Jak zmírnit alergii přírodní cestou a připravit se na pylovou sezónu

Alergie se stala jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění v Evropě, přičemž její výskyt vykazuje kontinuální nárůst napříč všemi věkovými skupinami. Zatímco v předchozí dekádě Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) varovala, že do roku 2025 bude trpět některou formou alergie každý druhý obyvatel Evropy [1], aktuální data z potvrzují, že tato hranice byla v mnoha evropských regionech skutečně dosažena. Alarmující situaci podtrhuje i tisková zpráva z EAACI Congress 2025, podle které trpí alergickým onemocněním již každé třetí dítě v Evropě [2].

Tento masivní nárůst z původně vzácného onemocnění na začátku 20. století představuje jak výrazné zhoršení kvality života jednotlivců, tak obrovskou zátěž pro národní zdravotní systémy.

Co se v tomto článku dozvíte?

1. Co je alergie a proč vzniká?
2. Proč alergiků přibývá?
3. Proč je pyl ve městě agresivnější než na venkově?
4. Jak střevní mikrobiom ovlivňuje alergii (osa střevo–nos)
5. Pomáhají probiotika na alergickou rýmu?
6. Jak se připravit na pylovou sezónu
7. Co si z článku odnést?

Co je alergie a proč vzniká?

Alergie je nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na látky, které jsou běžnou součástí našeho okolí, jako například potraviny, zvířata nebo pyly. Alergická onemocnění mají prokázaný genetický základ, ale velkou roli v jejich rozvoji hrají také environmentální vlivy, mezi něž patří různé chemické látky, znečištěné ovzduší nebo strava. Rovněž infekce jsou spojovány s rozvojem alergií a mohou přispět ke zhoršení jejich průběhu. [9]

Proč alergiků přibývá?

Nárůst počtu alergiků se nevysvětluje pouze genetickými faktory, ale kombinuje několik moderních vlivů, přičemž zásadní roli hraje i změněné životní prostředí. Výzkumné studie z let 2024 a 2025 přinášejí hlubší pochopení toho, jak klimatická změna a urbanizace zvyšují agresivitu pylových alergenů.

Kvůli globálnímu oteplování začíná pylová sezóna dříve - v nížinách už v polovině ledna (líska a olše) a trvá déle. Pro naše tělo to znamená, že má mnohem méně času na regeneraci po zimě a sliznice jsou vystaveny dráždivým látkám o několik týdnů déle.

Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc stimuluje rychlejší růst rostlin a intenzivnější produkci pylu. [3] U invazivních druhů, jako je například ambrozie (Ambrosia artemisiifolia), bylo prokázáno, že rostliny pěstované při vyšších teplotách a hladinách CO2 produkují pyl s vyšší koncentrací hlavního alergenu. Podobný trend byl pozorován i u břízy. [4] [5]

Proč je pyl ve městě agresivnější než na venkově?

Možná vás překvapí, že pyl v čisté přírodě a pyl v centru města se chovají úplně jinak. Škodlivé látky v městském ovzduší (hlavně ozon a výfukové plyny) totiž s pylem přímo reagují a mění ho v „agresivní aerosol“.

Za normálních okolností jsou pylová zrna poměrně velká a naše tělo je zachytí v horních cestách dýchacích (v nose). Když se ale pyl setká se smogem a vlhkostí, dojde k narušení pylového zrna a do ovzduší se uvolní tisíce miniaturních částeček nabitých alergeny. Tyto drobné částice pak pronikají hlouběji do průdušek a plic, kde způsobují mnohem silnější podráždění. [6]

Jak střevní mikrobiom ovlivňuje alergii (osa střevo–nos)

Jedním z největších vědeckých průlomů posledních dvou let (2024–2025) je potvrzení role střevního mikrobiomu v systémové modulaci alergických odpovědí. Ta je totiž úzce spjata se stavem střevní mikrobioty skrze tzv. osu střevo-nos (gut-nose axis).

Klíčem k pochopení tohoto spojení je metabolická aktivita střevních bakterií. U pacientů trpících chronickými alergiemi je často pozorována dysbióza, charakterizovaná kritickým nedostatkem bakterií produkujících butyrát (např. rod Faecalibacterium).

Butyrát, jakožto mastná kyselina s krátkým řetězcem (SCFA), hraje roli klíčové signalizační molekuly v diferenciaci regulačních T-buněk (Treg), které v imunitním systému fungují jako „brzdy“ tlumící přehnané imunitní reakce. [7]

Pomáhají probiotika na alergickou rýmu?

