Procházet
Nákupní košík
K dopravě zdarma zbývá nakoupit za 1 600 Kč k zaplacení pro dopravu ZDARMA

+420 608 190 540 Po - Pá (8:00 - 16:00)

+420 608 190 540 Po - Pá (8:00 - 16:00)

Některé látky s mimořádnými účinky na zdraví bohužel v přirozené potravě přijímáme velmi zřídka

Některé látky s mimořádnými účinky na zdraví bohužel v přirozené potravě přijímáme velmi zřídka

Kdo by si nepřál být stále mlád? Každý z nás si někdy pohrával s myšlenkou věčného mládí nebo zpomalení procesu stárnutí a fyzických změn, ke kterým v lidském organismu v průběhu času dochází. V celé historii lidstva se hledala receptura nebo elixír umožňující omlazení a věčný život. Přestože žádný elixír zatím nikdo neobjevil, trik na to, jak dlouho zůstat zdravý a v kondici fyzicky a duševně, jak mít méně vrásek a krásnou pleť, dokáže i sama příroda.

Bohužel některé z těchto přírodních nutrientů, které mají blahodárné účinky na náš organismus a pomáhají naše buňky chránit před oxidativním stresem, se nám z dnešní moderní stravy zcela vytratily nebo je přijímáme jen v zanedbatelném množství. A tak určitě stojí zato, je do našeho jídelníčku vrátit

Co se v tomto článku dozvíte:

  1. Co je oxidační stres?
  2. Antioxidační kapacita organismu
  3. Plnospektrální přírodní vitamín E, který je nesrovnatelný s tím běžně dostupným
  4. Co je Astaxanthin?

Vědecká komunita se intenzivně věnuje studiu anti-agingu a objevování příčin stárnutí. Jednou z nejuznávanějších teorií je teorie oxidativního stresu, která naznačuje, že stárnutí je přirozený proces, který vzniká v důsledku molekulární poruchy vzniklé působením volných radikálů na buněčné úrovni.

Volné radikály jsou velmi reaktivní a nestabilní molekuly. Agresivní jsou zejména tím, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul, způsobují tak řetězové reakce za vzniku dalších radikálů a tím poškozují buněčnou strukturu. Volné radikály vznikají nepřetržitě v našem těle, bez nich by v podstatě nemohly fungovat metabolické procesy. Náš organismus je právě proto vybaven antioxidačními mechanismy, které vzniklé radikály držejí takříkajíc na uzdě a účinně je odstraňují. Problém nastává ve chvíli, kdy se volné radikály navýší do takové míry, kdy naše tělo už není schopno je účinně neutralizovat. Vzniká zde nerovnováha označována jako oxidační stres.

Co je oxidační stres?

Oxidační stres, způsobený vysokou koncentrací volných radikálů a dalších vysoce reaktivních látek, je považován za příčinu narušení buněčných složek a rychlejšího stárnutí buněk. To úzce souvisí s projevem celé řady onemocnění, civilizačních chorob a s rychlejším stárnutím organismu.

Vznik volných radikálů nemůžeme zcela zastavit, vznikají přirozeně během metabolických procesů a je nutné podotknout, že ne všechny jsou "zlé". Bez nich bychom například nemohli vůbec přetvářet potravu na energii. Některé z nich, např. oxid dusnatý, jsou nezbytné a důležité pro signalizační procesy a další fyziologické funkce, jako je udržování cévního tonusu, lepší zásobování cév kyslíkem, a pro tvorbu důležitého hormonu ledvin erytropoetinu.

Důležité je tedy udržet volné radikály na uzdě, aby se nemnožily a nevítězily nad možnostmi našeho organismu.

Léčba a výzkum se stále více zaměřují na to, jak udržet rovnováhu mezi počtem volných radikálů a schopností těla je redukovat, léčit patologické procesy a upřednostňovat ty fyziologické. 

Antioxidační kapacita organismu

Nejlepšími spojenci v boji proti volným radikálům a oxidačnímu stresu jsou antioxidanty, které jsou schopny volným radikálům věnovat chybějící elektron, ale sami zůstávají stabilní molekulou a mohou tak pouze zastavit nebezpečné řetězové reakce poškozující naše buňky. A právě proto, že naše tělo se musí každou vteřinu vyrovnávat s nově vznikajícími radikály, je vybaveno hned několika antioxidačními mechanismy. Znamená to, že organismus si sám tvoří řadu tzv. endogenních antioxidantů (např. Superoxid dismutáza, Kataláza, GPx). Ke správné funkci těchto molekul však současně organismus potřebuje mít dostatek ostatních látek jako zinek, selen, železo a další nutrienty. 

