Pokud patříte mezi alergiky, pravděpodobně již pociťujete obtíže spojené s jarní pylovou sezonou. Mezi nejčastější symptomy alergií patří svědění očí, slzení, kýchání a vodnatá rýma. Méně častým příznakem pak může být i bolest hlavy a uší vznikající z důvodu oteklých sliznic. V tomto článku vám prozradíme, které doplňky mohou pomoci v boji s alergií a jaká další opatření je vhodné zařadit do každodenní rutiny pro zmírnění alergických projevů.
Co se v tomto článku dozvíte?:
- Co je alergie?
- Které doplňky mohou v boji s alergií pomoci?
- Vitamín D
- Vitamín C
- Zinek
- Omega-3 mastné kyseliny
- Další tipy ke zmírnění alergických projevů
Co je alergie?
Alergie je nepřiměřená reakce našeho imunitního systému na látky, které jsou běžnou součástí našeho okolí, jako například potraviny, zvířata nebo již zmíněné pyly. Alergická onemocnění mají prokázaný genetický základ, ale velkou roli v jejich rozvoji hrají také environmentální vlivy. Mezi ty patří například různé chemické látky, znečištěné ovzduší, ale též strava. Rovněž infekce jsou spojovány s rozvojem alergií a mohou také přispět ke zhoršení jejich průběhu. [1]
Které doplňky mohou v boji s alergií pomoci?
V boji s alergiemi můžeme využít celou řadu postupů a také nutrientů, které nám mohou od alergických potíží ulevit. Vybrali jsme pro vás čtyři klíčové doplňky stravy z našeho portfolia, které můžete využít v případě, kdy vás trápí alergie.
Vitamín D
Vitamín D vykazuje imunomodulační účinky v zánětlivých drahách vyvolaných alergenem tím, že působí na vitamín D receptory (VDR) celé řady imunitních buněk. Ty jsou následně schopné syntetizovat biologicky aktivní vitamín D potřebný pro utváření adaptivní imunitní odpovědi. Nedostatečné hladiny vitamínu D jsou celosvětově rozšířené a mohou částečně vysvětlovat nárůst alergických onemocnění, včetně astmatu či potravinových alergií. U lidí s alergickou rýmou byly rovněž prokázány snížené hladiny vitamínu D, které korelovaly se závažností alergických projevů. Po suplementaci vitamínu D došlo naopak ke zlepšení projevů. [2]
V Trime nabízíme možnost vyzkoušet si jednoduchý kvíz, který vám díky zodpovězení několika otázek pomůže odhalit případný deficit vitamínu D. Kvíz je ve variantě pro děti i pro dospělé.
Vitamín C
Vitamín C zastává v organismu mnoho funkcí, ale nejčastěji bývá spojován s podporou imunitního systému a svou antioxidační schopností. Vitamín C také působí jako přírodní antihistaminikum. Histamin podporuje vazodilataci a zvýšenou propustnost kapilár, což v případě alergických reakcí vyústí ve známou vodnatou rýmu či slzení oči. Vitamín C může zmírnit projevy alergie tím, že v těle pomáhá snížit uvolněný histamin. [3]
Zinek
Zinek reguluje v imunitním systému diferenciaci, proliferaci a fungování imunitních buněk, včetně T buněk a eozinofilů účastnících se alergických reakcí. Dostatečná hladina zinku je klíčová pro správnou imunitní odpověď a u mnohých alergických onemocnění (jako například atopická dermatitida, bronchiální astma nebo alergická rýma) byly prokázány snížené hladiny zinku. Zinek také pomáhá snížit hypersenzitivitu žírných buněk, které po kontaktu s alergenem uvolňují histamin. Suplementace zinkem tak může zmírnit projevy alergické reakce. [4]
Omega-3 mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny patří mezi protizánětlivé nutriční látky a díky svému protektivnímu působení se uplatňují u mnoha zánětlivých onemocněních, včetně astmatu či alergií. Mnoho epidemiologických studií prokázalo, že suplementace omega-3 mastných kyselin během těhotenství a v dětství má protektivní vliv před rozvojem alergií či atopií v pozdějším věku. [5] [6]
Další tipy ke zmírnění alergických projevů
- Zdravý imunitní systém je úzce spojen se stavem našich střev. Podpora střevního mikrobiomu kvalitní a pestrou stravou pomůže posílit imunitní systém a zmírnit alergické obtíže. Do jídelníčku je proto vhodné zařadit pokrmy připravované ze základních surovin, fermentované potraviny, ovoce a zeleninu bohaté na antioxidanty a naopak vynechat zprocesované potraviny, bílý cukr a alkohol.
- Pozor na zkřížené potravinové alergie. Existují potraviny, které mají podobnou strukturu bílkovin jako některé pyly. Například v případě alergie na nejčastější pylový alergen - pyl břízy - vám velmi pravděpodobně budou v pylové sezóně vadit také například jablka, mrkev, brambory, celer nebo lískové ořechy
- Bylinky - při boji s již “rozjetou” alergií mohou pomoci také bylinky. Mezi nejvhodnější léčivky s antialergenním účinkem patří například kopřiva dvoudomá, perila křovitá nebo šišák bajkalský.
- Výplachy nosní konvičkou se slanou vodou pročistí sliznice od vdechnutých pylů a pomohou zmírnit otok.
- Po příchodu domů se převlékněte a opláchněte obličej vodou. Snížíte tím množství usazených pylů na kůži a oblečení.
Zdroje:
[1] Jenerowicz D, Silny W, Dańczak-Pazdrowska A, Polańska A, Osmola-Mańkowska A, Olek-Hrab K. Environmental factors and allergic diseases. Ann Agric Environ Med. 2012;19(3):475-81. PMID: 23020042.
[2] Mirzakhani H, Al-Garawi A, Weiss ST, Litonjua AA. Vitamin D and the development of allergic disease: how important is it? Clin Exp Allergy. 2015 Jan;45(1):114-25. doi: 10.1111/cea.12430. PMID: 25307157; PMCID: PMC4369152.
[3] Carr AC, Maggini S. Vitamin C and Immune Function. Nutrients. 2017 Nov 3;9(11):1211. doi: 10.3390/nu9111211. PMID: 29099763; PMCID: PMC5707683.
[4] Masanobu Suzuki, Takayoshi Suzuki, Masashi Watanabe, Shigetsugu Hatakeyama, Shogo Kimura, Akira Nakazono, Aya Honma, Yuji Nakamaru, Sarah Vreugde, Akihiro Homma, Role of intracellular zinc in molecular and cellular function in allergic inflammatory diseases, Allergology International, Volume 70, Issue 2, 2021, Pages 190-200, ISSN 1323-8930, https://doi.org/10.1016/j.alit.2020.09.007.
[5] Jun Miyata, Makoto Arita, Role of omega-3 fatty acids and their metabolites in asthma and allergic diseases, Allergology International, Volume 64, Issue 1, 2015, Pages 27-34, ISSN 1323-8930, https://doi.org/10.1016/j.alit.2014.08.003.
[6] I. Romieu, M. Torrent, R. Garcia-Esteban, C. Ferrer, N. Ribas-Fito, J.M. Anto, et al. Maternal fish intake during pregnancy and atopy and asthma in infancy Clin Exp Allergy, 37 (2007), pp. 518-525