, že to vařením můžeš snížit o 50 % v průměru.

00:11:16 Michal
Což je pořád asi v pohodě, takže tam prostě něco zůstane, i když nebudu jíst jen syrové.

00:11:21 Jakub
Jsou metody, které jsou šetrnější, takže k tomu snížení dojde třeba o 30 o 40 %, a jsou metody, které to sníží o 60 až 70 %. Proto bych počítal, ať si to zjednodušíme, poloviční příjem. A u těch brambor, třeba když si vezmeš, že ta běžná restaurační porce může být klidně 200 až 250 gramů, tak skrz databázi by sis dohledal, že když to budou nějaké rané brambory, tak jsi právě přijal třeba 40, dejme tomu 50, 60 miligramů vitamínu C. Jenom z těch pitomých brambor jsi vlastně na té minimální referenční denní doporučené dávce.

00:12:02 Michal
Hezké. Ještě k té zelenině, abychom nenavedli lidi k tomu, že najednou začnou jíst jenom syrovou zeleninu. Před tím bys možná trochu varoval.

00:12:13 Jakub
Už se dobře ptáš. Není to doporučení pro to, abychom jedli jen syrovou zeleninu, ta tepelná úprava tam má spoustu benefitů. Jen je potřeba počítat s tím, že některé látky se tam zpřístupní trošku víc, některé trochu degradujeme. Ve výsledku by tam měla platit nějaká sezónnost, takže v zimě určitě pracujeme s expirací vyššího podílu tepelně zpracované zeleniny. I přesto, že to třeba polovinu toho vitamínu C degraduje, neměl by to být problém pro člověka, který se trošku snaží. Vitamín C se opravdu neukazuje jako ten nejkritičtější problém, i když pro typickou západní dietu se to jako problém ukazuje.

00:12:58 Michal
Čli bez zeleniny a bez ovoce jsme nahraní. Jaké zdroje tedy máme? Ovoce, zelenina, brambory. Ty mě docela zaujaly, to je dobrá zpráva. A potom máme ještě něco, kde ten vitamín C najdu?

00:13:13 Jakub
Když se podíváš do tabulky, tak opravdu ty vyšší desítky miligramů se týkají nějaké dvacítky potravin. Kdybychom šli do jednotlivých druhů, tak jich tam budeš mít v top 20 dost. Není problém si to dohledat.

00:13:30 Michal
Já jsem na to líný, tak na to mám tebe, že jo.

00:13:32 Jakub
Já mám v hlavě ty příklady, že prostě v té brokolici a růžičkové kapustě je ho dost.

00:13:38 Michal
Primárně prostě ovoce, zelenina a dodal bys k tomu ty brambory?

00:13:41 Jakub
Přesně, tam se pohybuješ fakt okolo 60 až 100 miligramů na 100 gramů. Vezmi si, že objemově není problém přijmout 200 gramů zeleniny v nějaké větší příloze.

00:13:55 Michal
Ok. Ta role vitamínu C v těle – o imunitě asi ví každý. Co tam potom dál jsou za funkce?

Jaká je hlavní role vitamínu C v těle a jak ovlivňuje tvorbu kolagenu?

00:14:09 Jakub
Kdybychom šli do klinické výživy, tak to bude na 20 minut, co všechno ten vitamín C umí dělat za zajímavé věci. Ale pro mě, jak nad tím uvažuji já, je to strašně jednoduchá věc – je důležitý vlastně pro integritu tkání, protože je to kofaktor pro dekarboxylaci aminokyselin, ze kterých se potom vytváří tropokolagen, vlastně kolagen.

00:14:30 Michal
Kolagen, tak tohle je podstatné.

00:14:33 Jakub
Takže vlastně z hlediska toho... Na co umřeš u kurdějí? Je to vlastně vnitřní krvácení, když to řeknu úplně jednoduše. A ono se to v menším měřítku děje vlastně i při nějakém nižším deficitu, ne že při absolutní avitaminóze. Ale při nižším deficitu už bychom mohli uvažovat o tom, že vlastně trpí kvalita obnovy kolagenní struktury v tom organismu.

00:15:06 Michal
Takže prostě syntéza toho kolagenu?

00:15:08 Jakub
Přesně tak.