Dnešní uspěchaná moderní doba, na nás klade ale extrémně vysoké nároky. Znečištěné prostředí, množství toxických látek a chemikálií, všudypřítomný stres, nekvalitní strava - to vše zvyšuje nápor nových radikálů, se kterými se musí organismus vyrovnávat. Proto se nemůžeme spoléhat jen na tyto přirozené mechanismy našeho těla. Boj proti volným radikálům lze podpořit suplementací dalších látek, schopných účinně zmírnit škodlivý vliv volných radikálů. 

Plnospektrální přírodní vitamín E, který je nesrovnatelný s tím běžně dostupným

Vitamín E je známý pro svoji výjimečnou schopnost chránit buněčné membrány před škodlivými účinky volných radikálů. Většina lidí má však tendenci spojovat vitamín E pouze s tokoferoly. Ve skutečnosti se vitamín E skládá z 8 strukturálně si podobných skupin – 4 tokoferolů a 4 tokotrienolů. Přičemž méně známá skupina tokotrienolů je dle vědeckých studií účinnější a prokazuje jedinečné zdraví prospěšné vlastnosti, které tokoferoly nemají. Právě pro tyto jedinečné vlastnosti, dané jejich strukturou a možnostmi působit v rámci buněčných membrán a poskytovat ochranu, bývají tokotrienoly označovány za supervitamín 21. století. Oproti tokoferolům vykazují například vyšší neuroprotektivní, hepatoprotektivní nebo kardioprotektivní účinky. 

Tokotrienoly jsou látky, které naše tělo neumí syntetizovat, a proto je lze získat pouze prostřednictvím stravy nebo suplementace. Na rozdíl od známějších tokoferolů jsou tokotrienoly v rostlinné říši méně rozšířeny a lze je nalézt pouze v určitých zdrojích, jako je rýžový olej, nebo slunečnicový olej, jejichž vyšší konzumace je zase spojena s prozánětlivým účinkem. V přírodě je palma olejná (Elaeis guineensis) nejhojnějším zdrojem s obsahem až 800 mg/kg tokotrienolu. Pro celkové zdraví je doporučený denní příjem tokotrienolů od 30 až 50 mg/den. Aby člověk dosáhl této doporučené hladiny pouze prostřednictvím každodenní běžné stravy, musel by zkonzumovat asi 80g palmového oleje nebo 1,5 až 4,0 kg pšeničných klíčků, ječmene nebo ovsa, což je prakticky nemožné. Proto se velmi doporučuje začlenění tokotrienolů prostřednictvím doplňků stravy nebo funkčních potravin a nápojů.

Velmi důležitou úlohu hraje forma vitamínu E, přičemž zcela zásadní je zvolit přírodní formu před tou syntetickou. Jen přírodní forma totiž má schopnost poskytovat výše popsané zdravotní benefity a ochranu buněčných membrán. Zdrojem, který pro výrobu využíváme jsou plody červené palmy.

Co je Astaxanthin?

Astaxanthin je látka, která se chemicky se řadí mezi karotenoidní barviva. Je to další super molekula, o které v budoucnu ještě mnoho uslyšíme. Některé současné výzkumy totiž poukazují na to, že antioxidační hodnota astaxanthinu je několikrát silnější než vitamín C, koenzym Q10 nebo další známé antioxidanty. Tyto jedinečné vlastnosti jsou připisovány především chemickému uskupení této látky. Zatímco některé látky jsou rozpustné ve vodě a pouze ve vodním prostředí také fungují (například vitamín C), jiné jsou rozpustné v tucích a své vlastnosti uplatňují zase jen v prostředí tukové povahy (například Koenzym Q10, který chrání buněčné membrány).

Astaxanthin je však zcela výjimečný, neboť může působit jak ve vodním prostředí, tak v prostředí tukové povahy.  

Lidské tělo neumí astaxanthin syntetizovat a je možné jej získat tedy jedině ze stravy. Je obsažen v mase krevet, humrů a divokých lososů, kterým dodává charakteristické růžové zbarvení. Tím nejbohatším zdrojem však zůstává mikrořasa Haematococcus pluvialis

V přírodě si mikrořasy vytváří toto barvivo jako ochranu před stresovými podmínkami prostředí. Během léta, kdy rybníky začnou vysychat, astaxanthin totiž umožňuje mikrořasám zachovat si nepoškozenou DNA. Jsou tak připraveny znovu růst v období, kdy přijde opět další déšť, i když to bude trvat mnoho let. Další pozoruhodností je, že je to právě astaxanthin, který lososům propůjčuje vytrvalost, kterou potřebují, aby uplavali proti proudu až 2 000 mil. 

Tyto nebývalé vlastnosti, podporující rostlinnou a zvířecí říši, mohou stejně tak dobře sloužit v řadě zdravotních benefitů i nám lidem.

 



1 komentář

  • Petr Pance

    Funguje lépe než resveratrol?


Zanechat komentář

Upozorňujeme, že komentáře musí být schváleny před jejich zveřejněním.