Vápník je důležitý prvek, který je nezbytný pro udržení našeho zdraví. Je prokázáno, že dostatečný příjem vápníku je potřebný pro prevenci a léčbu osteoporózy, která patří k vážným celosvětovým zdravotním problémům. Málokdo si však uvědomuje, že vysoké nebo nevhodné dávky vápníku s sebou přináší i vedlejší účinky a zdravotní rizika. Suplementace vápníkem by proto měla být užívána opatrně a s ohledem na rizika a přínosy každého jednotlivce. V tomto článku se blíže podíváme na to, jaká mohou být zdravotní rizika suplementace vápníkem.
Co se v tomto článku dozvíte?:
- Vápník a jeho metabolismus v organismu
- Zdroje vápníku a doporučený příjem
- Interakce vápníku s jinými látkami
- Jak poznat nedostatek vápníku?
- Nadbytek vápníku
- Rizika suplementace vápníku
- Vápník a kardiovaskulární onemocnění
- Vápník a ledvinové kameny
- Vápník a osteroporóza
Vápník a jeho metabolismus v organismu
Vápník je nejvíce zastoupený minerální prvek v lidském těle a téměř 99 % se ho nachází v našich kostech a zubech, kde se vyskytuje společně s fosforem ve formě hydroxyapatitu. Vápník hraje klíčovou roli v udržení zdravých kostí, ale podílí se rovněž na dalších biologických funkcích v našem organismu. Je potřebný pro správné srážení krve, kontrakci svalů, přenos nervových impulsů, regulaci tvorby hormonů a sekreci některých enzymů.
Je tedy nezbytné udržovat vyrovnanou hladinu vápníku v krvi. Ta je regulována parathormonem z příštítných tělísek a kalcitoninem produkovaným štítnou žlázou. Pokud jsou hladiny vápníku v krevním oběhu vysoké, kalcitonin podpoří jeho zabudování do kostí a zvýší jeho vylučování ledvinami. Naopak, pokud hladina vápníku v krvi poklesne pod požadovanou úroveň, parathormon podpoří resorpci vápníku ledvinami, za pomoci vitamínu D zvýší vstřebávání vápníku ze střev a zároveň způsobí uvolnění vápníku z kostí. Kosti tedy představují vápníkový rezervoár v našem těle. Pokud je ale příjem vápníku dlouhodobě nízký, je z ho kostí odebíráno příliš a kosti začnou řídnout, stávají se více porézní a může docházet k rozvoji osteoporózy.
Zdroje vápníku a doporučený příjem
Vápník patří mezi esenciální látky, které si nedokážeme syntetizovat sami, proto jsme odkázáni na jeho příjem ze stravy. Mezi potraviny bohaté na vápník patří především mléčné výrobky, dále pak například sardinky, ančovičky, oříšky, semena (zejména mandle či sezamová semínka), některá zelenina jako kapusta či brokolice a zelená listová zelenina obecně.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) představuje doporučená denní dávka pro dospělého člověka 1000 mg vápníku. U dětí od 11 let se dle EFSA požadavky na vápník mírně navyšují na 1150 mg denně, což souvisí právě s obdobím růstu a budováním kostní tkáně.
Interakce vápníku s jinými látkami
Vápník se snadno váže na některé látky jako jsou fytáty a oxaláty, s kterými vytváří nerozpustné sloučeniny, čímž se snižuje jeho vstřebávání.
Hořčík představuje minerální prvek, který s vápníkem úzce spolupracuje na regulaci nervových impulsů a při svalových kontrakcích. Doporučený poměr příjmu těchto dvou minerálních látek by měl být 2:1 ve prospěch vápníku. Při suplementaci samotného vápníku tak může dojít k narušení rovnováhy poměru mezi vápníkem a hořčíkem v organismu a tím k možným zdravotním komplikacím.
V menší míře ovlivňuje rovnováhu vápníku v našem těle také sodík. Tím, že zvyšuje jeho vylučování močí a potem, vede vysoký příjem soli ke zvýšeným ztrátám vápníku.
U starší populace přispívá k nedostatku vápníku více faktorů. Celkově se jedná o snížení dietního příjmu energie (včetně zdrojů vápníku), nižší vstřebávání vápníku z tenkého střeva podpořenou nízkou hladinou vitamínu D a také sníženou retencí vápníku ledvinami.
Obecně můžeme absorpci vápníku ze stravy podpořit adekvátním množstvím vitamínu D, přítomností vitamínu C, dostatečně kyselým prostředím v tenkém střevě nebo fyzickou aktivitou. Naopak nevhodné pH tenkého střeva, přítomnost antinutrientů ve stravě, nedostatek vitamínu D, ale též vysoký příjem polotovarů, rafinovaného cukru, soli, kávy, alkoholu či nedostatek pohybu, kouření a stárnutí budou hladiny vápníku v těle snižovat.
Tématu vstřebávání minerálních látek a antinutrientů v potravinách jsme se detailněji věnovali v článku nazvaném “Vstřebatelnost a využitelnost minerálních látek v lidském těle - jak můžeme ovlivnit lepší absorpci?”