00:15:10 Michal
Syntéza kolagenu, tu imunitu jsme si řekli, to je důležité. Potom je tam vlastně jedno ze zdravotních tvrzení – vstřebávání železa.

00:15:20 Jakub
Ano, ten vitamín C je důležitým kofaktorem pro tranzitní kovy včetně železa.

00:15:26 Michal
Ale toto je zase nějaké legislativní zdravotní tvrzení?

00:15:29 Jakub
Velmi zjednodušeně řečeno, tam by se o tom zase dalo diskutovat. Odborně bych aktualizoval, že to není až tak nutné, protože ty feroxidázy mohou alternovat i třeba jiné prvky, jako třeba měď. Ale je to důležité pro trojmocné železo.

00:15:46 Michal
Ještě něco mě napadá, když ten vitamín C nebudu mít, co se mi může dít kromě toho, co už jsme zmínili?

00:15:53 Jakub
To jsou fakt tři nejdůležitější biochemické faktory a pak už se bavíš o té klinické výživě, kde se to používá terapeuticky. A tam je to, já nevím, nějaká tvorba myelinu, třeba u roztroušené sklerózy, a tam se používá spíš potom intravenózně ten vitamín C ve vysokých bolusových terapeutických dávkách.

00:16:16 Michal
V jakých případech tedy, nebo kdo by měl ten vitamín C suplementovat? Ať už to je v jakékoliv formě, k tomu se dostaneme možná potom.

00:16:25 Jakub
Tak jak nad tím uvažuju já u svých klientů: Cílem je dostat toho člověka na úroveň takových stravovacích návyků, kdy opravdu nemusí preventivně suplementovat vitamín C. Považuju to za absolutní osobní selhání, ale může se stát, že tento člověk se ti přizná, že prostě nemá čas na jídlo, nemá čas na nic. Tak potom...

00:16:46 Michal
Byl řízek s bramborami, nezvládne tam mít pestrost.

00:16:49 Jakub
Nezvládne z těch brambor asi opravdu kilo denně, a měl by jiný problém, s cukrem třeba. Takže může se stát, že pokud je to opravdu člověk, který má takový ten typický nutriční profil západního člověka – vysoký podíl zprocesovaných potravin a vlastně nízká nabídka ovoce a zeleniny obecně v tom týdenním jídelníčku – tak pro něj může být užitečné ten vitamín C suplementovat v nějaké nízké dávce. Pozor, nebavíme se o žádném Celaskonu a půlgramových šumivých tabletách, to bych zakázal všem v podstatě.

00:17:26 Michal
Jasně, jasně. Možná ty už jsi několikrát zabrousil do těch forem, tak k nim pojďme. Máme tedy tu syntetickou kyselinu askorbovou, kterou zná každý a je levná.

Jaký je rozdíl mezi syntetickým a biotechnologicky vyrobeným vitamínem C?

00:17:38 Jakub
Ta se mimochodem asi moc nepoužívá v případě doplňků stravy. Myslím si, že tohle je taky mýtus. Když jsem nakoukával podcasty, kde se o tom baví, tak všichni mluví o syntetickém vitamínu C, tak zajímalo by mě, která firma s ním reálně pracuje. Myslím si, že většina, drtivá většina té produkce pochází z biotechnologické výroby. To znamená, jsou to bakterie, řekněme geneticky modifikované bakterie, které jsou prostě udělané tak, aby produkovaly vlastně ten vitamín C, aby to bylo ekonomicky výhodné. Takže to je první věc, že v té terminologii asi není úplně jasno, jak to funguje. A pak máš ty přírodní zdroje. A ještě samozřejmě s touto kyselinou askorbovou, kterou takhle vyrobíš z těch geneticky modifikovaných organismů – potom co s ní uděláš dál? Jestli tam přidáš nějaké polyfenoly, jestli to zabuduješ do lipozomů, jak ty lipozomy vypadají, jestli na to máš evidenci, jestli vůbec ty lipozomy drží, jakou mají velikost částic, jak vypadají morfologicky. To je taky strašně vtipné.

00:18:50 Michal
Takže máme tedy kyselinu askorbovou biotechnologicky vyrobenou.