Klinické studie z roku 2025 potvrzují, že cílená suplementace specifickými probiotickými kmeny dokáže tuto narušenou rovnováhu obnovit. Rozsáhlá metaanalýza 26 randomizovaných kontrolovaných studií [8], zahrnující vzorek více než 3 000 pacientů, potvrdila, že suplementace konkrétními kmeny probiotik dokáže tuto rovnováhu obnovit. U pacientů, kteří probiotika užívali, došlo k:

• Výraznému zmírnění nosních příznaků (ucpaný nos, svědění).

• Celkovému zlepšení kvality života během sezóny.

Z hlediska klinické účinnosti vykazovaly nejvýznamnější výsledky zejména kmeny z rodů Lactobacillus (např. L. paracasei) a Bifidobacterium (např. B. longum), které prokazatelně snižovaly zánětlivou odpověď na sliznicích horních cest dýchacích.

Jak se připravit na pylovou sezónu

Péče o střevo i sliznice

Alergie začíná tam, kde končí integrita našich bariér. Studie naznačují, že probiotika mohou modulovat imunitní odpověď a zmírnit symptomy alergické rýmy tím, že „uklidňují“ hyperaktivní imunitu ve střevě. Suplementace probiotiky se specifickými kmeny jako L. paracasei nebo B. longum by měla trvat minimálně 4 až 8 týdnů, aby došlo k efektivní signalizaci směrem k regulačním T-buňkám.

Strava, která živí střevní mikrobiom

Zdravý imunitní systém je úzce spojen se stavem našich střev. Podpora střevního mikrobiomu kvalitní a pestrou stravou pomůže posílit imunitní systém a zmírnit alergické obtíže. Do jídelníčku je proto vhodné zařadit pokrmy připravované ze základních surovin, fermentované potraviny a ovoce a zeleninu bohaté na antioxidanty, naopak vynechat zprocesované potraviny, bílý cukr a alkohol.

Včasná modulace imunity: vitamín D a omega-3

Vitamín D představuje zásadní regulátor imunitního systému. Jeho optimální hladina v krvi je nezbytná pro správnou funkci regulačních T-buněk (Treg), které, jak bylo zmíněno, fungují jako „brzdy“ alergických projevů. Tyto účinky vyvíjí díky působení na vitamín D receptory (VDR) přítomné na celé řadě imunitních buněk, což jim umožňuje syntetizovat biologicky aktivní formu vitamínu D potřebnou pro vyváženou adaptivní imunitní odpověď. U lidí s alergickou rýmou byly prokázány nižší hladiny vitamínu D korelující se závažností jejich projevů, zatímco suplementace byla spojena se zlepšením symptomů. [13]

Omega-3 mastné kyseliny: Působí silně protizánětlivě. Pomáhají tlumit nadměrnou produkci zánětlivých mediátorů, které zhoršují otoky sliznic a dušnost. Řada epidemiologických studií navíc prokázala, že suplementace omega-3 mastných kyselin během těhotenství a v dětství má protektivní vliv před pozdějším rozvojem alergií či atopie. [10] [11]

Vitamín D a Omega-3 je vhodné doplňovat dlouhodobě, aby byl imunitní systém v rovnováze dříve, než pylová sezóna naplno propukne.

Další doplňky stravy při alergii: quercetin, vitamín C a zinek

Quercetin: Tento silný flavonoid působí jako přírodní antihistaminikum. Stabilizuje membrány žírných buněk, čímž brání uvolňování histaminu přímo v počátku alergické reakce.

Vitamín C a Zinek: Podporují integritu slizničních bariér a urychlují odbourávání přebytečného histaminu z krevního oběhu. Vitamín C navíc působí jako kofaktor při syntéze enzymů, které zmírňují oxidativní stres vyvolaný městskými polutanty. Histamin podporuje vazodilataci a zvýšenou propustnost kapilár, což v případě alergických reakcí vyústí ve známou vodnatou rýmu a slzení očí, a tím, že vitamín C pomáhá snižovat hladinu cirkulujícího histaminu, může tyto projevy přímo zmírnit. [14] Zinek zároveň reguluje diferenciaci, proliferaci a fungování imunitních buněk, včetně T buněk a eozinofilů účastnících se alergických reakcí, a pomáhá snižovat hypersenzitivitu žírných buněk, které po kontaktu s alergenem uvolňují histamin. Snížené hladiny zinku byly prokázány u řady alergických onemocnění, včetně atopické dermatitidy, bronchiálního astmatu nebo alergické rýmy. [12]

Zinek chelát 15 mg + měď

Režimová opatření během pylové sezóny

Po návratu zvenku je vhodné omýt obličej vodou. Oblečení z venku by nemělo být odkládáno v ložnici. Větrání by mělo probíhat v noci nebo brzy ráno, případně přes den po dešti, kdy je aktivita pylů v ovzduší nejnižší. Pravidelné výplachy nosu solnými roztoky (pomocí nosní konvičky) odstraňují usazený pyl a pomohou zmírnit otok.