Jak poznat nedostatek vápníku?
Nedostatek vápníku, neboli hypokalcémie, se může projevit například ve formě křečí, svalových záškubů, nervové citlivosti, nespavosti, únavy, suché kůže, křehkých nehtů či problémy se zuby jako jsou podrážděné dásně, křehké zuby či náchylnost k zubním kazům. Z dlouhodobého hlediska může vést nedostatek vápníku k osteopenii (=snížení minerální hustoty kostí), která může vést až k rozvoji osteoporózy (=řídnutí kostí a jejich náchylnost ke zlomeninám).
Mezi skupiny ohrožené nedostatkem vápníku patří především lidé, kteří ze stravy eliminují mléčné výrobky, lidé s laktózovou intolerancí či alergií na bílkovinu kravského mléka a dále vegani. Deficit vápníku nebývá však primárně způsoben jeho nedostatkem ze stravy, ale na vině mohou být zdravotní problémy jako například onemocnění ledvin, střev či užívání některých léků jako jsou diuretika.
Nadbytek vápníku
Nadbytek vápníku, neboli hyperkalcémie, nebývá příliš častý. Vstřebatelnost vápníku je totiž omezená a tělo nadbytek vápníku vyloučí ledvinami. Horní tolerovatelná hranice příjmu vápníku je 2500 mg denně a příjem tohoto množství je považován za bezpečný. Příčinou hyperkalcémie mohou být některá onemocnění jako například chronické selhání ledvin, hyperparatyreóza či onkologická onemocnění. Mezi projevy nadbytku vápníku patří zácpa, nadměrná žízeň, časté močení, svalová slabost, únava, vyčerpanost, srdeční arytmie a palpitace.
Rizika suplementace vápníku
Přestože má suplementace vápníku v odůvodněných případech smysl a přináší zdravotní benefity, je třeba připomenout i možná rizika. V souvislosti se zdravím zažívacího traktu se při jeho nadměrné suplementaci často hovoří o zácpě, nadýmání a plynatosti. Ohledně zdravotních rizik se však nejčastěji dává vápník do souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními či ledvinovými kameny.
Vápník a kardiovaskulární onemocnění
Jedním z nejvíce diskutovaných rizik při užívání vápníku je zdraví kardiovaskulárního systému. Některé studie [1] potvrdily, že užívání vápníku, především bez souběžné suplementace vitamínu D, zvyšuje riziko infarktu myokardu až o 30%. Další studie [2], provedená na 1 471 zdravých ženách po menopauze, ukazuje na skutečnost, že suplementace vápníku vyšší než 1000 mg/den zvyšuje výskyt srdečních příhod.
Pozoruhodné je, že v porovnání s vápníkovými doplňky nemá příjem vápníku ze stravy na kardiovaskulární onemocnění stejný vliv. Studie [3], která srovnávala příjem vápníku ze stravy se suplementaci vápníku ukázala, že riziko vzniku infarktu myokardu se výrazně zvýšilo pouze při suplementaci vápníku. To, že suplementace vápníku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, není až tak překvapivé. Při užívání vápníku se zvyšují jeho hladiny v séru, což přispívá k pravděpodobnosti kalcifikace cév. Právě kalcifikace cév představuje jeden z faktorů, kterými lékaři posuzují riziko vzniku infarktu myokardu.
Vápník a ledvinové kameny
Ledvinové kameny patří k běžným onemocněním močového ústrojí. Jedná se o krystalky nebo pevné útvary (konkrementy), které vznikají při přesycení moči kamenotvornými látkami jako je například vápník, oxaláty (šťavelany) či kyselina močová. Právě vápník představuje hlavní složku ledvinových kamenů a vyskytuje se převážně ve formě šťavelanu vápenatého nebo fosforečnanu vápenatého.
Některé studie dokládají [4] [5], že užívání vápníkových doplňků stravy zvyšuje riziko vzniku ledvinových kamenů, zatímco příjem vápníku ze stravy může riziko vzniku ledvinových kamenů naopak snížit. To může být vysvětleno tím, že při současné konzumaci potravin bohatých na oxaláty a vápník se na sebe tyto látky naváží již v trávicím traktu, což může pomoci předcházet vzniku ledvinových kamenů. Stejně jako u kardiovaskulárních onemocnění, je i z hlediska rozvoje ledvinových kamenů prospěšnější přijímat vápník ze stravy.
Vápník a osteoporóza
Jak jsme již zmiňovali v předešlém článku věnovanému osteoporóze, nejdůležitější období v prevenci tohoto onemocnění je období růstu a dospívání, kdy se kostní hmota utváří. V této době má podle National Osteoporosis Foundation (NOF) největší vliv příjem vápníku a fyzická aktivita. Existuje velké množství studií, které dokládají, že příjem vápníku ze stravy nebo suplementace vápníkem mají pozitivní vliv na zdraví kostí u lidí různého věku, pohlaví či etnického původu.