00:18:54 Jakub
Nejhorší forma je, když si někdo koupí vitamín C a ve složení bude čistě jen kyselina askorbová. To je fakt na zavařování, jak já říkám, nebo nevím k čemu. V pytlíčku, co s tím můžeš udělat? Nevím, projet tím varnou konvici, abys ses zbavil vodního kamene nebo tak něco, nebo do pračky se to dává, to je taky fajn věc. Ale že bych to jedl...

00:19:21 Michal
Kdo by náhodou měl něco takového doma a už to nechtěl jíst, tak Jakub vám poradil.

00:19:26 Jakub
Vysypte ty kapsle do pračky a hlavně to nedávejte dětem a nejezte to sami.

00:19:31 Michal
Super. Potom máme tu stejnou molekulu, jen je to navázané na nějaké další látky, že se to tváří tak napůl přírodně, čili nějaký ten komplex.

00:19:41 Jakub
Bavíme se o tom, že se snažíš vlastně zlepšit tu farmakokinetiku. A snaží se to právě buď navázat na nějaké polyfenoly, které zlepšují vlastně biologickou hodnotu té kyseliny askorbové, nebo tam zkoušíš vymyslet něco, co by zlepšilo vlastně saturaci toho organismu a objevilo se toho vitamínu C plazmaticky víc. A pak třeba ještě sleduješ, jak se dostane do těch cílových tkání z hlediska nějaké saturace vlastně. A tam se pak používají efektivně ty lipozomy. Zase v literatuře se dočteš různé cifry, ale obecně ano, platí, že u toho vitamínu C ten lipozomální systém zlepšuje tu využitelnost. Problém je v tom, že na tom trhu je to naprostá divočina a my dva víme, že je docela těžké vybrat si ty správné lipozomy.

00:20:39 Michal
My jsme nebyli schopni je najít, tak je taky neděláme. Třeba to někdo dělá lépe.

00:20:45 Jakub
My jsme je našli, a pak když to hodíš na labák, tak zjistíš, že to je trošku jinak. Všichni měli studie a všechno funguje nejlíp. Takže je to určitě perspektivní, ale musí to dělat někdo opravdu, s kým máš úzký vztah, je to vědec a dokáže prostě ověřovat autenticitu těch lipozomů. A ne že jsi to někde nakoupil a teď je úplně jedno, jestli v Číně nebo v Holandsku nebo kdekoliv jinde. A samozřejmě jsou značkové, a vždycky tam musíš použít řekněme poměrně razantní syntetiku, takže to je další věc, která by pak mohla vadit takovým těm přírodním lidem, kteří se odkazují na přírodní vitamíny a pak vlastně používají lipozomy se syntetickými aditivy.

00:21:27 Michal
Takže zase smůla té biotechnologie. Dává ti smysl, ať už to jsou ty ve vazbě na polyfenoly, nebo lipozomální vitamíny? Vidíš tam nějaký přínos?

00:21:39 Jakub
Právě že nevidím z hlediska té prevence, o které jsme se bavili. Vidím to jako z hlediska nějakého lékárnického zboží.

00:21:44 Michal
K tomu se pak dostaneme. Takže to jakoby nekritizuješ obecně?

00:21:49 Jakub
Má to určitě význam, stejně jako kdyby ses mě ptal, co je špatného na intravenózním podání vitamínu C. Pokud tam chodím každý den, no tak to je to špatné, to už jsi jako nemocný. Takže prostě z hlediska prevence mi všechny tyhle systémy přijdou zbytečné. Dokonce se dneska ukazuje, že jsou škodlivé.

00:21:09 Michal
Jasně, to je tedy zajímavé. Když budu užívat biotechnologicky vyrobený vitamín C ještě ve vysokých dávkách, co riskuju?

Proč mohou vysoké dávky vitamínu C škodit sportovcům a narušovat adaptaci?