Zkřížené potravinové alergie

Některé potraviny mají podobnou bílkovinnou strukturu jako určité pyly. Lidé alergičtí na pyl břízy, jeden z nejčastějších pylových alergenů, tak během pylové sezóny velmi pravděpodobně zareagují také na jablka, mrkev, brambory, celer nebo lískové ořechy.

Bylinky s protialergickým účinkem

V boji s alergií mohou pomoci i některé bylinky. Mezi nejvhodnější možnosti s protialergickým účinkem patří kopřiva dvoudomá, perila křovitá nebo šišák bajkalský.

Co si z článku odnést?

Zdroje:

[1] EAACI Advocacy Manifesto: Tackling the Allergy Crisis in Europe, https://eaaci.org/wp-content/uploads/2024/02/EAACI_Advocacy_Manifesto.pdf

[2] https://eaaci.org/policies/eaaci-congress-2025-press-release/

[3] Besancenot, Jean-Pierre & Mascarell, Laurent. (2026). Climate-driven changes in pollen dynamics: increased loads and earlier, longer exposure. Exploration of Asthma & Allergy. 4.10.37349/eaa.2026.1009107.

[4] Augustin J, Gilge S, Appel H, Dauert U, Endler C, Heesen R, Höflich C, Kuttler W, Schlünzen KH, Straff W, Werchan B, Werchan M, Zuberbier T, Traidl-Hoffmann C. Climate Change, Air Quality, and Pollen Allergies—State of the Art and Recommendations for Research and Public Health. Allergy. 2026 Mar;81(3):663-683. doi: 10.1111/all.70159. Epub 2025 Dec 20. PMID: 41420513; PMCID: PMC12954572.

[5] The impact of climate change on selected pollen allergies and some allergic diseases, https://www.researchgate.net/publication/397955830_The_impact_of_climate_change_on_selected_pollen_allergies_and_some_allergic_diseases

[6] Sedghy F, Varasteh AR, Sankian M, Moghadam M. Interaction Between Air Pollutants and Pollen Grains: The Role on the Rising Trend in Allergy. Rep Biochem Mol Biol. 2018 Apr;6(2):219-224. PMID: 29766006; PMCID: PMC5941124.

[7] Yang W, Wu H, Li X, Wan Z, Kong W, Huang C. Gut-lung axis in allergic rhinitis: microbial dysbiosis and therapeutic strategies. Front Microbiol. 2025 Dec 12;16:1654997. doi: 10.3389/fmicb.2025.1654997. PMID: 41459210; PMCID: PMC12742311.

[8] Probiotics for the Treatment of Pediatric Allergic Rhinitis: A Systematic Review and Network Meta-Analysis. medRxiv 2025.

[9] Jenerowicz D, Silny W, Dańczak-Pazdrowska A, Polańska A, Osmola-Mańkowska A, Olek-Hrab K. Environmental factors and allergic diseases. Ann Agric Environ Med. 2012;19(3):475-81. PMID: 23020042.

[10] Miyata J, Arita M. Role of omega-3 fatty acids and their metabolites in asthma and allergic diseases. Allergology International. 2015;64(1):27-34. https://doi.org/10.1016/j.alit.2014.08.003

[11] Romieu I, Torrent M, Garcia-Esteban R, Ferrer C, Ribas-Fito N, Anto JM, et al. Maternal fish intake during pregnancy and atopy and asthma in infancy. Clin Exp Allergy. 2007;37:518-525.

[12] Suzuki M, Suzuki T, Watanabe M, Hatakeyama S, Kimura S, Nakazono A, Honma A, Nakamaru Y, Vreugde S, Homma A. Role of intracellular zinc in molecular and cellular function in allergic inflammatory diseases. Allergology International. 2021;70(2):190-200. https://doi.org/10.1016/j.alit.2020.09.007

[13] Mirzakhani H, Al-Garawi A, Weiss ST, Litonjua AA. Vitamin D and the development of allergic disease: how important is it? Clin Exp Allergy. 2015 Jan;45(1):114-25. doi: 10.1111/cea.12430. PMID: 25307157; PMCID: PMC4369152.

[14] Carr AC, Maggini S. Vitamin C and Immune Function. Nutrients. 2017 Nov 3;9(11):1211. doi: 10.3390/nu9111211. PMID: 29099763; PMCID: PMC5707683.