V souvislosti s osteoporózou a zdravím kostí je třeba zdůraznit, že nejde jen o dostatek vápníku, ale o celkový životní styl a výživu. Pro komplexní přístup k budování silných a zdravých kostí jsou potřebné další nutrienty, mezi které patří především dostatek bílkovin, vitamín D3, vitamín K2, hořčík ale také fyzická aktivita a adekvátní zatěžování kostí. Tělesná aktivita se zátěží má příznivé účinky na zdraví kostí napříč věkovým spektrem. U dětí a dospívajících podněcuje nárůst kostních minerálů, zatímco u dospělých je jejím primárním cílem udržení kostní hmoty.
Závěrem je vhodné shrnout, že ačkoliv jsou vápníkové doplňky při řešení určitých zdravotních komplikací přínosem, měly by být s ohledem na možná zdravotní rizika užívány s opatrností.
Zdroje:
[1] Bolland MJ, Avenell A, Baron JA, Grey A, MacLennan GS, Gamble GD, Reid IR. Effect of calcium supplements on risk of myocardial infarction and cardiovascular events: meta-analysis. BMJ. 2010 Jul 29;341:c3691. doi: 10.1136/bmj.c3691. PMID: 20671013; PMCID: PMC2912459.
[2] Bolland MJ, Barber PA, Doughty RN, Mason B, Horne A, Ames R, Gamble GD, Grey A, Reid IR. Vascular events in healthy older women receiving calcium supplementation: randomised controlled trial. BMJ. 2008 Feb 2;336(7638):262-6. doi: 10.1136/bmj.39440.525752.BE. Epub 2008 Jan 15. PMID: 18198394; PMCID: PMC2222999.
[3] Li K, Kaaks R, Linseisen J, Rohrmann S. Associations of dietary calcium intake and calcium supplementation with myocardial infarction and stroke risk and overall cardiovascular mortality in the Heidelberg cohort of the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition study (EPIC-Heidelberg). Heart. 2012 Jun;98(12):920-5. doi: 10.1136/heartjnl-2011-301345. PMID: 22626900.
[4] Curhan GC, Willett WC, Speizer FE, Spiegelman D, Stampfer MJ. Comparison of dietary calcium with supplemental calcium and other nutrients as factors affecting the risk for kidney stones in women. Ann Intern Med. 1997 Apr 1;126(7):497-504. doi: 10.7326/0003-4819-126-7-199704010-00001. PMID: 9092314.
[5] Jackson RD, LaCroix AZ, Gass M, Wallace RB, Robbins J, Lewis CE, Bassford T, Beresford SA, Black HR, Blanchette P, Bonds DE, Brunner RL, Brzyski RG, Caan B, Cauley JA, Chlebowski RT, Cummings SR, Granek I, Hays J, Heiss G, Hendrix SL, Howard BV, Hsia J, Hubbell FA, Johnson KC, Judd H, Kotchen JM, Kuller LH, Langer RD, Lasser NL, Limacher MC, Ludlam S, Manson JE, Margolis KL, McGowan J, Ockene JK, O'Sullivan MJ, Phillips L, Prentice RL, Sarto GE, Stefanick ML, Van Horn L, Wactawski-Wende J, Whitlock E, Anderson GL, Assaf AR, Barad D; Women's Health Initiative Investigators. Calcium plus vitamin D supplementation and the risk of fractures. N Engl J Med. 2006 Feb 16;354(7):669-83. doi: 10.1056/NEJMoa055218. Erratum in: N Engl J Med. 2006 Mar 9;354(10):1102. PMID: 16481635.
Li K, Wang XF, Li DY, Chen YC, Zhao LJ, Liu XG, Guo YF, Shen J, Lin X, Deng J, Zhou R, Deng HW. The good, the bad, and the ugly of calcium supplementation: a review of calcium intake on human health. Clin Interv Aging. 2018 Nov 28;13:2443-2452. doi: 10.2147/CIA.S157523. PMID: 30568435; PMCID: PMC6276611.
Kohrt, Wendy & Bloomfield, Susan & Little, Kathleen & Nelson, Miriam & Yingling, Vanessa. (2004). Physical Activity and Bone Health. Medicine & Science in Sports & Exercise. 36. 1985-1996. 10.1249/01.MSS.0000142662.21767.58.
Murray J Favus, The risk of kidney stone formation: the form of calcium matters, The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 94, Issue 1, July 2011, Pages 5–6, https://doi.org/10.3945/ajcn.111.018481
Weaver CM, Gordon CM, Janz KF, Kalkwarf HJ, Lappe JM, Lewis R, O'Karma M, Wallace TC, Zemel BS. The National Osteoporosis Foundation's position statement on peak bone mass development and lifestyle factors: a systematic review and implementation recommendations. Osteoporos Int. 2016 Apr;27(4):1281-1386. doi: 10.1007/s00198-015-3440-3. Epub 2016 Feb 8. Erratum in: Osteoporos Int. 2016 Apr;27(4):1387. PMID: 26856587; PMCID: PMC4791473.