00:22:18 Jakub
Musí tam být vysoké dávky. Nebavíme se o malých, ale o gramových dávkách, což pořád někdo dělá, i pětisetmiligramové dávky. Těch doplňků najdeš spoustu. Dalo by se o tom diskutovat, je potřeba více dat, ale řada těch studií prokázala, že to vlastně má opravdu negativní vliv na adaptační mechanismy organismu. V závislosti na tom, co je tvým dietním cílem – pokud jsi zdravý, tak ze sebe nechceš dělat víc nemocného. Že to může ovlivňovat ty signální dráhy vlastně volných radikálů, které jsou důležité pro to, aby třeba správně fungovala mitochondriální biogeneze. A u sportovců se ukázalo, že vlastně ty, když jim podáváš chronicky vysoké dávky vitamínu C (což se bavíme už třeba o půlgramových dávkách), tak jim ten výkon zhoršuješ, protože neproběhnou ty adaptační mechanismy, jak mají. Samozřejmě bylo to dávané do souvislosti, že v řadě těch studií se porovnávaly širší antioxidační směsi, že tam byl třeba i vitamín E nebo resveratrol a podobně. Ale ukazuje se, že ten problém jde od vitamínu C primárně. A když si vezmeš, že celý biohacking a anti-aging se točí kolem mitochondrií, a teď jsem ti právě řekl, že si tenhle parametr trošku zhoršuješ. A nejenom ten, je tam třeba i horší odezva z hlediska anabolizace organismu, takže prostě nedostaneš ten správný podnět na to, aby ses zlepšil tím tréninkem.

00:24:10 Michal
Do té praxe: Chápu u sportovce, že neproběhne adaptace, čili ten trénink nemá takový efekt, je horší oproti kontrolní skupině, která to nedělá. Jasně. A u toho normálního člověka, když bude preventivně užívat jeden gram toho biotechnologického vitamínu C, co riskuje?

00:24:29 Jakub
To je právě ta dobra otázka. Tam by to chtělo výzkumy zaměřené přímo na tohle. Jednoduše, jak se říká, je to ta „drahá moč“. Ono to v tomhle případě bude platit, s tím koncentračním gradientem dochází k tomu, že ty vlastně víc toho vitamínu C vylučuješ. V zásadě se snižuje biologická hodnota toho přímo přijímaného vitamínu C. Je to hloupá strategie. Když přijmu řekněme 50 miligramů, tak ta biologická hodnota je maximálně možně vysoká v ten moment, než když si dám gram. Já ho pak v té plazmatické koncentraci ve finále objevím asi víc z té gramové dávky, ale biologická hodnota mi zásadním způsobem klesá. Jestli ti to dává smysl? Jo, a je to vlastně taková exkluzivita, že si to jako můžeš dovolit, ale vlastně v přírodě to takhle úplně nikdy nefungovalo.

00:25:28 Michal
Co když na mě něco leze, jsem nemocný, dávají smysl nějaké obří dávky?

00:25:34 Jakub
Tam to má jednoznačně smysl, ukazuje se to podle dostupné vědecké evidence a podle empirických zkušeností řady uživatelů. Opravdu je dobré vlastnit ten vitamín C v rámci domácí lékárničky a čím dřív ho použiješ, když už cítíš, žes byl něčemu vystavený a není ti úplně nejlíp, tak tam ten vitamín C funguje, to se ukazuje. Protože pochopitelně ta plazmatická koncentrace právě klesá tím, že jsi odkázaný na neustálý exogenní příjem ze stravy. Tělo vyčerpá zásoby a zvýší požadavky. A platí to právě i pro zinek, platí to pro celou řadu dalších látek, třeba i glutamin, je toho spousta.

00:26:14 Michal
Zkusme dát jednoduchý příklad: Něco na mě leze, úplně neumírám, ale prostě začínám nějak pokašlávat a podobně.

00:26:20 Jakub
V rámci té domácí lékárničky bych právě použil nějakou pokročilejší formu vitamínu C. Ať už tedy, když budete rozumět tomu, jaké lipozomy, tak to bude fajn. Tak tohle má smysl používat klidně co dvě hodiny. Nějaká enterosolventní kapsle s postupným uvolňováním, je spousta těch systémů, které zlepšují tu farmakokinetiku. Nebál bych se ani těch dočasně vyšších dávek, myslím si, že dává smysl třeba půlgramové dávky a opravdu to ten den, dva držet ve vysoké frekvenci, pokud tam samozřejmě zase nebudou nějaké kontraindikace. Ale spíš asi nižší dávky a častěji, to rozhodně, ne gramové najednou. Záleží na té formě – když to bude ten nejobyčejnější šumivý vitamín, tak to nemá cenu ve vysokých dávkách, tam stačí sice často, ale vlastně já bych tuhle strategii úplně zahodil. Vždycky bych připlatil za nějakou lepší formu a prostě klidně čtyřikrát, pětkrát, šestkrát denně, klidně i mezi jídlem. Když ti to vyjde čtyřikrát denně, tak je to určitě efektivní strategie třeba na první den, dva dny. Céčko a zinek jsou takoví ti největší brzdiči v té počáteční fázi, stoupá tam zásadně ta poptávka organismu.

00:27:50 Michal
Potom tedy ta forma, které se věnujeme i my, tak to je vlastně ta, dejme tomu, přírodní forma, strašně nízko koncentrovaná. Probrali jsme ty biotechnologické, a jaký je vlastně ten důvod, proč jsme se pro ni rozhodli, a třeba i nějaké nevýhody oproti těm biotechnologickým?

Co je to přírodní extrakt z aceroly a proč je lepší než čistá kyselina askorbová?

00:28:11 Jakub
Tak nevýhoda je jednoznačně ekonomika, ta cena. Je to drahá technologie na to, jak koncentrovat vitamín C v té přírodní podobě, a jdeš po takových zdrojích a technologiích, které to co nejmíň v uvozovkách znásilní a pořád to ještě dává jakžtakž nějaký cenový smysl, i když to je taky k diskuzi, protože to je suverénně nejdražší forma vitamínu C. Ale ten rozdíl je v tom, že neměl by asi kdo kritizovat příjem mikroživin ze základních celistvých potravin. To znamená, pokud jsi to přijal ze zeleniny, z ovoce... Já bych tady nezačal vztyčovat prst a říkat: „No tak pozor, teď už ses předávkoval vitamínem C,“ to asi ne. A my jdeme tou cestou, že právě proto, že to vůbec není kritická mikroživina z toho preventivního hlediska, že by ses s ní měl předávkovávat chronicky dlouhodobě, ale že to je spíš jenom problém toho, že můžeš mít v tom dlouhodobém horizontu výkyvy v příjmu vitamínu C v důsledku právě těch stravovacích návyků. Byl větší shon pracovní, skončil jsi na jídle, kde opravdu byla jen dvě, tři cherry rajčátka a snítka máty, a teď jako to považuješ za zdroj vitamínu C? Přesně z toho důvodu jsme vyrobili co nejčistší zdroj vitamínu C v té přírodní podobě, tedy z aceroly, což je druh třešně, která přirozeně obsahuje v průměru třeba 1,5 až skoro 3 % koncentrace vitamínu C, záleží na kultivaru nebo i stupni zralosti. To ovlivňuje, že se dostaneš ještě na vyšší hodnoty. Dejme tomu, že tenhle vitamín C bys používal nárazově podle svého nejlepšího svědomí.

00:30:08 Michal
V těch procentech se tam posouvá desetinná čárka, nebo jak to přepočítáváš? Na etiketách se to uvádí třeba jako 13 až 17 %.

00:31:19 Jakub
Protože to je zakoncentrované, protože to je sušené, zbavené vody, ale já mluvil o tom čerstvém plodu, o té původní surovině. A samozřejmě zase do toho vstupuje strašně moc faktorů jako diagram výroby, co se s tím děje, že tam musí být nějaká řízená atmosféra, protože to strašně rychle degraduje. Jo, to jsou problémy technologické, které tady nemusíme vysvětlovat, a je to i nějaké naše know-how. Takže není acerola jako acerola. Pak v tom ten zákazník začne hledat takovou tu matematiku, že se podívá na acerolu a teď hledá ta procenta, kde je nejvyšší obsah vitamínu C. A já říkám: „Hele, my nevyrábíme čistý izolovaný vitamín C, my na trh dodáváme acerolu v té nejvyšší potravinářské kvalitě,“ kde hledáme... Jsou to nějaké naše interní standardy a mně opravdu nejde o to, jestli to má koncentraci 14 % nebo 17 %, mně tam jde úplně o jiné parametry. A ten vitamín C tam samozřejmě důležitý je, takže nevezmeme šarži, která už je pod nějakou koncentrací. Abyste se dokázali trošku zorientovat na tom trhu: Pokud někdo vyrobí tu acerolu s víc než třeba 17 až 18 % vitamínu C, tak buďto to je nějak fortifikované (obohacené), anebo to není čistá potravina, už to je prostě potom těžký průmysl, jinak to vlastně není možné. Jde to asi přirozeně v některých částech sezóny, třeba na 25 %, to my umíme taky sehnat, ale není to něco, co budeš mít stabilně každý rok.

00:31:44 Michal
Každá šarže chutná trochu jinak, že?

00:31:46 Jakub
To je právě to, když do toho vezmu i tu senzoriku. My vždycky říkáme: Rozdělejte si tu kapsli, ochutnejte to, dívejte se na organoleptiku, senzoriku – jak to vypadá, jak to voní, jak to chutná, když to smíchám s vodou, jak to vypadá? A tam najednou zjistíš, že na trhu jsou takové šedé, kyselé prášky, a to není to, co chceme. My tam máme spoustu karotenů, karotenoidů, máme tam spoustu právě těch polyfenolických látek a sekundárních rostlinných metabolitů, pro které je to ovoce a zelenina cenné. Není cenné jen proto, že má kyselinu askorbovou, je cenné právě proto, že to je celistvá potravina s celou řadou dalších bioaktivních látek, z nichž celá řada není ani přesně definovaná. Takže pokud bys to sklidil v silně nezralém stupni, ve stádiu nezralosti, tak ano, tam bude vysoká koncentrace čisté kyseliny askorbové, ale chybí ty ostatní věci.

00:32:40 Michal
V jakých případech ty tedy tu acerolu používáš, když to ujíš ze stravy?

00:32:46 Jakub
Já, jak s tím pracuju u klientů: Vyřešíme základy, to znamená to, co vím, že v rámci životního stylu a jídelníčku v podstatě nejde jen tak lehce vyřešit, takže tam by měla jít ta investice a pozornost. Vyřešte si tyhle základy. Acerola je na špičce té suplementační pyramidy, je to zajímavé, je to perspektivní, ale rozhodně to není nutné, nepotřebujete za to utrácet svoje našetřené peníze. Ale jsou prostě fanoušci, kteří opravdu chtějí všechno ideálně, optimálně, a baví je to, nestresuje je to, že třeba už mají šestý doplněk doma na poličce, tak proč ne? A pak tohle je forma vitamínu C, do které já bych investoval, touhle cestou bych šel, protože znova: Nebodu ti kritizovat, že mi jíš ovoce a zeleninu, stejně tak jako nebudu kritizovat, že jíš v podstatě takhle čistou acerolu, která je jenom lyofilizovaná bez jakékoliv úpravy, když vynechám ten promyšlený diagram výroby. Pak s tím pracuju takzvaně nárazově a opravdu si sleduju jenom kvalitu té stravy a trošku na to myslím, že když se mi to nepovedlo ten den, tak pokud chci být úplně vzorný, tak si tam ten vitamín C takhle došťouchnu.

00:34:00 Michal
Nebo máš nějaký těžší den, nebo kolem tebe lidi prostě marodí?

00:34:04 Jakub
Klidně to můžu používat, když jsem byl hodně zatížený fyzickým nebo psychickým stresem, tak si tam klidně ty 3 kapsle dám. Proč ne, ničemu to neuškodí, spíš to pomůže. Ale že bych ti tvrdil, že ti chybí vitamín C kriticky a že to potřebuješ chronicky dlouhodobě suplementovat, tak ne, to se týká úplně jiných vitamínů a minerálních látek.

00:34:24 Michal
Jo, já si myslím tohle to, jak jsme se bavili na začátku, že to, že to je vlastně 5. nejprodávanější doplněk, je chyba. No, to bude asi hodně dlouho trvat, než se to změní.

00:34:33 Jakub
To trvá většinou tak dekádu, než se vlastně ty návyky a paradigma změní. Teď se to dostalo do toho výkonnostního sportu, kde se s tím už pracuje rozumně, ne sice všude, ale jo. Takže to je jedna věc, ono se to pak do té populace postupně dostane a zas bude trend něco jiného.

00:34:53 Michal
Takže abychom si to shrnuli, a kdyžtak mě opravuj: Vitamín C nemám problém ujíst ze stravy, nebo není to takový problém jako K2 a další látky?

00:35:03 Jakub
Když o tom víš a snažíš se, tak ne. Jinak reálně tomuto problému ve společnosti čelíme. Ovoce a zelenina...

00:35:08 Michal
To tedy ještě doplň: Koliv procent lidí... Jsou na to data, kolik lidí s tím má problém?

00:35:15 Jakub
Zjišťovalo se to, ono hodně dat pochází z té klinické výživy, kde opravdu se ukazuje, že ten vitamín C chybí, a to už máš právě lidi, kteří jsou hospitalizovaní, jsou nemocní dlouhodobě, nebo i ty obézní a diabetiky. Takže tam se ukazuje, že opravdu jim vitamín C často chybí. Nicméně my se bavíme o té prevenci, když jsi v uvozovkách zdravý člověk. Tak bys buď musel mít strašně nízkokalorický jídelníček, nebo nějakým způsobem selektivní, kde jsou z toho vyndané z nějakého důvodu (náboženského, ideologického nebo jakéhokoliv jiného) tyhle zdroje, které jsou přirozeně koncentrované na vitamín C, a nebo už tam pak bude zase nějaký chronický zdravotní problém, potažmo se vystavuješ enormním dávkám vlastně volných radikálů, třeba z náročného sportu, a přeháníš to dlouhodobě.

00:36:09 Michal
Takže to máme druhý bod. Potom mě k tomu napadá třetí: Má smysl mít vitamín C, ať už acerolu nebo něco jiného biotechnologického, jako domácí lékárničku?

00:36:22 Jakub
Tam bych šel cestou těch koncentrovaných, promyšlených forem na úrovni spíš blíže farmacii. Takže tam si myslím, že nemá cenu vůbec používat acerolu, bylo by to neekonomické a dost možná i méně efektivní.

00:36:34 Michal
Jasně, takže to je třetí doporučení. Ještě něco tě napadá? Já si myslím, že oproti těm ostatním tématům, která jsou dost komplexní a komplikovaná, tak tohle je poměrně jednoduché.

00:36:49 Jakub
Asi nejvíc poučný byl dotaz na to, proč tu acerolu máme takhle drahou v přepočtu na čisté céčko a že tomu zákazníkovi chybí ten silný vitamín C, nebo proč ho nedáváme do multivitamínů a podobně? Tak doufám, že jsme to částečně zmínili. Jinak samozřejmě už by to muselo být spíš nějaké školení odborné, kde by se vysvětlilo, co vlastně všechno to ovlivňuje. Ideálně bych to nedělal já, a kde by se vysvětlilo, že chtít ty vysoké dávky vitamínu C je prostě fakt dávno překonané. Tyhle názory jsou překonané už od devadesátých let.

00:37:26 Michal
Super, a ty všechny diagnózy, tak to potom necháme na individuální doktory a praktiky, kteří s těmi lidmi pracují.

00:37:34 Jakub
Protože praktici s vitamínem C efektivně skutečně pracují, jim tam pomáhá, ale ti vědí, co dělají, a často používají infuze, nebo používají lipozomy nebo ty pokročilé systémy, které ovlivňují pozitivně farmakokinetiku. Vědí, co dělají, mají promyšlené dávkovací schéma a je to vlastně personalizované přímo na toho pacienta.

00:37:58 Michal
Super, no tak jo, tak já ti děkuju, probrali jsme další mikroživinu, snad je to jasné.

00:38:04 Jakub
Doufejme.

00:38:05 Michal
Děkujeme, že jste doposlouchali až sem, a u dalšího dílu se na vás budeme brzy těšit. Sledujte nás na YouTube, Spotify, popřípadě Apple Podcasts.

00:38:15 Jakub
Mějte se.

00:38:16 Michal
Na shledanou, nashle.

00:38:17 SPK_3
Tento podcast slouží pouze k zábavním účelům. Žádné informace, které zde zazněly, nepředstavují radu. Jedná se pouze o osobní názory účinkujících a nemohou sloužit k diagnostickým, preventivním, léčebným, zdravotním nebo lékařským účelům. Pokud máte zdravotní obtíže nebo otázky týkající se zdravotního stavu, obraťte se na odbornou pomoc. Neneseme odpovědnost za případnou újmu, která vám vznikne v důsledku nesprávného naložení se sdělenými informacemi. Podrobnosti se dozvíte v informacích o podcastu.